Kdybyste si mohli koupit jakoukoliv věc na světě, která by to byla? (Nejedná se o otázku ze soutěže Miss World, kde je ‚celosvětový mír‘ očekávanou odpovědí.)
Petr Dufek
analytik finančních trhů ČSOB
„Když pominu světový mír, který nelze koupit, a zdroje by nehrály roli, tak bych uvítal poklidný malý ostrov v Indickém oceánu. Samozřejmě s přístupem na internet :).“
Kateřina Haring
CEO, DYNAMIC GROUP, spol. s r.o.
„Určitě bych si koupila plachetnici.“
Daniel Vlček
Innovation and Smart City Centre Contractor Ernst & Young, s.r.o.
„Koupil bych Google a pak bych uviděl, co koupit dál…“
Vladimír Vaňo
hlavní ekonom skupiny Sberbank Europe AG ve Vídni
„Kompletnú zbierku prác Claudea Moneta.“
Ladislav Šimek
zakladatel a majitel, SHIMEQ Air s.r.o.
„Cokoli? To je velmi těžká otázka. Určitě by to bylo něco, co by mohlo sloužit nejen mě, ale celé mé rodině a to i po několik dalších generací – možná nějaký dům, kus země, ostrov… Prostě nějaké krásné místo, kde bych mohl trávit čas se svojí rodinou a přáteli.“
Stephen Davis
Chief Marketing Officer, Kiwi.com
„Pokud bych si mohl koupit opravdu cokoli, byla by to jednoznačně jachta. Velkou část své kariéry jsem vždy trávil na cestách, létáním po celém světě – to znamená spousty času na letištích, v hotelech a zasedacích místnostech. Nic se pro mě nevyrovná otevřenému oceánu, čerstvému vzduchu a svobodě, již přinášejí. Představoval bych si něco stylového a výkonného, kam by se vešla rodina i přátelé – například plachetnice Swan 54 by byla úžasná!“
Jiří Chrást
ředitel Akademie ČTK
„Co jsem opravdu chtěl, to už jsem si koupil. Ještě jako klučina kopačky (dodnes si pamatuju, že stály 45 korun), potom kopačák. Snad všichni v ulici měli kolo, já jsem si musel počkat. První jsem si koupil až skoro ve čtyřiceti. Potom dlouho nic. Po padesátce druhé, záhy třetí, čtvrté… A co bych si koupil dnes, když vlastně už nic nepotřebuju? Přece kolo. Jak praví klasik, jízda na kole je nejblíž létání.“
Daniel Zabek
výkonný ředitel, Printo, spol. s r. o.
„Po návratu z dovolené na Kypru moje odpověď zní: Hodil by se nám nový bankomat :-).“
Marek Čížek
výkonný ředitel, Faurecia Exhaust Systems s.r.o.
„Kdyby věc bylo zdraví, tak zdraví! Jelikož, ale zdraví je určitý aktuální status, tak to asi nepůjde. V tomto případě bych si rád koupil sebepoznání. Nevědomé a nezpracované „JÁ“ naší vlastní osobnosti se promítají do vnějšího světa, do osob a situací, ve kterých se denně ocitáme. My pak těmto osobám a situacím, díky projekci, přikládáme význam, který nemají. To je známý psychologický fakt. Bez rozlišení projekcí nelze poznat kdo jsem já a kdo jsi ty. Projekce je nevědomý akt, který se děje mimo vědomou vůli jedince. Osvojit si sebepoznání je podstatné nejen pro poznání sama sebe, ale i pro vytváření reálných a zdravých vztahů k lidem i k vnějšímu světu. Jistě by mi to pomohlo v řadě situací, kdy bych naprosto přesně věděl co cítím, jak se mám rozhodnout a co je správné. Možná bych to ještě upřesnil a koupil bych sebepoznání pro všechny, jistě by to mnoha lidem hodně pomohlo.“
Petr Novák
ředitel a jednatel, Koyo Bearings Česká republika s.r.o.
„Kdybych si mohl vybrat, koupil bych si jachtu. Ani by nemusela být velká. Kotvil bych s ní někde na Jadranu a v létě bych na ní projel Středozemní moře, navštívil různá místa, ostrovy, koupal se a potápěl. Musí to být úžasná volnost, navíc mám od malička rád vodu, závodně jsem plaval, takže jachta by byla jasná volba.“
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom společnosti Cyrrus
„Nejlepší věci na světě si, jak známo, koupit tak úplně nelze. Ať už jde o zdraví, lásku, přátelství, duševní naplnění, životní elán a spokojenost… Takže vzhledem k otázce musím nutně vybírat až mezi ‚second best‚ věcmi. Koupit lze vždy navíc jenom to, co někdo jiný chce prodat. Takže pomyslný seznam věcí, z něhož lze vybírat, se dále zkracuje. Na materiální statky si člověk vždy nakonec zvykne. I na haciendu na vlastním rajském ostrůvku, s bazénem a helikoptérou, bude po nějakém čase hledět jako na běžnou součást svého života. A řadový občan ČR má dnes vyšší materiální životní úroveň než magnát J. D. Rockefeller před sto lety. Takže žádný materiální statek nemá sám o sobě smysl, pokud jeho koupě znatelně nepřispívá – byť nepřímo, zprostředkovaně a třeba jen částečně – k získání výše uvedených ‚first best‘ věcí (těch, které si koupit nelze). Pořízením haciendy u moře upřímnou lásku nezískáte. Prostředí rajského ostrova ale může být inspirativní natolik, že tam sepíšete dobrou knihu. A s ní získáte oddané čtenáře, své obdivovatele. Budete inspirovat jiné. Z toho plynoucí potěcha je mnohem trvalejší než potěcha z jakéhokoli materiálního statku. Říká se tomu duševní naplnění. Nabíjí člověka energií a elánem, takže je pak celkově spokojenější. A mezi oddaným čtenářstvem bude určitě i nějaká ta upřímná láska, nějaké to upřímné přátelství. A bonus k tomu: když inspirujeme ostatní, je to dobré pro naše zdraví – vždyť se jen podívejme, kolika let se dožívají třeba laureáti Nobelovy ceny za ekonomii (ne, nejsou to žádní superboháči). A ještě jedna věc: k napsání dobré knihy nutně nepotřebujete haciendu na rajské ostrově, jsou i tací, co to zvládli v panelákovém bytě.“
