KE SPOLUPRÁCI S AIRBUSEM POMOHLA SNAD I NÁHODA
Je to příběh jak z červené knihovny. Vyučil se černému řemeslu a od soustruhu přes vlastní podnikání vystoupal na post ředitele společnosti, jejíž produkty létají ke vzdáleným planetám. „Přiznám se, že mě nikdy nenapadlo, že se někdy takto podívám do vesmíru,“ říká Pavel Sobotka, ředitel české společnosti Frentech Aerospace s.r.o.
Jeho firma (a dvou dalších společníků) je podepsána pod prestižními projekty, jako jsou například pozlacená zrcadla pro radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile či mechanismus, který přistál na Marsu, společnost má na svém kontě i 1,5 milionů dílů pro Airbus. „Nikdo z nás si ani ve snu nepomyslel, že budeme dodávat mechanismy a díly pro projekty Iridium Next, OneWeb, Ariane 5 a mnoho dalších. Je to úctyhodný výkon všech našich spolupracovníků,“ doplnil Pavel Sobotka.
Frentech Aerospace je ryze česká firma, která vznikla v roce 1994. Jejím původním cílem bylo stát se kvalifikovaným a konkurenceschopným dodavatelem v oboru přesné mechaniky. „Od samého začátku to nebylo lehké a jednoduché to není ani dnes. Někdy nám nahrálo trochu štěstí a naopak mnohdy jsme museli překonávat složité situace,“ říká ředitel Frentechu.
Největší díl štěstí si společnost ukrojila při startu spolupráce s Airbusem, jedním ze dvou největších světových výrobců civilních dopravních letadel. „Dalo by se říci, že tuto spolupráci zahájila náhoda. Airbus si nás našel sám, a to v době, kdy jsme se teprve rozjížděli. Byla to událost doslova z říše snů,“ vzpomíná Pavel Sobotka. První zakázku pro Airbus Frentech realizoval v roce 1997. Šlo o objednávku za 170 dolarů.
„Dodnes jsme Airbusu dodali více než 1,5 milionu dílů v malých výrobních dávkách pro všechny typy letadel. Jsem obzvlášť hrdý na to, že jsme dodávali díly již pro prototypy letadel A380, což je největší dopravní letadlo na světě, či A400M nebo A350. Naše společnost zanechala v těchto letadlech stopu od prvopočátku a na jejich výrobě spolupracuje dodnes,“ uvedl Pavel Sobotka. K Airbusu postupem času přibyly další významné značky, jako jsou dodávky, i když nepřímé, například pro Boeing či Embraer.
Podle ředitele Frentechu stojí za výsledky tvrdá práce a investice do technologií, zlepšení interních procesů a odpovídající produktivita práce. „V oblasti malosériové a kusové výroby není jednoduché nastavit tyto procesy. A hlavně, naši spolupracovníci se museli všem požadavkům zákazníků přizpůsobit a pochopit je. Toto je zcela klíčové. Stroje můžete koupit, ale schopné a odpovědné spolupracovníky ne. Musíte si získat důvěru klientů a prokázat, že na to máte,“ dodal Pavel Sobotka.
Ředitel společnosti Frentech Aerospace Pavel Sobotka říká:
MUSÍTE BÝT PŘIPRAVENÍ NABÍDNOUT TO NEJLEPŠÍ
Česká společnost Frentech Aerospace se významnou měrou podílí na vesmírných projektech. Svou stopu již zanechala na Marsu, díly z její produkce zamíří k Jupiteru. Dodává díly pro raketu Ariane 5 i pro satelitní systém OneWeb, pokrývající internetovým signálem celý svět. Novinky z vesmírného programu společnosti Frentech Aerospace přiblížil Světu průmyslu její ředitel Pavel Sobotka.
Jak daleko do vesmíru se vaše výrobky dostaly?
Zatím je to nejdál na Mars. Tam v rámci mise ExoMars 2016 přistál modul, který měl na sobě naše mechanismy. Bohužel přistál „tvrdě“. Pro další misi ExoMars 2020 vyrábíme dva mechanismy. Pro přistávací modul je to „Canister“, ve kterém je umístěn padák a mechanismus, který zajistí uvolnění tohoto padáku tak, aby modul bezpečně přistál. Úplně nejdál ale poletí naše díly a mechanismy v rámci mise Juice. To bude až k Jupiteru.
Jaký podíl z vaší činnosti zaujímá vesmírný program?
V roce 2017 se vesmírný průmysl podílel na našem obratu 34 procenty. Bylo to hodně a musím přiznat, že toto procento je rizikové. Je nutné porozumět tomu, že není možné plánovat kontinuální růst v těchto aktivitách, protože není jasné, jaké projekty se vám podaří „vybojovat“. Konkurence je tvrdá a vesmírné projekty nejsou jednoduché, přinášejí s sebou velkou míru rizika. Existuje toho mnoho, co nemůžete ovlivnit. Do budoucna bychom chtěli dosáhnout na projekty s vyšším podílem integrace.
Vaše produkty míří do vesmíru, když se něco porouchá, neexistuje šance to opravit. Co všechno díly musejí překonávat kromě přetížení či obrovských teplotních změn?
Požadavky na díly a mechanismy jsou opravdu vysoké. Konstruktéři musejí volit materiály tak, aby měly odpovídající mechanické a termální vlastnosti, konstrukce musejí být navíc lehké a vše ještě podléhá normám ECSS. Některé díly a mechanismy se musejí testovat v termální vakuové komoře při extrémních teplotách, provádějí se vibrační či akustické zkoušky a další. Testování probíhá podle specifikace zákazníků. Vedle toho je nutné kvalifikovat jednotlivé procesy. Je toho prostě hodně a také se vytváří mnoho dokumentů a protokolů.
Působíte v oblasti, která patří k nejvíce se rozvíjejícím, abyste získali zakázky, musíte být krok před konkurencí a neustále investovat do vývoje. Jaké objemy peněz každoročně vkládáte do inovací?
Investovat se musí. Nikdo na nás nebude čekat. Musíte být připravení nabídnout to nejlepší a ty nejlepší služby. Odhaduji, že do investic a inovací našich procesů dáváme ročně pět set tisíc až jeden milion eur.
Můžete zmínit přelomové inovace?
Za klíčové investice, které pro vesmírné aktivity využíváme, je možné považovat vytvoření čistých prostor, velmi přesný měřicí stroj, jehož základní nepřesnost je 0,9 mikrometru na metr, termální a termo-vakuové komory pro testování, přístrojovou techniku pro kontrolu partikulární a molekulární kontaminace, krystalické váhy TQCM pro provádění odplynění a jeho kontroly. Dále jsme pořídili velmi přesné obráběcí stroje. Poslední investicí je lineární pětiosé centrum. Za důležitou považuji také investici do vzdělávání a získávání praktických zkušeností kolegů, kteří na vesmírných projektech pracují.
Produkty vaší společnosti míří nejen do leteckého průmyslu, ale i jiných odvětví. Je pro vás diverzifikace důležitá?
Diverzifikace je velmi důležitá, i když mnohdy komplikuje život. Žijeme ve světě rychlých změn a globalizace, nedá se na nic spoléhat. Proto je pro nás rozložení rizik základním úkolem. Nově se k tomu diskutuje o brexitu a obchodních válkách – to pro spolupráci nejsou dobré zprávy.
Můžete představit nejzajímavější projekty, na kterých se vaše společnost podílela? Čím byste se chtěl pochlubit?
Asi ta nejrozsáhlejší akce, na které jsme se podíleli, byl největší komerční vesmírný projekt Iridium Next. Dodali jsme celkem 500 mechanismů pro 81 satelitů. Za zmínku určitě stojí i menší projekty, jako je například ExoMars 2016 či telekomunikační satelity, pro které jsme historicky dodali velké množství dílů. Mechanismy jsme dodávali i pro družice O3B a Neosat, což jsou telekomunikační satelity.
Na čem nyní aktuálně pracujete?
Asi největší projekt je pro satelity MTG (Meteosat Third Generation). Dodáváme velmi složité sestavy kryostatu, což je část přístroje, který pracuje v kryogenních podmínkách. Struktura je z titanu a díly mají povlak z čistého zlata. Dále jsou to projekty pro ExoMars 2020, díly pro projekt Euclid, podílíme se na výrobě dílů kosmického segmentu systému MetOp SG, dodáváme díly pro družicové platformy Neosat, sondu Juice, která zamíří k Jupiteru, pro raketu Ariane 5 i pro satelitní konstelaci OneWeb a další. Jedná se vždy o mezinárodní součinnost, spolupracujeme i s českými firmami.
Brno Space Technology Group je sdružení pěti sobě navzájem užitečných firem, jehož součástí je i vaše společnost. Můžete zmínit projekty, na kterých jste společně pracovali? Jak se vám tato spolupráce osvědčila?
Jde o sdružení firem, které jsou si vzájemně prospěšné. Ta spolupráce vznikla zcela samovolně. Jednáme otevřeně, informujeme se, pomáháme si a vzájemně nabízíme komplexní řešení pro naše zákazníky. Pokrýváme široké spektrum aktivit od designu přes konstrukce testovacích přípravků až po výrobu a testování produktů. Důvěřujeme si, nepodvádíme se a máme radost z úspěchů toho druhého. A navíc jsme všichni velmi blízko, což je dobré pro operativní řešení. Spolupracujeme na projektech, jako jsou elektročerpadla pro raketové motory, elektroventilky pro rakety Vega nebo například využití materiálu s tvarovou pamětí jako systém motorizace. Snažíme se, aby byla česká stopa ve vesmíru vidět. Dá to ale ještě mnoho práce.
Láká vás osobně cesta do vesmíru?
Na cestu do vesmíru nemám dost odvahy či drzosti. Od mládí jsem nesnášel kolotoče, a tak bych let do vesmíru pravděpodobně ani nepřežil. Skláním se před panem Remkem a dalšími, kteří to dokázali, ať již byli odkudkoli. Ano, toto jsou a byli hrdinové!
Soňa Singerová, foto: Jan Pirgl
