Představte si obrovskou databázi. Jsou v ní uložené veškeré informace o výrobku, který jste zrovna zakoupili, a to od samotného počátku jeho výroby až po vystavení v regálu na prodejně. Tato databáze nemá centrálního správce, sledovat ji a vkládat do ní za kontroly ostatních účastníků záznamy může kdokoli. Schválená data už zpětně vymazat nelze. Vítejte ve světě blockchainu.
Výše uvedený popis stále diskutovanějšího fenoménu zvaného blockchain berte s mírnou rezervou. Ve skutečnosti je jeho fungování o dost složitější a zabere chvíli času, než mu přijdete na kloub. Navíc se využití této technologie obor od oboru liší. Základní princip však zůstává stejný.
Pro názornost se často jako příklad klasického blockchainu uvádí velká a prakticky nikdy nekončící účetní kniha, do níž vkládáte další a další data (záznamy). V čem tkví kouzlo této stále častěji využívané inovace? Jednotlivý uživatel, kupříkladu výrobce, do databáze může vložit údaje o svém produktu, jejich pravost nicméně musí posvětit další lidé, kteří mají do soupisu údajů (v našem případně účetní knihy) přístup. Tento zdánlivě jednoduchý princip by měl zajistit, v kombinaci s nemožností původní záznamy zpětně přepisovat a měnit, že uložená data budou vždy důvěryhodná, protože se všichni uživatelé navzájem hlídají. Velkou výhodou je kontinuita záznamů – pokud by některý záznam neodpovídal předchozím zápisům (tzv. transakcím) v posloupnosti, kontroloři databáze by brzy přišli na to, že něco není v pořádku. Blockchain tímto zabrání i duplikaci jednotlivých položek, takže je prakticky vyloučena možnost podvodů a opakovaných prodejů toho samého výrobku.
Dočetli jste až sem a možná si říkáte, že blockchain zase není tak zásadní, aby se o něm muselo psát jako o převratné novince, která změní naše životy. Že je dobré mu věnovat aspoň částečnou pozornost, o tom vás mohou přesvědčit příklady z praxe. Z obecného hlediska totiž blockchain pomáhá oběma stěžejním bodům tržního prostředí – jak koncovým spotřebitelům užívajícím konkrétní produkty, tak jednotlivým podnikům výrobního řetězce, jež se na produkci podílejí. Zatímco spotřebitelé se z kompletní databáze dozví každý detail o zboží, které si zakoupili, výrobci si například ověří, že jim dodavatelé dodali suroviny (nebo v případě strojírenského průmyslu jednotlivé díly) v požadované kvalitě. Nás bude především zajímat, jaké uplatnění blockchain najde a nachází v průmyslových sektorech. Vybrali jsme ty nejdůležitější.
BLOCKCHAIN ODHALÍ KRADENÉ DÍLY
Jedním z odvětví, na němž se testuje řada nových technologií a inovací, je automobilový průmysl, takže není divu, že se jej dotkl i blockchain. Hlavním důvodem je fakt, že se na výrobě každého automobilu podílí velké množství dodavatelů, kteří potřebují mít přesné údaje o jednotlivých součástech vozu. Tím to ale zdaleka nekončí. Blockchain lze – aspoň z teoretického hlediska – využít pro komunikaci jednotlivých systémů auta, které o sobě navzájem chtějí vědět co nejvíce informací. Vůz by vám například mohl dát v případě potřeby najevo, že potřebuje vyměnit některý z dílů, nebo že nastal nejvyšší čas na pravidelnou kontrolu v servisu. Blockchain zároveň zkomplikuje život překupníkům kradených dílů nebo těm, kteří prodávají nekvalitní součástky. To všechno by měla blockchainová databáze pohlídat.
Blockchain bude hrát v automotive stále větší roli s přibývajícím počtem elektromobilů na silnicích. Jestli totiž něco nevyhnutelně potřebuje propracovanou databázi a provázanost infrastruktury s výrobci a uživateli, jsou to právě vozy na elektrický pohon. Například společnost Innogy SE přišla na německý trh s dobíjecími stanicemi fungujícími na principu blockchainu. Podobných případů by mělo přibývat. Blockchain v praxi už dnes testují některé automobilky, například francouzský velikán Renault s jeho pomocí ověřuje funkčnost digitalizovaného autoservisu.
PODROBNÁ DATA NEJEN O ZÁSILKÁCH
Pryč jsou pomalu časy papírové dokumentace v logistice. Použití blockchainu v tomto sektoru dává velký smysl a uvědomují si to nejen samotní přepravci, ale také nadnárodní společnosti vyvíjející nové technologie. Tak třeba firma Maersk, jeden z lídrů lodní dopravy, odstartovala už před více než rokem projekt, chcete-li platformu, nazvanou TradeLens. Ten zaznamenává stovky tisíc až miliony údajů denně, a to i takové, které byste nečekali. Kromě běžných zásilkových dat se z databáze TradeLens dozvíte i to, jaká je teplota v přepravních kontejnerech nebo jaký má přepravovaný výrobek původ. Součástí procesu jsou mimochodem i zařízení propojená internetem věcí (IoT), jemuž v tomto čísle Světa průmyslu také věnujeme pozornost. I v logistice se v souvislosti s blockchainem rojí řada otazníků, ale pokud má „bločenka“ někde šanci uspět, tak právě tady.
POZNEJTE SVOU ČOKOLÁDU
Potud využití blockchainu průmyslovými podniky. Jak jsme však naznačili, nemalé výhody může přinést i spotřebitelům. A nejde o otázku budoucnosti, nýbrž žhavou novinku současnosti. Společnosti Siemens a Atos IT Solutions and Services na konci července oznámily, že vyvíjí první sledovací aplikace pro potravinářský průmysl, které budou kombinovat technologii blockchainu s již zavedenou platformou MindSphere a dalšími zařízeními. „Zaznamenávat, filtrovat, analyzovat a kombinovat data z různých kroků v průběhu životního cyklu výrobku umožňují platformy založené na cloudu, například Siemens MindSphere, i různé další technologie. V rámci hledání vhodného řešení, které by nebylo manipulovatelné, byla zkoumána i technologie blockchainu. Důležitým parametrem je sledování dat a vytváření digitálních procesů a transakcí za účasti všech zúčastněných stran napříč celým životním cyklem produktu,“ píše Siemens v tiskové zprávě.
Jak přesně má blockchain v potravinářském průmyslu fungovat? Představte si například, čokoládu. Než doputuje do obchodního řetězce, zaznamenají se o každé tabulce čokolády data – jak probíhala její výroba na jednotlivých stupních. Nejen všichni dodavatelé (v tomto případě mléka nebo kakaa), ale hlavně zákazníci mohou zjistit, z jakých surovin a jak moc kvalitních je čokoláda složena. A protože už víme, jak funguje blockchain, je jasné, že ani v potravinářství není příliš prostoru pro falšování dat. „Cílem je, aby byly informace o konečném výrobku co nejobsáhlejší, spolehlivé a snadno dostupné. Toho lze dosáhnout například prostřednictvím QR kódu, který poskytuje přístup ke všem informacím o složení výrobku nebo o výrobních podmínkách, přepravě či balení. Pokud tyto informace korespondují s tím, čeho si zákazníci váží a co upřednostňují, až tři čtvrtiny z nich jsou ochotné zaplatit vyšší cenu,“ zmiňuje Siemens.
ELEKTŘINU SI KOUPÍME U SOUSEDA
Když dnes platíte složenky za elektřinu, vaše peníze putují na účet velkých, často nadnárodních energetických korporací. To by se v blízké budoucnosti mohlo změnit. Blockchain má totiž velký potenciál i v energetice. Už od roku 2017 se podniky z oboru napříč západním světem zúčastňují projektů, které usilují o zapojení blockchainu do obchodních procesů s energiemi. A jeden z nich počítá s tím, že by si je lidé prodávali mezi sebou. Takže pokud se vám v určité období nedostane potřebné množství elektřiny z obnovitelných zdrojů pro domácnost, lze ji za výhodnou cenu koupit za plotem u sousedů, kteří jí mohou mít naopak přebytek. Kdo že bude shromažďovat data o energetickém stavu? Samozřejmě blockchainové databáze. Vhodná by mohla být i pro obchod s emisními povolenkami nebo pro určování ceny energií dle aktuální situace na trhu.
REÁLNÉ VYUŽITÍ JE OTAZNÍKEM, TVRDÍ ODBORNÍCI
Jak to tak bývá, novinky mají kromě velkých zastánců i své odpůrce, blockchain nepatří mezi výjimky. Podle některých odborníků jej není z dlouhodobého hlediska možné ve větší míře aplikovat jinde než v kryptoměnách, firmy podle skeptiků blockchain využívají pouze jako marketingovou strategii, aby na sebe přitáhly pozornost. „Společnosti ve většině případů pouze využívají humbuku, který kolem blockchainu nastal. Prohlášením, že pracujete na zavedení této technologie do svého podnikání, se můžete v očích veřejnosti stát inovátorem nebo dokonce získat pozornost investorů. Přitom reálné využití v praxi je přinejmenším s otazníkem,“ řekl například již na konci minulého roku Lukáš Hendrych, partner pražské poradenské společnosti BDO Audit.
Problém s postavením nejen průmyslových firem k blockchainu má také odborník na tuto oblast Aleš Janda. „Využití blockchainu, jak ho známe ze světa kryptoměn, není v jiných odvětvích prakticky možné. Přestože mnoho firem hovoří o blockchainu, jde spíše o stejně nazvaný privátní nástroj, který se technologií spjatou s digitální měnou pouze inspiroval,“ myslí si Janda. Až čas ukáže, jestli fenomén blockchain vyšumí do ztracena, nebo jej budeme minimálně v pracovní sféře potkávat na každém kroku.
má svůj původ v kryptoměnách, kde se s jeho využíváním začalo a kde funguje dodnes. Účetní kniha kryptoměn, do kterých spadá třeba Bitcon, Etherum nebo Litecoin, obsahuje transakce prováděné uživateli těchto měn. Účastníkům databáze zároveň umožňuje zachovat anonymitu jednotlivých záznamů. Blockchain má nově i svůj český ekvivalent, bylo pro něj vybráno slovo bločenka. V úvahu na webu blockchain.cz, který se českým názvem pro blockchain zabýval, připadaly také termíny bloksíť, blokčejn nebo bloknet.
Martin Schwarz
