věk: 42 let, rodina: ženatý, tři děti, studium: King’s College, Wilkes-Barre, Pensylvánie, USA – international business, finance, DePaul University, Chicago, Illinois, USA – MBA, ve společnosti působím: od roku 2001 do 2004 jako finanční ředitel, od roku 2004 do roku 2006 jako ředitel logistiky, od roku 2006 do roku 2008 jako ředitel výroby a od roku 2008 jako ředitel závodu, volný čas: cestování a sport, dříve jsem vrcholově plaval, dnes rád vytrvalostně běhám.
JAKÝ BYL LOŇSKÝ ROK, CO MĚLO NEJVĚTŠÍ VLIV NA HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK?
Rok 2017 pro nás znamenal pokračování růstu výroby a s tím i tržeb. Tržby poprvé v historii firmy překročily miliardu korun (1,015 mld. Kč). Výroba rostla o deset procent, tržby jen okolo šesti procent. Za tento rozdíl mohou hlavně klesající prodejní ceny, změny v cenách vstupů, které stabilně rostou, a zprostředkovaně také posilování koruny. Rostoucí ceny vstupů se týkají nejen materiálu, ale také externích služeb či cen nových strojů. Dalším významným faktorem je růst mezd, který je v současné situaci na pracovním trhu nezbytný. Jsme na samé hraně výrobních kapacit, ale pro tento rok počítáme ještě s o něco rychlejším růstem tržeb (kolem sedmi procent). V dalších letech čekáme mírné zpomalení.
KTERÉ TRENDY JSOU A BUDOU PODLE VÁS V NEJBLIŽŠÍ BUDOUCNOSTI URČUJÍCÍ PRO ROZVOJ VAŠEHO PRŮMYSLOVÉHO ODVĚTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE?
V automobilovém průmyslu vnímám tři hlavní trendy – downsizing, tedy snižování hmotnosti aut a snižování objemu motoru hlavně z důvodu přísných emisních limitů, a elektromobilita. Ve výrobě potom digitalizace a automatizace. Trendům se snažíme nepřizpůsobovat, ale vymýšlet v jejich rámci nová řešení, která ještě konkurence nemá.
Z pohledu downsizingu vnímáme obrovské zaměření výrobců automobilů na úspory hmotnosti, na zmenšování a zlehčování komponentů a zároveň zpřísňování kvalitativních parametrů. Co se týče ložisek, zákazníci vyžadují přesnější tolerance s cílem snížit tření a hlučnost. V oblasti motorů byly vyvinuty vyvažovací systémy, které obsahují ložiska a zajišťují menší spotřebu paliva při nižších emisích. Jsme hrdí na to, že se řadíme k hlavním firmám se specializací na výrobu ložisek do vyvažovacích systémů. Podařilo se nám získat zajímavé projekty od automobilek Daimler, Jaguar Land Rover a VW.
Co se týče elektromobility a rozvoje hybridních automobilů, daří se nám získávat nové zakázky. Nepředpokládám však, že by mělo v brzké době dojít ke skokovému přechodu na elektromobily. Zatím není dořešena řada otázek vztahujících se k masovému zavedení (recyklace baterií a vzácnost kovů, ze kterých jsou vyrobeny, jejich nízká kapacita, kapacita rozvodné elektrické sítě, neekologičnost výroby elektřiny aj.). Očekávám, že se zároveň budou prosazovat i jiná řešení, třeba vodík nebo CNG.
CO JE PODLE VÁS NEJVĚTŠÍM PROBLÉMEM ČI HROZBOU ČESKÉHO PRŮMYSLU?
Jako velmi vážný problém vidím nedostatek pracovní síly (kvalifikované i nekvalifikované) na českém trhu. Řešením může být takzvaná 4. průmyslová revoluce, která do jisté míry dokáže snížit potřebu zaměstnanců, hlavně těch s nižší kvalifikací, a tím přehřátému pracovnímu trhu trošku ulevit.
Průmysl 4.0 je pro český průmysl velkou příležitostí a zároveň hrozbou. Důležité je nezaspat trendy, inovovat, vymýšlet nová řešení a nebát se za této situace investovat. Pokud český průmysl nestihne chytit pomyslný vlak těchto inovací a změn samotného principu výroby, mohlo by to pro něj do budoucna znamenat problém. Důležitá je také vstřícná státní dotační nebo úvěrová politika nejen pro velké hráče, ale především pro menší podniky. Dále považuji za důležitou spolupráci vědeckých institucí se soukromou sférou. V této oblasti je toho hodně co zlepšovat, protože podle mého názoru nefunguje ideálně.
NEBRÁNÍ V NĚKTERÝCH OHLEDECH ROZVOJI ČESKÉHO PRŮMYSLU LEGISLATIVA?
Určitě ano. Jako významnou překážku vnímám velkou byrokracii napříč vztahem se státem. Momentálně řešíme povolovací řízení pro stavbu výrobní haly. Celý proces je velmi náročný, zdlouhavý a komplikovaný, zasahují do něj desítky úřadů, potřeba jsou projekty za stovky tisíc korun. Právě stavební řízení je jedním z faktorů, které podle mě brzdí rozvoj českého průmyslu.
Dále je to nekvalitní dopravní infrastruktura, nejsou naplňovány dlouhodobé koncepce výstavby silnic a dálnic. Stát se ocitl v pasti vlastní byrokracie, točí se v kolotoči povolovacích řízení, námitek ekologických organizací. Složitě se pak plánují schůzky s partnery ze vzdálenějších míst a obchodní logistika, protože z Prahy do Olomouce po D1 můžete jet tři hodiny, stejně tak ale i šest hodin.
Dlouhodobě lobbuji za větší podíl praktické výuky na středních technických školách a učilištích a lepší motivování firem ze strany státu. Vzorem v takzvaném duálním vzdělávání nám může být Německo, kde praxe tvoří většinu výuky, firmy mají o studenty enormní zájem a své talenty si vychovávají už během studia. K tomu je potřebná jasně nastavená legislativa. S Okresní hospodářskou komorou v Olomouci, Svazem průmyslu a dopravy a s Krajským úřadem Olomouckého kraje momentálně pracujeme na takové koncepci.
KTERÉ KONKRÉTNÍ INOVATIVNÍ KROKY VAŠE SPOLEČNOST CHYSTÁ?
Chystáme se pokračovat v automatizaci a robotizaci. Klíčová jsou pro nás místa, kde dělá operátor jednu stejnou nebo podobnou činnost. To jsou místa, u kterých je nasnadě instalovat nějakou automatickou technologii. Jeden operátor pak může obsluhovat víc strojů a linek, čímž opět řešíme nedostatek pracovní síly. Chystáme se instalovat automatický manipulátor v kalírně, který bude ložiskové kroužky sám skládat do bedýnek. Pro práci s plnými bednami pak bude mít pracovník manipulační techniku, odbouráme tak nošení těžkých předmětů.
Na některé linky se chystáme nakoupit automatická měřidla. Dnešní vizuální kontrolu také na některých strojích nahradíme kamerami, ty budou schopné rozeznat vadný díl a vyloučit ho z dalšího zpracování. Také na koncích linek plánujeme změny – dnes operátoři skládají hotová ložiska do krabic sami a také je balí. Máme připraven technický návrh, kde bude na konci linky robot, který bude ložiska skládat do beden – operátor pak jen naloží hotové zabalené krabice na vláček, který je odveze k expedici. Příští rok je také v plánu pořízení dalšího robota na oddělení montáže.
Co se týče produktových inovací, pracujeme s kolegy z našeho Technologického centra materiálového inženýrství v Brně na technických inovacích ložisek (nové materiály, nový design aj.) a na vývoji ložisek do elektromobilů a automobilů s hybridními pohony. Tam vidíme naši cestu do budoucna.
NACHÁZÍTE NA TRHU PRÁCE DOSTATEK ODBORNÍKŮ PRO VÝROBU A VÝVOJ?
Nenacházíme a mám za to, že se to bude zhoršovat s tím, jak roste sofistikovanost strojů. Firmy také svůj strojový park rychle rozšiřují. Pak je situace na trhu práce taková, že hledáme elektrotechnika pro oblast robotiky půl roku. Naši současní technici navíc stárnou a očekávám, že do deseti až dvaceti let, kdy půjdou dnešní čtyřicátníci a padesátníci do důchodu, se dostane Česká republika do problému. Jako cestu ven vidím rozšiřování kvalifikace méně kvalifikovaných zaměstnanců a vlastně si techniky sami vychovávat. Školy nejsou schopné tento problém komplexně řešit. Můžete mít schopného operátora výroby, který třeba jen není studijní typ, učit se ve škole ho nebaví, ale pokud se ve firmě vzdělává prakticky a neustále mu svěřujeme složitější úkoly, může se vypracovat na velmi schopného seřizovače, údržbáře strojů či skutečného experta ve svém oboru.
VYSOKÁ MANAŽERSKÁ FUNKCE VYŽADUJE TAKÉ KVALITNÍ ODPOČINEK. JAK RELAXUJETE?
Relaxuju každý den prostě jen bytím s rodinou, příležitostně posezením u dobrého jídla a pití s přáteli, na dovolené nebo fyzickou prací na zahradě nebo na chatě. Taky sportem si vždycky vyčistím hlavu a přijdu na jiné myšlenky – rád si jdu zaběhat, zaplavat nebo zahrát tenis.
JAK SI PŘEDSTAVUJETE IDEÁLNÍ DOVOLENOU?
Ideální dovolená je pro mě především s rodinou, kde to je, není tak důležité. Máme rádi hory i moře. Jezdíme pravidelně každé léto do Chorvatska, už několik let na stejné místo. Děti to tam mají moc rády. V zimě pak jezdíme do Alp na lyže. Příležitostně jezdíme i někam dál, důležité je si hlavně pořádně odpočinout a načerpat nové síly.
POCHLUBTE SE, CO SE VÁM V POSLEDNÍ DOBĚ PODAŘILO V OSOBNÍM I PRACOVNÍM ŽIVOTĚ.
Koupili jsme si nedávno s rodinou chatu na venkově, kterou rekonstruujeme. Tam mám možnost se realizovat. Je tam moc hezké prostředí a přes víkend si tam krásně odpočinu fyzickou prací, nějakým grilováním a podobně. Co se týče osobních pracovních úspěchů, zmíním úspěch, kterého si moc vážím, a to bylo umístění v top 10 v soutěži Manažer roku a vítězství v kategoriích manažer odvětví strojírenské výroby a mladý manažerský talent. Co se týče firmy, finišujeme s projektem nové výrobní linky pro zákazníka Porsche za více než 50 milionů korun, který byl velmi náročný na realizaci, a jsem rád, že vše spěje ke zdárnému konci. Také jsem rád, že zvládáme čelit nedostatku zaměstnanců a zatím jsme nemuseli přikročit k cílenému zaměstnávání cizinců ani na nejméně kvalifikovaných pozicích.
JAKÉ VÝZVY VÁS V LETOŠNÍM ROCE ČEKAJÍ?
Především navyšujeme objem výroby a dostáváme se na hranici kapacit. Zákazníci jsou s námi spokojení, a protože sami vyrábí víc finálních vozidel, poptávají víc i od nás. Znamená to pro nás neustálou snahu v hledání nového místa ve výrobní hale, zvyšování produktivity linek i závodu jako celku. S tím souvisejí investice 195 milionů korun.
V brzké době chystáme instalaci nové kalicí linky za 80 milionů korun do Olomouce. Do konce roku 2018 ji chceme uvést do provozu. Nová linka pomůže odlehčit současné kalírně, která je tak vytížená, že další nárůst výroby už by nebyla schopná obsáhnout. Zároveň pokračuje generální modernizace starších strojů (brusek), budeme také kupovat nový soustruh na soustružení výkovků, stavíme parkoviště pro 90 míst a kupujeme kompresor. V oddělení montáže také nainstalujeme nové adiabatické jednotky, které nahradí zastaralé klimatizace, pro komfortní pracovní teplotu na tomto pracovišti.
Obrovský tlak na navýšení produktivity práce řešíme automatizací a robotizací. Je to podle nás jediná možnost, jak řešit nedostatek pracovní síly a zároveň ustát velký tlak na navyšování mezd.
Co se týče mých osobních výzev, aktuálně řeším v představenstvu Okresní hospodářské komory v Olomouci financování a rozpočet organizace a připravujeme velkou roční konferenci. Řeším také už zmiňovanou koncepci duálního vzdělávání v Olomouckém kraji.
V představenstvu Sdružení automobilového průmyslu také spolu s kolegy prosazuji větší angažovanost dodavatelských firem v organizaci. Právě AutoSAP by se měl stát jakousi styčnou platformou pro vzájemnou komunikaci mezi dodavateli, sloužit ke sdílení nejlepších praktik apod. Také řešíme problematiku automatizace a digitalizace a technického vzdělávání.
Poslední výzvou je možné spuštění několika technických oborů na Univerzitě Palackého v Olomouci v rámci některé z existujících fakult, o čemž momentálně diskutujeme.
Soňa Singerová
Čtěte také:
Marek Čížek, FAURECIA CLEAN MOBILITY
Todd C. Morgan, VARROC LIGHTING SYSTEMS
Richard Szrajber, TEVA CZECH INDUSTRIES, divize TAPI-CZ
Rostislav Khýr, MANN+HUMMEL (CZ)