Firma chce uspět tam, kde ostatní nemohou či nechtějí.
Asi málokomu unikly potíže, do kterých se v loňském roce dostal Kovosvit MAS, a.s. Komplikace na ruském trhu přivedly tradičního strojírenského výrobce z jihočeského Sezimova Ústí do finančních problémů, ze kterých se společnost dostala až po koupi novým vlastníkem. Tím se stal prostřednictvím firmy Industry Innovations podnikatel Jaroslav Strnad, zakladatel skupiny Czechoslovak Group. Od ledna je pak novým ředitelem a předsedou představenstva Kovosvitu Libor Kuchař, který firmu již v letech 2006 až 2011 vedl. „Své místo na trhu musíme najít servisem, kvalitou našich strojů, přístupem a pružným reagováním na požadavky zákazníků,“ říká v rozhovoru pro Svět průmyslu. Na mysli tím má mimo jiné i vyhledávání takových projektů, o které se konkurence nechce nebo nemůže, například po technické stránce, ucházet.
Společnost Kovosvit MAS prošla v uplynulém roce velmi náročným obdobím. V jaké situaci se nachází dnes? Je už zcela stabilizovaná?
Říci, že je firma zcela stabilizovaná, by bylo asi přehánění. Firma je stabilizovaná z pohledu, že plní své závazky a nemá žádné závazky po splatnosti vůči státu nebo zaměstnancům a je schopná financovat svůj další rozvoj – to je pro mě velmi důležité. Budeme muset ale ujít ještě dlouhou cestu, abychom mohli říci, že je firma „za vodou“. V tuto chvíli pracujeme především na obchodní strategii, navázání kontaktů a obnovení trhů. Soustředíme se na mnoho projektů, a teprve až firma bude tři roky po sobě trvale zisková, tak ji prohlásím za stabilizovanou. V podobných deklaracích jsem velmi opatrný.
Co byly hlavní příčiny předchozích problémů?
Hlavní příčinou, která vyvrcholila v loňském roce, bylo příliš úzké směřování na ruský trh. Bohužel vzhledem k potížím, které v Rusku nastaly, to znamenalo vyčerpání firemních zdrojů, a tím nemyslím jen zdroje finanční, ale i lidské, protože na tento trh a vývoj nových produktů pro něj se vyvinulo velké úsilí. Zaměření na Rusko bylo tak významné, že když tento trh zakolísal, dostala se do problémů celá firma. To bylo zcela zásadní.
Jak chcete takové situaci do budoucna předejít?
Pro mě je velice důležitá diverzifikace trhů a produktů. Nechci být zcela zaměřen na jeden trh a jeden produkt, ale chci teritoriálně diverzifikovat a držet portfolio více zemí. Totéž platí i pro produkty – chceme zůstat jak v oblasti soustružení, tak frézování.
Vidíte v Rusku jisté oživení?
Intenzivně pracujeme na pokračování stávajících kontaktů a navázání nových. Ruský trh je důležitý, nechceme ho opustit a udělat otočku o 180 stupňů. To by bylo nerozumné. Ruský trh má budoucnost. Navázali jsme kontakty s některými partnery, s nimiž jsme historicky spolupracovali, zatím se pohybujeme spíše v oblasti diskuzí, nejsou podepsány žádné kontakty, ale rozhovory každopádně běží a bavíme se o tom, jak realizovat naše prodeje. Myslím si, že i v budoucnu bude ruský trh pro Kovosvit klíčový.
Na které další země byste se chtěli zaměřit?
Největší v Evropě je německý trh, který je zároveň velmi náročný a konkurenční. Chceme zde být přítomní a zahájit některé akvizice trhu, ale bavíme se o desítkách či stu milionů korun prodejů. To je přibližně deset procent našich celkových prodejů.
Dále se jedná o Polsko, kde dlouhodobě fungujeme a máme zde dceřinou společnost. Chceme navázat na to, že zde máme servisní i personální zázemí. Rusko je pro nás velmi důležité, jedná se o stabilní trh, který má velký potenciál rozvoje.
Nově se zaměřujeme na trhy, které jsou v okolí – například Rumunsko či některé země bývalé Jugoslávie, kde Kovosvit historicky působil a kde my vidíme společně s tamní rostoucí ekonomickou stabilitou a kupní silou velký potenciál.
Například Spojené státy jsou už pro vás příliš daleko?
Spojené státy jsou obrovský trh, ale jsou opravdu velmi daleko. V tuto chvíli tedy pro mě nejsou prioritou. Tím ale neříkám, že kdybych měl na americkém trhu partnera či racionální úvahu, tak bych nějakou činnost nezahájil. Nyní se ale v rámci zdrojů a možností, které máme k dispozici, chceme soustředit hlavně na evropské trhy.
Kovosvit MAS koupil prostřednictvím společnosti Industry Innovations podnikatel Jaroslav Strnad, majitel skupiny Czechoslovak Group. Co jsou hlavní úkoly, které nový vlastník společnosti a potažmo vám jako novému řediteli „uložil“?
Hlavní úkol od nového vlastníka je firmu stabilizovat a nastavit ji k dlouhodobému růstu, tedy znovu nastartovat obchodní činnost v rámci Evropy, pokračovat ve vývoji nových výrobků a rozvíjet firmu. Není to žádné zadání ve smyslu „velkého skoku“, který mívá většinou tvrdý dopad. Jsem velmi rád, že máme takového vlastníka, který zná, co je to byznys, ví, že se pohybujeme v dlouhodobém byznysu, a podporuje nás v opatřeních, jejichž účinnost se projeví třeba až za rok nebo ještě déle. Můžeme se o něho opřít.
Stane se Kovosvit MAS součástí skupiny Czechoslovak Group?
Začlenění do Czechoslovak Group je otázka na našeho akcionáře, na kterou já odpovídat nemůžu. Samozřejmě ale s firmami v rámci Czechoslovak Group spolupracujeme, děláme kooperační činnost a rozjíždíme mnoho projektů – například opravy starších strojů, které byly ve výrobním portfoliu Kovosvitu, děláme kooperace pro Tatru Kopřivnice. Máme nové zakázky, zejména v obrábění, a rozjednané zakázky na prodej strojů, zvažujeme automatizaci některých záležitostí, které jsou součástí skupiny. Už nyní můžu říci, že se blízkost Kovosvitu této skupině projevuje pozitivně, a to nejen finančně.
Plánujete nějaké výraznější změny ve fungování společnosti z hlediska produktového portfolia? Budete letos představovat novinky?
Jsem velice rád, že se nám podařilo zachovat ve firmě klíčové know-how i přes všechny různé potíže. Zůstala nám silná vývojová základna. Určitě chceme pokračovat v oblasti pětiosého obrábění. V tomto roce bychom chtěli na trh uvést nový stroj, MCU 450, který by doplnil kompletní řadu strojů MCU, kde máme dnes MCU 700 a MCU 1100. Tím pádem bychom dokázali být v této oblasti plně konkurenceschopní a mít ekvivalenty německých výrobců, kteří jsou v pětiosém obrábění našimi hlavními konkurenty.
Rozpracováváme zcela nový projekt hybridní aditivní technologie, na kterém spolupracujeme s vysokými školami. Je to projekt dlouhodobý, počítáme s ním až do roku 2021. Vývojová fáze je v řádech desítek milionů korun. Pro budoucnost firmy je zcela zásadní, aby dokázala držet krok v technické oblasti, protože jsme technická firma, kde se jakékoliv zaostávání dříve či později projeví i zaostáváním prodejů a posléze finančními problémy.
Před třemi lety Kovosvit otevřel v Praze studentskou kancelář, kde mohli studenti pracovat na reálných projektech pro Kovosvit. Zůstala zachována?
Nezůstala. Víme, že naše budoucnost stojí na tom, abychom dokázali být přitažliví nejen pro zákazníky, ale i pro mladé technicky vzdělané lidi, a to hlavně z regionu. Stále tak uvažujeme o strategii, jak pokračovat. Samozřejmě, že tím, jak bude růst finanční stabilita a zdroje Kovosvitu, tak přemýšlíme o obnovení spolupráce se studenty technických škol tak, abychom jim byli partnerem. Není to ale jen otázka peněz, ale i technické nebo personální podpory.
Kovosvit MAS jste již vedl v letech 2006 až 2011. V čem je společnost po šesti letech jiná?
Těší mě, že si firma zachovala své know-how. Spousta mých bývalých kolegů je stále zde a rozhodně se o ně opírám. Jejich obrovskou výhodou je znalost prostředí a po šesti letech jsem spoluprací s bývalými kolegy velice mile překvapen – podařilo se nám rychle navázat v profesionální i osobní rovině velmi dobré vztahy a prospívá to řízení firmy. V top managementu nastoupil pouze nový obchodní ředitel, pan Daniel Horský.
Oceňuji, že firma v minulosti investovala do strojního vybavení v oblasti těžkého obrábění – máme například nové portálové centrum – a probíhaly také investice do budov, třeba do nového zastřešení, což firmě v této chvíli také pomáhá. I přes všechny problémy, které měla, firma pracovala na tom, aby se vyvíjela a tyto záležitosti neopomíjela.
Nechceme po vás „věštění z křišťálové koule“, ale kde vidíte společnost například za pět let?
Kovosvit vidím dlouhodobě jako firmu evropského rozsahu, která je flexibilní ve smyslu, že je schopná si na trhu hledat své místo tam, kde se například ostatním nedaří uspět nebo pro ně nejsou zakázky zajímavé. Kovosvit je sice velká firma v českém rozsahu, ale v evropském kontextu nejsme mezi předními výrobci z hlediska objemů. Z mého pohledu by tedy měl být Kovosvit firmou, která pružně reaguje na požadavky trhu a je schopná uplatnit se tam, kde jiní nechtějí nebo nemohou, například po technické stránce.
Určitě není mým cílem v tuto chvíli nastartovat strategii konkurence světovým výrobcům typu DMG, to by bylo nyní příliš ambiciózní. My si své místo na trhu musíme najít servisem, kvalitou našich strojů, přístupem a pružným reagováním na požadavky zákazníků.
O jaké typy náročnějších projektů by se mělo jednat?
Znamená to jít například do projektů customizace. Je to také otázka automatizace strojů, zejména pro menší zákazníky. Mým cílem momentálně není být hlavní dodavatelem Volkswagenu, ale je mnoho menších výrobců se zajímavými objemy, u kterých vidíme příležitosti a chtěli bychom se u nich uplatnit.
„Pokud má Česká republika zůstat v oblasti strojírenství konkurenceschopná, musí držet krok s vyspělými evropskými státy, zejména Německem.“
Libor Kuchař
Současné fenomény Průmyslu 4.0, automatizace či 3D tisku jsou tak pro vás aktuálně „žhavá“ témata?
Kovosvit má vytvořenou speciální divizi MAS Automation, která se zabývá automatizací a robotizací. V tuto chvíli dáváme na trh robotizaci k našim standardním strojům a realizujeme projekty v Česku i v zahraničí. Se zákazníky projektujeme výrobní linky menšího rozsahu. Nejsou to sice linky do hlavního výrobního řetězce automotivu, ale dokážeme pro zákazníka vytvořit zajímavé řešení, které je šité přímo jemu na míru.
Dokážeme jim také poskytnout nástroje pro dálkovou diagnostiku, monitoring provozu, sledování obsluhy či řezných podmínek. Je to standardní součást toho, co děláme. V oblasti digitalizace procesu obrábění jako takového spolupracujeme s předními výrobci řídicích systémů, tak aby komfort pro zákazníka byl maximální a minimalizovali jsme tlak na lidskou sílu.
Automatizace je pro nás určitě budoucnost a důležitý směr. Pracovní síla je čím dál tím dražší, zejména v případě technicky vzdělaných lidí. Pokud má Česká republika zůstat v oblasti strojírenství konkurenceschopná, musí držet krok s vyspělými evropskými státy, zejména Německem.
Co se týká 3D tisku, tak jsem již zmiňoval naši hybridní aditivní technologii, což je forma nanášení a obrábění vrstev, které se věnujeme. Je to dlouhodobá záležitost, kterou bereme jako investici do své budoucnosti.
Na rok 2017 Kovosvit MAS plánuje tržby ve výši 1,6 miliardy korun. Jak bude složení „tržního koláče“ vypadat?
Plán tržeb je velká výzva. Věříme ale, že dosažitelná, byť se budeme muset hodně snažit. Zatím se nám daří a kontraktace na první kvartál naše záměry potvrzuje.
Z této sumy je přibližně 400 milionů korun z oblasti slévárenských odlitků, v placené servisní činnosti plánujeme tržby na úrovni sto milionů korun, zbytek připadá na výrobu strojů a zařízení. Z hlediska teritoriálního zaujímá 50 procent export a 50 procent je v tuzemsku. Stále zůstáváme silně exportně zaměřenou společností a zároveň se chceme opírat o místní trh. Jsme přední český výrobce obráběcích strojů a určitě naší základní prioritou je být v Česku hlavním partnerem pro naše zákazníky.
„Jsme technická firma, kde se jakékoliv zaostávání dříve či později projeví i zaostáváním prodejů a posléze finančními problémy.“
Libor Kuchař
Kam budou letos a v následujících letech směřovat investice?
Plán vychází ze zdrojů, které jsou momentálně k dispozici. Hlavní investice směřují do oblasti měření velkých odlitků – do 3D měření. Chceme realizovat investici ve výši osmi milionů korun. Další peníze půjdou do rekonstrukcí střech budov, přibližně v částce 20 milionů korun. Chceme investovat 17 milionů korun do ekologie, kdy plánujeme vybudovat novou lakovnu na odlitky.
Přestože se loni podařilo zabránit hromadnému odchodu zaměstnanců, podle informací z médií jich přesto podalo výpověď okolo 120. Jak se vám daří v současné nelehké situaci na trhu práce doplňovat stavy?
Stabilizovali jsme klíčové zaměstnance a netrpíme akutním nedostatkem pracovních sil, jsme schopní plnit naše závazky vůči zákazníkům. Technicky vzdělaný člověk je ale na trhu práce vysoce nedostatkové zboží, takže si uvědomujeme, že s těmito zaměstnanci musíme dlouhodobě pracovat a poskytovat jim možnost vzdělávání, osobního rozvoje – ne vždy je to jen otázka mzdy.
Děláme evropský byznys, který umožňuje lidem růst. V dělnických profesích připravujeme nový motivační systém pro zaměstnance a kvalifikační matice, abychom opravdu vysoce kvalifikované zaměstnance udrželi ve firmě a dali jim možnost vydělávat peníze, které jim stojí za práci, kterou odvádějí.
Před přibližně dvěma lety se začala rozvíjet v Kovosvitu divize MAS Hydro. V jakém stavu je v současnosti a jaké s ní máte plány?
Tato divize je momentálně uzavřená a probíhá analýza našich možností, co můžeme v této oblasti nabídnout. Máme zde stále lidi, kteří v divizi pracovali, ale v rámci alokace kapacit jsme zaměstnance použili především jako podporu servisních činností a konstrukčních činností v automatizaci.
Co jsou podle vás největší příležitosti pro budoucí rozvoj Kovosvitu MAS a kde naopak pozorujete hrozby?
Říká se: „Ševče, drž se svého kopyta.“ Chceme se soustředit na to, abychom zákazníkovi poskytli komplexní služby v oblasti obrábění. Tím myslím projekční činnost, technologickou podporu, servisní záležitosti či dodávku samotného stroje. V tuto chvíli se jedná o oblasti, kam chceme směřovat nejvíce firemních kapacit.
Obecnou hrozbou je, že se pohybujeme v cyklickém byznysu, kdy může trh prudce poklesnout. Kdo si zažil rok 2009, tak ví, o čem hovořím. Protože jsme exportně orientovaná firma, tak pro nás hraje velmi důležitou roli kurz koruny. Zvýšení jejího kurzu bude znamenat zdražení pracovní síly a zvýšený tlak na produktivitu práce. Nechci tím říkat, že by se zaměstnanci měli „hýbat rychleji“, ale je to běh na dlouhou trať, který souvisí i s lepší organizací práce nebo řízením firmy. To je jediná metoda, která bude dlouhodobě fungovat jako zajištění proti silné koruně.
Nesmím zapomenout na nedostatek kvalitních pracovních sil, což je záležitost, na kterou musíme myslet a dlouhodobě na ní pracovat. Ve vzdělávání a popularitě těchto profesí byl určitý výpadek a do budoucna je hrozba, že nebudeme schopni udržet a najít pracovní síly pro oblast strojírenství.
