ČESKÁ REPUBLIKA NA CESTĚ OD MONTOVEN KE ZNALOSTNÍ EKONOMICE
Ing. Štěpán Křeček, MBA, hlavní ekonom BH Securities
Je to již téměř 30 let od přelomového roku 1989 a mnoho lidí má pocit, že naše země stále nedohnala západní Evropu, což byl hlavní ekonomický cíl sametové revoluce. Obrovské rozdíly mezi Českou republikou a západní Evropou se sice snížily, nicméně většina Čechů si při cestování stále připadá jako chudí příbuzní. V loňském roce dosahovala průměrná hodinová mzda při započítání odvodů v České republice 10,1 eura, což je čtyřikrát méně než v Lucembursku a Dánsku, třikrát méně než ve Francii a Německu, dvakrát méně než v Itálii a Španělsku.
Struktura naší ekonomiky nízkým mzdám nahrává, protože vznikala pomocí zahraničních investic, které umožnily relativně rychlou transformaci tuzemské ekonomiky. Klíčové sektory hospodářství však kvůli zahraničním investicím z velké části nepatří Čechům, což vede k vysokému odlivu kapitálu z České republiky do zahraničí. V přepočtu na hrubý domácí produkt jsme v tomto ukazateli dokonce jedni z nejhorších v rámci celé Evropské unie.
Zahraniční kapitál na našem území málokdy investuje do vývoje a inovací, které na sebe vážou vysokou přidanou hodnotu. V České republice jsou výrazně častější zahraniční investice do tovární výroby, která využívá relativně levné a kvalifikované pracovní síly. České hospodářství se přitom z velké části orientuje na výrobu subdodávek a dílů, které jsou vyváženy do zahraničí. Nízká přidaná hodnota této činnosti je spojena s celou řadou ekonomických problémů. Někdy se proto o České republice mluví jako o pouhé montovně.
Přehnaný pesimismus však není namístě. Naše země má na rozdíl od mnoha jiných našlápnuto k pozitivní změně. V České republice vzniká celá řada pozoruhodných projektů, které ve světě nemají obdoby. Například brněnské společnosti Kiwi.com stačilo pouhých šest let, aby se stala nejrychleji rostoucí firmou ve střední a východní Evropě. Tržby společnosti se pohybují kolem 18 miliard korun a počet zaměstnanců překonal hranici 1700. V České republice přitom najdeme mnoho podobných příkladů, kdy se sešla parta přátel v garáži a vybudovala miliardový byznys, a právě v tom se Češi odlišují od většiny ostatních. Máme skvělé nápady, které nezůstávají jen na papíře, a dokážeme je realizovat v praxi.
Úkolem nově vznikajících firem je porazit montovny, které kvůli své nízké přidané hodnotě nebudou schopné ustát zvyšování mzdových nákladů. Postupný zánik montoven přitom povede k přerodu české ekonomiky z průmyslově orientované na znalostní, čímž se změní struktura celého hospodářství. Nově vznikající společnosti přitom zpravidla bývají v českém vlastnictví, což by v delším časovém horizontu mohlo snižovat odtok kapitálu do zahraničí. V konečném důsledku tak lidé v České republice mohou získat západní životní úroveň s odpovídajícím výkonem ekonomiky a mzdovou strukturou.
Stát by se měl snažit tomuto vývoji pomáhat. Je proto třeba změnit školské osnovy tak, aby absolventi byli připraveni pracovat hlavou při vysoké míře abstraktního uvažování. Představa, že naše ekonomika zbohatne výchovou řemeslníků, je chybná a patří do minulého století. Zahraniční firmy by již neměly dostávat investiční pobídky, pokud jejich projekty nebudou zahrnovat výzkum. Prioritou České republiky přitom musí být pomoc malým a středním podnikatelům, kteří tvoří páteř ekonomiky a zaměstnávají drtivou většinu lidí.
PLUSY ČESKÉ EKONOMIKY
+ vzniká celá řada pozoruhodných projektů, které ve světě nemají obdoby
+ máme skvělé nápady, které nezůstávají jen na papíře, dokážeme je realizovat
+ nově vznikající společnosti zpravidla bývají v českém vlastnictví
MINUSY ČESKÉ EKONOMIKY
– nízká průměrná mzda
– klíčové sektory hospodářství z velké části nepatří Čechům
– hospodářství je hodně orientováno na výrobu subdodávek a dílů, které jsou vyváženy do zahraničí
HB Securities je licencovaný obchodník s cennými papíry a člen Burzy cenných papírů Praha, a.s. Společnost byla založena v roce 1993, krátce po vzniku kapitálového trhu v České republice.
JE PODLE VÁS ČESKÁ REPUBLIKA MONTOVNA? CO BYSTE ŘEKL ČLOVĚKU, KTERÝ TO TVRDÍ?
Marek Čížek
FES&P manažer pro východní Evropu, Faurecia Clean Mobility
NE
Česká republika je exportně zaměřená, více než sedmdesát procent všeho, co se u nás vyrobí, je exportováno a spotřebováno mimo naši republiku. I přes tento fakt jsme zemí s řadou vývojových center, univerzit a je u nás stále přihlašováno velké množství speciálních patentů. V poslední době můžeme sledovat zajímavé vývojové projekty věnující se kompozitním materiálům či speciálním bateriím pro dlouhodobé uložení energie. Proto vidím naši republiku stále jako důležitou část Evropy, ne jen jako montovnu.
Milan Šlachta
Generální manažer, Bosch Group v ČR
NE
Ten, kdo si to myslí, by se měl probrat a vidět pozitivní vývoj současného desetiletí. Setkávám se poslední dobou s velkým množstvím českých firem, které úspěšně rostou s vlastními produkty a službami. Zahraniční společnosti jako Bosch přesouvají do České republiky R&D aktivity a zvyšují přidanou hodnotu svých produktů. Že se nedá ze dne na den udělat z České republiky něco jako Silicon Valley, je snad pochopitelné, vše má svůj vývoj a já věřím, že jde správným směrem. Oklikou bychom se asi opět dostali ke vzdělávání.
Niclas Pfüller
Generální ředitel, Brose CZ spol. s r.o.
NE
Česká republika je na stejné úrovni jako Německo. Dodavatelé pro automotive v České republice přinášejí vysokou přidanou hodnotu do globálního dodavatelského řetězce a hodně technologicky zaměřených společností je minimálně srovnatelných se společnostmi v západní Evropě. Navíc čím dál tím více společností u nás rozšiřuje svá vývojová střediska a sdílené servisní funkce. Z tohoto pohledu je Česká republika v oblasti automotive velmi silným hráčem, a to nemluvím o výrobcích automobilů, kteří zde také provádějí mnohem více činností než pouze „montování“ aut. Vývoj, kterým Česká republika za posledních 25 let prošla, je impozantní.
Todd C. Morgan
Výkonný ředitel, Varroc Lighting Systems s.r.o.
NE
Osobně věřím, že stále větší podíl energie bude získáván z obnovitelných zdrojů. Dekarbonizaci energetiky – či spíše odklon od fosilních paliv – však nelze provést skokově a přechodné období bude trvat několik desetiletí, zvláště s ohledem na fakt, že se dnes snažíme elektrifikovat též dopravu (bateriová a vodíková vozidla). V tomto období je pro mne bezemisní jaderná energie lepší volbou. Důležité je také zvyšování efektivity nakládání s energií, včetně její akumulace.
Petr Novák
Ředitel a jednatel, Koyo Bearings Česká republika
NE
Myslím, že to už platí jen ve velmi malé míře. Zahraniční investoři, kteří šli v minulých dvou desetiletích do České republiky, brzy poznali, že se u nás dají velmi dobře dělat i sofistikovanější věci než jen montáž. Znám několik příkladů takových firem, které ze začátku byly koncipovány jen jako montovny, ale postupem času se vypracovaly, získaly si důvěru zahraničních vlastníků a dnes je tu alokován i jejich vývoj. Označení České republiky jako montovny většinou zaznívá od těch, kteří se v oboru příliš neorientují.
Samozřejmě tady stále jsou případy, kdy společnosti produkují výrobky s nízkou přidanou hodnotou. České firmy ve velké míře fungují jako dodavatelé, konečný výrobek, který samozřejmě obsahuje nejvyšší marži, se pak vyrábí třeba v Německu v místních firmách. Abychom to změnili, je potřeba podporovat malé české podnikatele s dobrými nápady, kteří se mohou stát globálně úspěšnými.
Richard Szrajber
Jednatel a ředitel divize TAPI, Teva Czech Industries
ANO
Asi bych musel z velké části souhlasit. Česko se skutečně stalo pro ostatní evropské země zdrojem levné pracovní síly. Na druhou stranu právě díky tomu čelíme rekordně nízké nezaměstnanosti a dlouhodobému hospodářskému růstu. Bylo by ale nesprávné tento trend podporovat donekonečna. Tím, že dostatečně nepodporujeme rozvoj výzkumu a naší vlastní výroby, se stáváme zcela závislými na ekonomikách jiných zemí a tím pádem nejsme schopní prosperitu naší země ovlivňovat. Stačí si vzpomenout na krizi v letech 2009 a 2010.
Rostislav Khýr
Generální ředitel, Mann+Hummel (CZ)
NE
Vidím kolem sebe řadu projektů, v jejichž rámci společnosti na našem území vytvářejí vedle výrobních závodů i vývojová centra či centra sdílených služeb. Náš závod je toho příkladem, a to v obou případech – máme vývojové centrum i centrum sdílených služeb. Mezinárodní společnosti využívají samozřejmě pobídek, výhody nižších mzdových nákladů, ale i technické vyspělosti našeho státu. Já osobně vidím tento trend pozitivně, neboť dovezené know-how a získané znalosti u nás zůstanou a my jako Česká republika na tom můžeme stavět do budoucna.
Radek Strouhal
Generální ředitel, Tatra Trucks
NE
Ten, kdo si to myslí, neví, co mluví. Pár montoven u nás vzniklo, ale drtivá většina společností postupně přidává i místní vývoj a další výrobu. Jde spíše o to, abychom měli připravené studenty, kteří budou schopní poptávku po vývojových pracovnících nasytit.
Antonín Růžička
Generální ředitel, Wikow Industry
ANO i NE
Máme tady oboje, výrobu i montáž, a mám dojem, že výrobních závodů neubývá. Prospěšné by bylo zvýšit podíl finálních výrobků mimo automobilový průmysl. To je samozřejmě velmi obtížné, protože samotný český trh je pro finalistu malý, a proto musí nutně vyvážet. To znamená uspět na mezinárodních trzích, což bez silných referencí a dobré prodejní a servisní sítě není možné. Mezinárodní úspěch také předpokládá neustálý vývoj a inovace a to je velmi nákladné a dlouhodobé.
Martin Bednarz
Generální ředitel, Škoda Vagonka
NE
Je pravdou, že Česká republika je závislá z velké části na automobilovém průmyslu. Nicméně existuje stále řada firem, jako například naše skupina ŠKODA TRANSPORTATION a.s., s vlastním výzkumem a vývojem tvořícím vysokou přidanou hodnotu. Musíme dále podporovat nové vývojové projekty, zajímavé start-upy i výzkumná a vývojová centra.
Milan Šlapák
Víceprezident, GE Aviation Czech
NE
Tomu, kdo si to myslí, bych doporučil přestat číst Blesk a sledovat Novu. Pokud se podíváme na ekonomická data, tak je jasné, že Česká republika je dlouhodobě průmyslově a exportně orientovaná ekonomika. V tom je naše síla a na tom musíme stavět. Nyní je naše země připravená udělat další krok, který směřuje k nárůstu počtu výzkumných center, inovacím a obecně k vyšší přidané hodnotě. Tento krok by nicméně nebyl možný, pokud bychom mezitím nezískali důvěru investorů a zahraničních centrál prokázáním schopností v oblasti, která dostává nelichotivou nálepku „montovna“.
Tomáš Hron
Finanční ředitel společnosti Tart s.r.o.
ANO i NE
Myslím, že je to jen částečná pravda. Česká republika je na špici, pokud se podíváme na ukazatele, jako je podíl průmyslové výroby na HDP. Významnou roli hraje automobilový průmysl a v této oblasti rozhodně nejsme montovnou, ale výrobcem všech částí, ze kterých se potom montují hotová auta. Bez českých výrobků by se v současné době neobešlo snad žádné auto vyráběné v Evropě. Problém je spíše v přidané hodnotě. Vyrábíme jen málo výrobků, které jsou pak rovnou prodávány koncovým zákazníkům, a tedy s největší marží. Jsme špička jako subdodavatelé, ale realizujeme menší marži než ti, kterým dodáváme. Můžeme tak zacitovat Cimrmana: „Opět tak česká dovednost pomáhá k vítězství jiným národům.“
