Plzeňská společnost Doosan Škoda Power patří k významným výrobcům parních turbín ve světě. První její parní turbína nese letopočet 1904. Od počátku se jí podařilo udržet rychlé tempo celosvětového rozvoje v oblasti energetiky a na této pozici setrvává i díky investicím do digitalizace a automatizace.
Společnost se také podílí na unikátním programu Evropské unie, který směřuje ke stabilitě energetické soustavy. Rozmach obnovitelných zdrojů do ní totiž vnáší velkou nerovnoměrnost dodávek energie. Mnohá zařízení v klasických elektrárnách na to nejsou stavěná, a proto je aktuální výzvou pro energetické stroje flexibilita. Společné řešení hledají špičky energetického průmyslu, mezi kterými nechybí ani Doosan Škoda Power, americký General Electric, německý Siemens a další.
„Vývoj v oblasti informačních technologií, robotizace a digitalizace nelze zastavit. Můžu říct, že to, co jsme na počátku investovali, dnes nestačí zdaleka ani na postupný rozvoj, provoz a údržbu systému informačních technologií. Jeho součástí jsou nejen digitální informace a jejich tvorba, ale i zařízení – automaty, roboty, 3D tiskárny, přístroje pro experimentální a provozní měření a další smart technologie. Vše je zaměřeno na potřeby klientů a k získání konkurenční výhody,“ říká Jan Růžička.
Kdy vaše společnost začala pomýšlet na robotizaci a digitalizaci?
Prvním skutečným projektem, který jsme zaměřili na digitalizaci, byl projekt implementace počítačové podpory designu CAD. Důležitou součástí tohoto projektu byla i digitalizace archivu. Tím byly položeny základy správy digitálních dat a zároveň jsme zásadně omezili papírovou formou dokumentace. Projekt byl realizován v průběhu let 2002 až 2005.
Co bylo prvními impulzy k tomuto kroku?
Prvním impulzem byla pochopitelně potřeba jak zefektivnit, tak zkvalitnit práci techniků, sladit možnosti komunikace se zákazníky či dodavateli a vytvořit možnost uchování informací po celou dobu životního cyklu výrobku. To znamená ukládání dat od jeho vývoje přes konstrukci, výrobu, projektování a realizaci díla na stavbě až po předání a uvedení do provozu. Na to pak dále navazuje období provozu, které může trvat dvacet i třicet let. Během této periody poskytujeme našemu partnerovi náhradní díly a další služby, jako je například i možnost rekonstrukce zařízení.
Naplnil první projekt digitalizace vaše očekávání?
Domnívám se, že to byl velmi důležitý milník v rozvoji firmy. Dodáváme nejenom parní turbíny o výkonu pět až dvanáct set megawattů, ale i technologické vybavení strojoven různých typů elektráren, a abychom mohli tuto práci vykonávat, je potřeba mít k dispozici kvalitní a aktuální informace. Myslím si, že bez realizace tohoto projektu bychom nemohli dále firmu úspěšně rozvíjet.
S jakými úskalími jste se potýkali při zavádění digitalizace a automatizace?
Vždy, když se zavádí něco nového, je potřeba nejen projekt dobře naplánovat, ale zejména poučit se ze zkušeností ostatních. Je velmi často nutné změnit vlastní zaběhlé procesy a na druhé straně je důležité zachovat si identitu a znalosti, které firma získává a buduje po celá desetiletí. To je náš případ, protože historie výroby parních turbín je delší než sto let. Skloubit tyto dvě věci je zásadní pro to, abychom mohli považovat změnu za úspěšně provedenou.
Nahrazují roboty lidi, kterých je na trhu práce nedostatek?
Slovo robot je odvozeno od výrazu robota, což je rutinní otrocká práce. Na rozdíl od lidí dokáže robot pracovat bez přestávky, 24 hodin denně a 365 dní v roce. Zapojení robotů snižuje chybovost, zvyšuje efektivitu a rychlost jednotlivých činností. Jedná se o náhradu činností, které souvisejí například s obsluhou počítačových aplikací v administrativních procesech, těžké práce ve výrobě nebo činností, které poškozují zdraví člověka. To považuji za hlavní přínos robotizace – lidé se mohou věnovat tvůrčí činnosti.
Mění se objem investic vaší společnosti do robotizace a digitalizace?
Investicím do robotizace a digitalizace se nebudeme bránit, ale vždy je třeba mít na zřeteli, že nové technologie musí být pro firmu přínosem a vést k jejímu rozvoji. Vše bude také záviset na vývoji na trhu, a především na potřebách zákazníků. Rozhodně nevnímáme investice do digitalizace nebo informačních technologií jako potvrzení nějaké image, je to nástroj pro rozvoj firmy a každá investice musí být dobře kalkulována a vyhodnocena z hlediska návratnosti.
Jaká by měla být podle vás ta ideální návratnost investic do robotizace?
Návratnost do výrobních zařízení pochopitelně závisí na velikosti a druhu investice, ale obecně je u nich počítána na pět až deset let. V případě informačních technologií je ta doba podstatně kratší, tam počítáme s jedním rokem až třemi lety.
Mění se i produkty díky novým technologiím?
Otevírají nám nové možnosti, co se týče kvality a užitné hodnoty výrobků, bez těchto technologií by některé věci ani nešly vyrobit. Například díky 3D tiskárnám jsme schopní dosáhnout u produktu jiných vlastností i tvarů a je to otázka rozhodnutí, zda budeme tuto technologii využívat v širší míře pro naši výrobu. Záleží na ekonomickém hledisku, jaký efekt a přínos to bude mít.
Šetří vám nové technologie čas?
Přinášejí i významnou úsporu času. Díky tomu, že používáme jednotnou databázi, může pracovat na jednom problému paralelně několik specialistů, zkracuje se tím doba na plnění termínů a průběžné doby jednotlivých činností. Nové technologie zjednodušují i komunikaci s okolím, to znamená jak se zákazníkem, tak s dodavateli.
Mohl byste uvést modelový příklad na jedné z posledních zakázek, jak vám nové technologie pomáhají?
Těch příkladů by asi byla celá řada. Využíváme například takzvaný Remote Monitoring System, díky němuž dokážeme sledovat provoz našich zařízení u jednotlivých uživatelů, jsme na dálku schopní vyhodnocovat, jak se zařízení chová za provozu a v případě potřeby on-line reagovat na některé skutečnosti. Tento systém nám zjednodušuje servis na daném zařízení, můžeme komunikovat on-line s provozovatelem kdekoliv na světě, jsme schopní se velice rychle dohodnout na řešení díky tomu, že sdílíme informace a na jejich základě vyhodnocujeme situaci.
Které investice byly na cestě k robotizaci a digitalizaci pro vaši společnost zásadní?
Podle mého názoru zásadní bylo rozhodnutí, že přejdeme na digitalizaci, což se dělo na přelomu tisíciletí. Tento proces jsme začali rozvíjet všemi směry napříč našimi činnostmi. A vývoj samozřejmě neustává, kontinuálně pokračujeme a jednotlivé technologie neustále doplňujeme a vylepšujeme.
Významnou komoditou se stávají data. Jakou sílu dnes mají podle vás data v průmyslu?
Kvalita a dostupnost klíčových dat jsou základem dnešního a samozřejmě i budoucího fungování firem. Průmysl 4.0 je postaven na principech využívání datových center. Dnes jsou informace důležitou součástí našeho podnikání. Data jsou zdrojem informací pro chytré technologie, je potřeba dbát o jejich bezpečnost a zároveň umožnit jejich sdílení, protože to zajistí kvalitu a rychlost řešení.
Co považujete za svůj největší dosavadní úspěch v oblasti robotizace a digitalizace?
Největším úspěchem asi bylo to, že jsme díky těmto technologiím dokázali přilákat a udržet kvalitní lidi, kteří se podílejí na růstu firmy. Myslím si, že bez toho bychom nedokázali reagovat na dynamiku změn ve světě okolo nás.
