Ačkoliv termín Průmysl 4.0 zaznívá stále častěji na nejrůznějších konferencích a diskusních fórech, lidé v praxi jej neberou až tak vážně. Výroby se postupně robotizují a jednotlivé části výrobního procesu propojují (včetně datových toků) už několik let. Co se však mění, je intenzita tohoto vývoje.
Dlouhodobý trend, který nadále posílil v tomto roce, souvisí s robotizací výrob. Důvodem pro budování robotizovaných pracovišť bývají požadavky na rychlost, bezchybnost a předvídatelnost výrobního procesu. Někdy se stává, že lidé v navazujících fázích tempu strojů nestačí. A proto dílčí zavedení automatizace nebo robotizace do výroby představuje do budoucna silný motivační prvek pro komplexní robotizaci daného provozu. Mimo jiné z toho důvodu i letos některé společnosti pokračovaly v investicích do robotizace.
Například firma Klein automotive v listopadu dokončila výběrové řízení na nové robotizované pracoviště, které pro ni dodá společnost ABB. Zařízení bude svařovat sloupky karoserií pro modely Škoda Karoq a Seat Ateca, které montují v Kvasinách. Tento příklad ukazuje, jak se českému autoprůmyslu daří. Klein automotive sice už sloupky připravuje, ale velký zájem o zmiňované modely donutil firmu pořídit další výrobní kapacity. „V tomto případě se jedná o nákup zařízení za účelem zvýšení produkce, kdy stávající zařízení již není kapacitně schopno svařit požadované množství dílů,“ sdělil ředitel společnosti Radek Hansmann. Podle něj se v poslední době zrychlilo tempo zavádění robotů a kobotů do výroby. Může za to prý nedostatek pracovní síly na trhu a vysoké nároky na kvalitu a opakovatelnost výroby. „V podstatě při nákupu jakéhokoliv strojního zařízení zvažujeme, zda doplnění robotem, případně kolaborativním robotem, nepřinese zvýšení produktivity, a tím i zrychlení návratnosti investice,“ dodal Radek Hansmann.
Investice do robotických pracovišť realizovala nedávno i továrna společnosti AGC Automotive Czech v Chudeřicích u Teplic. První tři roboty tu instalovali už v roce 2000, letos jich napočítáme 74. Každý robot nahradí jednoho až dva pracovníky. „Od loňského roku využíváme také prvního kolaborativního robota, který pracuje společně s člověkem. Je to cesta budoucnosti,“ uvedl ředitel společnosti Luděk Steklý. Takzvaný kobot v AGC slouží pro přesné nanášení speciální látky na automobilové sklo. Vedení firmy si od robotů slibuje vyšší efektivitu, přesnost a rychlost. Zároveň však dodává, že stále potřebuje kvalitní zaměstnance, kterých je na trhu aktuálně velký nedostatek.
Rozsáhlé investice ve výši 125 milionů korun oznámila také společnost Valeo, která rozšiřuje vývojové centrum v Praze. Vývojový tým se má rozrůst o 250 odborníků, kteří se budou zabývat asistenčními a bezpečnostními systémy pro autonomní vozidla. Expanze centra by měla být hotova v březnu 2018. Pražské vývojové centrum společnosti Valeo se již od roku 2002 podílí na vývoji nejmodernějších systémů pro automobilový průmysl. Zpočátku se zaměřovalo na vývoj klimatizačních jednotek a ovládacích panelů, v roce 2013 však byla nastartována nová aktivita – vývoj senzorů, softwaru a systémů pro autonomní vozidla. Valeo také nedávno oznámilo akvizici společnosti FTE Automotive, která vyrábí vypínací ložiska. Portfolio produktů a zákaznická základna FTE a skupiny Valeo se tak vzájemně doplňují. Tato akvizice umožní skupině Valeo rozšířit nabídku aktivních hydraulických ovládacích prvků. Tomuto strategickému a rychle rostoucímu trhu mj. silně prospěl vzestup hybridních a elektrických vozidel. Jacques Aschenbroich, předseda představenstva a výkonný ředitel Valea, řekl: „Akvizicí FTE Automotive se Valeo staví na místo technologického lídra na trhu pohonných jednotek, a tím upevňuje svou strategii redukce emisí oxidu uhličitého. Tato akvizice pomůže posílit obchodní činnost společnosti Valeo v této oblasti.“
Nové vývojové centrum elektroniky má od letošního roku také společnost Varroc Lighting Systems, která se zaměřuje na výrobu automobilového osvětlení. Vedení firmy si toto centrum hýčká jako jedno z nejmodernějších takto specializovaných vývojových pracovišť v České republice. Zahrnuje například laboratoře s komorami, které dokážou simulovat extrémní klimatické podmínky. Takzvaná bezodrazová komora zase umí odclonit veškeré elektromagnetické záření. „Hlavním cílem je zefektivnit vývoj elektroniky do světel, to znamená mít pod jednou střechou všechny disciplíny od vedení projektu, návrhu hardwaru, softwaru a tak dále, kvalitu až po testování a zkrátit tento vývojový řetězec z několika roků na co nejkratší dobu, až na několik měsíců,“ řekl při otevření centra manažer elektroniky Varrocu Petr Vičan. Varroc má vývojová centra elektroniky na několika místech na světě, to v českém Šenově u Nového Jičína je největší.
Investice v řádu stovek milionů korun jsou někdy jen zlomkem výdajů automobilek. Příkladem může být bratislavský závod koncernu Volkswagen, který v září zahájil sériovou výrobu nové generace SUV značky Porsche Cayenne. Investice do nových výrobních hal a technologií přesáhly neuvěřitelných 800 milionů eur. Porsche Cayenne je na trhu 15 let a bratislavský závod připravoval lakované karoserie vozů s vysokým podílem komponent, které pak směřovaly na kompletaci do Lipska. „Umístění kompletní výroby nové generace Porsche Cayenne do Bratislavy významně přispěje k perspektivním a stabilním pracovním místům,“ uvedl předseda představenstva společnosti Volkswagen Slovakia Ralf Sacht. Divize Volkswagenu na Slovensku plánuje podle předchozího vyjádření přijmout do konce roku tisícovku pracovníků.
Díky soustavným investicím se firmám daří nejen držet krok s nejnovějšími trendy, ale také zvyšovat tržby. Příkladem je Chropyňská strojírna, která patří k hlavním dodavatelům montážních, svařovacích a dopravních linek především pro automobilový průmysl. V září firma zveřejnila výroční zprávu, ze které vyplývá, že vloni realizovala tržby ve výši 1,862 miliardy korun, což meziročně znamenalo nárůst o přibližně 183 milionů korun. Trojici nejvýznamnějších odběratelů tvořily automobilky Škoda, BMW a Volkswagen, nově k nim v roce 2016 přibyly Audi a Bentley Motors. Loni strojírna investovala téměř 20 milionů korun. Například 2,6 milionu korun směřovalo do pořízení měřicího systému Leica Tracker AT 960, dalších 2,2 milionu korun stál laserový 3D scanner.
S tržbami může být spokojená i prostějovská Mubea, která ve výroční zprávě za rok 2016 zveřejněné před několika týdny uvádí růst tržeb za autodíly na 4,7 miliardy korun. Oproti roku 2015 a 4,1 miliardy se jedná o výrazný růst a rekordní výsledek. „Rok 2016 byl pro společnost dalším v řadě úspěšných roků. Po obchodní stránce jsme opět čelili vysoké poptávce po našich produktech díky pokračující konjunktuře a s tím související rostoucí poptávce po nových automobilech,“ konstatovalo vedení firmy ve výroční zprávě. Mubea v Prostějově vyrábí stabilizátory a nápravové pružiny a většina její produkce jde na export. Firma chce vložit více než miliardu korun do rozšíření závodu a vytvořit stovky nových pracovních míst. Součástí investice s termínem dokončení v roce 2020 má být i vývojové centrum.
A ještě jeden příklad, zdaleka ne poslední, úspěšného rozvoje: zákazníky všech tří českých závodů společnosti Dura Automotive CZ jsou výrobci automobilů a případně jejich dodavatelé. Nejvýznamnějším klientem je koncern VW včetně Audi, který spolu se skupinou Ford představoval více než 64 procent celkového ročního obratu v roce 2016. I v této společnosti je ekonomický vývoj pozitivní. „V důsledku nově získaných projektů v průběhu předchozích let a s tím souvisejícím náběhem produkce je plánován pro roky 2017 a 2018 obrat zhruba na úrovni roku 2016,“ uvedl ve výroční zprávě za rok 2016 zmocněnec jednatele Lubomír Věneček.
Objem ohlášených investic i zveřejněné hospodářské výsledky svědčí o tom, že automobilový průmysl je stabilním odvětvím, které dokáže i nadále růst. Česká republika i středoevropský region by z toho měly jen profitovat.
Josef Kubr
