Digitalizace, BIM (Building Information Modelling), smart home, energeticky úsporná budova – to jsou pojmy, které se stále častěji objevují ve stavebnictví. Navíc digitalizace metodou BIM má být od roku 2022 povinná u všech stavebních zakázek nad 150 milionů korun a u projektových prací nad šest milionů korun. Co to bude pro firmy znamenat?
BIM ZLEVNÍ STAVBU
Digitalizace ve stavebnictví přinese finanční úspory podle 90 procent zástupců veřejných investorů. Desetina naopak uvedla, že digitalizace stavební proces nezjednoduší a úspory nepřinese. Vyplývá to ze studie analytické společnosti CEEC Research, která byla zveřejněna v dubnu.
Metodu BIM (Building Information Modelling) odborníci nejčastěji označují jako informační model stavby. Do stavebního procesu od jejího návrhu přes výstavbu až po správu zavádí digitální technologie. Ty by měly snížit počet chyb, urychlit stavbu a přinést finanční úspory.
Podle propočtů Ministerstva průmyslu a obchodu by úspora mohla dosáhnout až pětiny nákladů z celé stavby, tedy několika desítek miliard korun ročně. BIM pracuje s 3D modelem, který umožňuje mimo jiné lepší plánování a přehlednější analýzy pro výběr variant. Měl by také pomoct vytvořit přesnější zadávací dokumentace a předvést plány staveb veřejnosti prostřednictvím digitální vizualizace.
STAVEBNICTVÍ ZASPALO
Stavbaři jsou v oblasti inovací dost skeptičtí. Podle odborníků pracovníci na stavbách ztratí až 40 procent času hledáním potřebných informací, a když už částečně digitalizovaná data existují, jejich využití komplikuje vzájemná nekompatibilita. V tom by jim mohly pomoct právě nové technologie, které umožní především přehledně shromažďovat velké množství informací přístupných z kteréhokoliv místa všem, kdo je ke své práci potřebují.
Kvalitně připravená a naplánovaná stavba je základním předpokladem pro úspěšnou realizaci. Čím větší důraz bude kladen na přípravu stavby, tím jednodušší budou práce při samotné realizaci. Jestliže jsou předem jasně vymezeny mantinely finanční, časové i věcné, jakékoli odchylky od původního záměru se ihned objeví a mohou být včas napraveny.
Generální ředitel projektové firmy Sudop Group Pavel Havlíček potvrdil, že zatímco ve strojírenství jsou podobné postupy řadu let standardem, stavebnictví v tomto ohledu zaspalo a velká většina procesů je ještě stále na papíře. „BIM tak dokáže přenést stavebnictví ze středověku, od kterého se některé procesy principiálně nezměnily, konečně do 21. století,“ řekl Pavel Havlíček.
ZKRÁCENÍ POVOLOVACÍCH PROCESŮ
On i další odborníci a investoři z oblasti stavebnictví očekávají od digitalizace zkrácení povolovacích procesů, zpřehlednění agendy a zlepšení vazeb na okolí. Shodují se také, že jim chybí podpora ze strany státu pro vzdělávání a seznamování s metodou BIM. Důsledkem toho je, že firmám scházejí odborníci, kteří mají s danou problematikou zkušenosti.
„Doba papírová je na ústupu a digitální technologie jsou jasnou cestou do budoucnosti. Je zcela zřejmé, že příprava investičních akcí je dlouhodobě opomíjena, respektive podceňována se slovy, že to nějak dopadne. Kvalitní a aktuální podklady a stav nemovitosti zachycený v digitálním nástroji přispějí k efektivitě jak při přípravě, tak při projektování a v neposlední řadě i při samotné stavbě, rekonstrukci či modernizaci,“ uvedl Vratislav Ondráček z oddělení veřejných zakázek Libereckého kraje.
SLEDUJE CELÝ ŽIVOTNÍ CYKLUS
Technologie BIM prostupuje celým životním cyklem budovy. „Opírá se o detailně zpracovaný digitální model stavby,“ vysvětluje Pavel Pitař, produktový specialista ze společnosti Siemens. „Ten přehledně zachycuje všechny prvky budovy včetně rozvodů, technologií a jejich vzájemné interakce. Ke každému prvku přidává také detailní a provázané technické informace. Třeba u použitého ventilu hned zjistíte jméno výrobce, objednací číslo, jeho tlakové ztráty a koeficienty průtoku, z jakého materiálu byl vyroben nebo jaké má certifikáty. Rozsah informací je v podstatě neomezený,“ uvedl příklad z praxe manažer společnosti Siemens.
Vysvětlil, že model vzniká již v raném stadiu přípravy stavby. Usnadňuje architektům a projektantům tvorbu návrhu a umožňuje ověřit jeho kvalitu pomocí simulací. Budoucí budovu tak lze otestovat již před zahájením stavby a vyvarovat se pozdějších nákladných úprav zadání. Data jsou dále využita ke spolehlivějšímu rozplánování prací a přesnějšímu rozpočtování stavby.
V některých zemích již BIM model slouží i při získávání stavebního povolení. Pilotní projekt výměny BIM dat se státní správou již spustilo například sousední Rakousko. V průběhu přípravy, výstavby i následné správy budovy zabraňuje kvalitní model ztrátám informací při předávání mezi jednotlivými zapojenými články. Přesná prostorová vizualizace a uložení informací o stavbě na jednom místě usnadňují komunikaci a zlepšují možnosti kontroly. Snižuje se tak riziko výskytu chyb i náklady.
Existence kompletních, přehledných a detailních dat o budově má význam i po kolaudaci. Čtyři pětiny nákladů spojených s budovou obvykle souvisejí až s jejím provozem a údržbou. Detailní model umožní lépe využít potenciál budovy, inteligentně ji řídit i spravovat. Kompletní data usnadňují běžnou údržbu a mají cenu zlata při rekonstrukcích, kterými každá stavba za svůj život nevyhnutelně několikrát projde.
KARLÍN, SMÍCHOV I METRO
Podle průzkumů používá BIM zatím jen něco přes pět procent společností v oblasti stavebnictví. Do pěti let však chce novou technologii využívat téměř polovina firem. BIM bylo využito například na komplexu Corso Karlín, pracuje se s ním na projektech Smíchov City nebo při přípravě stanic chystané linky D pražského metra.
ÚLOHA VEŘEJNÉHO SEKTORU
Podle projektového manažera Evropské unie, který se zaměřuje právě na BIM, Richarda Lanea, je stavebnictví důležitým sektorem Evropské unie, který tvoří devět procent jejího HDP a čítá na 3,2 milionu firem s 43,6 milionu zaměstnanců. Jeho digitalizace by mohla přinést úspory ve výši 13 až 21 procent při návrhu a výstavbě a 10 až 17 procent při provozu budovy. „Veřejný sektor musí v úsilí o zavádění metody BIM hrát hlavní roli, a to především kvůli malým firmám s méně než 20 zaměstnanci, kterých je v Unii v sektoru stavebnictví 95 procent a které na rozdíl od velkých firem mají omezenější zdroje pro investice do inovací. Veřejný sektor musí obhájit potřebu zavádění metody BIM a poskytnout pro ni přívětivé prostředí v oblasti legislativy, standardizace, metodických postupů, ale i systému vzdělávání, osvěty společnosti, podpůrných programů a podobně,“ zdůraznil Richard Lane.
Soňa Singerová
