Veřejná doprava zejména ve větších městech by měla představovat hlavní pilíř, který lidé využívají pro cestování do zaměstnání, školy nebo za kulturou. „Aby byla dostatečně atraktivní, musí být cenově dostupná, poskytovat komfort cestujícím a také vykazovat nízké emise,“ říká Daniel Morys, předseda představenstva Dopravního podniku Ostrava.
Společnost Dopravní podnik Ostrava patří k dopravcům, kteří mají velký počet vozů na alternativní pohon. Konkrétně jde o více než stovku autobusů s agregáty na stlačený zemní plyn (CNG).
Jaké máte dosavadní zkušenosti s tímto provozem?
Ve třetím roce od zahájení provozu CNG autobusů hodnotíme jejich provoz jako spolehlivý a výdaje na údržbu dosahují dokonce nižší úrovně, než jsme očekávali. Provozní náklady jsou výrazně nižší díky srovnatelné spotřebě s dieselovými verzemi a rozdílu v nákupních cenách pohonných hmot.
Na pořízení autobusů i plniček jste v minulosti čerpali dotaci. Je nyní už rentabilní pořizovat nové vozy bez veřejné podpory?
Při nejbližší obnově vozového parku, která bude zahrnovat až 50 nových CNG autobusů, budeme sice dotaci čerpat, ale již nyní víme, že by se v současném ekonomickém a legislativním prostředí vyplatilo i přímé pořízení. Potvrzením ekonomické výhodnosti provozu CNG autobusů je pak také plánovaná výstavba druhé plničky, kterou budeme stavět bez dotací, tedy z vlastních zdrojů.
Na čem je především závislá návratnost investice?
V této souvislosti je třeba si uvědomit, že aktuální ekonomická výhodnost se odvíjí od cen na trhu s palivy a od budoucí regulace daňové zátěže.
V souvislosti s plynem coby palivem se mluví nejen o CNG, ale také tekutém zemním plynu (LNG). Je to jen hudba vzdálené budoucnosti, nebo může být LNG vbrzku další alternativou?
Vše záleží na aktuálním vývoji státní energetické koncepce a následně trhu, což se odráží například právě ve zmiňovaném dočasném zvýhodňování vybraných druhů paliv. V podmínkách Dopravního podniku Ostrava se zmiňovanou alternativou LNG ale zatím nepočítáme.
Města se stále více poohlížejí také po vozidlech na elektrický, respektive akumulátorový pohon. Jaké plány máte v této souvislosti?
V ostravské městské hromadné dopravě provozujeme v současné době asi 55 procent vozidel z vozového parku na čistě elektrický pohon. Jde o tramvaje, trolejbusy nebo elektrobusy. Tento podíl chceme do budoucna navyšovat rozšiřováním sítě tramvajových tratí a linek, pořizováním parciálních trolejbusů s přidruženým bateriovým zdrojem a investicí do elektrobusů ve vyšších počtech.
Co aktuálně představuje největší úskalí pro rozvoj elektromobility v segmentu městské hromadné dopravy?
Jistou brzdu tvoří vyšší investiční náklady spočívající v potřebnosti vybudování infrastruktury, a to zejména v oblasti dobíjení, a vyšší pořizovací ceny vozidel. To vše se dá překonat pouze s konkrétní finanční podporou v podobě dotace nebo vyšší kompenzace. Na druhou stranu město a obyvatelé získávají dopravní prostředky s nižšími emisemi, což je důležité obzvláště ve městech jako Ostrava.
Do obnovy vozového parku investujete velké prostředky. Jaké výdaje směřují do komfortu cestujících?
Stále rozšiřujeme pokrytí svých zastávek internetovým signálem pomocí bezdrátové sítě. Aktuálně se kromě pilotních zastávek Karolina a Hranečník lze připojit také na zastávkách Svinov mosty, Vřesinská, Hulváky, Náměstí Republiky, Hlavní nádraží, Konzervatoř, Hlučínská, Mírové náměstí, Obchodní centrum a ÚMOb Jih. V plánu je zasíťování dalších osmi zastávek a tuto službu chceme poskytnout také přímo ve vozech městské hromadné dopravy. Kromě snahy o zvýšení komfortu pro cestující si od tohoto kroku slibujeme lepší informovanost cestujících o výlukách, jízdních řádech nebo nabízených službách. V neposlední řadě by mohlo dojít také k poklesu projevů vandalismu.
Josef Kubr
