VLASTNÍ LOKOMOTIVA? TO BYL PŘIROZENÝ VÝVOJ

Vydáno 8.6.2018

Lokomotivy jejich vlastní konstrukce brázdí Pobaltí, Finsko, putují i za polární kruh, projíždějí tunelem Marmaray pod Bosporem. „Co se zakázek týče, těch máme zhruba na pět let dopředu. Kvůli nedostatku pracovních sil jsme nuceni některé zakázky posouvat, nebo dokonce odmítat,“ říká Jaroslav Plhák, obchodní ředitel společnosti CZ LOKO, a.s.

 

Čím se společnost CZ LOKO zabývá? Co svým klientům nabízí?

Společnost CZ LOKO je přední evropský výrobce lokomotiv, jehož doménou jsou dieselelektrické lokomotivy určené pro posunovací a traťovou službu. Zaměřujeme se i na speciální drážní vozidla, což jsou například drezíny, nebo ucelené měřicí vlaky. Našim klientům nabízíme komplexní balíček služeb, jenž obsahuje vlastní výrobu kolejových vozidel, modernizace, servisní služby, opravy a také lokomotivní pronájmy.

Společnost CZ LOKO začala psát novodobou historii v roce 2004, v letošním roce zrealizujete tisící lokomotivu, vyvíjíte nové stroje, působíte v Polsku a Itálii. Jaké byly ty nejdůležitější mezníky pro vaši společnost během těch desítek let?

Pokud bych měl zmínit klíčové úspěchy, určitě bych začal rokem 2003, kdy jsme vyrobili první dvounápravovou lokomotivu vlastní konstrukce z typové řady EffiShunter. V tom samém roce vstoupil do firmy i strategický partner, společnost Zeppelin.

V roce 2008 následovala výroba první dvounápravové lokomotivy vybavené asynchronními trakčními motory vlastní konstrukce a v roce 2012 to byla již čtyřnápravová lokomotiva s již odzkoušeným AC/AC přenosem výkonu. Z hlediska našeho výrobního portfolia pak považuji za nejvýznamnější rok 2016, kdy jsme dokončili první čtyřnápravovou asynchronní lokomotivu dle nejnovějších TSI norem, EffiShunter 1000. Na tuto platformu nyní unifikujeme naše portfolio.

Samotná historie závodu CZ LOKO v České Třebové se však začala psát již v roce 1849, kdy zde byly postaveny dílny v souvislosti s dokončenou Pernerovou tratí Olomouc–Praha.

Jak se od té doby změnila práce vašich zaměstnanců?

Změnila se hodně a neustále se zefektivňuje. V posledních letech intenzivně investujeme do nových provozů a technologií, abychom našim zaměstnancům práci maximálně usnadnili a udělali ji bezpečnou a efektivní.

Minulý rok jsme například postavili novou motorárnu a podvozkárnu, předtím novou halu pro demontáže, halu, ve které vyrábíme elektrické točivé stroje, zkušebnu lokomotiv s elektrickou rekuperací a další. V Jihlavě jsme vybudovali halu pro montáže vozidel a servisní centrum.

Věnujete se opravárenství, modernizaci, výrobě a pronájmu lokomotiv. Který z těchto oborů je pro vás klíčový z pohledu obratu?

V minulosti se jednalo hlavně o opravy lokomotiv, především z produkce ČKD. Dnes je to především novovýroba a komplexní modernizace lokomotiv. Z pohledu oprav již v drtivé většině opravujeme kolejová vozidla naší produkce. Na vzestupu je také půjčovna lokomotiv a poskytování full servisu, což je komplexní zajišťování servisu a údržby. Naši klienti „pouze“ s lokomotivami jezdí a odpovědnost za vše ostatní je už na nás, na profesionálech v oboru.

V roce 2003 spatřila světlo světa první dieselelektrická lokomotiva vaší vlastní konstrukce. Proč jste se rozhodli odbočit z cesty opravárenství směrem k vývoji vlastních strojů?

Především si chceme zajistit dlouhodobé uplatnění na trhu a tím našim zaměstnancům garantovat dlouhodobé a perspektivní pracovní pozice. Pokud bychom tenkrát zůstali pouze u oprav, CZ LOKO by v takovéto velikosti už určitě neexistovalo. V zemích střední Evropy jsme jako výrobci dieselelektrických posunovacích lokomotiv zbyli víceméně jediní.

Dokončili jste projekt EffiShunter 1000, což je lokomotiva kompletně vyvinutá v CZ LOKO, a zahájili jste její sériovou výrobu. Jak dlouho na tomto projektu vývojáři pracovali a jaká úskalí museli překonávat?

Historii této lokomotivy lze vysledovat až do roku 2008, kdy CZ LOKO vyrobilo prototyp dvounápravové lokomotivy řady 719. Jednalo se o první lokomotivu vyrobenou v CZ LOKO, která byla vybavena asynchronními trakčními motory. Následně došlo k otestování celého principu nové asynchronní lokomotivy, tedy pojezdu, AC/AC přenosu výkonu, asynchronních trakčních motorů a měničů, řídicího systému a podobně, v reálném provozu.

Tyto zkušenosti s konstrukcí a provozem se promítly do vývoje nového dvounápravového podvozku, na jehož základě byla v roce 2012 postavena čtyřnápravová lokomotiva řady 744.001. Ta byla následně představena na největším světovém železničním veletrhu InnoTrans v Berlíně. Ke zkušebnímu a ověřovacímu provozu došlo v rámci pronájmu v programu CZ LOKO POOL, kde se ukázaly přínosy a neduhy celé konstrukce, které byly nakonec zohledněny ve finálním řešení lokomotivy 744.101 z produktové řady EffiShunter 1000. Ta se stala vůbec první lokomotivou z celého portfolia schválenou podle nejnovějších norem TSI.

Kdy opustil prototyp této lokomotivy výrobní závod?

Prototyp nového EffiShunteru 1000 podle TSI opustil výrobní závod CZ LOKO v roce 2017. První pětikusová série byla schválena pro provoz v Itálii a předána italské společnosti Mercitalia. V současnosti se spouští skutečná sériová výroba této řady. V době vývoje a výroby prototypu a pětikusové série se v CZ LOKO spouštěly i další významné portfoliové projekty, jako například MUV 75 a Effi­Shunter 300. Všichni zaměstnanci přitom udělali obrovský kus práce a patří jim za to velké poděkování. Projekt EffiShunter 1000 nám nyní poskytuje vlastní platformu, na které lze vystavět kompletně nové portfolio lokomotiv pro posunovací i traťovou službu. Tento projekt výrazně ovlivnil celé CZ LOKO, posunul nás do „evropské ligy“ výrobců kolejových vozidel.

V poslední době se hodně hovoří o autonomním řízení vozů, dokážete si představit, že jednou vaše lokomotivy bude řídit počítač?

V oblasti drážní hromadné dopravy je autonomní řízení realita už dnes. Stačí se podívat např. do Londýna, kde linka DLR takto funguje již téměř třicet let. U nákladní dopravy a seřazování vlaků jako takových k tomu jistě jednou dojde také a my si určitě v této oblasti nenecháme ujet vlak.

Můžete popsat, se kterými vlastními lokomotivami nejvíce bodujete a kam je dodáváte? Kde všude vaše stroje jezdí a na které trhy se chcete dál zaměřit?

Momentálně běží sériová výroba nejmenších lokomotiv EffiShunter 300 pro České dráhy, jednu tuto lokomotivu si také objednalo metro ve Varšavě. Středně výkonné lokomotivy řady EffiShunter 500 a 700 jsme dodali do Škody Auto, Třineckých železáren a společnosti Naftna Industrija Srbije v Srbsku. Dokončili jsme také pětikusovou sérii EffiShunteru 1000 pro italského dopravce Mercitalia Shunting & Terminal.

Pět kusů šestinápravových EffiShunterů 1600 provozuje první finský soukromý dopravce Fenniarail a jeden stroj společnost CER Cargo Holding v Maďarsku. Velké série těchto lokomotiv jsme v minulosti dodali na východní trhy. Pět desítek lokomotiv jezdí v Bělorusku, devět v Rusku, dvě desítky v Lotyšsku a v Litvě. Řada 741.7 zaznamenala velký úspěch v Itálii a v Turecku.

Dokončujeme také projekt komplexní modernizace čtrnácti kusů „dvojiček“ lokomotiv 2M62UM v Lotyšsku a původně americké lokomotivy C30-M v Estonsku. Součástí našeho současného portfolia je i elektrická dvousystémová lokomotiva EffiLiner 3000, kterou využívají především společnosti IDS Cargo a CER Cargo Holding. Další operátoři budou následovat.

Určitou specialitou je v CZ LOKO výroba speciálních drážních vozidel. Jde o vozidla MUV určená pro údržbu tratí nebo různé měřicí speciály. V současnosti probíhá sériová výroba padesáti kusů drezín typu MUV 75 a stavba speciálního měřicího vozu pro rychlost 200 km/h, vše pro SŽDC.

Téměř 70 procent naší výroby směřuje do zahraničí, kde neustále dobýváme nová teritoria, nyní například Švédsko, Norsko, Turecko a Írán.

Máte ve svém oboru v rámci Evropy konkurenci? Musíte o trhy tvrdě bojovat?

Konkurence je obrovská a je celosvětová. Čelíme například velmi nízkým cenám z Číny. Díky spolehlivosti, českému know-how a nízkým nákladům na provoz a údržbu našich produktů tento konkurenční boj vyhráváme. Naším cílem už není jen prodat lokomotivu, nabízíme komplexní smart řešení. To znamená, že kromě samotné dodávky zajišťujeme i dlouhodobý full servis a financování lokomotiv. Vstoupit na jednotlivé trhy a uspět tam je mimořádně obtížné a konkurence nám zadarmo nic nedaruje. Kromě kvalitního produktu musíte mít o trhu další nezbytné znalosti. Musíme například také respektovat místní so­ciálně-kulturní, politické či ekonomické prostředí a mnoho dalšího.

Na vašich webových stránkách je poměrně dlouhý seznam volných pracovních pozic – od manipulačního dělníka přes zámečníky a lakýrníka až po key account manažery. Pociťujete tedy také, že na trhu práce není dost kvalitních technicky vybavených pracovníků?

Nedostatek pracovníků samozřejmě pociťujeme. Ve výrobě nám chybí zhruba padesát zaměstnanců. Situace už je bohužel tak kritická, že jsme nuceni některé zakázky posouvat nebo dokonce odmítat. Aktuálně jsme kvůli tomu ztratili zakázky za desítky milionů korun.

Studentům technických oborů poskytujete stipendia, u vybraných oborů také nabízíte náborový příspěvek. Pomohl tento váš program „náboru“ potřebných pracovních sil?

Ano, určitý počet lidí se nám díky tomu daří získávat, ale je to pouze jedna z cest, jak najít kvalitní zaměstnance. Dlouhodobou spolupráci máme s Univerzitou Pardubice, Vysokou školou báňskou v Ostravě, Vyšší odbornou a střední školou technickou v České Třebové nebo Střední školou průmyslovou, technickou a automobilní v Jihlavě. Vysokoškolským studentům dále nabízíme možnosti spolupráce na bakalářských a diplomových pracích.

Můžete předestřít své plány na budoucích pět deset let z hlediska vývoje, popřípadě investic?

V plánu je samozřejmě pokračování modernizace výrobních závodů a zvyšování jejich kapacit. Dále budeme rozvíjet produkty z našeho portfolia. Například z platformy EffiShunteru 1000 budou vycházet čtyři unifikované produktové lokomotivní řady. Ve spolupráci s Dopravní fakultou Jana Pernera Univerzity Pardubice plánujeme výzkum a vývoj lokomotiv v oblasti využití alternativních pohonů. Zkušenosti již máme s CNG, vyvíjíme hybridní lokomotivu a zkoumáme potenciál vodíkového pohonu na seřadištích a v nákladní vozbě. Věříme, že budoucnost patří železnici a na jejím rozvoji se chceme podílet.

 

Soňa Singerová

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

[slider]

TOP Rozhovory

PŘEDSTAVA AUTONOMNÍCH AUT NA SILNICÍCH MÁ K REALITĚ STÁLE DALEKO

PŘEDSTAVA AUTONOMNÍCH AUT NA SILNICÍCH MÁ K REALITĚ STÁLE DALEKO

Vydáno 11.11.2019

Nejen fanoušci nových technologií sní o dni, kdy sednou do auta, které je bez jejich asistence odveze stovky kilometrů daleko. Jenže na tu chvíli si ještě nějaký pátek počkáme. V českém startupu Roboauto proto šli jinou cestou, vsadili na vývoj dálkově ovládaných vozidel. „V některých situacích musí do hry vstoupit vzdálený operátor, který robota převezme a instruuje ho, co má dělat,“ říká Martin Králík.

ZÁKAZNÍCI JSOU OHROMENI TÍM, CO U NÁS VIDÍ

ZÁKAZNÍCI JSOU OHROMENI TÍM, CO U NÁS VIDÍ

Vydáno 23.9.2019

Doby, kdy společnost TAJMAC-ZPS udivovala svět legendárním revolverovým soustruhem R5, jsou pryč. I po desítkách letech však zlínský podnik patří k lídrům na trhu s obráběcími stroji. „Do konce letošního roku představíme nový model dlouhotočných soustruhů MANURHIN K‘MX a připravujeme upgrade větších vertikálních obráběcích center,“ říká generální ředitel Michele Tajariol.

PODNIKATEL MÁ ZA LIDI VĚTŠÍ ZODPOVĚDNOST NEŽ POLITIK

PODNIKATEL MÁ ZA LIDI VĚTŠÍ ZODPOVĚDNOST NEŽ POLITIK

Vydáno 18.9.2019

Letos uplynulo třicet let od chvíle, kdy Jiří Hlavatý nastoupil do funkce generálního ředitele společnosti Juta podnikající převážně v textilním průmyslu. Později úspěšnou firmu koupil a v jejím čele stojí dodnes. Dobře však ví, že se blíží čas, kdy žezlo předá někomu dalšímu. „Jutu neprodám, ale konkrétní plány si zatím nechávám pro sebe,“ řekl v rozhovoru pro Svět průmyslu.

K VEŘEJNÝM VĚCEM CÍTÍM ODPOVĚDNOST

K VEŘEJNÝM VĚCEM CÍTÍM ODPOVĚDNOST

Vydáno 4.9.2019

Pohybuje se na rozhraní strojírenského a sklářského průmyslu. Patří mu nejen společnost Wikov, která proslula svými převodovkami, ale i sklárny Bomma a Rückl. „Dělím svůj čas přibližně na poloviny mezi strojírenství a sklářství. Největší radost mám z úspěšně dokončených akvizic ve strojírenství a nových produktů Rückla,“ říká Martin Wichterle.

Zobrazit Více