Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. realizovaly v roce 2016 přes 30 stavebních oprav a investic v celkové hodnotě 92 milionů korun. Jednou z hlavních akcí letošního roku je dostavba kanalizace v Hranicích.
„Rekonstrukcemi jednotné kanalizace a výstavbou retenčních nádrží systematicky snižujeme vypouštěné znečištění do řeky Bečvy,“ zdůraznil v interview pro Svět průmyslu Ing. Miroslav Dundálek, člen představenstva a ředitel společnosti Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. Společnost byla založena 1. listopadu 1993 privatizací státního podniku Vodovody a kanalizace Přerov. Jejím hlavním úkolem je plynulá a spolehlivá dodávka kvalitní pitné vody zákazníkům regionu. Zajišťuje rovněž odvádění a čištění odpadních vod. Počet zaměstnanců je 186. Tržby za rok 2016 dosáhly téměř 369 milionů korun. Čistý zisk překročil 16,4 milionu korun. Největšími akcionáři jsou města Přerov, Kojetín a Hranice.
Z nedávné minulosti bych připomněl stavbu „Přerov – levobřežní a pravobřežní sběrače s napojením Dluhonic a Kozlovic“, jež získala dokonce i dvě ocenění. Co bylo cílem stavby a jaký má praktický přínos?
Cílem realizované stavby bylo zlepšit kvalitu povrchových vod řeky Bečvy a snížit zatížení toku znečištěním z kanalizační sítě. Celá stavba byla rozdělena do šesti ucelených částí, které zahrnovaly opatření na stokové síti města Přerov a v místních částech Dluhonice a Kozlovice.
Části 1–4 byly realizovány na území města Přerova a jednalo se o rekonstrukci stávajícího kanalizačního systému. Části 5 a 6 byly realizovány v místních částech Dluhonice a Kozlovice, které byly napojeny na stávající kanalizační systém města Přerova.
Hlavní kanalizační sběrače ve městě Přerov – A a N – byly již v některých částech nekapacitní a z hlediska stavebnětechnického stavu nevyhovující. Rekonstrukcí a zvýšením kapacity sběračů lze odpadní vody převést až k nově vybudovaným retenčním nádržím, ve kterých se znečištěná srážková voda zachytí. Přínos realizované stavby pro životní prostředí spočívá ve snížení počtu a objemu přepadů dešťových vod z odlehčovacích komor v Přerově během srážkových událostí.
Součástí stavby jsou i opatření na kanalizační síti proti vnikání vody z řeky Bečvy do celého kanalizačního systému, který v současném stavu ohrožuje dvouletý průtok v řece Bečvě.
Realizovali jste v roce 2016 něco podobného? Případně, dají se připomenout stěžejní investiční akce uvedeného roku?
V roce 2016 jsme realizovali celou řadu menších stavebních oprav a investic v celkovém objemu cca 92 milionů korun. Celkem to bylo 33 akcí, v rámci kterých byly obnoveny celé úseky vodovodních řadů a kanalizací, jejich stav byl již nevyhovující či na konci své životnosti nebo v případě vodovodů tyto vykazovaly zvýšený počet poruch. Mimo tuto obnovu inženýrských sítí jsme řešili řadu dalších akcí, jako opravu plynojemu na ČOV, opravy fasád budov na ČOV Hranice, doplnění technologie na ČOV Žeravice, výměnu řídicích prvků na 52 čerpacích stanicích odpadních vod spolu s přenosem informací z těchto stanic do centrálního dispečinku, úpravy technologií a rovněž například úpravu šaten pro zaměstnance. Náklady na jednotlivé stavby se pohybovaly v řádu stovek tisíc až do 10 milionů korun. V roce 2016 jsme tedy žádnou velkou stavbu jako zmíněné sběrače nerealizovali. Ovšem i tyto drobné stavby jsou velmi důležité, protože sledují tzv. obnovu našich zařízení a vedení.
Na roky 2017 až 2018 je připravována akce Dostavba kanalizace Hranice. Požádali jste i o dotaci z operačního programu Životní prostředí. Jaký bude přínos akce a jak bude vypadat průběh realizace?
Naše společnost již v březnu zahájila ve městě další etapu dostavby kanalizace. Spolu s městem Hranice jsme připravili a vysoutěžili dodavatele stavby „Dostavba kanalizace v Hranicích“, kterým se stala zkušená společnost OHL ŽS, a.s.
Jedná se o komplex několika staveb, kdy celková hodnota přesahuje 133 milionů korun bez DPH. VaK Přerov investorsky zajišťuje výstavbu akce „Zlepšení ekologického stavu řeky Bečvy v Hranicích“, která zahrnuje výstavbu tří retenčních nádrží a splaškové kanalizace v ulicích Kropáčova, Tesaříkova, Havlíčkova a Pod Křivým.
Účelem retenčních nádrží, s celkovým objemem cca tři tisíce metrů krychlových, je zachytit při deštích nejvíce znečištěnou vodu z jednotné kanalizace, která by jinak odtekla do řeky, a po odeznění dešťů zachycenou vodu přečerpat a vyčistit na ČOV.
Nová splašková kanalizace bude mít délku 3,4 kilometru a její součástí budou dvě čerpací stanice. Na kanalizaci bude možno nově připojit až 80 nemovitostí, které dosud likvidují své odpadní vody individuálně.
Město Hranice postaví v souběhu s novou splaškovou kanalizací dešťovou kanalizaci délky 1,8 kilometru nákladem 15,6 milionu korun a zcela ji uhradí ze svého rozpočtu.
Stavba bude probíhat od 29. března 2017 do konce června 2018 po jednotlivých etapách.
„Významnými odběrateli našich dodávek a služeb jsou například Pivovar Zubr, Precheza, Meopta, Lihovar Kojetín, Hanácká potravinářská…“
Miroslav Dundálek
Protože svou činností přímo ovlivňujete zdraví obyvatelstva a kvalitu životního prostředí, stavíte ochranu životního prostředí mezi své priority?
Péče o životní prostředí má pro nás prvořadý význam, který je zakotven v naší politice jakosti a péči o životní prostředí integrovaného systému podle norem ISO. Na prvním místě je naše úsilí v dodávce pitné vody splňující veškeré požadavky na její kvalitu. Ta je monitorována od zdrojů vody až po konečného spotřebitele. Stejný význam má pro nás i požadavek na vysokou účinnost čištění odpadních vod od spotřebitelů před jejím vypouštěním do vodních toků, čímž přispíváme ke zlepšení čistoty vody v řekách a ke zkvalitnění životního prostředí. K dodržování podmínek ochrany životního prostředí jsou zavázáni všichni zaměstnanci společnosti a stejný odpovědný přístup je vyžadován i od všech našich dodavatelů při provádění staveb všeho druhu.
V oblasti čištění odpadních vod jsme v minulosti provedli rekonstrukce a modernizace všech našich čistíren odpadních vod, které mají vysoký čisticí účinek, rekonstrukcemi jednotné kanalizace a výstavbou retenčních nádrží systematicky snižujeme vypouštěné znečištění do řeky Bečvy.
Byl jste spokojen s plněním obchodního plánu za rok 2016?
Rok 2016 byl pro naši společnost příznivý, protože ekonomický růst celého hospodářství se příznivě projevil i v odběrech pitné vody, které po období poklesu rostly již druhým rokem v řadě. Ve fakturaci odpadních vod jsme rovněž po pěti letech poklesů zaznamenali opět růst. Obchodní plán za rok 2016 byl velmi dobře plněn, vyšší tržby nám umožnily zvýšit objem oprav v tomto roce o více než 15 milionů korun, což přispívá ke zlepšení technického stavu infrastruktury.
Kdo jsou vaši zákazníci? Můžete uvést zajímavé klienty jako reference?
Našimi zákazníky jsou jak domácnosti připojené na vodovod nebo kanalizaci, tak i ostatní odběratelé, kterými jsou podniky, zemědělství, instituce, školy a další. Podíl odběrů pitné vody domácnostmi je asi 67 procent a podíl vypouštěných a čištěných odpadních vod z domácností je cca 47 procent. Významnými odběrateli našich dodávek a služeb jsou například Pivovar Zubr, Precheza, Meopta, Lihovar Kojetín, Hanácká potravinářská aj.
Předpokládám, že působíte jenom na Přerovsku. Nebo se mýlím?
Ano, působíme na území okresu Přerov, ale dodáváme pitnou vodu i za jeho hranice do 11 dalších okrajových obcí sousedních okresů.
Jaký je vývojový trend v cenách vodného a stočného? Co ceny ovlivňuje?
Naše společnost současně vlastní a také provozuje infrastrukturu vodovodů a kanalizací na území okresu Přerov a díky velkému úsilí rozhodujících akcionářů se ji podařilo uchránit před rozdělením a pronájmem provozní části zahraničnímu vlastníkovi. Obce a města v ní drží cca 95 procent akcií a jejich zástupci v orgánech usilují o přiměřenou cenu vodného a stočného, které v roce 2017 činí 74,50 Kč/m3 včetně DPH. Je to pro odběratele cena velmi příznivá a současně zajišťuje i tvorbu zdrojů na obnovu a rekonstrukce infrastruktury, včetně výplaty podílu na zisku akcionářům.
Tvorbu ceny ovlivňuje stát a v budoucnu lze očekávat zdražení poplatků za odběr podzemní vody a platby za vypouštění zbytkového znečištění ve vyčištěných odpadních vodách, přestože byly tyto ČOV v minulosti nákladně rekonstruovány na parametry požadované EU. Významně do ceny zasáhne i nutnost řešit likvidaci kalů z ČOV, kde od roku 2020 v zásadě nebude možné tyto kaly likvidovat na zemědělských pozemcích a bude nutno realizovat velmi nákladná opatření v technologii jejich zpracování.
Jaká bude strategie rozvoje v dalších letech? Kde vidíte největší příležitosti pro růst a rozvoj?
Vzhledem k teritoriu umístění našich zařízení a infrastruktury na omezeném území okresu Přerov bude náš rozvoj závislý na rozvoji ostatních podnikatelských aktivit v tomto území a na jejich potřebách využívat naše služby. Rovněž pokračující trendy v úsporách pitné vody mají vliv na úspěch našeho podnikání. Na druhé straně se stále nepředvídatelně zpřísňují a mění podmínky pro naši činnost, vysoké zdanění vodného a stočného, kdy si stát bere 41 procent z našich tržeb formou různých daní a poplatků, odčerpává zdroje a projevuje se v růstu ceny našich služeb, tedy vodného a stočného.
Spíše než na růst to vidím na stálé úsilí k zajištění stability a nepřetržitého poskytování služeb na požadované úrovni.