Společnost Arriva Transport Česká republika provozuje více než 2000 autobusů, 35 trolejbusů, pět vlaků a ročně přepraví přes 115 milionů cestujících. Zaměstnává téměř 3200 zaměstnanců, z nichž přes 80 procent tvoří řidiči. „Již delší dobu panuje v Česku nedostatek řidičů, a nové tak musíme hledat v zahraničí,“ říká generální ředitel Daniel Adamka.
Již několik let se věnujete projektům z oblasti CSR. Proč jste se do nich pustili?
Cítíme svou odpovědnost a chceme pomáhat. Pokud dokážeme využít své možnosti, rádi pomůžeme lidem, kteří jsou na okolí závislí. Kromě dobrého pocitu nám tyto projekty přinášejí zpětnou vazbu o tom, co můžeme udělat pro zlepšení služeb pro zákazníky.
Můžete zmínit, jak se v rámci CSR podílíte na projektech Světluška a Asistence?
Co se týká Světlušky, participovali jsme formou daru kloubového autobusu, jenž byl určen pro přestavbu na kavárnu na kolech. Od té doby se o autobus staráme, provádíme údržbu a poskytujeme stání. Díky našemu řidiči může kavárna cestovat po celé České republice, a lidé si tak mohou vyzkoušet, co znamená žít se zrakovým postižením.
Iniciativa Asistence nás před lety oslovila, abychom vyzkoušeli, jaké to je dostat se dopravními prostředky do práce. Už můj předchůdce testoval cestu do práce na vozíku. Následně jsme se účastnili pochodu a nyní víme, jak správně pomáhat lidem, kteří potřebují asistenci.
Projevila se účast v projektu i ve vašem podnikání?
Pokud to technické možnosti dovolí, snažíme se od té doby kupovat jen nízkopodlažní autobusy, abychom umožnili přepravu cestujícím s handicapem. Není to otázka jen autobusů, ale rovněž spolupráce s městy a objednavateli přepravy. Například je třeba usilovat o lepší přizpůsobení autobusových zastávek ve městech a obcích.
Nakolik je program společenské odpovědnosti podmíněn skutečností, že náležíte do koncernu Deutsche Bahn?
Účast v obou zmiňovaných programech vychází čistě z iniciativy české Arrivy. Zmínil bych také Arriva granty. Každoročně věnujeme přes 400 tisíc korun na projekty, jichž se účastní přímo naši zaměstnanci. Týká se to například pomoci starším lidem, aktivit pro mládež nebo dalších rozvojových projektů. Naši zaměstnanci pomáhají a mohou využít finanční prostředky nebo technické vybavení společnosti Arriva.
Jak velký je zájem?
Každoročně evidujeme 50–60 přihlášek a přibližně dvacítka z nich uspěje a získá finanční podporu.
Od CSR je pouze krok k HR. Na trhu chybí dlouhodobě 10 tisíc řidičů autobusů a kamionů. I vy jste například na přelomu roku zaznamenali problémy s obsazením linek. Jak sháníte řidiče?
Snažíme se řidiče shánět v České republice i v zahraničí. Abychom byli schopni doplnit stavy, rozjeli jsme novou kampaň, jež přibližuje práci řidiče a příběhy lidí, kteří pracují pro Arrivu. Touto kampaní se snažíme zaujmout nové kolegy. Co se týká počtu, okamžitě bychom přijali 150 řidičů.
Jaké jsou pro vás cílové země a nakolik je kampaň úspěšná s přihlédnutím k tomu, jak náročné jsou procedury pro získání pracovníků ze zemí mimo EU?
Správně jste naznačil hlavní problém. Procedura přijímání je hodně dlouhá, řešíme to rok a půl a výsledky se rozhodně nedostavují ze dne na den. Nicméně v náborové kampani pokračujeme a zaměřujeme se zejména na řidiče z Ukrajiny nebo Srbska.
Dlouhodobé řešení spočívá v přechodu k bezpilotnímu řízení. Jak daleko je v tomto ohledu celý obor, respektive Deutsche Bahn?
Deutsche Bahn má testovací místa, kde se snaží rozvíjet tuto oblast, vše je ale teprve v začátcích. Vystupuje zejména problematika legislativy a odpovědnosti v případě dopravní nehody. Předpokládám, že to bude trvat, než se tyto věci dořeší, ale určitě se tím celá skupina bude zabývat, rozvíjet to a implementovat do reálného provozu.
Existuje už harmonogram pro nasazení autonomních vozidel?
Nic takového zatím nemáme. Jízdy se uskutečňují v uzavřených areálech typu letišť nebo v průmyslových prostorách. Stále nikdo není schopen predikovat, jak a kdy budou vyřešeny právní záležitosti.
To znamená, že v mezidobí, které může být poměrně dlouhé, jsou řešením pouze zahraniční řidiči?
Vzhledem k tomu, že v Česku panuje téměř nulová nezaměstnanost a personální zdroje zůstávají vyčerpány, jediná možnost spočívá v získání cizinců. Nejsme zdaleka jediný obor, protože i ostatní se snaží nabírat pracovníky někde jinde.
Promítá se nedostatek řidičů do tlaku na růst mezd?
Jsme velká společnost a standardně u nás probíhá kolektivní vyjednávání. Záleží na odpovědnosti obou partnerů, aby se dohodli na tom, co je oboustranně ještě akceptovatelné.
Kolik činí průměrný plat řidiče Arrivy?
Není to stejné všude v České republice, ale všeobecně se pohybuje v rozmezí 28 až 29 tisíc korun.
Jaké máte plány pro tento rok z pohledu investic a novinek?
V minulém roce jsme uspěli v projektech na elektrifikaci místní dopravy a i nadále bychom chtěli nakupovat elektrické autobusy. Aktuálně se to týká Trutnova, Bíliny a Kutné Hory. Doufáme, že tyto projekty zdárně dotáhneme a nakoupíme další bezemisní vozidla, jako jsme tak učinili v Třinci, Novém Jičíně nebo Praze.
Jak rychle se bude rozvíjet elektromobilita ve veřejné dopravě?
Záleží na vývoji baterií. Nyní vidíme velký potenciál v elektrických autobusech pro městskou dopravu, kdy se využívá technologie rekuperace energie při brzdění. Lze také jednodušeji dobíjet vozidla, protože dobíjecích míst může být ve městě více.
Provozujeme rovněž trolejbusy v Teplicích. Radnice by ráda investovala do nových vozů tak, aby dokázaly obsluhovat i okrajové části, aniž by se muselo instalovat další trolejové vedení. Zde budeme nasazovat trolejbusy, které dokážou zdolat poslední míli díky instalovaným bateriím.
Uplatní se elektřina i mimo město?
Technologie elektrobusů nepokročila ještě tak daleko, aby se vyplatilo využívat ji v regionální nebo meziměstské dopravě. Proto stále volíme buď dieselové, nebo CNG agregáty.
Josef Kubr
