SMART CITY, TO JE POHODLNÝ ŽIVOT V ČISTÉM MĚSTĚ

Vydáno 13.5.2019 SMART CITYTOP Rozhovory

Chytré město usnadňuje život svým obyvatelům, vytváří lepší prostředí pro podnikání, je ekologické, zjednodušuje komunikaci i využívání dat. „Smart city totiž není o tom, že si starosta řekne, že teď budeme chytré město. V první fázi je důležité najít strategického partnera a na rozvoji obce směrem ke smart city pracovat dlouhodobě a strategicky. Toto je velmi důležité a často zásadně podceňované,“ říká v rozhovoru pro Svět průmyslu Jan Zápotočný, člen představenstva společnosti E.ON Energie.

 

 

Výklady pojmu smart city se často hodně liší, jak byste ho popsal?

Pod smart city se dá schovat celá řada řešení, která lze uplatnit v městech a obcích. Jednoduše by se dalo říct, že smart city je soubor inteligentních řešení, která vedou k usnadnění života lidí, ke zlepšení životního prostředí a jejichž výsledkem by měl být pohodlný život v čistém městě.

 

Chytré město usnadňuje život svým obyvatelům, vytváří lepší prostředí pro podnikání, je ekologické… Co ještě svým obyvatelům přináší?

Důležitá je jednodušší komunikace a využívání dat, která město získává ze svého provozu, a tím pádem jej může optimalizovat. V konečném důsledku mají tyto kroky vliv na místní obyvatele a zároveň vytvářejí potenciál pro podnikání. Například když ve městě vybudujeme dobíjecí stanice, vytváříme prostor pro podnikatele, kteří mohou půjčovat elektromobily.

 

O které vaše projekty je obecně největší zájem?

Největší zájem je o výměnu veřejného osvětlení. Je to relativně jednoduchá věc, která je ale okamžitě vidět a hned přináší významné úspory, takže i přes počáteční významnější investice se obcím výměna starého osvětlení za nové, úsporné a moderní, vyplatí. Navíc lampy mohou také omezovat rušivý světelný smog, takže osvětlení je pak ještě mnohem šetrnější k životnímu prostředí.

K chytrým městům patří také kogenerace, které umožňují lépe hospodařit s energiemi či využívat odpadní teplo. I tato řešení významně pomáhají zlepšit ovzduší, snížit náklady a usnadnit lidem život, takže i v tomto segmentu evidujeme stále větší zájem.

Dlouhodobě podporujeme také čistou mobilitu, ať už je to elektromobilita, nebo auta na CNG. K tomu ale potřebujete infrastrukturu – kromě dobíječek a plniček nabízíme městům také chytrá parkoviště. V praxi to vypadá tak, že světelná signalizace informuje řidiče, které místo je obsazeno a které je volné. Systém je propojen s informační tabulí u vjezdu na odstavnou plochu, na které jsou údaje o počtu volných míst. Všechna data z chytrého parkoviště se dají samozřejmě zpracovávat. Vlastník systému, což většinou bývá město, má k dispozici statistiky, kolik aut parkoviště využilo, kdy je plocha nejvíce vytížená, do systému se dá implementovat třeba i možnost placení kartou nebo jej lze propojit s navigací, která vám poradí, kde je pro vás nejvýhodnější možnost parkování. Toto řešení má poměrně zásadní vliv na emise, protože vozy během popojíždění a hledání volného místa vypouštějí emise naprosto zbytečně, což v případě chytrého parkování odpadá. První chytré parkoviště se základními funkcionalitami jsme vybudovali v Třebíči.

 

Jedním z chytrých řešení, které jste poměrně nedávno zařadili do svého portfolia, je virtuální baterie, jaký je o ni zájem?

O tento produkt je velký zájem. Troufnu si říct, že je to i z toho důvodu, že jsme lidem nabídli jednoduchou cestu, jak použít fotovoltaiku. Tímto projektem se nám potvrdilo, že pro klienty je z hlediska uživatelských vlastností důležitá jednoduchost. Většinu lidí nezajímá, na jaké platformě fotovoltaická elektrárna funguje, pro ně je důležité, aby věděli, že elektřinu, kterou si vyrobí, si u E.ONu uloží, a když ji budou potřebovat, vezmou si ji zpět. Naši klienti tedy nemusí nic montovat, jen se dvakrát podepíšou. Jeden podpis je na objednávku zařízení, které jim namontujeme, a druhý je potřebný pro získání dotace. Veškeré další úkony za ně vyřídíme. To je pro naprostou většinu klientů optimální řešení. Tudy vede cesta k podpoře zelených zdrojů, která díky jednoduchému a efektivnímu řešení pomáhá životnímu prostředí.

Podobně to platí i pro města, protože starosta se nemusí vyznat v chytrých technologiích, nemusí mít v této oblasti žádné zkušenosti. Pokud si ale město najde na realizaci svých plánů partnera, který všechno zprostředkuje a zajistí, aby technologie byly funkční a město se je naučilo využívat, tak se vše děje mnohem efektivněji.

 

Existuje pro obce, které mají zájem o smart řešení, nějaký obecný mustr využitelný pro všechny?

V současné době, pokud jde konkrétně o smart city, se vydáváme cestou individuálních možností šitých na míru a hledáme dotační programy, které by starostové mohli využít na to, aby pro ně byla chytrá řešení dostupnější. Vždy se ale poohlížíme po řešeních odpovídajících konkrétním potřebám té dané obce. Jedna obec primárně řeší kvalitu ovzduší, jiná naopak hluk, další má potíže s parkováním. Naší zásadou je, že si vždy přijedeme osobně obec prohlédnout, zjišťujeme, jaké jsou její zásadní problémy, a hledáme technologie nebo řešení, která mohou pomoct. Ideální je, když si obec vše naplánuje i na několik let dopředu.

Co se týče univerzálních řešení, v devadesáti procentech mají obce zájem o osvětlení, často chtějí řešit dopravní situaci a z hlediska úspory energií jsou důležitou oblastí školy a obecní budovy. V těchto objektech jde opět o vytápění, osvětlení a samozřejmě také o tepelné ztráty. Ve školách se v poslední době diskutuje i stav vzduchu a měření jeho kvality. Pokud vzduch nemá požadované parametry, nastupuje řešení ve formě rekuperačních jednotek.

 

Jak jsou pro vás tyto projekty ziskové?

Musím přiznat, že zatím bereme některé projekty spíš jako jistou formu podpory, které vede ke zlepšení životního prostředí, než byznys. Chceme zkrátka ukázat, že jde vše řešit, a tyto pilotní projekty nám slouží jako vzor pro ty, kteří hledají řešení v oblasti smart city. Na konkrétních příkladech ukazujeme, jaký profit mohou mít obce například díky inteligentnímu parkování. Je potřeba zdůraznit, že nutně nemusí jít o finanční profit, ale řešení může obyvatelům přinést pohodlí a lepší podmínky pro život.

Nabízíme také možnost odprezentovat budoucí projekt na veřejném projednávání. Máme s tím dobrou zkušenost, protože řada lidí, kteří se tohoto setkání zúčastní a získají informace, pak investici města do chytrých technologií podporuje.

 

Zmínil jste chytré parkování v Třebíči, jaký zajímavý projekt smart city jste realizovali v poslední době?

Součástí konceptu smart city je i elektromobilita, v této oblasti děláme velkou práci a daří se nám i čerpat finance z evropských grantů. Po celé republice stavíme dobíjecí stanice a rozvíjíme další služby, které zapadají do naší koncepce elektromobility. Zajímavým projektem je Smart City Polygon, který jsme realizovali se společností Omexom GA Energo. Zde se zájemci mohou seznámit se všemi dostupnými smart technologiemi. Jezdí sem starostové, zástupci firem a dalších institucí, kteří v reálu vidí, jak funguje dobíjecí stanici pro elektromobily nebo úsporné veřejné osvětlení, a vyzkoušejí si chytré parkování.

Spolupracujeme s různými start-upovými firmami. Loni jsme například v Břežanech instalovali s jednou z nich úsporné chytré lampy se speciálními čidly, která měří nejrůznější hodnoty, jako je například hluk, vlhkost vzduchu a další parametry. Všechny získané informace se samozřejmě ukládají a vyhodnocují.

 

Pojmy chytré město a ekologie jdou spolu ruku v ruce. Můžete na vašich konkrétních projektech demonstrovat úspory energií? Bývá to častý požadavek obcí?

Právě úspora energií bývá často jedním z impulzů, které obce vedou k tomu, aby začaly přemýšlet o chytrých technologiích. V této oblasti lze jít dvěma směry. Existují takzvané EPC projekty, v rámci nichž zákazník splácí produkt až z vytvořených úspor. Obcím také vysvětlujeme, že kromě úspory energie existuje celá řada dalších řešení, která je možné propojit, a díky tomu získat další přidanou hodnotu. Uvedu příklad – ozvala se nám obec, která potřebovala vyměnit osvětlení. Kvůli nákladům chtěla úspornější osvětlení, na to existují nejrůznější možnosti dotací. Pro obec jsme připravili projekt i potřebnou dokumentaci, současně s tím jsme začali diskutovat o dalších možnostech, jako je například propojení osvětlení s kamerovým systémem, měřičem hluku či emisí. A pokud se to obci líbí a tento prvek potřebuje, není problém jej k původnímu zadání doplnit.

Důležitou součástí chytrého řešení je i sběr dat. Dnes už městům nestačí, že mají nové osvětlení, ale potřebují vědět, jak velký provoz je v konkrétní ulici, jak silně tam světlo svítí, jaké a v jakou hodinu je tam největší dopravní zatížení, a to jsou informace, které město může využít v budoucnu a ušetřit spoustu peněz. Sesbíraná data může využít při rozvoji infrastruktury, podle vytíženosti silnic pozná, ve které oblasti je nutné budovat nové cesty a jak lépe rozvrhnout náklady na údržbu.

 

Kdyby za vámi přišel starosta, že chce jít do projektu smart city, čím začnete?

Prvním krokem je návštěva obce a zjištění maximálního množství informací – například jaký druh vytápění či osvětlení obec využívá, jaký režim mají parkoviště, jak vypadá doprava a podobně. Zároveň potřebujeme vědět, co primárně vedení obce zajímá. Na základě toho připravíme celou sérii možností řešení, které existují. Zároveň zjišťujeme možnosti podpory a dotačních programů od lokálních až po ty evropské. Ruku v ruce s tím vedeme se starostou diskuzi o efektivitě jednotlivých řešení. A jak už jsem zmínil, v celé řadě obcí se setkáváme s tím, že obec sice chápe, že návratnost může být v některých případech dlouhá, ale přínos chytrých technologií je v tom, že výrazně zvýší komfort obyvatel.

Nedávno jsme pro obec s třemi sty obyvateli řešili veřejné osvětlení. Zpočátku žil starosta v přesvědčení, že si jeho obec podobnou investici nemůže dovolit. Nakonec byl velmi překvapený, když jsme mu projekt spočítali a ukázali, že když využije dotace, je schopný v obci vyměnit osvětlení za rozumné peníze i s velmi krátkou návratností. Starostové by se opravdu neměli bát nás oslovit, protože maximálně stráví pár hodin času tím, že se podívají na projekty, sami se rozhodnou, které chtějí realizovat, a pokud se jim nebude pozdávat žádný, tak minimálně získají určité povědomí o možnostech pro svou obec. Případně si připraví koncept smart city. To je důležitý aspekt, protože například ve chvíli, kdy obec začne stavět novou silnici, může pod ni vložit infrastrukturu pro budoucí chytrá řešení. Tím pádem se po nějakém čase nebude muset znovu kopat, a ušetří se tak sekundárně další peníze.

Smart city totiž není o tom, že si starosta řekne, že teď budeme chytré město. V první fázi je důležité najít si strategického partnera typu E.ON a dlouhodobě, v horizontu deseti patnácti let, na rozvoji obce směrem ke smart city pracovat a být připravený na využití podpůrných programů. Pak ve správný okamžik sáhnout pro projekt, který mám nachystaný, a využít ho. To je velmi důležité a často zásadně podceňované.

 

S jak velkými městy nejčastěji spolupracujete? Může být chytré jen větší město, nebo i menší obec?

V současné době spolupracujeme hlavně s městy do 50 tisíc obyvatel, ale velmi silně roste zájem i ze strany velmi malých měst a obcí. I pro ně samozřejmě nacházíme řešení, ale budoucnost je určitě i v tom menší obce slučovat a vytvářet celé smart regiony.

 

Jak je na tom z pohledu smart city Česká republika ve srovnání s Evropou?

Domnívám se, že zatím je Evropa tak trochu před námi a musíme ji dohánět. Velký náskok mají především severské země. Na druhou stranu musím ocenit rostoucí zájem o informace a řešení z oblasti smart city. Nastává boom, co se týče zájmu o chytré technologie. Vliv na to mají nejen vzdělávací programy, ale i nejrůznější podpůrné programy vyhlašované ministerstvy i Evropskou unií. Co se týče uplatňování chytrých řešení, situace se výrazně zlepšuje, avšak logicky máme ještě hodně velký kus práce před sebou, abychom se dostali do popředí. Ale jsem přesvědčený, že možnosti na to, abychom byli na špici Evropy, tady rozhodně jsou.

 

Která města v České republice byste označil za smart?

V České republice je celá řada obcí, které už ušly velký kus cesty. Vedení obcí je ochotné se vzdělávat, takže pro ně pořádáme různá setkání, kde prezentujeme novinky a možnosti. Setkáváme se se starosty, kteří mají zájem, i s těmi, kteří zatím stojí stranou, nepřemýšlejí o investicích a nevěnují se strategii do budoucna. Je důležité, aby o chytrých technologiích měli povědomí i obyvatelé měst, aby pochopili, že smart city funguje podobně jako skládačka z lega. Můžeme začít nějakou jednoduchou věcí a pak přidávat složitější řešení, jejichž prostřednictvím se budou občané moct spolupodílet na řízení svého města.

 

Soňa Singerová

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

[slider]

TOP Rozhovory

PŘEDSTAVA AUTONOMNÍCH AUT NA SILNICÍCH MÁ K REALITĚ STÁLE DALEKO

PŘEDSTAVA AUTONOMNÍCH AUT NA SILNICÍCH MÁ K REALITĚ STÁLE DALEKO

Vydáno 11.11.2019

Nejen fanoušci nových technologií sní o dni, kdy sednou do auta, které je bez jejich asistence odveze stovky kilometrů daleko. Jenže na tu chvíli si ještě nějaký pátek počkáme. V českém startupu Roboauto proto šli jinou cestou, vsadili na vývoj dálkově ovládaných vozidel. „V některých situacích musí do hry vstoupit vzdálený operátor, který robota převezme a instruuje ho, co má dělat,“ říká Martin Králík.

ZÁKAZNÍCI JSOU OHROMENI TÍM, CO U NÁS VIDÍ

ZÁKAZNÍCI JSOU OHROMENI TÍM, CO U NÁS VIDÍ

Vydáno 23.9.2019

Doby, kdy společnost TAJMAC-ZPS udivovala svět legendárním revolverovým soustruhem R5, jsou pryč. I po desítkách letech však zlínský podnik patří k lídrům na trhu s obráběcími stroji. „Do konce letošního roku představíme nový model dlouhotočných soustruhů MANURHIN K‘MX a připravujeme upgrade větších vertikálních obráběcích center,“ říká generální ředitel Michele Tajariol.

PODNIKATEL MÁ ZA LIDI VĚTŠÍ ZODPOVĚDNOST NEŽ POLITIK

PODNIKATEL MÁ ZA LIDI VĚTŠÍ ZODPOVĚDNOST NEŽ POLITIK

Vydáno 18.9.2019

Letos uplynulo třicet let od chvíle, kdy Jiří Hlavatý nastoupil do funkce generálního ředitele společnosti Juta podnikající převážně v textilním průmyslu. Později úspěšnou firmu koupil a v jejím čele stojí dodnes. Dobře však ví, že se blíží čas, kdy žezlo předá někomu dalšímu. „Jutu neprodám, ale konkrétní plány si zatím nechávám pro sebe,“ řekl v rozhovoru pro Svět průmyslu.

K VEŘEJNÝM VĚCEM CÍTÍM ODPOVĚDNOST

K VEŘEJNÝM VĚCEM CÍTÍM ODPOVĚDNOST

Vydáno 4.9.2019

Pohybuje se na rozhraní strojírenského a sklářského průmyslu. Patří mu nejen společnost Wikov, která proslula svými převodovkami, ale i sklárny Bomma a Rückl. „Dělím svůj čas přibližně na poloviny mezi strojírenství a sklářství. Největší radost mám z úspěšně dokončených akvizic ve strojírenství a nových produktů Rückla,“ říká Martin Wichterle.

Zobrazit Více