Z pohledu vyrobených automobilů na hlavu představuje Česká republika automobilovou velmoc. Po čtvrtstoletí od rozpadu Československa si můžeme říci, že ani naši někdejší kolegové ve federaci na tom nejsou nijak špatně – ve stejném ukazateli jsou první, před námi. V srdci Evropy se výrobě automobilů velmi dařilo i v roce 2017.
V čase uzávěrky tohoto vydání Světa průmyslu byla k dispozici čísla za první tři kvartály. V tomto období se na území Česka vyrobilo 1 079 434 silničních vozidel. Oproti stejnému období roku 2016 jde o navýšení o 4,1 procenta. Tempo růstu výroby motorových vozidel bylo ještě o desetinu vyšší. Jasně dominantní podíl na celkových výkonech automobilového průmyslu mají osobní vozy – ve sledovaném období šlo o 99,5 procenta. Zbytek připadal na autobusy, nákladní vozy a motocykly.
Většinu vozů vyrobila nepřekvapivě společnost Škoda Auto s 639 529 automobily (růst 13,2 procenta). Druhá „na pásce“, společnost Hyundai Motor Manufacturing Czech, vyprodukovala 267 800 osobních automobilů. Třetí největší automobilka v zemi, společnost Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech, evidovala 146 160 vyrobených vozů. Společnost Tatra Trucks vyrábí samozřejmě podstatně méně nákladních automobilů v absolutním počtu (1144), ale pokračuje v dramatické růstové trajektorii (31 procent). A vypadá to, že Tatra si vytváří potenciál pro další masivní růst díky unikátnímu projektu „šrotovného“. V říjnu společnost oznámila, že je připravena vykoupit jakékoliv množství ze 14 000 registrovaných vozů Tatra, jejichž průměrné stáří je 20 let. „Naším novým programem chceme napomoci omlazení vozového parku zákazníků, kteří zůstávají věrni značce Tatra. Nové vozy z naší produkce nabízejí lepší ekonomiku provozu, odpovídají nejnovějším emisním normám a jsou nenáročné na údržbu. Výdaje na opravy a repase jsou minimální, což šetří nejen finanční prostředky, ale i čas. Vozidla pracují a nestojí v servisech,“ říká Martin Šustek, obchodní ředitel společnosti Tatra Trucks.
O tom, že letošní rok se z pohledu výroby vozů opravdu vydařil, svědčí i to, jak jej hodnotí samotní dodavatelé. „Rok 2017 vnímám jako rok velkého růstu, který byl daleko vyšší, než jsme předpokládali. Jednalo se jak o růst celkových dodávek, tak změnu mixu produktů spojených s dieselgate. Toto vše zapříčinilo částečnou krizi spojenou s nedostatkem kvalitní pracovní síly v určitých regionech, což mělo za následek snížení efektivity,“ uvedl Marek Čížek, výkonný ředitel společnosti Faurecia.
Pro úplnost ještě dodejme, že za první tři kvartály letošního roku firma Iveco Czech Republic zkonstruovala 2940 autobusů, konkurence v podobě společnosti SOR Libchavy postavila 327 autobusů a KHMC Opava vyrobilo 41 autobusů. Návěsů a přívěsů bylo za tři čtvrtletí vyrobeno celkem 20 424. V kategorii do 3,5 tuny (O1 a O2) je to výsledek především společnosti Agados (18 778), v kategoriích O3 a O4 si celkem 554 vyrobených přívěsů a 1092 návěsů mezi sebe rozdělily firmy Panav (21,6 procenta) a Schwarzmüller (78,4 procenta). Výroba poklesla proti stejnému období roku o 1,9 procenta, ale ve skupině návěsů vzrostla o 24,8 procenta.
Většina všech vyrobených motorových vozidel v České republice směřuje na export. Jen pro představu: zatímco za prvních devět měsíců se v Česku prodalo 84 972 osobních aut, na export směřovalo 971 262 vozů. Nejen tato skutečnost svědčí o tom, že Česká republika je minimálně z ekonomické stránky otevřenou zemí a přístup na zahraniční trhy je pro ni naprosto klíčový. Ve světle nedávné předvolební kampaně i některých povolebních výroků, které směřovaly ke snaze o vystoupení z Evropské unie, je důležité tuto skutečnost stále opakovat.
Jedním z trendů, který byl minimálně symbolicky posvěcen v tomto roce, je elektromobilita. Po měsících vyjednávání a lobbingu přišla Evropská komise s návrhem, který předpokládá, že průměrné emise v Evropské unii nově registrovaných osobních a dodávkových automobilů budou muset být v roce 2030 o 30 procent nižší ve srovnání s rokem 2021 (v roce 2025 to má být o 15 procent méně). Tento cíl bude mezi producenty aut distribuován na základě testů emisí všech nových aut v jejich flotile.
S tímto poměrně zásadním závazkem, který vychází z přihlášení se k Pařížské klimatické dohodě, přichází také změna v systému měření emisí. To má být založeno na metodě Worldwide harmonized Light vehicles Test Procedure (WLTP). Jestliže výrobce překoná svůj konkrétní emisní cíl, může od komise dostat pokutu, a to ve výši až 95 eur za každý gram oxidu uhličitého na kilometr navíc za každý v tom roce nově registrovaný automobil.
Kromě těchto „malusů“ však má fungovat i pozitivní motivace. Pokud totiž automobilka docílí vyššího podílu nízkoemisních nebo bezemisních vozů, než je uváděných 15, respektive 30 procent, může počítat s méně přísným celkovým cílem snižování emisí oxidu uhličitého. Obávaný předpis určitého podílu elektromobilů nebo vozů na palivové články se do návrhu nedostal.
Vedle cíle, který plyne z pařížského závazku, chce Unie tímto nařízením podpořit také inovační úsilí. „Dnešní sada návrhů nastavuje pro evropské výrobce podmínky tak, aby světový energetický přechod vedli a nebyli ve vleku ostatních. Pobídne je k výrobě nejlepších, nejčistších a konkurenceschopných aut,“ uvedl při představování návrhu místopředseda Evropské komise pro energetickou unii Maroš Šefčovič. I tak si ale zástupci Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) neodpustili kritiku v tom duchu, že návrh „neposkytuje dost času k uskutečnění technických a designových změn u automobilů“. „Současný návrh je velmi agresivní,“ uvedl generální tajemník ACEA Erik Jonnaert, který zároveň upozornil, že Evropa potřebuje větší investice do infrastruktury. Podle ACEA budou nutná technická opatření vozy neúměrně prodražovat. Evropská komise ale oponuje, že vyšší náklady se samotným řidičům vrátí v podobě nižších provozních výdajů. V roce 2025 by měla být u nově pořízeného vozu úspora asi 600 eur, v roce 2030 dokonce až 1500 eur, a platit to má i pro ojetiny. Příjemným bonusem navíc by měla být ochrana životního prostředí a zdraví Evropanů.
Největší tuzemský výrobce vozů v polovině listopadu přispěl k této diskusi oznámením, že od roku 2020 bude v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem. Bere tak částečně vítr z plachet kritikům, kteří tvrdí, že Škoda Auto se dostatečně nepřipravuje na transformaci odvětví. „Budoucnost značky Škoda bude elektrická,“ sdělil předseda představenstva společnosti Bernhard Maier. „Plánujeme, že do roku 2025 zákazníkům nabídneme pět vozů s čistě elektrickým pohonem v různých segmentech. Těší nás, že první vůz značky Škoda s čistě elektrickým pohonem bude vyráběn v České republice. Toto rozhodnutí potvrzuje velkou důvěru koncernu v zaměstnance společnosti Škoda Auto. Je to důležitý krok pro budoucnost značky Škoda i České republiky jako jednoho z center automobilového průmyslu,“ dodal Bernhard Maier. Vedle výroby elektromobilů plánují v mladoboleslavském závodě od roku 2019 produkovat také elektrické komponenty pro plug-in hybridní auta několika značek celého koncernu Volkswagen. Sluší se ještě podotknout, že automobilka na letošním autosalonu v Šanghaji prezentovala studii Škoda Vision E, která by se dala označit jako škodovácká představa o budoucnosti autonomní jízdy s elektrickým pohonem.
Vývoj směrem k elektromobilitě v Evropské unii akcelerovala aféra s podvodným softwarem na měření emisí u dieselových motorů. „Všichni budeme ovlivněni opouštěním dieselu a přechodem na benzinové motory u všech automobilek,“ předpovídá Marek Čížek a dodává, že trend elektrifikace bude následovat velmi rychle. Podle něj bude mít do osmi let elektromobil každá automobilka a díky sériové výrobě se tyto vozy stanou dostupnějšími. „Z našeho pohledu budeme postupně přecházet do oboru vetší elektrifikace a digitalizace výfukových systémů. Výfuky již nebudou pasivní systémy, ale plně komunikativní elektronické moduly spolupracující se zbytkem vozu,“ konstatuje zástupce Faurecie. Ostatně pokud zůstaneme u tohoto příkladu, už v současnosti není výfukový systém jen trubkou pro odvádění spalovaných výfukových plynů. „Jde o komplexní technické řešení pro snížení škodlivosti výfukových emisí, snížení hlukových emisí a zvýšení výkonu motoru,“ dodává Marek Čížek.
Přechod k elektromobilitě nebude možná tak náročný pro automobilky, nýbrž pro přenosovou a distribuční soustavu. Bude také nutné vybudovat novou infrastrukturu pro rychlodobíjení automobilů. Před několika týdny se Ministerstvo dopravy zavázalo, že do roku 2021 budou moci řidiči v České republice „sosat elektřinu“ z dalších 125 rychlodobíjecích stanic pro elektromobily. Již zmiňovaná snaha Evropské unie o rozvoj elektromobility se promítne i v tomto „českém“ programu, protože bude financován z evropských fondů. Operační program Doprava má na projekt vyčleněno až 130 milionů korun.
O dotaci se do 4. května příštího roku mohou ucházet žadatelé, kteří již na území členských států Evropské unie provozují alespoň 10 veřejně přístupných dobíjecích stanic a kteří předloží komplexní projekt na vybudování 125 rychlodobíjecích stanic rovnoměrně umístěných po celém území České republiky. „Z předložených žádostí vybereme jeden projekt, který nejlépe splní požadovaná kritéria. Rozhodovat bude zejména hospodárnost a připravenost projektu,“ upozornil v posledních dnech končící Sobotkovy vlády ministr dopravy Dan Ťok. Výhled pro další léta hovoří o vybudování tzv. páteřní sítě rychlodobíjecích stanic, kterých by do roku 2023 mělo vzniknout 500. Alespoň to je rámcový plán dva roky starého akčního plánu čisté mobility. Ministerstvo plánuje napřesrok vypsat výzvy i pro běžné dobíjecí stanice.
Závěrem je třeba zmínit několik čísel. Podle Asociace elektromobilového průmyslu jezdí aktuálně kolem 1500 osobních elektromobilů, k dispozici je 270 stanic a 630 dostupných zásuvek. Asociace tvrdí, že růst je více než 50 procent ročně. Poradenská společnost Roland Berger odhaduje, že v roce 2020 se bude po českých, moravských a slezských silnicích prohánět až 7000 elektrovozidel. S touto vizí počítá také skupina ČEZ, jež provozuje nejvíce dobíjecích stojanů pro vozy na elektřinu. Podle ČEZu od roku 2020 každoročně přibude 7000 nových elektromobilů a plug-in hybridů, což bude tvořit zhruba tři procenta trhu. Už v roce 2025 by se podíl prodejů elektromobilů a plug-in hybridů měl navýšit na pětinu, tedy na 33 000 nových vozidel. V té době by největší česká automobilka mohla mít pět modelů na elektrický pohon. V roce 2030 – tedy v roce, na který si Evropská unie předsevzala splnit svůj ambiciózní cíl snížení emisí u nových automobilů – by podle ČEZu mělo jezdit na silnicích v Česku více než čtvrt milionu elektromobilů a plug-in hybridů. Ročně by se pak v této kategorii mělo prodávat 50 000 vozů.
I když bychom neměli zapomínat na to, že i v roce 2030 budou mít v Evropské unii čtyři z pěti aut spalovací motor, pokud se naplní nastíněné představy, je zjevné, že přechod k elektromobilitě bude poměrně rychlá jízda. Bude zajímavé sledovat, jak se na ni připraví tuzemské automobilky, jejich dodavatelé, energetici a nakonec i samotní řidiči. Rok 2017 bude možná při pohledu do zpětného „historického“ zrcátka označen za jeden z milníků na cestě k budoucí elektromobilitě.
Josef Kubr
