JEJICH „MAŠINY“ JSOU MERCEDESY MEZI ŠICÍMI STROJI

Vydáno 13.10.2017

Ve společnosti MINERVA BOSKOVICE, a.s., plánovali letos vyrobit 20 500 průmyslových šicích strojů. „Oproti plánu očekáváme nárůst kolem deseti procent,“ zdůraznila v interview pro Svět průmyslu Ing. Romana Špačková, MBA, předsedkyně představenstva. MINERVA BOSKOVICE byla sice zapsaná do obchodního rejstříku v roce 1991, nicméně k založení v podstatě došlo již v roce 1881 ve Vídni. V Boskovicích začala vlastní výroba v roce 1938. Rok 1990 představoval zásadní změnu, privatizaci. V roce 1993 byla podepsána smlouva o spolupráci se společností Dürkopp Adler AG. Firma se zabývá výrobou průmyslových šicích strojů, a to sloupových, plochých, s klikatým stehem, ramenových a speciálních. Za rok 2016 vyrobila 18 700 strojů pro galanterii, automotive a textil a 3 613 strojů pro obuvnický průmysl. Počet zaměstnanců je 707, z čehož je 78 agenturních. Obrat za rok 2016 dosáhl téměř 1,274 miliardy korun, zisk po zdanění činil 83,8 milionu korun. Majoritním akcionářem je Dürkopp Adler AG (SRN).

 

Dá se na váš výrobní program podívat optikou tržeb?

Pro nás je klíčové, že 80 procent produkce vyrábíme pro mateřský Dürkopp Adler AG, má totiž výhradní zastoupení pro prodej segmentů automotive, textil a galanterie. Minerva jako taková zodpovídá za 20 procent produkce, a to v segmentu obuvi, čili z tržeb ovlivňujeme („řídíme“) asi 250 milionů korun, pro což zajišťujeme odpovídající marketing, včetně specifických úprav strojů dle požadavků zákazníků.

Kdo jsou vaši zákazníci? Můžete uvést reference?

Obchodujeme s celým světem buď napřímo, nebo prostřednictvím dealerů. Jedná se přímo o výrobce obuvi. Z Asie jde o podniky především v Číně a Indii, které potom vyvážejí své výrobky do Evropy. Proto vyžadují vysokou kvalitu a průmyslové šicí stroje značky Dürkopp Adler jim ji poskytují. Pro zajímavost: kupříkladu v Indii během pracovní směny dochází xkrát k výpadkům elektrické energie; aby to nemělo negativní následky na šicí dílo, elektronika stroje je projektovaná na tyto zátěže. Jinak jména konkrétních firem kvůli konkurenci nesdělujeme.

Máte letos dostatek zakázek?

Na letošní rok máme stejný objem zakázek jako v roce 2016, takže počítáme s obratem ve výši 1,3 miliardy korun. Posílili jsme personál, jenž teď dosahuje počtu 800 lidí, z čehož je 88 z pracovních agentur. Zaznamenáváme tedy příznivý vývoj. Zakázky vidíme s tříměsíčním předstihem.

Jak vypadá tržní koláč prodejů u produktů, jež vy zajišťujete, ve vztahu k teritoriím?

Procentuální zastoupení trhů podle oblastí je následující: Evropa 60 procent (západní Evropa – 47 procent, východní Evropa – 13 procent), Amerika – 7 procent, Asie a ostatní – 20 procent. ČR bohužel netvoří ani jedno procento. Důvod? Výroba obuvi se u nás realizuje pouze v malých objemech.

Za rok 2016 jste proinvestovali částku 70,7 milionu korun. Do čeho nejvíc investujete?

Značné finanční prostředky jsme vložili do nákupu velkých obráběcích strojů, CNC frézovacích center, soustružnických automatů apod. Letos počítáme s investicemi za 67 milionů korun. Opět půjde o koupi obráběcích center, CNC frézovacích strojů, brusek naplocho i nakulato, čili o vylepšení našeho strojního vybavení.

Kdo u vás zajišťuje výzkum a vývoj? Věnuje se tomu jenom mateřská firma?

Veškeré projekty jsou řízeny mateřskou společností Dürkopp Adler AG, ročně jde přibližně o pět až sedm projektů. Spolupracujeme v novém modelovacím nástroji CATIA 6, který využívají naši vývojáři, konstruktéři, designéři (30 pracovníků) na řešení potřebných úkolů s německými kolegy. Setkávají se každých 14 dnů a probírají aktualizace, novinky, posuny, krizová místa, předávají si informace atd. Disponujeme prototypovou dílnou, kde probíhají zkoušky a ověřování strojů.

Jak zatím vyznívá srovnání hospodaření roků 2017 a 2016?

Oba roky jsou zatím srovnatelné, možná bych si dovolila tvrdit, že letos dochází k mírnému nárůstu zakázek, asi o dvě až tři procenta (počítali jsme s výrobou 20 500 průmyslových šicích strojů), tudíž do konce roku očekáváme nárůst kolem pěti až sedmi procent, což by mohlo umožnit překročit plán tržeb a přiblížit se k částce 1,3 miliardy korun.

Lze ještě nalézt „volná místa“ na trhu? Je váš obor konkurenčně nasycený?

Rozhodně se tzv. tržní niky dají najít, zvlášť když naše „mašiny“ jsou mercedesy mezi šicími stroji. Vybavujeme je plnou automatikou, širokým rozsahem funkcí, speciálními vlastnostmi atd. Ovšem i konkurence z Asie se během desíti let změnila, v porovnání s předešlými roky několikanásobně vzrostla. Proto pořád sázíme na inovativnost, snažíme se vědět předem, co osloví zákazníka i za pět let, jestli třeba bude mít stroj pomocný program k monitorování případného potřebného servisu stroje apod., dnes se tomu říká internet věcí (Internet of Things). Využití některých myšlenek zvažujeme, abychom s nimi přišli jako první, a tak zákazníky přesvědčili, že jejich rozhodnutí koupit si náš stroj je nejefektivnější.

Nakolik důležitý je pro klienta vztah technické úrovně a ceny stroje?

Na trhu je nepřeberné množství levných variant šicích strojů, asijská konkurence je vyrábí i ve sto tisícovém množství, profitabilita je odlišná oproti Evropě, proto následuje „boj“ o zákazníka. Pokud ovšem většina vsadí na automatiku a dokáže ji plně využít, tak od ní neodchází, protože to s sebou přináší mimo jiné úsporu pracovních sil, což se silně projeví v nákladech, prvotní investice se tak rychle vrací. Často se klienti zmiňují o prestiži v souvislosti se zavedenou značkou Dürkopp Adler, jež symbolizuje světovou špičku.

Jaké vývojové trendy vidíte jako profesionálka v oboru?

Příklad: na Mezinárodním veletrhu technologií pro zpracování textilu a pružných materiálů Texprocess ve Frankfurtu firma Vetron předvedla intuitivní šití, při němž se na stroji nepoužívají žádné pedály; v hlavě stroje jsou senzory – jakmile pohnete rukou, pomalu či rychle, senzor vydá příkaz k provedení šicího díla. Jestli je to pravá cesta pro budoucnost, to nevím, v každém případě šlo o velice inspirativní, až neuvěřitelný odvážný posun. Takže i v našem oboru se pohybují průkopníci a pionýři.

Úspěšné firmy tvoří kvalitní zaměstnanci. Máte jich dostatek?

Podle oficiálních údajů chybí v českém průmyslu 140 tisíc odborných zaměstnanců, krizi přitom nejvíce pociťují podniky ve strojírenství, takže i nám scházejí profese jako frézař, brusič, obráběč, mechanik šicích strojů, ale i technolog, konstruktér apod. Získat odborníky s praxí je těžké, proto spolupracujeme s učňovskými školami v okolí, nabízíme praxi druhým i třetím ročníkům, oslovujeme ale i studenty prvního ročníku. Minerva se v regionu řadí mezi největší zaměstnavatele, navíc ji provází určitá prestiž, protože u nás pracují z rodin mnohdy celé generace, od dědečků po vnuky – i v tomhle duchu se snažíme působit. Situaci na trhu monitorujeme, včetně finančních podmínek, abychom byli na trhu práce zajímavým zaměstnavatelem. Přesto se v budoucnu může objevit problém, zvlášť kdyby došlo k velkému nárůstu zakázek. Pracovní agentury sice nabízejí Ukrajince, Bulhary, Poláky, byť i s nějakým strojírenským backgroundem, ale ještě jsme tuto možnost nevyužili.

Jaké cíle si kladete na nejbližší roky?

Pochopitelně máme svoje vize, uvedu příklad: počítáme s meziročním růstem tržeb i zisku ve výši od tří do pěti procent, tudíž během pěti let bychom měli dosáhnout za rok až 1,5 miliardy korun. Posílení a rozvoj zaměstnanců jsou pro nás klíčové. Další investice půjdou do oblastí napomáhajících k vyšší produktivitě a efektivnosti, zavádění Průmyslu 4.0 souvisí třeba s robotizací – již dnes jsme vytipovali pracoviště, jež by se mohla věnovat dané problematice. Trendy doby vyznívají jednoznačně: musíme hledat kvalifikovanější pracovníky k moderním strojům, čtvrtá průmyslová revoluce bude souviset s propojením počítačů, networking se hodně dotýká strojírenské technologie.

Ve společnosti MINERVA BOSKOVICE, a.s., plánovali letos vyrobit 20 500 průmyslových šicích strojů. „Oproti plánu očekáváme nárůst kolem deseti procent,“ zdůraznila v interview pro Svět průmyslu Ing. Romana Špačková, MBA, předsedkyně představenstva uvedené společnosti. MINERVA BOSKOVICE byla sice zapsaná do obchodního rejstříku v roce 1991, nicméně k založení v podstatě došlo již v roce 1881 ve Vídni. V Boskovicích začala vlastní výroba v roce 1938. Rok 1990 představoval zásadní změnu, privatizaci. V roce 1993 byla podepsána smlouva o spolupráci se společností Dürkopp Adler AG. Firma se zabývá výrobou průmyslových šicích strojů, a to sloupových, plochých, s klikatým stehem, ramenových a speciálních. Za rok 2016 vyrobila 18 700 strojů pro galanterii, automotive a textil a 3 613 strojů pro obuvnický průmysl. Počet zaměstnanců je 707, z čehož je 78 agenturních. Obrat za rok 2016 dosáhl téměř 1,274 miliardy korun, zisk po zdanění činil 83,8 milionu korun. Majoritním akcionářem je Dürkopp Adler AG (SRN).

Dá se na váš výrobní program podívat optikou tržeb?

Pro nás je klíčové, že 80 procent produkce vyrábíme pro mateřský Dürkopp Adler AG, má totiž výhradní zastoupení pro prodej segmentů automotive, textil a galanterie. Minerva jako taková zodpovídá za 20 procent produkce, a to v segmentu obuvi, čili z tržeb ovlivňujeme („řídíme“) asi 250 milionů korun, pro což zajišťujeme odpovídající marketing, včetně specifických úprav strojů dle požadavků zákazníků.

Kdo jsou vaši zákazníci? Můžete uvést reference?

Obchodujeme s celým světem buď napřímo, nebo prostřednictvím dealerů. Jedná se přímo o výrobce obuvi. Z Asie jde o podniky především v Číně a Indii, které potom vyvážejí své výrobky do Evropy. Proto vyžadují vysokou kvalitu a průmyslové šicí stroje značky Dürkopp Adler jim ji poskytují. Pro zajímavost: kupříkladu v Indii během pracovní směny dochází xkrát k výpadkům elektrické energie; aby to nemělo negativní následky na šicí dílo, elektronika stroje je projektovaná na tyto zátěže. Jinak jména konkrétních firem kvůli konkurenci nesdělujeme.

Máte letos dostatek zakázek?

Na letošní rok máme stejný objem zakázek jako v roce 2016, takže počítáme s obratem ve výši 1,3 miliardy korun. Posílili jsme personál, jenž teď dosahuje počtu 800 lidí, z čehož je 88 z pracovních agentur. Zaznamenáváme tedy příznivý vývoj. Zakázky vidíme s tříměsíčním předstihem.

Jak vypadá tržní koláč prodejů u produktů, jež vy zajišťujete, ve vztahu k teritoriím?

Procentuální zastoupení trhů podle oblastí je následující: Evropa 60 procent (západní Evropa – 47 procent, východní Evropa – 13 procent), Amerika – 7 procent, Asie a ostatní – 20 procent. ČR bohužel netvoří ani jedno procento. Důvod? Výroba obuvi se u nás realizuje pouze v malých objemech.

Za rok 2016 jste proinvestovali částku 70,7 milionu korun. Do čeho nejvíc investujete?

Značné finanční prostředky jsme vložili do nákupu velkých obráběcích strojů, CNC frézovacích center, soustružnických automatů apod. Letos počítáme s investicemi za 67 milionů korun. Opět půjde o koupi obráběcích center, CNC frézovacích strojů, brusek naplocho i nakulato, čili o vylepšení našeho strojního vybavení.

Kdo u vás zajišťuje výzkum a vývoj? Věnuje se tomu jenom mateřská firma?

Veškeré projekty jsou řízeny mateřskou společností Dürkopp Adler AG, ročně jde přibližně o pět až sedm projektů. Spolupracujeme v novém modelovacím nástroji CATIA 6, který využívají naši vývojáři, konstruktéři, designéři (30 pracovníků) na řešení potřebných úkolů s německými kolegy. Setkávají se každých 14 dnů a probírají aktualizace, novinky, posuny, krizová místa, předávají si informace atd. Disponujeme prototypovou dílnou, kde probíhají zkoušky a ověřování strojů.

Jak zatím vyznívá srovnání hospodaření roků 2017 a 2016?

Oba roky jsou zatím srovnatelné, možná bych si dovolila tvrdit, že letos dochází k mírnému nárůstu zakázek, asi o dvě až tři procenta (počítali jsme s výrobou 20 500 průmyslových šicích strojů), tudíž do konce roku očekáváme nárůst kolem pěti až sedmi procent, což by mohlo umožnit překročit plán tržeb a přiblížit se k částce 1,3 miliardy korun.

Lze ještě nalézt „volná místa“ na trhu? Je váš obor konkurenčně nasycený?

Rozhodně se tzv. tržní niky dají najít, zvlášť když naše „mašiny“ jsou mercedesy mezi šicími stroji. Vybavujeme je plnou automatikou, širokým rozsahem funkcí, speciálními vlastnostmi atd. Ovšem i konkurence z Asie se během desíti let změnila, v porovnání s předešlými roky několikanásobně vzrostla. Proto pořád sázíme na inovativnost, snažíme se vědět předem, co osloví zákazníka i za pět let, jestli třeba bude mít stroj pomocný program k monitorování případného potřebného servisu stroje apod., dnes se tomu říká internet věcí (Internet of Things). Využití některých myšlenek zvažujeme, abychom s nimi přišli jako první, a tak zákazníky přesvědčili, že jejich rozhodnutí koupit si náš stroj je nejefektivnější.

Nakolik důležitý je pro klienta vztah technické úrovně a ceny stroje?

Na trhu je nepřeberné množství levných variant šicích strojů, asijská konkurence je vyrábí i ve sto tisícovém množství, profitabilita je odlišná oproti Evropě, proto následuje „boj“ o zákazníka. Pokud ovšem většina vsadí na automatiku a dokáže ji plně využít, tak od ní neodchází, protože to s sebou přináší mimo jiné úsporu pracovních sil, což se silně projeví v nákladech, prvotní investice se tak rychle vrací. Často se klienti zmiňují o prestiži v souvislosti se zavedenou značkou Dürkopp Adler, jež symbolizuje světovou špičku.

Jaké vývojové trendy vidíte jako profesionálka v oboru?

Příklad: na Mezinárodním veletrhu technologií pro zpracování textilu a pružných materiálů Texprocess ve Frankfurtu firma Vetron předvedla intuitivní šití, při němž se na stroji nepoužívají žádné pedály; v hlavě stroje jsou senzory – jakmile pohnete rukou, pomalu či rychle, senzor vydá příkaz k provedení šicího díla. Jestli je to pravá cesta pro budoucnost, to nevím, v každém případě šlo o velice inspirativní, až neuvěřitelný odvážný posun. Takže i v našem oboru se pohybují průkopníci a pionýři.

Úspěšné firmy tvoří kvalitní zaměstnanci. Máte jich dostatek?

Podle oficiálních údajů chybí v českém průmyslu 140 tisíc odborných zaměstnanců, krizi přitom nejvíce pociťují podniky ve strojírenství, takže i nám scházejí profese jako frézař, brusič, obráběč, mechanik šicích strojů, ale i technolog, konstruktér apod. Získat odborníky s praxí je těžké, proto spolupracujeme s učňovskými školami v okolí, nabízíme praxi druhým i třetím ročníkům, oslovujeme ale i studenty prvního ročníku. Minerva se v regionu řadí mezi největší zaměstnavatele, navíc ji provází určitá prestiž, protože u nás pracují z rodin mnohdy celé generace, od dědečků po vnuky – i v tomhle duchu se snažíme působit. Situaci na trhu monitorujeme, včetně finančních podmínek, abychom byli na trhu práce zajímavým zaměstnavatelem. Přesto se v budoucnu může objevit problém, zvlášť kdyby došlo k velkému nárůstu zakázek. Pracovní agentury sice nabízejí Ukrajince, Bulhary, Poláky, byť i s nějakým strojírenským backgroundem, ale ještě jsme tuto možnost nevyužili.

Jaké cíle si kladete na nejbližší roky?

Pochopitelně máme svoje vize, uvedu příklad: počítáme s meziročním růstem tržeb i zisku ve výši od tří do pěti procent, tudíž během pěti let bychom měli dosáhnout za rok až 1,5 miliardy korun. Posílení a rozvoj zaměstnanců jsou pro nás klíčové. Další investice půjdou do oblastí napomáhajících k vyšší produktivitě a efektivnosti, zavádění Průmyslu 4.0 souvisí třeba s robotizací – již dnes jsme vytipovali pracoviště, jež by se mohla věnovat dané problematice. Trendy doby vyznívají jednoznačně: musíme hledat kvalifikovanější pracovníky k moderním strojům, čtvrtá průmyslová revoluce bude souviset s propojením počítačů, networking se hodně dotýká strojírenské technologie.

 

Ladislav Kocka

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

[slider]

TOP Rozhovory

PŘEDSTAVA AUTONOMNÍCH AUT NA SILNICÍCH MÁ K REALITĚ STÁLE DALEKO

PŘEDSTAVA AUTONOMNÍCH AUT NA SILNICÍCH MÁ K REALITĚ STÁLE DALEKO

Vydáno 11.11.2019

Nejen fanoušci nových technologií sní o dni, kdy sednou do auta, které je bez jejich asistence odveze stovky kilometrů daleko. Jenže na tu chvíli si ještě nějaký pátek počkáme. V českém startupu Roboauto proto šli jinou cestou, vsadili na vývoj dálkově ovládaných vozidel. „V některých situacích musí do hry vstoupit vzdálený operátor, který robota převezme a instruuje ho, co má dělat,“ říká Martin Králík.

ZÁKAZNÍCI JSOU OHROMENI TÍM, CO U NÁS VIDÍ

ZÁKAZNÍCI JSOU OHROMENI TÍM, CO U NÁS VIDÍ

Vydáno 23.9.2019

Doby, kdy společnost TAJMAC-ZPS udivovala svět legendárním revolverovým soustruhem R5, jsou pryč. I po desítkách letech však zlínský podnik patří k lídrům na trhu s obráběcími stroji. „Do konce letošního roku představíme nový model dlouhotočných soustruhů MANURHIN K‘MX a připravujeme upgrade větších vertikálních obráběcích center,“ říká generální ředitel Michele Tajariol.

PODNIKATEL MÁ ZA LIDI VĚTŠÍ ZODPOVĚDNOST NEŽ POLITIK

PODNIKATEL MÁ ZA LIDI VĚTŠÍ ZODPOVĚDNOST NEŽ POLITIK

Vydáno 18.9.2019

Letos uplynulo třicet let od chvíle, kdy Jiří Hlavatý nastoupil do funkce generálního ředitele společnosti Juta podnikající převážně v textilním průmyslu. Později úspěšnou firmu koupil a v jejím čele stojí dodnes. Dobře však ví, že se blíží čas, kdy žezlo předá někomu dalšímu. „Jutu neprodám, ale konkrétní plány si zatím nechávám pro sebe,“ řekl v rozhovoru pro Svět průmyslu.

K VEŘEJNÝM VĚCEM CÍTÍM ODPOVĚDNOST

K VEŘEJNÝM VĚCEM CÍTÍM ODPOVĚDNOST

Vydáno 4.9.2019

Pohybuje se na rozhraní strojírenského a sklářského průmyslu. Patří mu nejen společnost Wikov, která proslula svými převodovkami, ale i sklárny Bomma a Rückl. „Dělím svůj čas přibližně na poloviny mezi strojírenství a sklářství. Největší radost mám z úspěšně dokončených akvizic ve strojírenství a nových produktů Rückla,“ říká Martin Wichterle.

Zobrazit Více