KAUZA: STÁT BUDE VYBÍRAT MÝTNÉ VE VÝŠI NULA KORUN

Plán rozšířit počet placených silnic první třídy v Česku, jenž vznikl ještě za vlády premiéra Bohuslava Sobotky a který bývalý ministr dopravy Dan Ťok označil za ústupek jeho resortu vůči koaličním partnerům, způsobuje problémy.

Ministerstvo dopravy totiž v rámci nové vyhlášky postupně připravuje 870 kilometrů českých silnic první třídy na zatížení mýtem, a to s vědomím, že mu nic jiného nezbývá. Kdyby tak neučinilo, porušilo by zákon o pozemních komunikacích nebo výše zmíněné usnesení vlády z listopadu roku 2017. „Obě varianty porušení nejsou ze strany Ministerstva dopravy akceptovatelné, a právě z toho důvodu není možné identifikovat jinou variantu,“ uvedl k chystané vyhlášce ředitel odboru pozemních komunikací Ministerstva dopravy Václav Krumphanzl.

Jenže zpoplatnění téměř 900 kilometrů pozemních komunikací se nelíbí obcím ani krajům. Ty mají pochopitelné obavy, že kamiony po zavedení mýtného na dalších úsecích silnic první třídy pro svou jízdu raději zvolí trasu zadarmo po silnicích druhé a třetí třídy, tedy přes města a obce. „Větší vytížeností těchto typů pozemních komunikací by se na nich mohla zhoršit bezpečnost provozu, nadměrná doprava těžkých nákladních aut by je navíc mohla i poškodit,“ řekla předsedkyně Asociace krajů Jana Mračková Vildumetzová.

A tak obě strany barikády došly loni v říjnu k zajímavému, ale na první pohled nelogickému kompromisu. Kraje a obce podepsaly s Ministerstvem dopravy memorandum, které jim dává možnost určit, které úseky silnic budou podléhat mýtnému a které ne. Jinými slovy: na některých silnicích první třídy, jež kraje a obce samy vyberou, nezačne stát od řidičů vybírat poplatky. Mýtné jim oficiálně zaúčtuje, avšak s nulovou sazbou. Dojde tak k paradoxní situaci, kdy stát zavede výběr mýtného na stovkách kilometrů rychlostních silnic, ale do pokladny z nich nepřiteče ani koruna. Naopak státní kasa o peníze ještě přijde, protože musí na všech 870 kilometrech zprovoznit nový mýtný systém.

Úseků zatížených nulovou sazbou přitom bude většina z oněch 870 kilometrů. Kraje a obce původně počítaly se 750 kilometry zdarma, od tohoto záměru později upustily a rozhodly se pouze pro 600 kilometrů. Seznam zpoplatněných úseků silnic první třídy tím pádem vzrostl z pěti na devět položek. Řidiči by tak měli platit, kromě již mýtem zatížených míst, na těchto komunikacích první třídy: Mirošovice–Mezno (silnice I/3), Praha–Jíloviště (silnice I/4), na středočeské části silnice I/16 z Mladé Boleslavi, dále v úsecích Turnov–Jičín a Opatovice–Mohelnice na silnici I/35, Hradec Králové – Pardubice (silnice I/37), na středočeské trase mezi Poděbrady a Čáslaví, na části silnice I/43 ze Svitav a v úseku Slavkov–Kožušice na I/50.

Situace kolem mýtného se vyvíjí téměř každý týden. Těsně před uzávěrkou tohoto vydání Světa průmyslu Krajský soud v Brně rozhodl, že se předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Rafaj musí znovu zabývat námitkami, které měla firma Kapsch (což je současný provozovatel mýtných systémů, pozn. redakce) k tendru na mýtné. Ministerstvo dopravy loni v září uzavřelo desetiletou smlouvu za 10,75 miliardy korun s konsorciem firem CzechToll a SkyToll, což se společnosti Kapsch nelíbí, mimo jiné kvůli netransparentnímu způsobu zpřístupnění zadávací dokumentace, porušování zásady rovného zacházení nebo diskriminaci mikrovlnného systému, čehož se dle Kapsche Ministerstvo dopravy dopustilo.

Nový mýtný systém společnosti CzechToll se satelitní technologií by měl být spuštěn na začátku prosince. Pokud však dojde z důvodu námitek Kapsche ke zpoždění, nejsou vyloučeny další průtahy. „Mou prioritou i nadále je bezproblémový výběr elektronického mýta od roku 2020. Příprava mýtného systému s novým dodavatelem pokračuje,“ řekl v polovině května ministr dopravy Vladimír Kremlík.

Mýtná brána, rychlostní silnice R48 u Dobré, foto: ŘSD ČR

JE PODLE VÁS SPRÁVNÉ ZPOPLATNIT DALŠÍ SILNICE PRVNÍ TŘÍDY V ČESKU?

Prorektor pro vzdělávání, Vysoká škola logistiky

NE: 100%

Zpoplatnění komunikací první třídy je nesprávný krok z několika důvodů. Případné další zatížení silničních dopravců bude stejně přeneseno na konečné uživatele a to se projeví i v ekonomice nižšími příjmy z prodeje, může nastat i snížení výroby. Pokud pro silničního dopravce neexistuje náhradní objízdná trasa, je to diskriminace jeho podnikatelské činnosti. Intenzita dopravy roste neuváženými kroky samotného člověka, který si oblíbil služby různých zásilkových obchodů pro jakékoliv zboží s dodáním kdykoliv a který chce mít obchodní řetězce otevřené 365 dní v roce a 24 hodin denně. Stát musí budovat silniční infrastrukturu v kontextu s růstem počtu silničních motorových vozidel.

Ekonom, poradce bankovní rady, Česká národní banka

ANO: 100%

V minulosti se stávalo, že i po výstavbě dálnice velká část nákladní dopravy používala starou silnici, aby nemusela platit mýto (tak to bylo například u dálnice D11). Koneckonců naše města mají jedno z nejvíce znečištěných ovzduší v Evropě, což pramení právě z mizerné infrastruktury a neschopnosti stavět obchvaty měst. Vždyť obchvat nemá hotový ani Praha! Přitom data Evropské agentury pro životní prostředí ukazují, že například pokles koncentrace polétavého prachu o 10 mikrogramů na metr krychlový sníží riziko předčasného úmrtí o šest procent. A to nemluvím o poklesu koncentrace oxidu dusíku a přízemního ozónu, ke kterému dojde, až se obchvaty dostaví a co největší část dopravy se na ně z městských center přesměruje.

Obchodní ředitel, DHL

Vzhledem k tomu, jaká je dopravní situace na doposud zpoplatněných dálnicích, tak ne. Například pokud chcete vyrazit z Prahy do Brna, tak v podstatě vůbec nemáte šanci si něco naplánovat, protože doba dojezdu je naprosto náhodná veličina. Proto by mi zpoplatnění dalších komunikací přišlo jako velmi odvážný čin. Nehledě na to, že dle mého názoru jde de facto o další novou formu zdanění, která by stejně musela být přenesena do cen, tím pádem by ji zaplatili všichni občané a firmy.

FES&P manažer pro východní Evropu, Faurecia Clean Mobility

ANO: 30%
NE: 70%

Dle mého názoru ne. Uvědomuji si, že naše dálniční síť není dostatečná. I když jsme středem Evropy, tak v porovnání s jinými státy v tomto ohledu jednoznačně zaostáváme. To by mohl být důvod ke zpoplatnění dalších úseků, ale já osobně bych se přikláněl k řešení kořenové příčiny problému. Proč je výstavba dálniční sítě v Česku tak předražená a zdlouhavá, proč nejsme schopní udělat včasné rozhodnutí a stanovit si tuto záležitost jako prioritu? Měl by platit princip vyššího zájmu a přednostního uvolnění finančních prostředků, což by mohlo zajistit dokončení důležitých páteřních staveb. Nedostatečné finanční prostředky na stavu bych nenahrazoval zvýšením poplatků, ale zdravou finanční analýzou výdajů s cílem jejich snížení k reálným hodnotám.

Ředitel závodu v Rychvaldu, Varroc Lighting Systems

ANO: 20%
NE: 80%

Nedomnívám se, že zpoplatnění dalších silnic první třídy je správná věc. Konkurence v kamionové dopravě je na velmi vysoké úrovni, dopravci budou mít tendenci přesunout dopravu na silnice nižší třídy, čímž sníží jejich kvalitu a zatíží obce. Po nějakém čase se navíc budou hledat finanční prostředky na jejich opravu. Stát by měl stavět a opravovat silnice efektivněji, levněji a rychleji. Poté by snad nemusel zpoplatňovat silnice nižších tříd.

Hlavní ekonom, Czech Fund

ANO: 60%
NE: 40%

Pokud už jednou dálnice zpoplatníme, je vybírání mýtného na vybraných úsecích silnic první třídy takřka nutným záplatováním. Řidiči se totiž snaží zpoplatněným dálnicím vyhnout, takže kamiony zaplňují nezpoplatněné silnice první třídy, což má negativní dopad jak na vlastní infrastrukturu, tak na životní prostředí. Zároveň vzniká pochopitelná obava, že řidiči se po zpoplatnění uchýlí na silnice druhé nebo třetí třídy, a že tedy budou intenzivněji projíždět obcemi. Je proto dobře, že si o zpoplatnění silnic první třídy rozhodnou kraje a obce, protože tam nejlépe vědí, kde by zpoplatnění bylo kontraproduktivní natolik, že by muselo být znova záplatováno, tentokrát už zcela nesmyslným zpoplatněním silnic druhé a třetí třídy.

Plant Manager Trutnov, Continental Automotive Czech Republic

NE: 100%

Já říkám ne. Před odpovědí si však musíme položit otázku, za jakým účelem chceme tyto silnice zpoplatnit, zda nové zpoplatnění přispěje ke zlepšení stavu těchto silnic společně se zvýšením servisu a přidané hodnoty pro uživatele (životní prostředí, bezpečnost, rychlost, disponibilita, úspora servisu vozidel). A bude mít zpoplatnění přínos pro zrychlení výstavby páteřních komunikací, nebo naopak zvýšíme/přeneseme daňovou zátěž a byrokracii?

Docent (výzkumný pracovník), Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice

ANO: 65%
NE: 35%

Možné to je, nicméně z hlediska důsledků je třeba posuzovat dopady takového kroku komplexně, a za vhodný jej potom považovat nelze. Zpoplatnění můžeme vnímat jako regulační rámec sloužící k ovlivnění dopravně-přepravních proudů, ale také jako fiskální nástroj a zdroj veřejných rozpočtů. V případě zpoplatnění očekávejme snahy dopravců o hledání alternativních tras, což může mít dopady na již tak neuspokojivý technický stav silnic nižších tříd. Z podstaty ekonomiky je také zřejmé, že případné navýšení nákladů promítnou dopravci do cen služeb, což ve výsledku zaplatí koneční spotřebitelé. S ohledem na využití kapacit infrastruktury v drážní dopravě, a především kusový charakter zboží přepravovaného v dopravě silniční nelze objektivně očekávat výrazné přesuny mezi dopravními módy. Naopak se dá čekat vyšší využívání dodávkových vozidel ze strany dopravců.