Rozhovor s Milanem Šlapákem,
prezidentem General Electric pro Českou republiku a Slovensko.
České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) na konci června v Hradci Králové otevřelo další zkušebnu turbovrtulových motorů. Univerzita tak udělala další z mnoha důležitých kroků ve fungující spolupráci se společností GE Aviation Czech. „Když teď přijedete do zkušebny v Hradci Králové nebo v Letňanech, tak nepoznáte, kdo je z ČVUT a kdo od nás z GE,“ říká Milan Šlapák.
O SPOLUPRÁCI GE AVIATION A ČVUT JSTE PRO SVĚT PRŮMYSLU MLUVIL UŽ PŘED ROKEM. MOHL BYSTE ALE PŘIPOMENOUT, V ČEM SPOČÍVÁ?
Její počátky sahají do roku 2015, kdy jsme se rozhodovali, kam umístíme globální centrálu GE Aviation Turboprops. Už tehdy nám bylo jasné, že nehledáme jen místo pro výrobu turbovrtulového motoru GE Catalyst, ale také prostředí vhodné k dlouhodobým výzkumným a vývojovým aktivitám. Abyste firmu neustále rozvíjeli a byli konkurenceschopní, nemůžete spoléhat jen sami na sebe, musíte navazovat spolupráci s externími partnery. Právě takového partnera jsme našli v ČVUT, a tak s námi dnes pracuje na vývoji a inovacích turbovrtulových motorů.
JAK JSTE ŘEKL UŽ DŘÍVE, SPOLUPRÁCE MÁ TŘI HLAVNÍ FÁZE. TO ZŮSTÁVÁ STEJNÉ, NEBO SE NĚCO ZMĚNILO?
Ano, je to tak, projekt běží ve třech fázích. První z nich je budování infrastruktury pro R&D (výzkum a vývoj, pozn. redakce), která bude sloužit pro generování konkrétních dat z provozu motoru. Druhá fáze se týká samotného testování turbovrtulových motorů a třetí je zaměřena na využití těchto dat pro vývoj systému prediktivní údržby moderních turbovrtulových motorů. První fáze je v tuto chvíli téměř dokončena, včetně pozemních zkušeben. Jedna zkušebna turbovrtulových motorů zahájila provoz v únoru 2018, druhá v Hradci Králové spustila činnost letos v dubnu. Hotové jsou i zbývající dvě ČVUT zkušebny, které nyní čekají na instalaci zkušebních motorů. První fáze spolupráce běží výborně, musím říci, že ČVUT to se svými dodavateli zvládla v rekordně krátkém čase.
UŽ JSME NAKOUSLI ZKUŠEBNY TURBOVRTULOVÝCH MOTORŮ V ČESKU. MOHL BYSTE JE KRÁTCE PŘEDSTAVIT?
Aktuálně ČVUT disponuje čtyřmi zkušebnami. Jedna je takzvaná dynamometrická, motory se tam testují bez vrtule, její zátěž je simulována odporem vody. Další dvě zkušebny, které se nacházejí v Hradci Králové, jsou vrtulové a zkouší motory přímo s nainstalovanou vrtulí. Tyto zkušebny jsou ojedinělé v tom, že proudění vzduchu uvnitř je horizontální. Nasávají vzduch zepředu a vypouští jej dozadu za motor bez jakéhokoliv usměrňování proudění vzduchu. To umožňuje simulovat skutečný stav na křídle letadla. Poslední zkušebna je jádrová a specializuje se na testování vysokotlaké části motoru, konkrétně na kompresor a generátorovou turbínu. Pro všechny zkušebny platí, že dokážou v reálném čase číst tisíce senzorů z vnitřku nebo povrchu motoru a sbírat obrovské množství dat. Mohou testovat malé i středně velké turbovrtulové motory.
ČASTO ZMIŇUJETE, ŽE JE SPOLUPRÁCE GE AVIATION A ČVUT NA ČESKÉ POMĚRY JEDINEČNÁ. V ČEM KONKRÉTNĚ?
Nejen na české poměry. Faktorů jedinečnosti bychom našli několik, ale asi nejpodstatnější je přenos know-how a duševního vlastnictví z GE Aviation na ČVUT. Pokud se ještě vrátím ke třem fázím projektu, tak přenos know-how se vztahuje na všechny tři. Když ČVUT budovalo pozemní infrastrukturu, náš tým byl u toho s ČVUT od počátku. Stejně tak učíme tým ČVUT designovat samotné testy a jejich realizaci. Takto předáváme i duševní vlastnictví týkající se návrhů motorů, jejich výkonů a chování. Abychom byli schopní vybudovat ekosystém partnerů pro vývoj a výzkum, tak je potřeba pomocí předání know-how pozvednout stávající expertízu v České republice. A právě k tomu jsme utvořili partnerství s ČVUT.
CO UŽ SE ZA DOBU TRVÁNÍ SPOLUPRÁCE POVEDLO UDĚLAT?
Za úspěch můžeme považovat i to, že se podařilo vytvořit funkční tým GE Aviation a ČVUT. Na začátku byly dva samostatné týmy, každý z nich chtěl řešit jiné priority a nebylo to snadné, docházelo prakticky ke kulturnímu střetu dvou světů. Jednoho čistě akademického z prostředí univerzity a druhého, který je orientovaný na byznys a konkrétní výsledky. Když ale teď po dvou letech spolupráce přijedete do zkušebny v Hradci Králové nebo v Letňanech, tak nepoznáte, kdo je z ČVUT a kdo od nás. Tým funguje jako celek, nikdo neřeší, kdo nosí jaký dres, to je strašně důležité. Když nyní vidím funkční kolektiv, mám v sobě pocit bezpečí, že všechny příští projekty s ČVUT budou stát na pevných základech.
MLUVÍTE O BUDOUCÍCH PROJEKTECH GE AVIATION A ČVUT. UŽ MÁTE KONKRÉTNÍ PŘEDSTAVU, ČEHO BY SE MĚLA TÝKAT DALŠÍ SPOLUPRÁCE?
Máme seznam potenciálních projektů, které bychom chtěli v České republice nejen s ČVUT dělat. Pokud se podíváte na infrastrukturu, kterou u nás ČVUT vybudovalo, tak to dává smysl. Když navíc přidáte know-how od GE Aviation, má taková spolupráce hodnotu ve stamilionech dolarů. Máme-li takto silné základy, byla by škoda skončit jen u jednoho projektu. Teď záleží, co si stanovíme za priority a jaké další projekty spustíme.
CHLOUBOU GE AVIATION JE LETECKÝ MOTOR GE CATALYST. ALE VY UŽ JSTE PROZRADIL, ŽE CHCETE V ČESKU VYVÍJET DALŠÍ, JEŠTĚ LEPŠÍ MOTOR. MŮŽE TUTO MYŠLENKU PŘIBLÍŽIT?
Ano, je pravda, že takové vize máme. Nejde přímo o vývoj, jedná se o technologický upgrade moderního proudového motoru, který v České republice nemá obdoby. Jdeme vlastně přirozenou evolucí. Nejprve jsme přivedli na svět motor H80, pak přišel z pohledu technologie a digitalizace daleko pokročilejší motor GE Catalyst, přičemž v obou případech jde o turbovrtulové motory. Teď bych u nás rád viděl také vývoj proudového motoru, který GE Aviation Czech i Českou republiku opět posune inovačně a technologicky kupředu.
BUDE SE I NA TOMTO PROJEKTU PODÍLET ČVUT?
Pakliže v České republice dokážeme sestavit funkční a efektivní ekosystém a projekt interně získáme, tak se na něm ČVUT podílet bude.
JAK JE SPOLUPRÁCE FINANCOVANÁ?
Když to zjednoduším, tak si každá strana financuje svou část, následně se adekvátně podělíme o výsledek spolupráce. Rozhodně do projektu nedáváme finanční prostředky pouze my, ČVUT například sama financuje infrastrukturu.
STÁVAJÍ SE STUDENTI ČVUT VAŠIMI ZAMĚSTNANCI, NEBO K TOMU ZATÍM NEDOCHÁZÍ?
Nyní neevidujeme velké přechody lidí z ČVUT do GE, ani to není primární cíl spolupráce, i když by z toho do budoucna mohl být pro GE Aviation sekundární benefit. Ani nemůžeme po ČVUT chtít záruky, že každý rok nastoupí do GE určitý počet studentů. Každý má svobodnou vůli a právo volby, ke komu se chce připojit. Zároveň není prioritou, aby absolventi končili přímo u nás. Český letecký průmysl je silně kapacitně poddimenzovaný a potřebuje rostoucí počet zájemců o studium, což se v poslední době děje. Když jsme s ČVUT podepisovali spolupráci, tak na katedru letectví nastupovaly jednotky lidí. V dnešní době už se bavíme o dvouciferných číslech, a přestože je to pořád málo, důležitý je silný trend většího zájmu o letectví. I pokud studenti skončí v jiných firmách leteckého průmyslu v tuzemsku, tak je to úspěch. Také je důležité, že studenti ČVUT mají možnost pracovat na konkrétních projektech, řeší konkrétní problémy a zadání, mohou pracovat a učit se na nově vybudované infrastruktuře. Už teď někteří z nich zpracovávají profesionální bakalářské práce.
ZÁJEM STUDENTŮ O LETECKÝ PRŮMYSL SE ZVYŠUJE. CÍTÍTE TO SAMÉ I ZE STRANY STÁTU A ŠIRŠÍ VEŘEJNOSTI?
Vláda se o letecký průmysl vždy zajímala a dobře ví, že i když náš obor nezaměstnává masy lidí, tak produkuje vysokou přidanou hodnotu. Ta je ve výsledku mnohonásobně vyšší než v automobilovém průmyslu a dalších sektorech. Letecký průmysl je zároveň nositelem know-how, které, jak už jsem zmínil, má samo o sobě vysokou hodnotu. Tím pádem technologická znalost zůstává v České republice a dokáže přilákat další zajímavé investice ze zahraničí. Co se veřejnosti týče, vidím zájem na různých setkáních v rámci průmyslu a leteckých show či na byznysových schůzkách. Lidé z firem mimo obor za námi přichází a dobře vědí, v čem spočívá spolupráce GE Aviation a ČVUT, to je velmi dobrý pocit.
OD ROKU 2015 PODPORUJETE I STŘEDNÍ ŠKOLU LETECKÉ A VÝPOČETNÍ TECHNIKY V ODOLENÉ VODĚ. JAK SPOLUPRÁCE PROBÍHÁ V TOMTO PŘÍPADĚ?
Jedná se o dlouhodobou spolupráci, ale pochopitelně není na stejné úrovni jako kooperace s ČVUT. Zatímco s vysokoškoláky řešíme vývoj, výzkum a inovace, tak se střední odbornou školou spolupracujeme na úrovni technologie výroby a montáže. Stojí to především na možnosti praxe pro studenty školy. Chodí k nám do firmy, kde se aktivně podílí na výrobě motorů a získávají praktické dovednosti.
Kateřina Ševčíková Urbanová, Martin Schwarz
