Vodafone už zdaleka není jen o telefonování, je nositelem inovací ve světě konektivity a průvodcem toho, kdo se o ně zajímá a chce je nějakým způsobem implantovat do života své firmy či chytrého města. „Doba jde rychle kupředu a nutí nás stále hledat technologie, které budou přínosem pro naše klienty. Hledáme nadšence, kteří se dívají do budoucna, vysvětlujeme jim, v čem jim můžeme pomoct, učíme majitele firem i třeba starosty obcí novinky používat a zařazovat do konceptu smart city,“ říká Petr Dvořák, generální ředitel společnosti Vodafone Czech Republic.
Jakým způsobem může Vodafone pomoct městu, které se chce vydat směrem ke smart city? Jaká nabízíte řešení?
To záleží na tom, co obec nejvíc trápí. Domnívám se, že Praha se potýká s jinými potížemi než třeba Litoměřice. Takže vedení města by mělo vždy vycházet z toho, jaký problém chce pomocí smart city řešit. Pro někoho to může být parkování, pro jinou obec třeba komunikace s úřadem nebo svoz odpadu, protože popelářské auto často blokuje úzké ulice. Nové technologie umožňují nepřebernou škálu možností, které představujeme přímo ve městech, ale i na konferencích. Starostům nebo lidem, kteří mají na starost smart city, pomáháme hledat ideální řešení.
Například vedení města Litoměřice se rozhodlo pro parkování pomocí kamer. Předpokládali, že kamery městu pomohou řešit ještě jiné problémy, například pouliční krádeže. Když jsme tento systém probírali krok za krokem, dostali jsme se k tomu, že to není nejvhodnější technologie, která by pomohla řešit smart parking. Vedení města jsme ukázali, co by v tomto směru dokázal internet věcí. Zástupci města přiznali, že je tento projekt pro ně zajímavý, ale potřebují odborníka, který ho představí zastupitelům a veřejnosti. Z toho vyplývá, že města pro realizaci projektů smart cities potřebují partnera, sama to nezvládnou, protože jde o velmi složité téma. A to je naše role, které se chceme zhostit. Ukázat jim, která jsou ta jednodušší řešení s pozitivním ekonomickým dopadem, s přínosem pro životní prostředí a komfort obyvatel. Na druhou stranu potřebujeme ty odvážné, kteří řeknou, tak já to zkusím. My pak vytvoříme pilotní projekt, na kterém můžeme demonstrovat, jaké to dané řešení přinese benefity. I z toho důvodu některé záležitosti zkoušíme sami na sobě.
Které technologie nyní testujete?
Už například víme, jak může internet věcí pomoct s parkováním nebo s efektivním využíváním budovy z hlediska energetiky i obsazenosti. Díky senzorům máme přehled, která zasedací místnost je prázdná, kde se v rámci budovy nacházejí naši lidé. To je pro nás důležité, protože zaměstnanci nemusejí sedět na určeném pracovním místě, ale mohou si vzít počítač a napojit si jej u jakéhokoliv stolu. Díky technologii tak každý může zjistit, kde má kolegu, případně kde je volné místo. Senzor také pozná, že je v budově hodně CO2, a tím pádem je potřeba vyvětrat a tak podobně. Senzory mohou sbírat celou řadu informací a díky nim dokážeme vytvořit chytrou budovu a efektivně ji řídit. To jsou věci, které zkoušíme na sobě. Na základě našich zkušeností nyní chystáme chytré technologie pro společnost Deloitte, která se přestěhovala do nového sídla nedaleko hlavního nádraží v Praze.
Uplatní se vaše technologie i v automobilovém průmyslu?
Konektivita v automobilovém průmyslu je hodně zajímavá záležitost. Díky smart technologiím máte informace o spotřebě, o tom, jak efektivně řídíte, kdy máte zamířit do servisu, a mnoho dalších funkcionalit. Na těchto věcech spolupracujeme se Škodou Auto a díky nim je automobilka schopná nabídnout celou řadu nástavbových služeb, mezi nimi je například připojení k internetu, díky kterému může řidič využít dynamickou navigaci.
V poslední době se hovoří stále častěji o dynamických řešeních, která dokážou okamžitě zasáhnout a změnit například tok lidí i aut. Jak to vypadá v praxi?
V této oblasti existuje celá řada projektů, které jdou napříč nejrůznějšími oblastmi. Například město očekává nápor návštěvníků na akci typu Zahrada Čech, která bývá každoročně v Litoměřicích. Lidé sem přijíždějí ze všech konců republiky a parkují, kde se dá, a město je celé zasekané. Na tuto situaci by bylo ideální použít koncept dynamického parkování, které pracuje s cenou parkovného – tak máte možnost dostat auta na nějakou dobu pryč z centra. V centru totiž cenu výrazně zvýšíte a naopak zlevníte na plochách na předměstí.
Podobně dynamicky lze zefektivnit například i svoz odpadu. Pro firmu je jednodušší mít trvalé trasy a jezdit po nich. I když jsou popelnice poloprázdné, popelářské vozy každý týden blokují ve stejných místech dopravu, vznikají zácpy a zbytečné emise. Přitom lze umístit na popelnice čidla, která budou informovat o naplněnosti nádoby. Systém pak každý svozový den vygeneruje pro popelářský vůz jinou trasu. Navíc ze sesbíraných dat lze vytvořit predikci naplněnosti popelnic a podle toho plánovat, kolik lidí a aut bude na svoz zapotřebí. Toto řešení šetří pohonné hmoty, do vzduchu se dostane méně emisí a zlepší se průchodnost dopravy.
Plánujete proniknout třeba i do zdravotnictví?
Elektronické zdravotnictví je určitě zajímavá oblast, která už dnes může nějakým způsobem prostupovat do života běžných pacientů. Už nyní záchranáři využívají lokalizaci mobilního telefonu, čímž zjistí, kde se zraněná nebo hledaná osoba nachází. Umožňuje to aplikace Záchranka, kterou si stáhlo na milion lidí. Budoucnost by mohla přinést například i možnost vzdálených operací.
Dočkáme se podle vás brzy i větší elektronizace státní správy?
Jsme schopní nabídnout jakékoliv nástroje, ale většina věcí, které je potřeba udělat, například vybudování potřebné infrastruktury, je právě na straně státu. Jsem ale optimista a doufám, že vláda dá v dohledné době pokyn a ministerstva se propojí. Tím pádem pak občany může čekat celá řada zjednodušení, které známe i z jiných oblastí našeho života, ať už jsou to banky, telekomunikace nebo cokoliv jiného, například cestování. Spoustu věcí jsme už nyní schopní vyřešit, aniž bychom museli chodit na úřad. Existují úžasné aplikace, které jsou rychlé, nepotřebujete zadávat žádné heslo, stačí otisk prstu nebo naskenovat obličej. Ten krok, který je třeba udělat, je relativně malý, ale musí ho udělat stát. Kdybych měl použít nějaký příměr, tak elektronizace je na nádraží a uvidíme, kdy dostane zelenou.
To, co nyní citelně schází, je řízení dopravy. Domnívám se, že je to je jedna z věcí, která má velký potenciál. Určitě jste se setkali s tím, že při průjezdem města stojíte na každé křižovatce na červenou a jen se v duchu ptáte, kde je ta zelená vlna? A přitom už existují technologie, které lze využít k dynamickému řízení toku dopravy. Zatím je toto řešení nevyužité, protože musí své síly spojit více složek včetně dopravní policie, a státní správa se do toho moc nehrne.
Zmínil jste, že obce, firmy či instituce na projekt smart city potřebují partnera, s kým Vodafone tímto způsobem spolupracuje?
Například spolupracujeme se školkou v Liberci v oblasti měření kvality ovzduší, budova Národního divadla v Praze je osazena čidly, která hlídají distribuci a spotřebu vody, na ovzduší dohlížejí senzory například v Ostravě. Naším pilotním projektem je spolupráce se společností Veolia Energie, pro kterou zajišťujeme oboustrannou komunikaci pro dálkové měření dodávek tepla.
V současné době se podílíte ve spolupráci s ostatními operátory a pražským dopravním podnikem na zajištění mobilních služeb cestujícím v metru, jak jste daleko, kdy budou mít lidé signál na každém místě pod zemí?
Projekt bohužel zpozdilo zdlouhavé vyjednávání. Nyní už ale začínáme metro signálem pokrývat, postupujeme po jednotlivých úsecích a jde to vzhledem k okolnostem pomalu. Máme k dispozici jen velice krátké časové okno. Když v noci dojede poslední vlak, musí po něm projet trasu kontrolní vůz, teprve pak se na místo dopraví potřebná technologie. Po ukončení prací musí zase všechno projet kontrolní vůz, zda je metro průjezdné a bezpečné. To všechno znamená, že na samotnou instalaci máme pouhé dvě a půl hodiny denně. Hodně nás brzdí i technologický postup, protože převážně nelze montovat ze země, ale z technologického vozu, který se v tunelu může pohybovat jen jeden. Vůz se posouvá po kouscích a za ty dvě a půl hodiny se toho tím pádem moc stihnout nedá. V průměru potřebujeme na instalaci technologie mezi stanicemi zhruba padesát hodin fyzické práce. Takže i z tohoto důvodu je plán pokrytí celého metra rozvržen na několik let.
Už se hovoří o metru D, začíná geologický průzkum, budete spolupracovat také na konektivitě na této trase?
Měli bychom být u toho a doufáme, že kabely se budou pokládat ještě před otevřením metra a signál nebudeme řešit podobně jako nyní. Do nového metra bychom pak rádi přispěli nejnovější možnou technologií, umožňující případně i provoz samořiditelných souprav.
Nedávno byla společnosti Vodafone schválena akvizice UPC, co přinese uživatelům propojení pevného internetu s mobilní sítí?
Ten důvod, proč jsme tolik stáli o koupi UPC, je nabízet komplexní řešení nejen pro domácnosti, ale i pro firmy. To znamená, že zákazníkovi budeme moct nabídnout nejen mobilní služby, ale i rychlý fixní internet, kabelovou televizi i pevnou telefonní linku, tedy kombinaci čtyř klíčových produktů pro konektivitu.
Soňa Singerová
