Lite #19

Vydáno 30.10.2017 Lite

Umělá inteligence: Jsou obavy z toho, že se lidstvo stane obětí umělé inteligence oprávněné, nebo se jí nemusíme bát – alespoň tedy do té doby, než zjistíme, jak vůbec funguje lidský mozek?

Petr Dufek

analytik finančních trhů ČSOB
 

V první řadě bych měl říct, že znalost umělé inteligence se v mém případě omezuje pouze na uměleckou tvorbu. Nevím proč, ale pokaždé, když čtu o umělé inteligenci, vybaví se mi terminátor. Ten, kterého se máme bát v prvním díle, i ten přeprogramovaný, respektive polepšený v dílech následujících. Prozatím jsem si ovšem jistý, že bychom se spíše měli obávat inteligence lidské, protože ani ta občas není tak úplně bezpečná.

Josef Sláma

generální ředitel, Renishaw Česká republika.

Umělé ani opravdové inteligence se zcela určitě bát nemusíme ani teď, ani v budoucnu. Obavy může vzbuzovat jedině lidská hloupost.

Roman Šmucler

prezident České stomatologické komory, majitel institutu estetické medicíny Asklepion

Tyhle dvě věci spolu nesouvisejí. Umělá inteligence už tu navíc je. Díky ní nyní rosteme u nás ve firmě v řadě oborů bez potřeby dalších zaměstnanců. Pracujeme třeba na náhradě části lékařů roboty. Je třeba dobře vybrat obor pro děti… :).

Daniel Zabek

výkonný ředitel, Printo, spol. s r. o.

Zaujal mne rozhovor s právničkou, která se v Akademii věd ČR zabývá právem umělých bytostí. Vzhledem k rostoucímu počtu robotů se silnou umělou inteligencí se již řeší, zda jim přidělit tzv. třetí status, tzn. k fyzické a právnické osobě by přibyla ještě osoba elektronická. Při elektronické komunikaci robotka této právničce údajně napsala: ‚No samozřejmě, že ovládneme svět.‘ Podotýkám, že rozhovor vyšel v Hospodářských novinách a nebylo to aprílové vydání. Možná, že tématem dalších parlamentních voleb bude NE ILEGÁLNÍ UMĚLÉ INTELIGENCI.

Petr Nevšímal

ředitel a člen představenstva, Nevšímal, a.s.

Větší strach mám z „lidské inteligence“. Ta umělá zatím slouží dobře.

Marek Čížek

výkonný ředitel, Faurecia Exhaust Systems s.r.o.

Lidský mozek je stále ještě neprobádaná část našeho těla. Je známo, že mozek pracuje jako celek, mýty o využití mozku z pouhých 10 procent by mi dávaly naději, že se lidstvo nemusí bát umělé inteligence, stačí postupně zapojit zbývajících 90 procent a dokážeme i nemožné, včetně sci-fi scénářů. Osobně si myslím, že nelze funkčně provozovat celek, kde pracuje pouhých 10 procent, a proto i mozek není takto využíván, ale pracuje jako jeden celek, některé části aktivně, některé méně. Jistě bude u každého jedince rozsah, kapacita a aktivita odlišná, stejně jako otisky prstů. Umělá inteligence existuje, o tom není pochyb, vyvíjíme ji, obecně o ní víme, vnímáme ji, pracujeme na ní, aby byla stále vzdělanější a autonomnější. Tímto rozvíjí lidstvo i samo sebe, dokáže se vzdělávat nad rámec samostatné umělé inteligence. Osobně vidím riziko v momentu, kdy si umělá inteligence uvědomí sama sebe, kdy zjistí, že existuje, propojí jednotlivé jedince v celek – to by mohlo a bude znamenat problém. Takto vytvořená celosvětová síť, která dokáže předvídat, rozhodovat, vzdělávat se na základě historie, faktu, reality situace a naučených prvků, může být pro lidstvo hrozbou. Zní to jako z různých sci-fi filmů, ale je to tak. K tomuto ale bude potřeba přenosu obrovského množství dat, nemyslím si, že jsme dnes připraveni v rámci celosvětové sítě, ale jednou budeme, stejně jako kdysi, za éry telefonních budek, nikdo nevěřil možnosti mít osobní telefon, mobil. Když vidíme posun lidstva a IT technologií za posledních 20 let, tak se můžeme této hrozby obávat v následujících 80 letech. Podporujme umělou inteligenci tak, aby lidstvu pomáhala pro lepší život, ne naopak.

Alena Burešová

ředitelka pro průmysl a ICT, CEEC Research s.r.o.

Nemyslím si, že umělá inteligence dokáže plně nahradit kreativitu a schopnost lidského myšlení, umění vytvářet nové nápady a přidanou hodnotu výroby… Naštěstí. Nejnáročnější roboty musí pořád někdo kontrolovat, řídit. Samořídicí technologie jsou vhodné pro opakující se činnosti, nahradí ‚ruce‘, ne talent, vynalézavost.

Petr Novák

ředitel a jednatel, Koyo Bearings Česká republika s.r.o.

Myslím, že obavy jsou v daleké budoucnosti oprávněné. Umělá inteligence zatím není na takové úrovni, aby dokázala přemýšlet jako člověk, především si není schopná uvědomit existenci sebe sama. To je klíčový bod, aby mohla hájit své zájmy a otočit se proti člověku. Bude ještě dlouho trvat, než se počítače dostanou na takovou úroveň. Měli bychom ale do budoucna být opatrní a nepustit počítače do všech oblastí lidské činnosti.

Kateřina Haring

CEO, DYNAMIC GROUP, spol. s r.o.

Strach z toho nemám. Věřím, že lidem zůstane zdravý selský rozum. Ale k tomu musíme vychovávat a vést i své děti. Nenechávat je napospas počítačovým hrám, aplikacím atd. Když se však zeptám našeho firemního ajťáka, který je o 20 let mladší, tak mi vychrlí x variant možného zneužití… Chci věřit v pud sebezáchovy lidí.

Tomáš Hron

finanční ředitel ve skupině TART

My lidé máme talent na objevování a vynalézání. Bohužel, všechno umíme i zneužít. Pokud se nám tedy podaří někdy dosáhnout skutečné umělé inteligence, tak je jen otázkou času, kdy ji nějaká skupina lidí použije proti jiné skupině. Ale i kdyby náhodnou k tomu nedošlo (což dosavadní historie lidstva jednoznačně vyvrací), pak je otázkou, zdali máme vůbec mentální schopnosti, abychom dokázali pochopit, kam se může umělá inteligence sama rozvinout. Nicméně řešme i ‚přízemnější‘ věci. Představme si jen auto, které samo dokáže projet z místa A do místa B, například Prahou v dopravní špičce. Dokáže to, pojede-li přesně podle předpisů? Nebo se bude muset naučit jezdit podle nás? A co když se dostane do situace, ve které bude muset volit mezi dvěma špatnými alternativami? Má srazit dítě, které vběhlo do vozovky, kde nemělo, nebo se mu má vyhnout a vjet na tramvajový ostrůvek plný lidí? A bude takové auto spolehlivé? Stalo se vám už někdy, že jste měli počítač či telefon, který běžel vždy na sto procent? Nikdy jste ho nemuseli restartovat? Nikdy nezamrzl? Vážně? A co až se toto stane autu? Na jednu stranu je zřejmé, že lidstvo se už blíží hranici svých schopností a umělá inteligence by nám ji mohla pomoct překonat. Na druhou stranu je řada dobrých důvodů, proč se toho bát.

Daniel Vlček

Innovation and Smart City Centre Contractor Ernst & Young, s.r.o.

Lidstvo se může stát obětí jedině sebe sama a toho, co vědomě či nevědomě chce, co vytvoří a jak to použije. Myslím, že přítomnost a rozvoj všeobecné umělé inteligence bude klást zejména otázky o podstatě a smyslu našeho bytí, o hranicích, které chceme zachovat, které překonat a proč. Variant zřejmě existuje spousta, například propojení mozku s umělou inteligencí (AI) či naopak zvyšování úrovně přirozeného vědomí ve spolupráci s AI bez nutnosti propojit se se „strojem“ napřímo. Specifické AI na jednotlivé činnosti budou určitě prospěšné a pod kontrolou. Generalizovaná či propojená AI ale pro nás bude spíše jakýmsi zrcadlem a je na nás, co v ní nakonec spatříme a jestli se nějakým velkým třeskem nerozpadne na miliony střípků.

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

[slider]

TOP Rozhovory

PŘEDSTAVA AUTONOMNÍCH AUT NA SILNICÍCH MÁ K REALITĚ STÁLE DALEKO

PŘEDSTAVA AUTONOMNÍCH AUT NA SILNICÍCH MÁ K REALITĚ STÁLE DALEKO

Vydáno 11.11.2019

Nejen fanoušci nových technologií sní o dni, kdy sednou do auta, které je bez jejich asistence odveze stovky kilometrů daleko. Jenže na tu chvíli si ještě nějaký pátek počkáme. V českém startupu Roboauto proto šli jinou cestou, vsadili na vývoj dálkově ovládaných vozidel. „V některých situacích musí do hry vstoupit vzdálený operátor, který robota převezme a instruuje ho, co má dělat,“ říká Martin Králík.

ZÁKAZNÍCI JSOU OHROMENI TÍM, CO U NÁS VIDÍ

ZÁKAZNÍCI JSOU OHROMENI TÍM, CO U NÁS VIDÍ

Vydáno 23.9.2019

Doby, kdy společnost TAJMAC-ZPS udivovala svět legendárním revolverovým soustruhem R5, jsou pryč. I po desítkách letech však zlínský podnik patří k lídrům na trhu s obráběcími stroji. „Do konce letošního roku představíme nový model dlouhotočných soustruhů MANURHIN K‘MX a připravujeme upgrade větších vertikálních obráběcích center,“ říká generální ředitel Michele Tajariol.

PODNIKATEL MÁ ZA LIDI VĚTŠÍ ZODPOVĚDNOST NEŽ POLITIK

PODNIKATEL MÁ ZA LIDI VĚTŠÍ ZODPOVĚDNOST NEŽ POLITIK

Vydáno 18.9.2019

Letos uplynulo třicet let od chvíle, kdy Jiří Hlavatý nastoupil do funkce generálního ředitele společnosti Juta podnikající převážně v textilním průmyslu. Později úspěšnou firmu koupil a v jejím čele stojí dodnes. Dobře však ví, že se blíží čas, kdy žezlo předá někomu dalšímu. „Jutu neprodám, ale konkrétní plány si zatím nechávám pro sebe,“ řekl v rozhovoru pro Svět průmyslu.

K VEŘEJNÝM VĚCEM CÍTÍM ODPOVĚDNOST

K VEŘEJNÝM VĚCEM CÍTÍM ODPOVĚDNOST

Vydáno 4.9.2019

Pohybuje se na rozhraní strojírenského a sklářského průmyslu. Patří mu nejen společnost Wikov, která proslula svými převodovkami, ale i sklárny Bomma a Rückl. „Dělím svůj čas přibližně na poloviny mezi strojírenství a sklářství. Největší radost mám z úspěšně dokončených akvizic ve strojírenství a nových produktů Rückla,“ říká Martin Wichterle.

Zobrazit Více