KAUZA: CO NAHRADÍ V ČESKÉ REPUBLICE UHLÍ PŘI VÝROBĚ ELEKTŘINY? PLYN, NEBO JÁDRO?

Mirek Topolánek, jedna z nejvlivnějších osobností české energetiky

Česká republika je dnes nejprůmyslovější zemí EU a byl bych rád, kdyby jí zůstala. S nástupem robotizace již nebudou náklady na pracovní síly tak důležité a do popředí se bude dostávat cena a především spolehlivost dodávek elektřiny. Ačkoliv nesdílím futuristické vize, podle nichž elektřina v krátké době vytlačí všechny ostatní formy energie v konečné spotřebě, trend k vyšší elektrifikaci je zřejmý a bude akcelerovat. Do budoucna proto musíme počítat s nárůstem spotřeby elektřiny i za situace, kdy bude celková konečná spotřeba energie stagnovat nebo dokonce mírně klesat, jak si představují bruselští byrokraté.

Energetika se dnes nachází ve složité situaci. Na jedné straně je zjevné, že je nutná generační obměna, protože velká část portfolia elektráren nejen v České republice, ale v celé EU je starší čtyřiceti let. Na druhé straně není vůbec jasné, čím zastaralé, ale relativně levné a spolehlivé elektrárny na fosilní paliva nahradit. Probíhající rozvoj technologií decentrální energetiky je sice slibný a mnohé technické i ekonomické bariéry už byly překonány, na druhou stranu pro průmyslovou zemi zatím stále plnohodnotnou alternativu nepředstavují, a to ani v případě přímořského státu s rozsáhlými možnostmi využití větrné energie.

Česká republika jako vnitrozemský stát s ohledem na své přírodní a geografické podmínky nemůže počítat s pokrytím rozhodující části své spotřeby elektřiny z domácích obnovitelných zdrojů energie přinejmenším v příštích třiceti letech. Dostupné zdroje biomasy, která je v podmínkách České republiky nejdůležitějším obnovitelným zdrojem energie, je potřeba směrovat spíše do výroby tepla, případně kombinované výroby elektřiny a tepla, kde je obsah energie v palivu využit s co nejvyšší účinností.

Výroba elektřiny z uhlí bude v EU čelit stále větším restrikcím, ať už v podobě zpoplatnění emisí oxidu uhličitého, nebo formou požadavků na extrémně nízké hodnoty emisních limitů klasických znečišťujících látek. Přestože má Česká republika stále značné zásoby domácího hnědého uhlí, nelze počítat s tím, že by je mohla dlouhodobě využít. V EU je dnes pouze jediná země, která hodlá využívat uhlí po víceméně neomezenou dobu, a to je Polsko. Řada zemí naopak hodlá zavádět administrativní zákazy výroby elektřiny z uhlí již počínaje rokem 2025, případně 2030. V rámci schvalování závěrů o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení země, které uhlí nevyužívají nebo nehodlají dlouhodobě využívat, fakticky nadiktovaly emisní limity těm ostatním.

České republice tak zbývají v podstatě jen dvě reálné cesty dlouhodobé základní orientace palivového mixu pro výrobu elektřiny – jaderná energie nebo zemní plyn. Přes všechny současné problémy jaderné energetiky se domnívám, že z dlouhodobého pohledu výhody jaderné cesty stále převažují a výroba elektřiny z dováženého plynu by měla být spíše doplňkem. Už proto, že máme vybudované kvalitní jaderné know-how. Je však zřejmé, že jadernou elektrárnu nejde postavit jako čistě komerční projekt bez zapojení státu. Také je zjevné, že čas na rozhodnutí se rychle krátí, a pokud si aktivně nezvolíme jadernou cestu, tak přijde nutně ta plynová.

PLYN, PLUSY

+ nevyžaduje nijak náročnou úpravu před distribucí

+ ekologické palivo

PLYN, MINUSY

– není obnovitelným zdrojem energie

– jeho cena stále stoupá

JÁDRO, PLUSY

+ ČR má kvalitní know-how

+ nevypouští se do ovzduší škodlivé látky

JÁDRO, MINUSY

– velká finanční nákladnost

– doba likvidace jaderného odpadu

Výkonný ředitel, Faurecia Exhaust Systems s.r.o.

PLYN: 30%
JÁDRO: 70%

Kolem jaderné energie existuje spousta mýtů, jako například že jaderná energie je nebezpečná, drahá a škodí životnímu prostředí. Řada studií již tyto mýty vyvrátila. Vzhledem k tomu, že jak jaderná, tak plynová energie je neobnovitelná, tak dle mého názoru budeme zažívat boom čerpání energie z obnovitelných zdrojů. Tyto technologie ale nejsou schopny pokrýt naše potřeby, a proto budou stále pouze doplňkem právě energie získávané z jádra. Jaderná energie má z pohledu zátěže životního prostředí a tvorby skleníkových plynů mnohem menší negativní dopad než energie z fosilních paliv.

Ředitel a jednatel, Koyo Bearings Česká republika s.r.o.

PLYN: 20%
JÁDRO: 80%

Svých sto procent bych rozdělil mezi jadernou energii a zemní plyn v poměru 80 : 20. Žádný z uvedených zdrojů není pro nás jako pro Českou republiku příliš strategicky výhodný, protože jeho naleziště nemáme na svém území. Stáváme se tak závislými na svém zahraničním partnerovi, což dnes při výrobě elektřiny z uhlí neplatí. Také si myslím, že alternativní zdroje jako fotovoltaika a větrné elektrárny ještě nevyčerpaly svůj potenciál a při šetrném umístění v krajině mohou být vhodným doplňkem klasických zdrojů.

Publicista, překladatel, komentátor a stomatolog

PLYN: ?
JÁDRO: ?

Tato otázka postrádá elementární logiku, neboť operuje s pojmem „budoucnost“, aniž by jej definovala. Budoucnost je totiž jak zítřek, tak příští rok, ale také kupříkladu rok 2156, přičemž nový zdroj výroby energie může přijít v budoucnosti v podstatě kdykoliv. Co se týká velmi blízké budoucnosti (pár let), rozhodovat budou více politická než ekonomická hlediska, a tedy lobbing za dotace na tu či onu formu výroby elektřiny (viz solární elektrárny). Pokud by se ve výrobě elektrické energie však uplatňovalo pouze ekonomické hledisko, postupně by získala navrch energie jaderná.

Specialista na vodíkové energie, ÚJV Řež, a.s.

PLYN: 30%
JÁDRO: 70%

Osobně věřím, že stále větší podíl energie bude získáván z obnovitelných zdrojů. Dekarbonizaci energetiky – či spíše odklon od fosilních paliv – však nelze provést skokově a přechodné období bude trvat několik desetiletí, zvláště s ohledem na fakt, že se dnes snažíme elektrifikovat též dopravu (bateriová a vodíková vozidla). V tomto období je pro mne bezemisní jaderná energie lepší volbou. Důležité je také zvyšování efektivity nakládání s energií, včetně její akumulace.

Generální ředitel, Wikov Industry a.s.

PLYN: ?
JÁDRO: ?

Domnívám se, že se elektrická energie bude získávat větším dílem z jádra, ale poroste i podíl plynu a OZE. Procenta nedokážu nyní odhadnout. Je třeba si přiznat, že podíl výroby elektrické energie z uhlí je závislý na množství uhlí, ceně uhlí a ceně povolenky a elektrické energie, aby se vyplatilo ho těžit a pálit v elektrárnách. Nevěřím, že by uhlí úplně zmizelo z portfolia zdrojů, ale bude nutné ho používat ve zdrojích s vysokou účinností, např. v teplárnách.

Předseda představenstva, ČEZ Teplárenská, a.s.

PLYN: ?
JÁDRO: ?

Nemyslím si, že otázku energetické soběstačnosti lze zjednodušit na jádro nebo plyn. Domnívám se, že jádro je natolik drahé a komplikované řešení, že jeho podíl nad současných 20 procent neporoste. Plynové a paroplynové zdroje narostou ze současných 10 procent na zhruba 20 procent. Zbylých 60 procent se bude muset rozdělit mezi vodní elektrárny (11–13 procent), vítr (20 procent), solární panely (20 procent) a ostatní OZE (5–7 procent). Vítr již dnes v některých zemích EU nepožívá žádných netržních pobídek. Solární panely vykazují výrazně zvýšenou produktivitu i nízké pořizovací ceny a ostatní obnovitelné zdroje se budou rozvíjet s očekávanými změnami v zemědělském a lesnickém hospodaření.