Nastává éra digitálních dvojčat. Tento proces začíná softwarovým modelem fyzického systému, následuje „krmení“ dvojčete daty z živého systému, analýza, testování – jen tak zjistíte, co se v budoucnu stane. Firmy budou zpočátku digitální dvojčata využívat na jednodušší projekty, postupně se jim otevře cesta za sféru internetu věcí. „Tyto virtuální modely reálných systémů pomáhají lépe porozumět, jak funguje proces výroby nebo obchodní modely, a vedou k tomu, aby byly jejich reálné protějšky ve fyzickém světě funkční a provozuschopné. Digitální dvojče také umožňuje včasnou reakci na změny podmínek na trhu, monitoring zařízení i předvídání jejich výpadků,“ uvedla generální ředitelka společnosti IBM v České republice a na Slovensku Zuzana Kocmaníková.
IBM působí v České republice od třicátých let minulého století, pobočky máte v Brně a Ostravě. Jaké jsou nyní hlavní úkoly vaší společnosti v České republice?
Naším hlavním úkolem je přinášet zákazníkům řešení, která jim pomohou stát se inovativními a konkurenceschopnými. Jsme lídry v oblasti cloudu, umělé inteligence, internetu věcí, strategie v oboru Průmyslu 4.0, firmám dodáváme nejen analytické nástroje, ale i technologické a konzultační služby. V České a Slovenské republice máme také takzvaná CIC centra (Client Innovation Centre), která sídlí v Bratislavě, Košicích a v Praze, našim klientům také slouží centra sdílených služeb v Brně a Bratislavě. Nesmím opomenout také výzkumné centrum IBM Watson Lab, které vzniklo v roce 1995 v Praze.
Loni na podzim IBM otevřelo v Praze laboratoř pro vývoj řešení na bázi umělé inteligence. Jakými zajímavými zadáními se zabývali vaši vývojáři?
Tento iLab, který se zabývá vývojem nových služeb platformy umělé inteligence IBM Watson, je velmi důležitou součástí IBM v České republice. Spolupracuje s firmami z celé Evropy, připravovali v něm například chatbot pro telekomunikačního operátora Vodafone. Naši vývojáři se také podíleli na řešení, díky němuž umělá inteligence pomáhá detekovat výskyt mořské vši v líhních lososů v Norsku, a chrání tak ryby před napadením parazitem. Firmy mají stovky nápadů, ale realizují jen malou část z nich a náš iLab jim dokáže ve velmi krátkém čase poskytnout řešení nějakého nápadu v praxi.
IBM a Vodafone vytvořily společný joint venture, co je jeho cílem?
Díky této spolupráci mají zákazníci společnosti Vodafone Business okamžitě přístup k multicloudovým nabídkám IBM, otevřeným technologiím a k dalším poznatkům v oboru informačních a komunikačních technologií. Společnosti Vodafone Business a IBM Services se dohodly na osmiletém závazku objemu služeb v hodnotě 550 milionů dolarů. Dohoda využívá vedoucí postavení IBM v oblasti digitální transformace, která klientům poskytuje automatizaci, kognitivitu a nástroje pro efektivní pohyb firem v multicloudovém prostředí.
Jedním z vašich nosných projektů jsou chatboty, jak se tyto technologie vyvíjejí?
Jsme jedni z prvních, anebo dokonce zřejmě jediní, kteří mají chatbot v českém jazyce. Tuto technologii jsme vyvíjeli ve spolupráci s naším výzkumným centrem IBM Watson Lab.
Vaše chatboty už údajně začínají zvládat i emoce klientů, co je na tom pravdy?
Ano, to je pravda. Například chytré drony, které jsou vybaveny kamerami s velmi pokročilými biometrickými senzory, jsou schopné číst emoce lidí, reagovat na mávajícího zákazníka nebo se orientovat mezi obsluhovanými lidmi. Naše chatboty také umějí zachytit negativně zabarvená slova, která zákazník používá v konverzaci. Jsou pro ně varovným signálem, že mají upravovat své reakce v jiném duchu.
Kdy jste se ve společnosti IBM začali zabývat digitálním dvojčetem? Kde jste tento virtuální model poprvé využili?
V klientských inovačních centrech společnosti IBM v České republice a na Slovensku jsme je začali uplatňovat krátce po roce 2010, a to zejména v oblasti inteligentních budov a v projektech smart cities. Paradoxně byl mezikrokem produkt IBM IoT Intelligence Operations for Transformation, ten nás přivedl k internetu věcí a právě v tomto řešení digitální dvojče nalézá jedno z nejlepších uplatnění.
Co podle vás nejvíce přispělo k rozvoji digitálního dvojčete?
Téma digitálního dvojčete se stávalo žhavějším s růstem počtu produktů od odlišných poskytovatelů. Na to, aby se v záplavě výrobků a systémů firmy vyznaly a byly schopné vše integrovat do svého prostředí, bylo ideální vytvořit digitální dvojče.
V čem vidíte jeho největší potenciál?
Potenciál digitálního dvojčete přímo souvisí s důvodem jeho nástupu. Při množství systémů, standardů a modelů je potřebné najít společnou bázi, která umožní spolupráci integrovaných řešení. Abychom mohli synergicky zvýšit hodnotu digitalizace, musíme zajistit, aby dvojče co nejlépe využilo všechna data z dostupných systémů. Digitální dvojče je proto možné chápat i jako jeho evoluci. Důležité je i to, že zkracuje cestu ke klientovi a dokáže ušetřit obrovské náklady. To vidím jako jeho největší výhodu.
Jak náročné je vytvořit digitální dvojče a jaké náklady jsou potřeba na jeho „život“?
Lze říct, že náročnost implementace, provozu i údržby systémů spravujících digitální dvojče jsou přímo úměrné složitosti jeho předlohy – budovy, infrastruktury, výrobku a podobně – a počtu systémů, které jsou do něj integrovány. Tato náročnost roste exponenciálně. Nejdůležitější je prvotní nastavení systému a analýza předpokládaného vývoje dané oblasti průmyslu. Je dobré mít v těchto věcech jasno hned na úvod, pak bude vše jednodušší.
Dá se říct, ve kterých oborech je tato technologie nejplatnější?
Naše společnost dodává nejčastěji B2B řešení a obecně můžu říct, že čím je doména byznysu složitější, tím markantnější zjednodušení dokáže implementace digitálního dvojčete přinést. Z našich zkušeností má tato technologie největší uplatnění v automobilovém a leteckém průmyslu, využití nachází i v oblasti správy budov.
Kde podle vás najde uplatnění v nejbližší budoucnosti?
Domnívám se, že po této technologii sáhnou výrobní podniky nastupující cestu rychlého rozvoje, které potřebují sledovat nejnovější trendy. Digitální dvojče jim usnadní testování a systém fungování produktu, díky tomu budou moct rychle zareagovat na vzniklý problém, budou si také moct nasimulovat kroky tak, aby byly připravené na změny ve výrobním procesu.
Otevřelo vám digitální dvojče obzory, které pro vás byly neočekávané?
Určitě. Umožní vám hlouběji se ponořit do záležitostí, jako je prediktivita, ale hlavně digitální dvojčata odkrývají v průmyslu a dalších oblastech možnost rozvoje.
Digitální dvojče a zemědělství, jde to dohromady?
Z našich zkušeností můžeme říct, že ano. Digitální dvojče může například pomoct v oblasti predikce úrody nebo předpovídat počasí.
A v medicíně? Dočkáme se našeho vlastního digitálního dvojčete?
Dá se říct, že je už částečně máme. Elektronické zdravotnictví eHealth, které zavádí česká vláda, má o vás spoustu informací. A představte si, jak by mohly například z dat, která dokážou sbírat nejrůznější elektronické systémy, profitovat zdravotní pojišťovny.
Jsou vždy digitální dvojčata ideálním řešením? Existuje oblast, kde se nedají aplikovat?
Nemyslím si, že digitální dvojče je vždy tím nejlepším řešením. Ale to platí asi o všech pojetích digitalizace. Digitální dvojče je nástroj k integraci s fyzickým světem. Pokud je interakce minimální, je nutnost této abstrakce sporná. A naopak. Pokud dokážete najít smysl této interakce a abstrakce, informační technologie s největší pravděpodobností dokážou tento model využít. Důležité je také vyhodnotit stránku věci, do jaké míry bude finančním přínosem, jestli zobrazení virtuálního prostředí pomůže byznysu a zda přinese benefity, které jsou vyšší než náklady spojené s jeho implementací.
Digitální dvojče produktu nebo procesu většinou předchází a podle něj se vše modeluje. Existuje možnost, že se vytvoří již k běžícímu procesu? Dává to smysl?
Dává to smysl a máme s tím zkušenosti. Všude, kde chcete zlepšit interakci směrem do systému, ze systému, případně obousměrně, dvojče uplatnění najde. Může pomoct projekt urychlit, zlepšit vizualizaci nebo zjednodušit systém.
Můžete na modelovém příkladu popsat využití digitálního dvojčete, které přineslo zajímavé výsledky v oblasti zrychlení a zefektivnění procesů?
Velice úspěšný byl například projekt Zumtobelu „Litecom“ (lighting management system), což byla realizace profesionálního ovládání osvětlení, na které jsme spolupracovali s německou firmou Zumtobel. Z průzkumů nezávislých třetích stran vyplývá, že se díky tomuto řešení podařilo zákazníkům snížit spotřebu energie minimálně o 25 procent, v některých případech může docházet k úsporám až do výše 75 procent.
Nehrozí nám nějaké nebezpečí ze strany virtuálního dvojčete? Lze mu zabránit v tom, aby nepřekračovalo hranice etiky a bezpečnosti?
Určitě ne. Při plánování či vytváření virtuálního dvojčete mu přesně stanovujete kompetence a podle těchto vašich pravidel také funguje. Na druhou stranu zranitelnost, konzistence nebo zastarávání jsou u tohoto tématu stejným problémem jako u ostatních informačních systémů.
V hlavách lidí je zakotveno, že umělá inteligence může být nebezpečná. Jak byste ty, kteří se toho bojí, uklidnila?
S tímto názorem se setkáváme často. Je důležité si uvědomit, že umělá inteligence by měla pomáhat člověku rozvíjet jeho schopnosti a měla by být podporou při jeho rozhodování. Člověka jako takového nenahrazuje. Navíc umělá inteligence řeší vždy jen malou část problému, o kterém rozhodujete vy. Například v raketovém průmyslu se digitální dvojče používá k simulaci a predikci procesů pro start rakety. To je jeho ideální využití, můžete si třeba stokrát zopakovat start. Pokud byste to testovali v reálu, finančně by vás to zruinovalo. Je to tedy ideální příležitost pro využití umělé inteligence. Ta však nemá schopnost dělat takové kroky, aby ohrozila bezpečnost. Takže obdobné obavy jsou opravdu neopodstatněné.
Žijeme v době, která se vyznačuje obrovským zrychlováním procesů, produkt, který přijde na trh, je už prakticky starý. Může digitální dvojče toto riziko předčasného stárnutí zpomalit?
Digitální dvojče je schopné reagovat mnohem rychleji na všechny podněty a dokáže produkt velmi rychle dostat ke klientovi. V tomto směru je tedy rozhodně velkou pomocí.
Může být digitální dvojče východiskem v procesu automatizace a digitalizace malých a středních podniků? Najde si každý typ podniku svou platformu, jak jej efektivně uplatnit?
Domnívám se, že již jsou dostupná řešení, která jsou schopná snížit finanční požadavky vývoje na míru. Hned na počátku je však třeba identifikovat „to pravé ořechové“ pro můj byznys a vše správně vyhodnotit. Pokud máte například strojírenskou firmu, která vyrábí komponenty pro automobilky, bude pro vás tato technologie výhodná. Dokáže nastartovat tržby, snížit náklady, nemáte tolik chybných výrobků a dokážete na trh dodávat mnohem rychleji než vaše konkurence.
Jak se podle vás daří firmám reagovat na nové trendy a jít s dobou?
Sledovat nové trendy je velice náročné. Pokud chce být firma na trhu první anebo mezi prvními, nemá jinou možnost než se vrhnout na nové technologie, díky kterým může získat před ostatními velký náskok. Na druhou stranu je třeba myslet na náklady, zda se jí investice vyplatí. I simulace výrobní linky vyžaduje finanční prostředky a ne každá firma na to dosáhne.
Jak podle vás poznamenají tyto nové technologie společnost?
Obecně umožňují akcelerovat globální vývoj, ale zvyšují tempo. Pokud však do vlaku inovací nastoupíte pozdě anebo se vydáte nesprávným směrem, může to poznamenat vaši prosperitu a konkurenceschopnost. V každém případě je pohled do budoucnosti už dnes určitě velmi zajímavý.
Je digitální dvojče průlomovou technologií? Na úroveň jakého objevu byste jej zařadila?
V současnosti zažíváme nebývalý nárůst inovací, který je důsledkem nástupu nových technologií, jako jsou informační systémy, cloud computing, umělá inteligence, IoT či Průmysl 4.0. A digitální dvojče je kousíčkem v mozaice, která může podnikům pomoct posunout se dopředu. Pro některé firmy je adopce digitálního dvojčete tím nejlepším řešením.
Soňa Singerová, foto: IBM
