Světoznámé automobilky letos naplno rozjíždějí přechod ze spalovacích motorů k elektrickému pohonu. V krátkodobém horizontu chtějí kompletně proměnit svá portfolia a historický obrat provést co nejrychleji.
Z pohledu majitelů automobilek jde o nutnost. Nemohou s výrobou vozů na alternativní pohon otálet, jinak by mohli rychle vypadnout z hlavního pelotonu. Ten ještě rychleji popohání k cíli nové emisní limity schválené Evropskou unií. I díky tomu začíná „horečné přezbrojování“ na elektromobilitu. Ne všichni klíčoví výrobci pro segment automotive ale e-mobilitě a jejímu rychlému nástupu věří.
„Myslím si, že k výměně spalovacích motorů za jiný pohon v automobilovém průmyslu během následujících pěti let nedojde, ani to není možné. Samotná elektromobilita v příštích deseti dvaceti letech podle mě obsáhne maximálně třicet procent z celého trhu. Rychlému tempu se začínají bránit i některé automobilky, tvrdí, že ho nemusejí přežít, protože investice do změn jsou ukrutné,“ řekl v rozhovoru pro Svět průmyslu generální ředitel společnosti Motor Jikov a viceprezident AutoSAP Miroslav Dvořák.
LOŇSKÝ ROK BYL REKORDNÍ
Výroba osobních aut v Česku se loni zvýšila o 1,7 procenta na nový rekord 1,437 milionu vozů. Rostla již pátý rok v řadě. Produkce největší automobilky Škoda stoupla o 3,3 procenta. Export osobních vozidel meziročně vzrostl o dvě procenta, zatímco domácí poptávka o 1,7 procenta poklesla.
Automobilky podle generálního ředitele Škody Auto a prezidenta Sdružení automobilového průmyslu Bohdana Wojnara těžily z pokračující silné poptávky, ale zároveň se pohybovaly na hranici své kapacity. „Celková poptávka ještě rostla, byť třeba v Číně trh po mnoha letech klesl. Museli jsme se ale také vyrovnávat s regulatorním rámcem, například s novým způsobem homologačního měření emisí WLTP,“ řekl generální ředitel Škody Auto.
Jeho společnost zvýšila výrobu na 886 103 vozů, v nošovickém závodě Hyundai Motor Manufacturing Czech ale produkce naopak klesla o 4,6 procenta na 340 300 aut, což i tak bylo o 3,1 procenta více, než předpokládal původní plán. Kolínská firma TPCA se v roce 2018 vrátila k růstu výroby, a to o šest procent na 210 993 vozidel.
INVESTICE DO AUTOMATIZACE
Výroba aut v letošním roce pravděpodobně již dále neporoste. Odvětví naráží na kapacitní i ekonomické limity a čeká jej transformace. „Nacházíme se opravdu v situaci, kdy máme za sebou jeden z nejdelších konjunkturálních cyklů v historii. Výroba překonávala rekordy posledních pět let v řadě a to nemůže trvat donekonečna. Určité zpomalení růstu jsme přitom pocítili již v minulém roce. Letošek by mohl oscilovat okolo loňské úrovně, což samo o sobě nemusí být špatná zpráva,“ uvedl Bohdan Wojnar.
Automobilkám se podle něj kvůli nedostatku pracovních sil nedaří zcela využít ekonomický potenciál Česka. Budou proto investovat do většího využití robotů a automatizace výroby. Robotizace a automatizace ale pomůže vyřešit nedostatek pracovníků až s časovým odstupem. Zároveň se budou automobilky vyrovnávat s přísnějšími ekologickými limity přechodem k elektromobilitě a také s nástupem většího propojení vozidel mezi sebou a s okolím přes mobilní sítě.
„Podniky budou nuceny do daleko větší rychlosti změn a inovací, což ale znamená i vyšší investice. Pokud se nepřizpůsobí, tak je to tsunami smete,“ dodal šéf Škodovky.
Na letošní produkci bude mít vedle limitů na straně výrobců vliv i situace na trzích, kde je rovněž patrné zpomalení. Poptávku letos ovlivní obchodní spor mezi USA a Čínou, brexit nebo zpomalení ekonomického růstu v Německu.
ELEKTROMOBILITA JE NUTNOSTÍ
Tuzemské automobilky chtějí více spolupracovat v oblasti elektromobility a chytré mobility s vládou i dalšími odvětvími, například energetickými a telekomunikačními firmami. V březnu se znovu sejdou na společném kolokviu v Mladé Boleslavi.
Setkání svolané na 18. března má navázat na první kolokvium, které se konalo na začátku roku 2017. Šéfové automobilek se tehdy dohodli s ministry na 25 bodech, které budou společně řešit v rámci pracovních skupin. Jejich činnost chtějí na novém setkání vyhodnotit a případně urychlit.
„Pokud chceme, aby autoprůmysl zůstal páteří ekonomiky, musíme dokázat více spojovat všechny aktéry. Automobilový průmysl může přinášet ještě vyšší přidanou hodnotu, ale bez participace státu a veřejné sféry to nepůjde,“ řekl Bohdan Wojnar. Podle něj by se z Prahy a České republiky mohlo stát centrum chytré mobility.
Připomněl, že automobilový průmysl prochází největšími změnami ve své historii. Souvisí to na jedné straně s automatizací a robotizací výroby, které mají zvýšit efektivitu, a na druhé straně s regulatorními požadavky a očekáváním zákazníků. Stále přísnější limity emisí CO2 nutí automobilky k vysokým investicím do elektromobility, na kterou ale ještě není většina zákazníků připravená. Stát a veřejný sektor by mohly vedle podpory budování dobíjecí infrastruktury pomoct stimulovat poptávku například změnami v daňové oblasti nebo jinými zvýhodněními.
Bohdan Wojnar zdůraznil, že automobilky a vláda by měly postupovat jednotně v podpoře digitalizace a inovací. Spolupracovat by mohly ve vytváření podmínek pro propojená a autonomní vozidla nebo při vytváření nových inovačních programů.
CHYBĚJÍ DOBÍJECÍ STANICE
Prvním praktickým problémem elektrifikace je nedostatečné rozšíření dobíjecí infrastruktury, dobíjecí stanice jsou v České republice zatím spíše výjimečné. I když jich v poslední době přibývá, jejich síť je i vzhledem k dojezdu aut na bateriový pohon nedostatečná. Pozitivní ale je, že do jejich vývoje už nyní automobilový průmysl vkládá velké množství úsilí i peněz.
„Snižování ceny baterie a zvyšování dojezdu – to jsou velice klíčové parametry pro zákazníky, stejně jako výstavba infrastruktury. Jsem velice rád, že již existuje závazek veřejné sféry, která hovoří o vybudování sítě 1300 dobíjecích stanic. A to pochopitelně nemůže být všechno. Musí se přidat i angažmá ostatních privátních subjektů, výrobců elektrické energie, abychom v Česku měli dostatečnou hustotu dobíjecích stanic,“ řekl k tématu na konferenci E-mobilita generální ředitel Škody Auto Bohdan Wojnar.
„Vyjednáváme o podpoře infrastruktury a také o vybudování národního polygonu pro testování autonomního řízení,“ doplnil Bohdana Wojnara ředitel AutoSAP Zdeněk Petzl. „V ideálním případě bychom dobíjecí sítě začali plánovat před pěti sedmi lety. Ale buďme féroví vůči dodavatelům. I velké společnosti mají o strategii jasno třeba jen rok a půl dopředu,“ přidal svůj názor také Petr Knap, partner společnosti Ernst & Young v České republice.
DÁT ŠANCI JINÝM POHONŮM
Otazník visí i nad plány ekologické mobility. Samotné elektromobily sice oxid uhličitý do ovzduší neprodukují, avšak jejich výroba životní prostředí zatíží natolik, že se vynořují úvahy, zda mu elektrická vozidla spíše neuškodí. A zatímco se firmy potí při uvažování, jak produkci učinit šetrnou k přírodě, Evropský parlament v prosinci odhlasoval nutnost do roku 2030 snížit emise o 37 procent oproti stavu v roce 2021, tudíž další tlak na automobilky, aby spalovací motory odstavily na druhou kolej ještě rychleji. „Domnívám se, že ve hře je více možností, vedle elektřiny třeba CNG, vodík nebo hybridní pohony,“ dodává Miroslav Dvořák.
Na vodík například sází i Radek Strouhal, bývalý generální ředitel kopřivnické automobilky Tatra Trucks a současný finanční ředitel společnosti Vítkovice Steel. „Vodík mi dává mnohem větší smysl, lze ho skladovat, netrpí na výkyvy počasí a neomezuje tak řidiče. Jeho nevýhodou je, že zatím není tak sexy jako elektromobilita, kterou média tak glorifikují,“ řekl již dříve pro Svět průmyslu Radek Strouhal.
Navíc o vodík jako součást elektromobility se začaly zajímat provozovatelé veřejné dopravy. „Obecně totiž platí, že čím větší a těžší vozidlo, tím obtížnější je zajistit jeho napájení pouze z akumulátorů,“ argumentuje specialista na vodíkové technologie z ÚJV Řež Aleš Doucek.
VOLKSWAGEN CHCE POWERBANKY
Německá automobilka Volkswagen oznámila, že do dvaceti let skončí s prodejem vozů využívajících spalovací motory. Její heslo nyní zní: elektromobil pro všechny. Kromě investice obrovského množství peněz střádá konkrétní nápady, jak se na trhu budoucnosti neztratit a obstát v drsné konkurenci. Do roku 2025 plánuje mít každý čtvrtý vůz čistě elektrický, což znamená produkci zhruba tří milionů elektromobilů ročně. Ve stejném časovém horizontu chce Volkswagen uvést na trh více než 80 typů aut nové doby, avšak přibližně 30 z nich budou plug-in hybridy. Ještě významnějším milníkem se pro firmu má stát rok 2030. Tehdy by ráda dokončila elektrifikaci celého svého portfolia. Aby této mety dosáhla, investuje do rozvoje astronomickou sumu v podobě 30 miliard eur.
„Z elektromobilu vytvoříme oblíbený dopravní prostředek a nadchneme pro něj co největší počet lidí. MEB (nová modulární platforma Volkswagenu vyvíjená pro použití v elektromobilech, pozn. redakce) je jedním z nejdůležitějších projektů v historii firmy, technickým milníkem, který lze přirovnat k přechodu od Brouka ke Golfu,“ uvedl už loni v září člen představenstva společnosti Thomas Ulbrich. „Máme jasný cíl zpřístupnit elektromobily širokému okruhu obyvatelstva. Současná cenová hladina nemůže zůstat stejná, pokud jsou tato vozidla vybavena elektromotory, a to nutně povede ke zvýšení cen v segmentu malých osobních automobilů,“ podotkl předseda dozorčí rady Volkswagenu Hans Dieter Pötsch.
Koncern nedávno přišel i s myšlenkou mobilních rychlonabíjecích stanic, tedy jakýchsi powerbank pro elektromobily. Cíl je jasný – zrychlit pomalý rozvoj dobíjecí infrastruktury. Takovou stanici bude možné umístit prakticky kdekoliv ve veřejném prostoru, což má zásadní výhody zejména pro jejich majitele (například města, kraje apod.). Ti pomocí mobilních „nabíječek“ mohou vyzkoušet, která místa jsou vhodná pro řádné rozšíření dobíjecích zařízení a která nikoli, přičemž ušetří spoustu finančních prostředků.
Aby nebylo novinek málo, Volkswagen zkusí baterie v mobilních stanicích dobíjet pomocí sluneční či větrné energie. Nejde přitom o hudbu vzdálené budoucnosti, první stanice největší výrobce aut v Evropě představí už v první polovině letošního roku v německém Wolfsburgu.
ŠKODU ČEKÁ ZLOMOVÝ ROK
Jelikož český automobilový velikán spadá do koncernu Volkswagen, jeho vize se v mnohém podobají německým představám. Škoda Auto do vývoje elektromobilů a nových mobilních služeb napumpuje celkem dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun), mladoboleslavský podnik se navíc letos nachází na rozcestí a v historickém bodu zlomu. Rok 2019 pro něj má být rokem velkého skoku do elektromobility, jelikož by v horizontu příštích měsíců měl představit první čistě elektrický vůz – Škodu e-Citigo s dojezdem na jedno nabití okolo 300 kilometrů. Kromě toho uvede na trh i Škodu Superb s plug-in hybridním hnacím ústrojím. Do roku 2025, který si jako klíčový milník stanovil i Volkswagen, chce tahoun české ekonomiky světu ukázat přibližně desítku elektrifikovaných modelů.
V budování dobíjecí infrastruktury si Škoda Auto řekla o pomoc dceřiné společnosti Ško-Energo. Jen v závodech Škody by dobíjecích stanic mělo být vybudováno několik. „Elektromobilita je úplně nová záležitost ve strategii společnosti Ško-Energo. My jsme byli pověřeni Škodovkou, abychom vybudovali infrastrukturu, a snažíme se vyhledávat další obchodní příležitosti,“ sdělil před nedávnem prokurista firmy Miroslav Žďánský. Průkopníkem nabíjecí infrastruktury (tzv. smart city) se má stát Mladá Boleslav. „Budoucnost značky Škoda je elektrická a výkonná dobíjecí infrastruktura je pro úspěch elektromobility nezbytná. Proto se v Mladé Boleslavi zapojujeme a přispíváme k tomu, aby se naše domovské město rozvinulo pro novou éru,“ podotkl Michael Oeljeklaus, člen představenstva Škody Auto.
BOSCH CHYSTÁ MOBILITU BEZ STRESU
Jestli někdo ztělesňuje moderní podobu nejen elektrické mobility, tak je to společnost Bosch. Kombinuje odborné znalosti a zkušenosti v oblasti motorových vozidel se znalostmi v oboru hardwaru, softwaru a služeb, aby dokázala nabídnout komplexní řešení se vším všudy. Už na startu roku 2018 Bosch oznámil založení divize propojených služeb mobility, což má zajistit zrychlení technologického rozvoje, zejména v digitálním segmentu. Do popředí klade sdílení vozidel, sdílení jízd a služby pro řidiče automobilů na bázi konektivity. „Konektivita od základu mění to, jak se z bodu A dostaneme do bodu B, a mezitím pomůže vyřešit současné problémy s dopravou. Využíváme ji k realizaci naší vize mobility bez emisí, bez stresu a bez nehod,“ řekl o plánech německé společnosti předseda jejího představenstva Volkmar Denner.
Bosch chce těžit hlavně z toho, že do roku 2025 může silnice brázdit více než 470 milionů propojených vozidel. To znamená, že rozjíždějící se trend elektrifikace doplní o znalosti z oblasti internetu věcí a automatizovaných zařízení obecně. Teorii už začíná převádět do praxe, na závěr předešlého roku využil toho, že některá německá města zakázala vjezd do center vozidlům s neekologickými motory. Bosch zdvihl hozenou rukavici a rozjel systém půjčování elektrických dodávek, jež pomohou třeba s převozem nákupu z obchodních center domů. Vše ekologicky a za symbolický poplatek. V souvislosti s chytrou a ekologickou mobilitou firma cílí na vývoj a poskytování řešení v tzv. chytrých městech. „Naše snaha vytvořit městské prostředí zbavené emisí, stresu a nehod je vázána na tři oblasti technologického vývoje: automatizaci, elektrifikaci a propojenost,“ nastínil člen představenstva Rolf Bulander.
(msc, čtk, foto Bosch)
/NÁZOR EXPERTA
PETR KNAP
vedoucí partner pro automobilový sektor, EY
BUDOUCNOST ELEKTROMOBILITY: DRAMATICKÉ ZMĚNY ODVĚTVÍ A NIŽŠÍ ZISKOVOST
Téma elektromobility úzce souvisí s budoucností automobilového průmyslu, který v Česku tvoří cca devět procent HDP. V posledních letech se EU velmi důsledně zaměřuje na regulaci emisí v oblasti automobilové dopravy. Pro rok 2021 byly stanoveny cíle pro maximální emise osobních vozů prodávaných v EU na 95 gramů CO2 na jeden kilometr. Tento limit představuje spotřebu nejvýše čtyř litrů pohonných hmot na sto kilometrů a jeho překročení bude výrazně pokutováno. Cíle byly stanoveny až do roku 2030, kdy mají průměrné emise dramaticky klesnout o dalších 37,5 procenta na 59 gramů CO2.
Průměrné emise vozů prodaných v EU v roce 2017 činily pro srovnání 118,5 gramu, což je vysoko nad budoucími limity. Obtížnost plnění emisních cílů zvyšuje trvající přesun zákazníků k SUV vozům, které mají vyšší hmotnost a horší aerodynamiku, a tedy vyšší spotřebu. Tržní podíl SUV v EU vzrostl jen za posledních deset let z osmi procent na 29 procent. Dosažení cílů také komplikuje příklon zákazníků k benzinovým motorům, které vyšší spotřebou produkují vyšší úrovně CO2.
Obecně akceptovaným řešením situace se stalo urychlení vývoje elektromobilů a hybridních pohonů, které sníží celkové průměrné emise prodané flotily. Aktuální tržní podíl elektromobilů a plug-in hybridů je v EU pod dvěma procenty nově prodaných vozů a v zemích bez finančních i nefinančních pobídek se prodávají velmi málo. V ČR se loni prodalo necelých 900 elektromobilů včetně plug-in hybridů. To je ve srovnání s celkem více než pěti miliony provozovaných osobních vozů zanedbatelné číslo.
Podíl elektromobilů na celkovém prodeji se musí razantně zvýšit, aby automobilky dosáhly požadovaných nižších emisních limitů stanovených jako průměr na celkový objem nově registrovaných vozidel. Výrobci budou nuceni prodávat elektromobily i s minimální marží, aby se vyhnuli pokutám, které by je ve výsledku vyšly dráž.
Rozšiřování nabídky elektromobilů by mělo přirozeně vést k poklesu ceny, která je při porovnání s klasickým vozem se spalovacím motorem a podobnými parametry dnes i dvojnásobná. Je nezbytné rychle zvyšovat objemy výroby a dosahovat úspor z rozsahu. Tento vývoj ale předpokládá reálnou poptávku. Tu bude nutné kvůli vysoké ceně a kratšímu dojezdu elektromobilu podpořit pobídkami (např. dotace, zrychlené odpisy, nižší silniční daň) a restrikcemi (omezení vjezdu aut se spalovacími motory do měst), nebo bude nutné zvýšit poptávku také ze strany státní a veřejné správy.
Budoucnost elektromobilů je spojena také s kapacitami a cenami baterií, které tvoří nejméně třetinu hodnoty elektromobilu. Evropa se bude potýkat s otázkou dostatku kapacit bateriové produkce, neboť výrobci se chystají uvést na trh v nejbližších letech stovky nových modelů elektromobilů. Avšak rozhodující část bateriové produkce je stále v rukách asijských výrobců.
Odhadujeme, že nejméně osmdesát firem z řad významných českých dodavatelů je závislých na výrobě komponent pro spalovací motory. Řada z nich již zvažuje náhradní výrobní programy nebo modifikuje budoucí produktovou nabídku.
Hlavní neznámou zůstává chování nadnárodních mateřských společností vůči českým dceřiným firmám. Globální ústředí dodavatelských podniků aktuálně rozhodují o dalších strategiích a plánují krátko- a střednědobé dopady na výrobní programy. Bude záležet zejména na jejich rozhodnutích, zda se v českých závodech zainvestuje do nových technologií souvisejících s elektromobilitou, nebo se bude výroba orientovat na utlumované programy pro spalovací motory.
Celkový dopad na komplexní a globalizovanou síť automobilových dodavatelů lze predikovat velmi obtížně. Špatnou zprávou navíc je, že ho z České republiky máme pod kontrolou jen velmi málo.
/NÁZOR EXPERTA
ZDENĚK PETZL
výkonný ředitel, AutoSAP
BUDOUCNOST AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU: SÁZET NA TRADICI UŽ NESTAČÍ
Není pochyb o tom, že žijeme v jedinečné a vzrušující době. Moderní svět nám nabízí tolik vymožeností, informací a technologií, že často může být problém všechny správně zachytit a přizpůsobit se jim. Řada z těchto nových výzev se přitom významně dotýká klíčových témat, jako je udržitelný rozvoj či ochrana životního prostředí, a pro správnou adaptaci je proto nezbytné je posuzovat v širším kontextu.
Jak nedávno řekl prezident našeho sdružení Bohdan Wojnar, připravujeme se na extrémně transformační dekádu, ve které uspějí jen ti, kteří budou mít dostatečně velké inovační možnosti a schopnosti. Sázet na tradici už nestačí.
I před automobilovým průmyslem stojí celá řada přelomových trendů, jako je nástup bezemisní mobility, prvků autonomního řízení či změny celého konceptu mobility a vlastnictví vozidla. Automobilový průmysl tuto inovační explozi nepochybně zvládne, ale nebude to zadarmo a určitě ani stejně úspěšně ve všech globálních regionech. Pro firmy automobilového průmyslu v České republice bude klíčové si zachovat a dále rozvíjet postavení, jež se jim zejména v rámci Evropy, ale v řadě případů i globálně podařilo za posledních 30 let vybudovat. V době tak náročné na investice a nové technologie nelze postupovat jen lokálně a těšit se ze současné prosperity.
V rámci reakcí na výzvy, které jsou před námi, se neobejdeme bez silných partnerů. Nehovořím zde pouze o těch tradičních partnerech, jako je vláda a kraje či města. Automobilový průmysl bude vytvářet nové aliance napříč sektory, ať již jde o energetiku a otázku dobíjecí infrastruktury, nebo ICT, například pokud se bavíme o nových datových službách vozidel. Disruptivnost zmiňovaných trendů přitom klade na automobilový průmysl i další nároky. Mnohem více než dříve budou do jeho fungování promlouvat start-upy, zejména z oblasti služeb mobility. Naše odvětví a jeho dodavatelské řetězce se tak musí na tyto trendy připravit a jít jim naproti.
Jsem rád, že můžu být při tom, že český automobilový průmysl zažívá dlouhé pětileté období prosperity. Že se každý rok těšíme z nových rekordních výrob našich finálních výrobců, ať už jde o osobní automobily, autobusy, nebo přípojná vozidla. Tento růst má ale své limity a i v automobilovém průmyslu lze sledovat zpomalení jeho tempa. V kombinaci s potřebou připravit se a investovat do budoucnosti to znamená pro firmy v oblasti automotive velký tlak a nejistotu.
Abychom tomu čelili, svolali jsme na 18. března do Mladé Boleslavi v pořadí už druhé vládní kolokvium k budoucnosti automobilového průmyslu. Uděláme inventuru našeho 25bodového akčního plánu memoranda, které jsme s vládou podepsali před dvěma lety, a věřím, že společně se nám podaří se posunout dále.
/NÁZOR EXPERTA
JAKUB JURGA
Senior Consultant, PwC Česká republika
AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL: V SOUČASNOSTI PROCHÁZÍ NEJVÝRAZNĚJŠÍ TRANSFORMACÍ VE SVÉ ÉŘE
Vytváření auta budoucnosti, které je elektrifikované, autonomní, sdílené, propojené a každoročně modernizované (EASCY) představuje složité výzvy nejen pro samotné výrobce, ale pro všechny subjekty v automobilovém hodnotovém řetězci. Aktuálně a i do budoucna nejvýraznějším tématem na automobilovém trhu je posun pohonných jednotek od tradičních spalovacích motorů k jeho alternativám. Lze očekávat, že v řádu několika let se dočkáme osobních automobilů s hybridním anebo plně elektrickým pohonem, který bude srovnatelnou alternativou ke stávající nabídce z hlediska dojezdu, uživatelského komfortu a zejména konečné ceny.
Zároveň do roku 2025 jednotlivé státy Evropské unie zintenzivní veřejné investice do elektrické infrastruktury, což bude mít za následek, že v roce 2030 dosáhne podíl prodejů nových automobilů v Evropské unii s hybridním anebo čistě elektrickým pohonem až 44 procent. Nicméně tento stav změní celkový vozový park jenom pozvolna a spalovací motory budeme na českých silnicích vídat ještě dlouho poté.
Velkým příslibem do budoucna jsou autonomní vozidla, která výrazným způsobem změní pohled na dopravu jako takovou a otevřou cestu pro vznik, vývoj a testování nových digitálních a mobilních služeb, jako je například car sharing. Vývoj těchto disruptivních inovací je ale omezen současnou technologickou úrovní, legislativními omezeními, dopravní infrastrukturou a zákaznickými preferencemi, a proto jejich nástup nelze očekávat v blízké budoucnosti.
