Výzkum potenciálu strojírenství v České republice
Studie českého strojírenství H1/2017 zahrnuje dva nejnovější výzkumy pro sektor strojírenství – standardní výzkum ke Studii českého strojírenství H1/2017, který byl zpracován na základě údajů získaných ze 104 interview (realizovaných s klíčovými představiteli vybraných strojírenských společností), a specializovaný výzkum Analýza pracovních sil ve strojírenství H1/2017, ke kterému poskytlo potřebná data 106 firem. Celkem se na této Studii českého strojírenství H1/2017 podílelo 151 společností (některé firmy se zúčastnily obou dvou zmíněných výzkumů).
Společnost CEEC Research je přední analytickou a výzkumnou společností zaměřující se na vývoj vybraných sektorů ekonomiky v zemích střední a východní Evropy a její studie jsou v současné době využívány více než 17 000 společnostmi.
České strojírenství v roce 2017 poroste o 3,7 %. Pro rok 2018 očekávají ředitelé strojírenských firem zpomalení růstu na 1,5 %, velké firmy dokonce na 1,1 %. Čtvrtina ředitelů (23 %) předpovídá pokles výkonu českého strojírenství v roce 2018, v případě velkých firem dokonce jedna třetina (30 %).
České strojírenství bude i nadále pokračovat v růstu. Potvrzují to výsledky nejnovější Studie českého strojírenství H1/2017, kterou CEEC Research realizoval s řediteli a členy představenstev významných českých strojírenských společností. Na růstu sektoru v letošním roce se shodnou téměř všichni ředitelé strojírenských firem (99 procent), v průměru se zvýší výkon českého strojírenství o 3,7 procenta. Mezi očekáváním velkých a malých/středních firem přitom není výrazný rozdíl.
Český průmysl včetně strojírenství si doposud vede velmi dobře. Předpokládám, že jeho výkonnost letos poroste podobným tempem jako v roce 2016, to znamená alespoň o 3 %. Určité obavy z pohledu budoucího výkonu mohou vzbuzovat některé ukazatele konjunkturálních průzkumů. Obdobné indikátory průmyslu však v Německu slibně vzrostly na nejvyšší hodnoty za posledních 5 let a propojenost našeho průmyslu s německým je dobře známá.
Ukončení devizových intervencí neznamená pro náš průmysl hrozbu. Jednak z důvodu různých možností kurzového zajištění a ani neočekávám skokové posílení koruny vůči euru. I když krátkodobé kurzové výkyvy spekulativního charakteru se dají předpokládat, celkový trend posilování koruny by měl být relativně mírný – okolo 2,5 % ročně, což je podstatně méně, než čeho jsme byli svědky před rokem 2009.
Z hlediska možného přehřátí ekonomiky je pohled podobný. Produkční mezera je relativně mělká – okolo 0,5 % potenciálního produktu, což průmysl neohrožuje. Za problém naopak dlouhodobě považuji nedostatek pracovních sil v situaci, kdy má ČR nejnižší nezaměstnanost v EU. Problém je strukturální, kvalifikační rozložení volných pracovních pozic v podstatě odpovídá struktuře nezaměstnaných, jenomže se regionálně nepotkává. Dlouhodobě se proto zasazuji o investice do dopravní infrastruktury, které usnadní dojíždění za prací, a také prosazuji, aby k nám mohly ve větší míře směřovat pracovní síly ze zahraničí v době, kdy je o to oboustranný zájem.
Český průmysl by měl těžit z oživení zahraniční poptávky, včetně investiční aktivity v zahraničí. S ohledem na celkově dobrou zajištěnost exportérů by očekávané posílení koruny nemělo v horizontu 12-24 měsíců přinést výraznější problémy.
V roce 2017 strojírenství dále poroste. Jeho hlavním tahounem bude opět automobilový průmysl. Vzhledem ke zpomalování poptávky na některých evropských trzích se dá však očekávat spíše mírnější růst. Rok 2018 zatím nelze příliš komentovat.
I v letošním roce očekávám pozitivní vývoj českého strojírenství. Evropská i světová poptávka neuvadají, a tak lze doufat, že celé strojírenství (a nejen automotiv) se bude dále úspěšně rozvíjet.
To je velmi těžké odhadnout. Záležet bude mimo jiné na vývoji ekonomiky v Evropě a jejích klíčových segmentů. S ohledem na růst spotřeby v automobilovém průmyslu se dá očekávat rostoucí odbyt v tomto segmentu.
Naše očekávání jsou v souladu s očekáváními loňskými. Tedy velmi mírné oživení v primárních oborech, jako je těžba a zpracování surovin. Toto oživení přinese poptávku po nových strojních Zařízeních. Boom však rozhodně nečekáme.
Z důvodu nesmyslné legislativy a přijímání legislativy z EU se očekává růst maximálně do 2,5 %.
Podmíněné k dalšímu klidnému vývoji ekonomické a politické situace v Evropě i ve světě, očekáváme další mírný nárůst výroby a exportu v roce 2017.
České strojírenství se bude v následujících obdobích odvíjet především od naší konkurenceschopnosti v zahraničí a výše přidané hodnoty našich produktů. Klasické energetické strojírenství je v tendenci stagnace již několik let, rozvoj strojírenského segmentu mimo automobilového průmyslu bude především v oblasti obnovitelných zdrojů a dále především u speciálních programů, jako je zbrojní průmysl.
Ředitelé však nepřehlížejí problémy, se kterými se sektor v současné době musí potýkat. Jejich predikce ohledně vývoje výkonu sektoru v roce 2018 zahrnují mnohé skepse. Očekává se zpomalení růstu na 1,5 procent a čtvrtina ředitelů (23 %) předpovídá dokonce pokles výkonu českého strojírenství v roce 2018. Ředitelé velkých firem jsou ve svých predikcích ještě více pesimističtější – očekávají snížení růstu na 1,1 procent, přičemž třetina (30 %) z nich předpovídá pokles výkonu sektoru v příštím roce.
Očekávám velmi výrazné zpomalení růstu. Dokonce v roce 2018 stagnace. Bude to způsobeno za prvé omezením z důvodu nedostatku pracovních sil a za druhé poklesem konkurenceschopnosti. Ten pokles je pod vlivem posílení koruny a zvýšení mzdových nákladů.
Jsem přesvědčen, že české strojírenství, stejně jako celá ekonomika, má před sebou další velmi úspěšný rok. Hrozbou pro tento růst pak může být setrvalý nedostatek pracovních sil.
V letošním roce očekáváme ještě růst strojírenství a exportu, který však tvrdě narazí na pomyslný strop, a tím jsou limity lidských a potažmo i technických kapacit. Tím budou prozatím vyčerpány možnosti pro další růst tohoto odvětví, ač počet poptávek a projektů k realizaci je stále dost nebo je trend rostoucí a nic nenaznačuje pokles. Proto z důvodů lidských a technických kapacit předpokládáme, že v příštím roce nastane stagnace nebo mírný pokles objemu exportu a strojírenské produkce v ČR.
Vývoj neumím odhadnout. Ze současných informací z tisku a televize jsou zprávy pozitivní. Jako brzdu dalšího pozitivního vývoje vidím především nedostatek pracovní síly.
Jsou zde hrozby, jako jsou až příliš vysoká závislost na ekonomice EU a očekávané uvolnění měnové politiky ČNB. Proto jsem v názoru spíše opatrný a nečekám žádný velký radikální růst.
Tržby by strojírenským firmám měly v letošním roce vzrůst o 7,1 %. Velké společnosti očekávají menší růst než malé/střední firmy. Společnostem poroste především objem zakázek, budou expandovat do zahraničí a zvýší ceny své produkce. Také pro rok 2018 předpovídají růst tržeb oba segmenty.
Pokud jde o růst sektoru jako celku, nejsou ředitelé strojírenských firem příliš optimističtí. Na druhou stranu očekávají mnohem vyšší růst, pokud jde o jejich vlastní tržby. Pro rok 2017 předpovídají ředitelé růst svých tržeb o 7,1 procenta, pro rok 2018 pak o dalších 5,7 procent. V kontrastu s počtem firem, které očekávají pokles výkonu sektoru v příštím roce (23 procent), jsou to pouze tři procenta firem, které predikují pokles svých vlastních tržeb v roce 2018.
Firmy předpokládají v průměru dvojnásobný růst svých tržeb, než bude míra růstu sektoru jako celku, pro příští rok se tento rozdíl ještě zvyšuje. Je to dáno mj. i tím, že řada firem je v současné době velmi dobře zabezpečena, pokud jde o nasmlouvané zakázky, a zároveň vnímá problémy, se kterými se segment jako celek bude muset v příštím období vypořádat. Očekáván je také růst cen v některých segmentech.
Pokud budu hovořit za nás, tak my očekáváme růst výroby a exportu v řádu několika procent v letošním i příštím roce. Má to přímou návaznost na realizaci nových projektů pro společnosti Scania, E-Z-GO, Mitsubishi, MAN, aj. Mezi výzvy a plány na tento a příští rok patří stavba nových výrobních prostor, pořízení dalších automatizovaných a robotizovaných licích a obráběcích center či výměna pískového hospodářství v divizi Slévárna litiny, to v přímé návaznosti na nové projekty a očekávaný růst tržeb v období let 2017 – 2019. Dále je to v naplnění cílů nového organizačního technologického uspořádání v rámci holdingu MOTOR JIKOV Group, a. s.
Jako investor se chceme hlavně koncentrovat na další rozvoj obou významných závodů v Českých Budějovicích a v Jihlavě. V Českých Budějovicích se podařilo rozjet projekt rozšíření vývojového a testovacího centra. Již dnes pracuje v těchto odděleních v ČB více než 500 zaměstnanců. Výstavba nového moderního komplexu umožní nejen centralizaci těchto aktivit, ale hlavně jejich významné rozšíření.
Po výrazném propadu prodejů a složité finanční situaci v roce 2016 se Kovosvitu daří vrátit se v plné síle mezi špičkové výrobce kovoobráběcích strojů. Výsledky společnosti za první kvartál roku 2017 dávají solidní základ pro splnění ročního plánu obratu ve výši cca 1,6 miliardy Kč. Po výrazném personálním posílení obchodního týmu se podařilo v základních produktových řadách téměř zcela vyprodat výrobní kapacity do konce prvního a druhého pololetí 2017. Cílem pro tento rok je tedy stabilizace společnosti jak z obchodního, tak i z personálního hlediska. Abychom udrželi krok se světovými výrobci obráběcích strojů, klademe velký důraz na projekty technického rozvoje. Rok 2017 můžeme nazvat rokem inovací a nových výrobků.
Očekáváme nárůst výroby i prodejů v roce 2017 a předpokládáme, že i v roce 2018, a to i přes možný pokles strojírenství. Aktuálně realizujeme další projekt navýšení výrobních kapacit, jehož časové rozložení bude právě závislé na vývoji na trhu.
Naše společnost očekává další z řady růstových roků. V segmentu manipulační techniky je stále silná poptávka, od které si slibujeme minimálně 5% růst. Největší výzvou bude úspěšné ukončení investičních akcí zaměřených na posílení vývoje a obnova 30 % produktového portfolia.
Růstu svých tržeb plánují společnosti dosáhnout především prostřednictvím růstu objemu svých zakázek (potvrzuje 51 procent ředitelů), dále pak expanzí do zahraničí (uvádí 24 procent firem). Zvyšovat svoje aktivity mimo území ČR budou především velké firmy (29 procent). V porovnání s předchozím výzkumem CEEC Research, který byl se strojírenskými firmami realizován v druhém pololetí roku 2016, jsou firmy více optimistické, pokud jde o odhadovaný růst cen jejich produkce (v současné době ho uvádí dvojnásobný počet firem jako prostředek k dosažení růstu tržeb (15 procent oproti 7 procentům)). Expanzí do nových segmentů strojírenství (v rámci ČR) nebo akvizicí jiných firem se růst tržeb spíše nepředpokládá.
Našim společnostem se podařilo zajistit na letošní rok více zakázek, než jsme plánovali, a všechny naše společnosti by měly hospodařit ziskově. Rozhodli jsme se pro několik investic do strojního, zkušebního a měřícího vybavení.
Naše společnost získala ve výběrových řízeních v rámci skupiny ALPS Electric celou řadu nových zakázek. Naše výrobní a inženýrské aktivity v tomto roce výrazně vzrostou.
Již nyní můžu konstatovat, že naše firma naváže na stabilní výsledky z minulých let. Z obchodního hlediska se již soustředíme na rok 2018. Nadále budeme vyhledávat nové příležitosti, soustředíme se na zvyšování technické úrovně našich výrobků a především vývoj nových produktů, se kterými chceme proniknout na nové trhy.
Téměř třetina strojírenských společností (29 procent) očekává v letošním roce zvýšení ziskovosti (marží) svých zakázek. Necelá pětina společností (17 procent) naopak očekává, že ziskovost poklesne (případně bude zaznamenána ztráta). Zbývající většina firem (54 procent) změny v ziskovosti neočekává. Zvýšení ziskovosti očekávají spíše velké společnosti.
V predikcích ziskovosti na rok 2018 jsou společnosti méně optimistické, když zvýšení ziskovosti očekává pouze necelá pětina z nich (17 procent). Jsou to především velké společnosti – zvýšení marží ve srovnání s rokem 2017 jich očekává 23 procent.
Ředitelé strojírenských firem také v rámci aktuálního výzkumu odpovídali na otázku, jak se vyvíjí platební morálka jejich zákazníků. Negativní trend zaznamenalo 25 procent firem, a byly to především malé společnosti, které uvedly v tomto ohledu zhoršení (30 procent). Většina firem (65 procent) naopak potvrdila, že se platební morálka příliš nezměnila.
Z celkového objemu svých pohledávek firmy aktuálně evidují 7 procent podílu pohledávek po termínu splatnosti, dvě procenta podílu svých pohledávek považují již za nedobytné. Mírně lepší je situace v segmentu velkých firem, kde je nedobytných pohledávek v průměru 1 % a maximální podíl nepřesahuje 10 procent.
Firmy jsou pod tlakem na prodloužení délky splatnosti svých faktur. Ředitelé tento problém zmiňovali velmi často. Pokud se jedná o menší dodavatele velkým korporacím, kde je vyjednávací pozice velmi obtížná, je nepodlehnutí tlaku otázkou osobní odvahy a podstoupení rizika, že o danou zakázku přijdou.
Kapacity strojírenských firem jsou aktuálně naplněny na 93 procent. Čtyři pětiny ředitelů (81 %) by letos chtěly své kapacity navyšovat, narážejí však na akutní nedostatek pracovníků. Pouze desetina (13 %) z nich předpokládá možnost navýšení svých lidských kapacit dle plánu. V případě, že by byl na trhu práce dostatek pracovníků, zvýšila by se přitom výroba ve strojírenství o pětinu (19 %).
Podíl společností, které mají více zakázek než ve srovnatelném období loňského roku, dosahuje 60 procent. Ve srovnání s předchozím pololetím (H2/2016) je to téměř dvojnásobek, o 27 procentních bodů více. Pokles zakázek oproti minulému roku uvádí pouze 8 procent firem. Stejné množství zakázek jako v roce 2016 uvedlo 32 procent ředitelů.
V současné době mají firmy nasmlouvanou práci na 12,2 měsíce. Velké společnosti jsou přitom více zabezpečeny, pokud jde o nasmlouvané zakázky, než ty malé a střední.
Průměrné vytížení kapacit strojírenských společností se oproti minulému pololetí (H2/2016) zvýšilo o dalších pět procentních bodů a v současné době se pohybuje na vysoké úrovni 93 procent.
Většina firem plánuje v letošním roce navýšit své kapacity (potvrdilo 81 procent ředitelů), a to v průměru o 14 procent. Ředitelé se těší na nové investice do nových strojů, většina firem (84 procent) bude investovat do modernizace svého závodu.
Naše společnost v současné době vyrábí již na maximální hranici svých kapacit. Loni se obrat zvýšil o 16 %, letos čekáme nárůst o 10 %. Kapacity už máme velice omezené a 25 % závodu už dnes jede nepřetržitě. Jen letos investujeme 170 mil. Kč do nových a moderních technologií právě na navýšení kapacit a ve střednědobém horizontu zvažujeme rozšíření stávajícího výrobního závodu.
Plánujeme navyšovat kapacity, a to jak investicemi do technologií, automatizovaných a robotizovaných výrobních pracovišť pro tlakové lití hliníku a obrábění, tak i do budov. Samozřejmostí je rozvoj a navyšování personálních kapacit. Investice do nových hal jsou pro nás potřebné a nutné, a doufám, že budou přínosem pro zvýšení produktivity a zkvalitnění práce v našich firmách. Jedná se o haly pro MOTOR JIKOV Slévárna, a. s. divize Tlaková slévárna a druhá bude sloužit divizi Montáže MOTOR JIKOV Strojírenská, a. s. v Soběslavi. Tam chceme nových prostor využít k logickému uspořádání a seskupení všech montáží v rámci holdingu MOTOR JIKOV GROUP. Obě stavby nových prostor navazují na nové technologické organizační uspořádání a pochopitelně i na očekávaný nárůst tržeb pro období let 2017 – 2019. Nemalá investice v řádu sedm milionů nás také čeká v podobě výměny pískového hospodářství v divizi Slévárna litiny MOTOR JIKOV Slévárna, a. s. Celkem plánujeme v letošním roce investovat min. 140 mil. Kč a podobné to bude i v příštím roce.
Díky nemalým investicím v předchozích letech a snahou o získání dalších trhů jak v Evropě, tak i ve světě, očekáváme, že bychom mohli navýšit naše výrobní kapacity. Naší výzvou v průběhu let 2017-2018 bude zavedení nové výrobní haly a zároveň udržení stávajících provozoven na požadované kvalitě.
Plánujeme zvýšit naše výrobní kapacity a v příštím roce, protože budeme investovat do nových technologií, budeme zvyšovat kapacity pro výrobu hliníkových bezpečnostních podvozkových dílů pro automobily vyšších tříd.
Ve výhledu letošního roku již vidíme výrazný nárůst tržeb, tomu jsme přizpůsobili i naše rozvojové aktivity a plány. V roce 2017 postupně navýšíme naši kapacitu na přibližně dvoj až trojnásobek.
Zároveň však ředitelé řeší problém, jak při akutním nedostatku pracovních sil na trhu obsadit volné pracovní pozice, aby zajistili včas výrobu nasmlouvaných zakázek. Většina ředitelů (65 procent) uvedla, že navýšit lidské kapacity dle plánu bude s ohledem na všeobecný nedostatek pracovníků na trhu velmi problematické. Pětina (20 procent) ředitelů odhaduje, že se jim lidské kapacity podaří navýšit pouze částečně. Pouze desetina firem (13 procent) si je jistá svou schopností přijmout dostatečný počet zaměstnanců pro zajištění naplánovaného objemu výroby v letošním roce.
Aktuálně má dostatek zaměstnanců pouze 5 procent firem. V průměru chybí společnostem 14 procent zaměstnanců.
Momentální stav na trhu práce je alarmující, růst průmyslové výroby v posledních letech zapříčinil katastrofální nedostatek pracovní síly. Nezaměstnanost jako taková významně klesá v celé EU, lze se jen domnívat, že nechuť vlády řešit tento problém může souviset s letošními volbami ve smyslu předvolebních témat – záměrného tlaku na zaměstnavatele na zvyšování mezd nekorespondujícího s růstem produktivity. Průmysl jen těžko chápe, proč např. v sousedním Polsku vláda potřeby průmyslu chápe a vytváří podmínky pro imigraci zaměstnanců ze zemí mimo EU, kdežto ta česká ne.
Přiměřené navýšení kapacit je pro nás prioritou, ale najít kvalitní zaměstnance je stále těžší a složitější, takže se vydáváme cestou výchovy vlastních pracovníků. To je samozřejmě běh na dlouhou trať, takže přímý efekt nelze očekávat přímo v tomto roce.
Pokud by firmy měly dostatek zaměstnanců a do svých kalkulací o možném navýšení výroby by nezahrnovaly faktor všeobecného nedostatku technických odborníků na trhu práce, navýšila by se výroba ve strojírenství o pětinu (19 procent).
Strojírenské firmy by potřebovaly doplnit především dělnické profese pro obsluhu strojů a zařízení (potvrzuje 90 % ředitelů), problém je mírně vyšší u velkých firem. Dále společnostem chybí odborné technické profese na střední i vyšší úrovni (potvrzuje 87 %, resp. 49 %) a jsou to opět velké společnosti, které pociťují jejich akutní nedostatek. Pětina malých firem (21 %) intenzivně hledá také provozní pracovníky. Menší problém mají ředitelé s administrativními pracovníky a nekvalifikovanými a pomocnými pracovními pozicemi, doplnit management není potřeba.
Nejvíce nám chybí dělnické profese pro obsluhu strojů, svářeči a zámečníci a rovněž pracovníci pro nekvalifikované a pomocné pracovní pozice. Nábor v podstatě probíhá neustále, ale další zdroje tuzemské pracovní síly, která by chtěla pracovat, nejsou. Tak jako doposud se budeme orientovat také na zahraniční pracovníky.
Co se týká zaměstnanců, tak budeme hledat hlavně operátorské profese do výroby a údržbáře. K náboru využijeme standardní nástroje, jako jsou inzerce či personální agentury.
Jednoznačně nám nejvíce chybí profese Seřizovač a obsluha CNC kovoobráběcích strojů. Nábor nových zaměstnanců řešíme především sázkou na mladé lidi ze Střední školy technické, tříletý obor Obráběč kovů. Mladí lidé maturitního oboru Mechanik – seřizovač či maturanti ze strojní průmyslovky odcházejí na vysoké školy a perspektiva jejich získání je mizivá.
Jednou z možností, jak řešit problém nedostatku pracovních sil, je tzv. agenturní zaměstnávání, které je využíváno čím dál větším počtem firem (aktuálně 41 procent). Dalších 6 procent firem plánuje využívat tento způsob zajištění kapacit v budoucnu. Tato praxe je častější ve velkých společnostech, kde agenturní pracovníky zaměstnává polovina firem (50 procent), v případě malých firem je to pouze 32 procent.
Všichni naši zaměstnanci jsou zaměstnanci kmenoví, většinou z Olomouce a jeho blízkého okolí. Snažíme se lidem v kraji dávat hezkou práci, rozvíjet ho a stabilizovat. Tomu odpovídá i skutečnost, že jsme v loňském roce získali národní ocenění Odpovědná firma roku nebo již šestkrát získali ocenění Zaměstnavatel olomouckého kraje. Před pěti lety nás v Olomouci téměř nikdo neznal, dnes už jsme v kraji v povědomí a vyhledávaným zaměstnavatelem. Přestože jsme v rukou japonského majitele, agenturní zaměstnávání nevyužíváme.
Naše společnost řeší deficit pracovníků využitím zahraničních pracovníků z Polska, Bulharska, Slovenska, Ukrajiny i Vietnamu, a to dlouhodobě, již od devadesátých let minulého století. Nyní se deficit stále prohlubuje, nejsou prováděna dostatečná opatření k uvolnění přísunu zahraničních pracovníků a nedostatek pracovníků je limitujícím faktorem dalšího rozvoje.
Jsme silně limitováni možnostmi na trhu pracovních sil. Zde absolutně nechápeme restrikce vízové politiky k Ukrajině. Myslím, že vzhledem ke geopolitické situaci tohoto státu je to jediné blízké řešení pro podniky našeho charakteru. Jedná se velice slušně vzdělané a pracovité síly.
Agenturní zaměstnávání může být pro strojírenské firmy určitým sítem, kde si jako konečný uživatel ověřím, že vybraní kandidáti jsou ti správní, a to nejen po stránce pracovních výkonů, ale i po stránce adaptace do společnosti (bydlení, nákupy). Řádné agentury poskytují balíčky služeb (ubytování, zajištění lékaře, dopravu do místa výkonu práce, zajištění dokumentů atd.), které nejsou schopni koneční uživatelé v současné době obsáhnout. V současné době co se týká tzv. „hotových“ lidí tak jedině Ukrajina, pakliže hovoříme o chuti a potřebě pracovat s lidmi a poskytnout jim praxi už v době jejich studií, tak se přikláníme k Bulharsku a Rumunsku, kde je velký potenciál ve školách.
Ve většině společností umožňuje výroba zaměstnávání cizích státních příslušníků ze zemí EU, pro které je jejich rodný jazyk a kultura odlišná od české reality (např. Bulharsko, Rumunsko, tj. kromě Slovenska). Tento fakt potvrzuje 79 procent ředitelů. V třetině případů je nutný překladatel výrobních postupů do mateřského jazyka (potvrzuje 33 procent ředitelů). Překladatele využívají především velké firmy (43 procent).
Strojírenské firmy musí na problém aktuálního nedostatku pracovních sil na trhu reagovat a vymýšlet různé postupy, jak si své pracovníky získat a dlouhodobě udržet. Čtyři pětiny (82 procent) firem potvrdily, že v souvislosti s tímto problémem byly v letošním roce nuceny zvýšit mzdy svých zaměstnanců, a to v průměru o 7 procent. Klíčoví zaměstnanci si polepšili dokonce o 9 procent. Společnosti zvyšovaly také nástupní platy (potvrzuje 79 procent ředitelů), v průměru o 8 procent. Častěji šly mzdy nahoru ve velkých firmách (88 procent vs. 76 procent), ale míra navýšení byla v segmentech v podstatě stejná.
Snažíme se udržet naše pracovníky dobrou mzdou za odvedenou práci. Nástupní platy jsme zvýšili o 15 % a nový pracovník má po dobu tří měsíců zaručenou hodinovou mzdu bez ohledu na odvedený výkon. Stávajícím pracovníkům jsme zvýšili mzdy o 15 % a těm klíčovým o 20 %. Bohužel, ani tato opatření nepřinášejí takové výsledky, které bychom potřebovali. Zvýšení mezd není často podloženo větší produktivitou práce a kvalitou odvedené práce.
Naše společnost navýšila mzdy loni o 10 % a letos cca o 7 %. Je pravděpodobné, že bychom postupovali stejně i v případě, pokud by bylo k dispozici větší množství pracovní síly ze zahraničí.
Pro udržení stávajících zaměstnanců (a téměř výhradně se jedná o dělnické profese, kde je největší fluktuace) stále pracujeme na zlepšování souboru opatření – lepší sociální zázemí, budování zdatnějšího kolektivu, školení atd. Jednoznačně stěžejní je však výše mezd. Každoročně platy zvyšujeme, ale v letošním roce jsme byli nuceni zvýšit základní platy zaměstnanců až o 15 %, bohužel na úkor investic.
Firmy se soustředily spíše na zvýšení přímého ohodnocení svých zaměstnanců, než na poskytnutí dodatečných benefitů k jejich mzdě. Škálu benefitů poskytovaných svým zaměstnancům rozšířilo v letošním roce pouze 44 procent firem, častěji to byly velké společnosti (55 procent).
Strojírenské společnosti využívají širokou škálu způsobů, jimiž se snaží udržet si své pracovníky dlouhodobě. Nejvíce se snaží svým zaměstnancům poskytnout pocit jistoty a budovat image firmy jako dlouhodobě perspektivního zaměstnavatele (hodnocení 8,1 bodu z 10 max). A samozřejmě je důležité již zmíněné finanční ohodnocení, aby bylo odpovídající a konkurenceschopné s podmínkami v kraji (hodnocení 8,0 bodu), doplněné o základní zaměstnanecké benefity jako je např. závodní stravování nebo příspěvek na stravenky, dovolená nad zákonný nárok, nápoje/občerstvení na pracovišti, apod. (hodnocení 8,0 bodu). Ředitelé také zdůrazňovali důležitost přátelské firemní kultury a vytváření příjemného pracovního prostřední pro své zaměstnance. Odpovědi v segmentech podle velikosti byly podobné.
Jedná se o komplexní soubor opatření od moderně fungujícího náboru, přes dodatečnou kvalifikaci zaměstnanců, až po širokou nabídku benefitů. Významná je nadprůměrná platová hladina ve společnosti a dlouhodobá jistota zaměstnání.
Nabízíme atraktivní pracovní podmínky, práci na zajímavých úkolech a v mezinárodním prostředí. Nabízíme zaměstnancům i jasnou perspektivu dalšího rozvoje. Jako globálně působící společnost v mnoho oborech pro to máme ideální podmínky. Průběžně samozřejmě sledujeme i mzdový vývoj a držíme se dlouhodobě na špici v našem segmentu trhu. Máme celou řadu benefitů, které je možné čerpat, pokud se zaměstnanec rozhodne, že chce kariérně, či odborně růst v naší společnosti.
Osvědčilo se zvýšení odměn za doporučení u našich zaměstnanců. Prohlubujeme spolupráci s odbornými školami v okolí. Základem přístupu k zaměstnancům dělnických pozic je jejich stabilizace. Porovnali jsme odměňování dělnických profesí s okolím a jejich klíčovost pro společnost. Na tomto základě jsme upravili mzdy u jednotlivých profesí a stanovili systém jejich dalšího možného růstu na základě plnění kritérií.
Naše firma patří mezi největší a nejstabilnější zaměstnavatele regionu, kde působí přes 80 let. Dlouhodobě pracujeme na budování značky atraktivního zaměstnavatele, o čemž svědčí nízká fluktuace do 1 %.
Věříme, že firemní kultura, možnosti dalšího rozvoje a předmět činnosti naší firmy, která generuje užitečný, a vysoce sofistikovaný produkt, jsou hlavními faktory, které pomáhají pracovníky získat a dlouhodobě udržet.
Pracovníky se snažíme motivovat firemními benefity, příjemným pracovním prostředím a možností dalšího vzdělávání. Organizujeme firemní akce, kterých se pravidelně zúčastňují i rodinní příslušníci našich zaměstnanců.
DEIMOS je vnímán jako velmi atraktivní zaměstnavatel. To nám umožňuje veškeré nové pozice obsazovat ve velmi krátkém časovém horizontu – ať už z řad studentů a čerstvých absolventů, tak i na základě doporučení stávajících zaměstnanců, atp.
S všeobecným nedostatkem pracovních sil na trhu jde logicky ruku v ruce i snaha firem získat si své pracovníky poskytnutím výhodnějších pracovních podmínek, než jaké jim nabízí jejich stávající zaměstnavatel. Většina společností (87 procent) uvádí, že v minulém roce nabídla jiná strojírenská firma jejich zaměstnancům lepší pracovní podmínky, byť krátkodobě (např. vyšší mzdu), ve snaze získat je jako své zaměstnance. Tuto praxi potvrzují spíše velké firmy, ale rozdíly jsou minimální. K výše uvedenému dochází i v případě jiné než strojírenské firmy, což potvrzuje 61 procent ředitelů, a to opět spíše ve velkých společnostech.
Kritický nedostatek pracovních sil situaci logicky eskaloval. Strojaři jsou však rozumní a pragmatičtí lidé a chápou, že napětí v regionech neprospívá dlouhodobě nikomu. Objevují se tendence o určitou míru spolupráce mezi zaměstnavateli – vyměňují si informace o přechodu svých zaměstnanců a domluví se na jeho výpovědní lhůtě, aby za sebe dotyčný odchozí mohl zaškolit náhradu.
