Nafouknutá bublina, nebo jasná věc? Odborníci nejen z automobilového průmyslu se přou, zda brzy všichni budeme jezdit v elektromobilech, či nikoli. Automobilky ale přišly s jasnou odpovědí: na výrobních linkách vzniká stále více vozů budoucnosti. Usaďte se, elektrická jízda startuje!
Otázka nezní jestli, ale kdy začneme v ulicích měst potkávat elektromobily častěji než vozidla na fosilní paliva. Výrobcům totiž pod tlakem emisních limitů nařízených Evropskou unií nezbývá nic jiného, než do svých portfolií zařadit auta na alternativní pohon, a to rychle. Nejasnosti tedy panují spíše kolem podoby e-mobility. Budeme mít dostatek míst k dobíjení? Klesne vysoká cena elektromobilů? A potřebujeme je vůbec vlastnit?
Dobíjecí infrastruktura na vzestupu
Nejdiskutovanější témata elektromobility se stát od státu liší, v Česku debatám dominuje dobíjecí infrastruktura. Kritici dlouhodobě upozorňují, že bez dostatečného rozšíření sítě dobíjecích stanic nemá vůbec smysl uvažovat o velkém nástupu elektrifikace v automobilovém průmyslu. Zdá se však, že těmto úvahám je konec. Dle statistik ministerstva průmyslu a obchodu stálo do poloviny roku 2018 na českém území 131 veřejných dobíjecích stanic, jejich počet nadále roste. Přesto ještě chvíli potrvá, než u nás řidiči elektromobilů vyjedou na silnici bez nutnosti detailně plánovat, kde během cesty svůj vůz do elektřiny zapojí.
Jisté je, že v následujících měsících a letech musí dojít k rychlému zavedení nových stanic, a to především rychlodobíjecích. Oproti současnému stavu by mělo jít až o desetinásobek, národní akční plán čisté mobility počítá do roku 2020 s 1300 veřejných nabíječek navíc. Nejprve ale dodavatelé potřebují vyřešit, na která místa má smysl infrastrukturu rozšířit, kde má pro majitele elektrických vozů význam. A nejen to, důležité bude, aby výrobci a provozovatelé dobíjecích stanic poskytli uživatelům kompletní servis, aby je při napájení energie nepotkávaly komplikace.
„Veřejná nabíjecí stanice by měla být ovládaná na dálku provozovatelem, měla by poskytovat přehled o statistikách nabíjení, rezervovat časový slot nabíjení, ale hlavně umožnit nabíjení široké veřejnosti bez ohledu na to, jestli je uživatel elektromobilu někde registrován či má s někým uzavřenou smlouvu o odběru elektrické energie. To vše by mělo být podpořeno možností platby kartou. Veřejné wi-fi připojení u stanice pro elektromobilisty beru jako bonbonek navíc,“ nastínil důležité vlastnosti stanic akviziční manažer e-mobility ve společnosti Siemens Ivo Hykyš. „Dobíjecí stanice budoucnosti je ta, kterou zákazník nemusí řešit, tedy je dostupná, snadno se ovládá a je dostatečně rychlá. Dobíjení vozidla by nemělo být předmětem diskuzí, stejně jako je tomu například u tankování benzinu,“ myslí si generální ředitel společnosti Pražská energetika (PRE) Pavel Elis.
Otázky u potenciálních zájemců o elektromobily budí taktéž doba nabíjení, nikdo nechce trávit hodiny čekáním, aby vůbec mohl pokračovat v cestě, zvlášť když má naspěch. I tady se rojí dobré zprávy. Již od začátku nastupující éry e-mobility by průměrné nabití mělo trvat maximálně několik desítek minut, mnohdy i výrazně méně, v závislosti na velikosti a výkonu baterie použité ve voze a také na výkonu konkrétní dobíjecí stanice. „V nedávné době Siemens ve spolupráci s BMW a Porsche představil prototyp dobíjecí stanice s výkonem 350 kilowattů – ta dobu dobití na osmdesát procent umí zkrátit na zhruba čtvrthodinu, je však potřeba extrémně technologicky pokročilé a extrémně kapacitní baterie,“ vysvětlil Ivo Hykyš.
O výstavbu dobíjecí infrastruktury se dnes v Česku starají převážně tři společnosti: společnost ČEZ jakožto největší výrobce elektřiny u nás, dále pak firmy E.ON a Pražská energetika. Nejsou ovšem jediné, na rozšíření mají pochopitelně zájem automobilky. Například Škoda Auto se ve spolupráci se sesterským podnikem Ško-Energo pustila do budování napájecích bodů jak v sídle firmy, tak v celé Mladé Boleslavi, aby z města postupně udělala tzv. smart city (město, které je průkopníkem nabíjecí infrastruktury a e-mobility vůbec).
Příliš vysoká cena
Problém s nedostatkem dobíjecích stanic tedy vypadá řešitelně, společnosti napříč republikou i Evropou jejich rozšiřování dlouhodobě věnují úsilí a je pouze otázka času, než bude infrastruktura dostatečná. V cestě za vysněným koncem spalovacích motorů však stojí další podstatná překážka – vysoká cena vozidel budoucnosti.
Pokud nebereme v potaz nejlevnější varianty s nízkým výkonem, zájemce dnes vyjde elektrifikovaný vůz několikanásobně dráž než auto na benzin či naftu. Jeden z nejvýkonnějších elektromobilů na světovém trhu, Tesla Model S, stojí v přepočtu 1711 tisíc korun a levné portfolio nemají ani další značky, které produkují vozy pro méně náročné řidiče než Tesla. Ceny elektromobilů od automobilek jako BMW, Nissan či Kia se pohybují zhruba v rozmezí 500–900 tisíc korun, což nejsou zrovna motivující částky. Na druhou stranu je třeba myslet dopředu, na budoucí úsporu, která vyplyne z šetření na palivu. Elektrická energie má kromě jiných i tu výhodu, že není tak drahá jako pohonné hmoty ve spalovacích motorech, z dlouhodobého hlediska se vyplatí i více než používání auta na plyn (CNG).
„I když pořizovací cena e-vozu je dnes vyšší, tak při průměrném nájezdu 20 až 25 tisíc kilometrů za rok jsem schopný se velice brzy dostat na ten bod zvratu, protože významně ušetřím v provozních nákladech. A věřím, že díky tomu stoupne poptávka po e-vozech a automobilky je logicky začnou zlevňovat,“ řekl v rozhovoru pro Svět průmyslu generální ředitel společnosti E.ON Martin Záklasník, který elektromobil už nějakou dobu využívá. „Nechali jsme si udělat analýzu a zjistili, že v dohledné době sedmi let budou 35 procent naší zákaznické báze tvořit mileniálové. Ti se už nebudou dívat jen na to, co se jim vyplatí, ale budou e-mobilitu brát jako životní styl a způsob myšlení,“ podotkl ještě k úvahám o ceně.
Nissan Leaf – nejprodávanější elektromobil v Evropě, zdroj: AAA, souhrnné registrace Nissanu leaf v roce 2018 v EU, Norsku. Švýcarsku a na Islandu, foto: Nissan
Je budoucnost ve sdílení?
Jestli k takovému scénáři opravdu dojde, ukáže čas. Nyní je situace taková, že na používání elektromobilu ušetří jen ti, kteří se po silnici přesunují pravidelně každý den a ročně s ním najezdí tisíce a tisíce kilometrů. I to se změní s postupně klesající cenou vozů. Nikdo však netuší, za jak dlouho razantní zlevňování přijde na pořad dne, vše záleží na zájmu zákazníků. Ty by mohl k nákupu popohnat fakt, že se významné světové automobilky brzy chystají uvést na trh nové typy e-mobilů, takže bude z čeho vybírat (mezi další zápory elektromobility zatím patří malé množství variant vozů). Některé z nich, například česká Škoda Auto, si dokonce střihnou premiéru a představí zákazníkům svůj první elektromobil pro běžný prodej. V případě Škody půjde o vůz Škoda e-Citigo s dojezdem na jedno nabití až 300 kilometrů. A třeba Volkswagen chce mít do roku 2025 každý čtvrtý vyrobený automobil čistě elektrický, ve stejném časovém horizontu by rád nabízel až 50 elektromobilů a 30 vozidel kategorie plug-in hybrid.
Budoucnost e-mobility ale může vypadat úplně jinak, než si automobilky přejí. Vyloučená totiž není ani masová varianta tzv. e-carsharingu, tedy sdílení elektromobilů, které již nyní funguje zejména ve velkých městech. Jeho hlavní výhoda? Uživatel nemusí vozidlo kupovat a využije ho jen v případě potřeby, což je ideální pro někoho, kdo cestuje jen párkrát do týdne a navíc sotva za hranice města. V extrémním případě může dojít k tomu, že si většina z nás v budoucnu auto raději na chvíli půjčí, než abychom utráceli peníze za elektromobily. Což by pochopitelně uškodilo automobilkám, jejichž zisky budou čím dál více závislé na prodejích vozidel s elektrickým pohonem.
„Sdílení elektromobilů je služba, která je řešením pro řadu překážek elektromobility, a hlavně dopravy v hlavním městě Praze. Sdílený elektromobil je totiž dostupný pro každého, odpadá tedy starost s vyšší cenou e-mobilů oproti standardním vozidlům. Další výhodou je řešení parkování ve městě,“ řekl k tématu Pavel Elis z PRE, jehož firma Pražanům sdílenou elektromobilitu nabízí a je o ni čím dál větší zájem. Služba funguje jednoduše: v pražských ulicích 24 hodin denně volně stojí viditelně označené elektromobily e-Golf, jež mohou využít všichni registrovaní uživatelé. K otevření dveří stačí čipová karta, dostupné vozy lze vyhledat jednoduše pomocí aplikace na smartphonu.
Nezapomínat na obnovitelné zdroje
Ostatně elektrická mobilita může být pro obyvatele metropolí klíčovou záležitostí. Natolik, že jim nezbyde nic jiného, než své dosavadní auto ze dne na den přestat používat a zakoupit (případně zapůjčit si) elektromobil nebo vůz na vodíkový pohon. Řada měst už dnes do některých svých částí zakazuje kvůli špatnému ovzduší vjezd vozidlům používajícím fosilní paliva a je jisté, že takových míst ještě přibude. Pod tlakem ekologického smýšlení navíc nejsou jen řidiči, ale také dodavatelé energií, od nichž se při produkci elektřiny očekává větší využití obnovitelných zdrojů. Jedině pak e-mobilita dává smysl a splní svůj účel. „Samozřejmě by měl růst poměr elektrické energie získávané z obnovitelných zdrojů, ale stejně důležité je neustálé zvyšování efektivity a modernizace klasických zdrojů energie. Na těch totiž budeme ještě dlouho závislí,“ má jasno Ivo Hykyš.
/NÁZOR EXPERTA
MARTIN SEDLÁK
programový ředitel Svazu moderní energetiky
ELEKTROMOBIL PROMĚNÍ AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL
Elektromobilita nabízí bezkonkurenční řešení, které může zbavit evropskou dopravu závislosti na importu ropy. Neprodukuje emise, je čistá a bez hluku spalovacích motorů. Ideální řešení nabízí v balíčku s rozvojem obnovitelných zdrojů, které zajistí čistou energii pro nabíjení elektromobilů.
Právě jejich vliv na životní prostředí hodnotila studie Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) publikovaná na konci roku 2018. Závěr analýz je jednoznačný: od výroby přes provoz po likvidaci vyprodukuje typický elektromobil v Evropě méně skleníkových plynů a látek znečišťujících ovzduší než srovnatelně velký a výkonný benzinový či naftový automobil. Autoři navíc očekávají, že výhody elektromobility ještě zvýší podpora rozvoje čistých zdrojů energie a cirkulární ekonomiky, včetně sdílení automobilů a produkce znovupoužitelných výrobků a recyklace.
Benefitem rozvoje elektrifikované dopravy je také ideální spojení s koncepcí chytrých měst. Inteligentní vozy pomohou snížit problémy s parkováním v rámci sdílené ekonomiky. Vždyť dnes využíváme své automobily zpravidla z pouhých pěti procent jejich celého životního cyklu. Kapacita baterií elektrovozů může nabídnout další prvek pro stabilizaci elektrárenské sítě podobně jako dnes vznikající první projekty virtuálních baterií umístěných v domácnostech.
Elektrifikace dopravy promění také obchodní modely automobilek. Jedním ze zajímavých směrů se vydalo Volvo v Belgii, které tam letos spustilo netradiční kampaň „Volty od Volva“. Automobilka tak vstoupila na trh s elektřinou s cílem nabídnout spotřebitelům čistě zelený tarif elektřiny pro domácnosti a nabíjení elektromobilů. Produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů zajišťuje Volvo prostřednictvím energetické společnosti, která k tomu využívá větrné a solární elektrárny postavené přímo v Belgii. Vedle ekologie láká Volvo také na slevu při uzavření smlouvy.
Klíčovou roli sehraje elektromobilita také ve veřejné dopravě. Globálně se očekává, že po roce 2020 bude každý druhý nový autobus s elektrickým pohonem. Hlučné a klepající se naftové autobusy nahrazují tiché dopravní prostředky s bateriemi. Lídrem v počtu elektrobusů je Čína. Symbolem je dvanáctimilionové město Šen-čen, kterému se přezdívá čínské Silicon Valley. Snaží se prorazit jako metropole nové generace, kde lidé nebudou muset obětovat životní styl na úkor zdraví. Město již ke konci roku 2017 kompletně elektrifikovalo svou autobusovou dopravu, která dnes čítá na 16 tisíc elektrických autobusů.
Elektrobusy začínají brázdit i česká města. Svezou se jimi cestující například v Hradci Králové, Třinci nebo Trutnově. Právě Trutnov získal letos čtyři nové elektrobusy, které se budou dobíjet pomocí první tuzemské instalace rychlodobíjecí stanice ABB umožňující nabíjení o výkonu až 150 kilowattů. Tato stanice je schopná doplnit většinu kapacity baterií elektrobusu za několik desítek minut. Navíc disponuje rozsáhlou řadou prvků v oblasti konektivity, včetně dálkového monitorování, řízení, diagnostiky a aktualizace softwaru.
Již dnes je jasné, že elektromobilita promění automobilový průmysl. Výše zmíněné Volvo chce od roku 2025 prodat každý druhý vůz s čistě elektrickým pohonem. Podobné závazky mají také další automobilky. Jedním z pilířů českého průmyslu je právě výroba automobilů nebo komponent. Příležitosti, které e-mobilita nabízí, již nejsou otázkou budoucnosti, ale tématem dneška. Naše hospodářství se musí připravit na nástup elektřiny, digitalizace a sdílených služeb. Začít můžeme od kvalitní přípravy na učilištích, která by měla nabídnout kvalitní pracovníky pro 21. století.
ŠKODOVKA VSTUPUJE DO ÉRY E-MOBILITY
Rok 2019 představuje mimořádný moment v historii Škody Auto. Společnost vstupuje do éry e-mobility. V příštích letech bude automobilka investovat zhruba dvě miliardy eur do alternativních pohonů a nových služeb souvisejících s mobilitou, jde o největší investici v historii firmy. Do konce roku 2022 uvede na trh deset elektrifikovaných modelů. Tuto vizi představila Škodovka 5. března na ženevském autosalonu. Hlavní roli v příběhu elektromobility zde sehrála Škoda Vision iV a elektrický jednostopý koncept Klement.
Škoda Vision iV
Vision iV je předzvěstí budoucí rodiny vozů Škoda s čistě elektrickým pohonem. Jde o první vůz této značky, který je postaven na modulární platformě pro elektromobily (MEB) koncernu Volkswagen. Zaujme svou atletickou karoserií a důrazem na aerodynamiku a nabídne velmi prostorný interiér, který je pro vozy Škoda typický.
Dvaadvacetipalcová kola představují výrazný optický prvek a dále podtrhují působivý vzhled vozu. Nápadnými detaily jsou také osvětlené krystalické prvky ve vertikálních žebrech masky chladiče nebo kamery namísto klasických zpětných zrcátek, jejichž kryty připomínají žraločí ploutve. O bezemisní pohon se starají dva elektromotory, jeden na přední a jeden na zadní nápravě, díky čemuž Vision iV disponuje pohonem všech kol.
Plochá lithium-iontová baterie je zabudována v podlaze vozu, čímž šetří místo, a umožňuje dojezd až 500 kilometrů. Inovativní technologie zajišťují větší bezpečnost a komfort a do nové éry vstoupila také oblast infotainmentu a digitalizace. Do systému vozu lze integrovat chytré telefony, které mohou být mimo jiné použity jako digitální klíč k otevření vozu. Ten nemá kliky ani zrcátka, dveře se dají otevřít dotykem a zrcátka zastupují kamery.
Jednostopý koncept Klement
Nové elektrické řešení mobility Klement s jednoduchým a intuitivním ovládáním představuje současný moderní a ekologický životní styl. Futuristický jednostopý koncept, který spadá do oblasti mikromobility, se představuje jako ekologická alternativa ke klasickému automobilu. Elektromotor, který je umístěn v náboji zadního kola a je vybaven integrovanou rekuperací brzdné energie, dokáže koncept rozjet až na maximální rychlost 45 kilometrů za hodinu a dvě baterie umožňují dojezd přes 60 kilometrů. Koncept také nabízí plnou konektivitu. V aplikaci lze například zjistit aktuální stav nabití baterií. Je také možné nadefinovat oblast, ze které koncept Klement nesmí vyjet.
„Mikromobilita získává na významu. Konceptem Klement chceme ukázat vizi, jak si představujeme budoucnost mikromobility: udržitelnou, inovativní, elektrickou s puristickým moderním designem. Klement je moderní, dynamický, lehce ovladatelný dopravní prostředek, kterým chceme oslovit cílovou skupinu mladých, aktivních lidí, kteří berou ohled na životní prostředí. Koncept skvěle souzní s našimi zákazníky a naší strategií e-mobility,“ popsal novinku Giudo Haak, vedoucí managementu produktu společnosti Škoda Auto.
Služby související s mobilitou
Kromě toho bude Škoda Auto svou nabídku služeb souvisejících s mobilitou dále rozšiřovat. Příkladem je carsharingová platforma HoppyGo nebo služba CareDriver, která kombinuje mobilitu se sociálními službami. Vysoká úroveň propojení mezi vozem, řidičem a okolním světem umožňuje zapojit vozy Škoda do sítí smart home nebo ovládat aplikací Škoda Connect pomocí hlasového asistenta.
