Legislativní chaos loňského roku výrazně zasáhl do hospodaření nejednoho podniku Povodí. Situaci se ale podařilo uspokojivě vyřešit.
Nejistota okolo nečekaného zastavení státní podpory obnovitelných zdrojů energie v průběhu loňského roku byla ožehavým problémem nejen pro státní podnik Povodí Ohře. Situaci se ale podařilo vyřešit, a odvrátit tak fatální dopad na ekonomiku podniku i nepříjemné důsledky pro odběratele povrchové vody.
Jako správce povodí má Povodí Ohře v dlouhodobém plánu neméně důležité úkoly související s ochranou proti povodním, ale i s druhým, podle slov generálního ředitele Ing. Jiřího Nedomy ještě nebezpečnějším extrémem – suchem.
Zastavení podpory v souvislosti s malými vodními elektrárnami (MVE) pro vás představovalo výpadek 130 milionů. Jaké bylo vaše loňské hospodaření?
Zastavení podpory provozu obnovitelných zdrojů energie vyvolané v roce 2016 legislativním chaosem bylo i pro státní podniky Povodí skutečně velmi negativním a nečekaným zásahem s možným fatálním dopadem. Podnik Povodí Ohře reagoval zásadní změnou plánu s výrazným úsporným opatřením a aktivně se snažil o změnu a nápravu stavu. Za předpokladu vyčerpání prakticky všech využitelných a dlouhodobě zajištěných rezerv bylo reálné splnění výsledku hospodaření s kladnou nulou. Intenzivní úsilí různých subjektů až po úroveň vlády přispělo v průběhu roku ke změně situace a ta se již počínaje začátkem října loňského roku významně zlepšila. Všem, kteří přispěli k nápravě negativního stavu, nutno poděkovat za podporu v úsilí o změnu nesmyslné situace, díky čemuž byl již vývoj posledního čtvrtletí pozitivní a výsledek hospodaření vyšší, než předpokládal upravený plán, a to bez nutnosti čerpání rezerv.
V letošním roce tedy můžete se státní podporou opět počítat?
Situace je již zcela stabilizovaná. Zákonem č. 103/2017 Sb. byl změněn zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tím bylo také dovršeno odstranění nelogičnosti předchozí legislativní úpravy. V květnu letošního roku tak reálně očekáváme vyplacení celého rozsahu pozastavené podpory. Zvažujeme její využití především k doplnění rezervy na náklady spojené s prováděním zabezpečovacích prací při povodních a následných oprav vodohospodářského majetku až do odstranění následků povodní. Činíme tak na základě zkušeností, kdy takto připravené zdroje umožnily prakticky okamžité čerpání finančních prostředků pro daný konkrétně stanovený celospolečensky potřebný účel a zásah, což je v době trvání povodně nebo bezprostředně po ní velmi důležité a potřebné.
Jak pokračují jednání ohledně dlouhodobě stabilního způsobu financování činnosti státních podniků Povodí?
Jde o složité téma, a proto není i přes dlouhodobou snahu různých subjektů dosud dořešeno. I když nejsme v tuto chvíli u cíle a závěr ještě není k dispozici, rozhodně nemůže být a není toto téma odloženo.
Součinnost státních podniků Povodí s cílem kladného stabilního vyřešení je samozřejmá a nutno říci, že podniky Povodí nejsou ve svém snažení osamoceny. Závažnost problému je známa také zakladateli, jehož funkci vykonává Ministerstvo zemědělství ČR. Složitost a obtížnost řešení dokumentuje i loňský neúspěch dosavadní logické snahy o úpravu platby za odběr podzemní vody, kde výše již dlouhou dobu zůstala bez úpravy odpovídající realitě. Tou je skutečnost, že zákonné platby za odběr povrchové vody, která je obecně nákladněji upravitelná na vodu pitnou, jsou již řadu let významně vyšší. O to výraznějším varováním by měly být důsledky sušších období minulých let, kdy došlo v rozsáhlých územích naší země k poklesu zásob podzemní vody. Ale negativním projevem lidské přirozenosti je i to, že dokud voda z kohoutku teče, souvislosti a rizika možné nepříznivé změny většinu lidí nezajímají.
Ovlivňují aktuálně nějaké faktory i ceny vašich dalších služeb?
Státní podniky Povodí jsou sice podnikatelskými subjekty, ale s poněkud zvláštním postavením, které je dáno úkoly zadanými státem. Nejsou podniky výrobními, a proto na ně nelze uplatnit jim odpovídající hlediska a kritéria. Kromě zásadního a dnes již naštěstí vyřešeného zastavení podpory provozu obnovitelných zdrojů elektrické energie v loňském roce nebyly a ani nejsou jiné obdobně závažné faktory, které by tak výrazně ovlivnily činnost podniku. Existují samozřejmě, řekněme, běžné vlivy, například nedostatek kvalitních odborně znalých osob, které by bylo možné získat pro práci v podniku při řešení generační výměny zaměstnanců nebo na nové pozice, jejichž zřízení si vynutily podmínky měnící se legislativy a podobně. To nejsou ovšem vlivy náhlé a nečekané s možným bezprostředním fatálním dopadem.
Letos jsme se dočkali hojnější sněhové nadílky. Má výraznější vliv na celkovou hydrologickou situaci?
Je skutečností, že po několika předchozích letech bez sněhu jsme prožili zimu, která mnohým z nás připomněla vzdálenější zimy minulé a zimy našeho dětství. Množství sněhu se ale ani vzdáleně nepřiblížilo rekordnímu množství roku 2006 a ani tání nebylo příliš rychlé a nevznikly povodňové situace. Hydrologickou situaci a vývoj i trvání průtoků neovlivňují jen sněhové srážky a tání sněhu. Dokladem může být fakt, že využitelné průtoky v lednu a v únoru letošního roku znamenaly na vodních elektrárnách provozovaných podnikem Povodí Ohře nižší výrobu, než byla dosažena v uvedených měsících roku minulého. V současnosti dochází k pozitivní změně, ale předjímat další vývoj a výsledek na konci letošního roku není seriózně možné.
Pojďme se nyní podívat na projekty, které byly v čase loňského rozhovoru v různých fázích příprav. Došlo k dalšímu posunu v otázce výstavby elektrárny v lokalitě Terezín?
V rámci přípravy výstavby MVE v lokalitě stávajícího jezu na Ohři v Terezíně jsme ve spolupráci s odborným pracovištěm památkové péče připravili program průzkumu prostoru uvažovaného umístění elektrárny tak, jak bylo orgány památkové péče požadováno. V době, kdy jsme pak připravili výběrové řízení na zhotovitele průzkumných prací, jsme však obdrželi další negativní stanovisko orgánu památkové ochrany, které se jeví jako nepřekonatelné. V současnosti ověřujeme, zda je naše logická a racionální snaha o realizaci efektivní hydroenergetické stavby skutečně nezměnitelným způsobem znemožněna.
Na rok 2017 bylo naplánováno zahájení realizace stavby VD Nechranice v rámci III. etapy programu Prevence proti povodni. Bude termín dodržen?
Ano, vše probíhá dle předpokladu a v letošním roce bude skutečně tato významná stavba pro zvýšení bezpečnosti VD Nechranice a současně i zvýšení objemu ovladatelného retenčního prostoru rekonstrukcí krajních polí bezpečnostního přelivu vodního díla zahájena. K dispozici je již stavební povolení i potřebná dokumentace a jsme bezprostředně před výběrovým řízením na zhotovitele.
Postoupila jednání státního podniku Povodí Ohře s majiteli pozemků v lokalitách Dubnice a Šporka, nebo již není jiné cesty než jejich vyvlastnění?
Ve věci majetkoprávního vypořádání k získání potřebných pozemků pro stavbu nedošlo k posunu a zdá se, že bez využití institutu vyvlastnění nebude realizace těchto veřejně prospěšných staveb možná. I kdyby již nyní byly majetkoprávní vztahy dořešeny, je zřejmé, že se stavby nepodaří realizovat v rámci III. etapy dotačního programu prevence proti povodni. Nadějí tak zůstává připravovaná IV. etapa. Proces vyvlastnění, a to je samozřejmě zásadní, časově náročný a citlivý krok, je ale možný pouze za jednoznačné podpory politické reprezentace nejen Libereckého kraje.
Jaké stěžejní úkoly před sebou Povodí Ohře v tomto roce ještě má?
Kromě úkolů zajišťovaných v běžném roce existuje pro letošní rok řada úkolů dalších. Pozornost bude i v roce 2017 věnována například realizaci dalších akcí s využitím dotačních titulů péče o drobné vodní toky a malé vodní nádrže i realizaci opatření prevence proti povodním, revitalizací apod. V rámci přeshraničního projektu bude zahájena realizace informačního centra v lokalitě pozoruhodného vodního díla Fláje, kam směřuje nejen ve dnech otevřených dveří pořádaných podnikem Povodí Ohře velké množství návštěvníků. Ti budou mít možnost využít naučných stezek a navštívit tak i blízké vodní dílo Rauschenbach v Sasku či další pozoruhodná díla a místa v tomto území. V neposlední řadě musí být v letošním roce definitivně rozhodnuto o způsobu, termínu a financování revitalizace řeky Bíliny. Jedná se o odstranění zatrubnění toku v délce cca 3,3 kilometru na tzv. Ervěnickém koridoru v prostoru mezi Jirkovem a Mostem a vytvoření otevřeného koryta s přírodě blízkým řešením okolí.
Přes podporu ministra zemědělství v komunikaci s ministrem průmyslu a obchodu i snahu Povodí Ohře o zajištění možnosti financování celé stavby jako odstranění následku minulé důlní činnosti v regionu není tento zdroj financování z odpovídajícího dotačního zdroje, tzv. „15 MLD“, pro stavbu jako celek k dispozici.
Dále bude též pokračovat příprava dalších opatření k řešení projevů a následků problematiky sucha v oblastech Žatecka a ve spolupráci s kolegy z povodí Vltavy též v oblasti Rakovnicka. Uvedený výčet není samozřejmě úplný
