Mgr. Ing. Jakub Jedlinský, Katedra světové ekonomiky Vysoké školy ekonomické v Praze
Bitcoin jakožto první kryptoměna přinesl inovativní technologii, vynález takzvaného blockchainu. To je distribuovaná účetní kniha. Umožňuje lidem poprvé v historii disponovat hodnotou v digitální podobě a převádět ji po internetu bez toho, že by museli důvěřovat třetí straně, například bance nebo státnímu úředníkovi. Hodnotou přitom nemusí být pouze peníze, ale také například akcie nebo klíč od auta. Tato technologie jistě budoucnost má a čas ukáže, které kryptoměny ji dokážou nejlépe využít, propojit ji rozumně s vlastním tokenem (elektronický klíč, který slouží pro ověření identity uživatele – pozn. redakce) a nabídnout veřejnosti. Klíčové je, aby uživatelé využívali kryptoměnu proto, že jim šetří čas, energii nebo náklady, nikoli pouze jako spekulativní nástroj.
Plusem bitcoinu je, že transakce, které se v jeho síti odehrají, jsou nezměnitelné. Na historii oné sdílené účetní knihy se lze spolehnout. Zároveň kryptoměna nemá centrum, které by bylo možné odstranit ze hry například ze strany státní moci, a tak celý projekt ukončit. Také nikdo nemůže uživatele donutit začít používat nějakou novou verzi, s jejímž fungováním by se neztotožňovali.
Mezi nevýhody patří zejména vysoká volatilita, kolísání, kvůli čemuž kryptoměny zatím nejsou dobrým uchovatelem hodnoty. Regulace těchto měn je pořád ještě poněkud šedá zóna, což způsobuje obavy pokaždé, když novináři napíšou, že ta nebo ona asijská země plánuje zakázat bitcoin – což je většinou nesmysl nebo dezinterpretace. Další nevýhodou je pořád ještě nepříliš jednoduché nakládání s kryptoměnami – jejich užívání vyžaduje naučit se novým věcem, není intuitivní. Pro větší investory je problémem likvidita, respektive schopnost nakoupit levně větší objem kryptoměn, nebo je pak naopak převést zpět na koruny nebo dolary.
Ten, kdo si kryptoměnu pořídí, podstupuje extrémní riziko. Nikdo by neměl investovat víc peněz, než kolik může ztratit s úsměvem na tváři. Nikdo by taky neměl investovat peníze, které bude potřebovat, protože jejich hodnota může do druhého dne spadnout na polovinu (u těch horších kryptoměn třeba i k nule). Takový vývoj pozorujeme v posledních týdnech. Toto riziko je vyváženo možností extrémního zhodnocení. Dlouhodobě bych doporučil se nad krátkodobé výkyvy ceny nahoru i dolů povznést a investovat do těch kryptoměn, které přinášejí novou, v budoucnu užitečnou technologii, a vnímat to jako investici do vývoje spíše než jako spekulaci.
Kryptoměny již relativně vážně berou i banky. Ani ne tolik jako ohrožení nebo konkurenci. Spíše jako možnost vlastních investic, investic pro své klienty nebo jako technologii, která jim může ušetřit náklady například na clearing (účtování vzájemných bezhotovostních operací – pozn. redakce) s jinými bankami. Peněžní ústavy tak experimentují například s ripplem, mijinem (projekt na kryptoměně NEM) nebo ethereem. Případně tvrdí, že vyvíjejí vlastní blockchainové technologie; zde bych byl ovšem opatrný tvrdit, že jde ještě o kryptoměny.
Je kryptoměna v něčem užitečná? Většina z nich vůbec. Některými kryptoměnami lze platit, třeba bitcoinem nebo litecoinem. Možnost využití je ovšem daleko širší a některé kryptoměny nabízejí distribuované, decentralizované řešení věcí jako katastr nemovitostí, Airbnb, úložiště dat nebo VPN. Je třeba se na trhu zorientovat a vybrat si tu správnou, jednu z těch, které budou časem lidé používat.
KRYPTOMĚNA, PLUSY
+ umožňuje lidem disponovat digitální měnou
+ transakce, které se v její síti odehrají, jsou nezměnitelné
+ je nezávislá na státu, ten ji nemůže zrušit
KRYPTOMĚNA, MÍNUSY
– vysoká volatilita, kolísání a z toho plynoucí extrémní riziko investice
– komplikované nakládání
– potíže s převodem na koruny nebo dolary
