„Pánové, udělejme novou třídu strojů tak, aby se za padesát let říkalo – ti chlapi to tehdy zkonstruovali a vymysleli perfektně, když se stále prodává!“ A konstruktéři sestrojili inovativní WHT 110 C, který má nejvyšší ambice stát se nezapomenutelným strojem nové éry, potvrdil vizi úspěchu nové řady obráběcích center Jan Rýdl, generální ředitel společnosti TOS VARNSDORF.
Od 18. září vystavujete na EMO Hannover stroj WHT 110 C – znamená tato světová premiéra podepsaný vstup TOSu VARNSDORF do Industry 4.0?
WHT 110 C je naše novinka a krok k tomu, abychom lépe dokázali vyhovět požadavkům zákazníků na plnou automatizaci – tedy na adekvátní vybavení stroje, příslušenství, automatické výměny příslušenství a obrobků. Očekáváme, že na EMO bude Industry 4.0 hlavním a nosným tématem. My jsme v TOSu VARNSDORF reagovali na podněty Industry 4.0 dávno před tím, než jsme představili WHT 110 C, nicméně právě tento stroj je důkazem, že jsme připraveni a že skutečně bereme tento trend ve výrobě obráběcích strojů vážně. Kdo nebude v budoucnu připraven nabídnout stroje a samozřejmě služby odpovídající tomuto trendu, tak bude mít veliké problémy. Takže toto je teď naše vlajková loď a pevně věřím, že si najde své místo na světových trzích.
Stroj jsme představili už dříve naší distributorské síti, která stroje aktivně nabízí, takže dnes již kumulujeme objednávky. Veletrh EMO mezi ostatními světovými veletrhy vyniká tím, že se na něm vždy představují největší světové novinky a poslední poznatky z výzkumu a vývoje špičkových evropských firem. Kdo chce předvést strojírenskou inovaci, načasuje prezentaci právě na Hannover. Je tedy velmi důležité tam být a představit se v nejlepším světle. Nelze očekávat mnoho kontraktů, ale bude zde obrovský zájem odborné veřejnosti.
Dle loňských prognóz měl trh obráběcích strojů oproti roku 2016 kromě Ameriky celosvětově lehce růst – Evropa o čtyři procenta, Asie o 3,5 procenta. Je asi brzy na bilancování, ale byl nárůst cítit i ve Varnsdorfu?
Jednoznačně ano. Přestože to nemusí být vidět na první pohled v oblasti tržeb, tak v oblasti zakázek je to jednoznačný trend. Od začátku roku jsme zaznamenali výrazný nárůst poptávek a zároveň i objednávek. Specifikum našeho oboru je, že průměrná doba výroby produktu je delší, tedy šest až dvanáct měsíců. Proto se budou kontrakty z počátku roku projevovat na tržbách až závěrem roku a počátkem roku 2018, přičemž zásoba zakázek stále roste.
Nicméně tržní turbulence přicházejí v nečekaných intervalech a spoléhat na dlouhodobé predikce nelze – proto musíme stále řešit efektivitu výroby a plánovitě eliminovat výkyvy obchodu i například finančního trhu.
Jaký vliv má česká centrála ve svých zahraničních firmách – ovlivňujete lokální dění, nebo plně věříte filiálkám?
Máme dva zahraniční výrobní podniky, jeden v ruském Jekatěrinburgu a druhý v Číně v Kchun-mingu, v obou podnicích máme minimálně padesátiprocentní spoluvlastnictví. U obou podniků jsme garantem technické kvality a rozhodujeme o jejich výrobním programu. Navíc naše stroje jsou poměrně komplikovaná zařízení a víme, že v zahraničních pobočkách nedokážeme vyrobit veškeré komponenty pro jejich stavbu. Srdcem stroje je vřeteník, u kterého je vyžadována vysoce přesná a velmi strojově náročná výroba, proto jsou dle naší filozofie vyráběny výhradně v Česku a dodávány do zahraničí k další kompletaci. V Číně a v Rusku se vyrábí periferie, rámy a další části strojů a kompletují se finální stroje.
Můžete prosím někomu mimo strojírenství stručně popsat benefity vašeho nejmodernějšího obráběcího centra WHT 110 C?
Není to jednoduché, protože principy obrábění a stroje se za dlouhá léta nemění, což je možné pozorovat a dokládat v našem muzeu. I laik pochopí, že stavba strojů ze začátku dvacátého století je v principu stejná jako u těch nejmodernějších. Ke změnám dochází u technických parametrů, jako jsou posuvy jednotlivých skupin, rychloposuvy, otáčky na vřetenu, ale potom jsou to parametry právě Industry 4.0, což je samozřejmě řada příslušenství, které dříve neexistovalo a teď se dokáže automaticky měnit. Jsou to různé detekční systémy, například detekce opotřebení nástroje, dále jsou to systémy pro mazání a odsávání různých kapalin a mlhovin. Dnes je vše potřeba integrovat do jednoho celku, tak aby nikde neunikaly žádné provozní kapaliny a docházelo k jejich recyklaci. Dříve bylo nutné obrobek kvůli měření odepnout ze stroje a přemístit, nyní dochází k nezávislému průběžnému měření výrobku přímo v obráběcím stroji.
Nezávislé systémy jsou také schopny například sledovat, v jakém režimu a kondici je stroj. Na jednom displeji má obsluha všechny informace včetně výkresu a korekce lze řešit v reálném čase. Tento univerzální otevřený operační a kontrolní systém funguje pod názvem TOS Control. To je aktuálně nejvyšší úroveň přidané hodnoty obráběcího stroje, snažíme se jej maximálně rozvíjet. Systém je také protkán řadou čidel, která dohromady tvoří kompletní obraz sebekontroly a prevence stroje, přičemž systém může stroj i zastavit, aby předešel problému. Zajímavý je například prvek detekčního systému, který řeší prevenci kolize nástroje s obrobkem. To je důležité sledovat a vyvíjet nejen pro samotné obrábění, ale i pro proces přípravy obrábění třeba při tvorbě CNC programů. Je třeba simulovat procesy, aby nedocházelo k poškození stroje.
Průběh každého projektu řešíte velmi prozákaznicky od návrhu konfigurace řešení až po uvedení do provozu, zaškolení lidí a návrh servisu. Jak to probíhá v reálu?
Když si vezmete dva stroje světové úrovně, tak ani odborník často nenajde mnoho rozdílů. Ale právě oblast služeb je prostor, kde je možné se odlišit od konkurence. Schopnost nabídnout služby v takové paletě, kvalitě a čase je nejen na domácím trhu, ale i v těch nejvzdálenějších tržních destinacích největší výzvou současné doby.
Mít lidi připravené vycestovat nebo přímo na místě v Brazílii, USA, Indii nebo v Číně, to je opravdu náročný problém. Proto máme svá obchodní a servisní centra ve světě. Nicméně protože ve světovém měřítku nepatříme objemově k největším, tak je celosvětové pokrytí klientského servisu samozřejmě naší permanentní výzvou.
Má TOS VARNSDORF vlastní výzkum? Je vývojový tým v přímém kontaktu s výrobou?
Samozřejmě. Máme poměrně rozsáhlé vývojové středisko, bez něj bychom nebyli schopni přicházet s tolika inovacemi a absolutními novinkami, kterými aktuálně disponujeme. Ve středisku pracuje čtyřicet konstruktérů a dalších deset asistentů – vývojové oddělení je jediné, které není nikdy kráceno na rozpočtu, což znamená ročně asi šedesát až osmdesát milionů korun. Vývoj je řízen dle projektů – pokud je projekt rozjetý, už do něj nezasahujeme a držíme ekonomiku daného vývoje. Všechny projekty jsou založeny na marketingovém průzkumu, takže výsledkem je produkt s určitou hodnotou, která je nákladově rozložena do několika let. Projektů tak vzniká průběžně několik zároveň, ale každý má své tržní opodstatnění a nic nevzniká do šuplíku.
Využívají klienti možnosti TOSwide, kontrolu a opravy díky vzdálené diagnostice?
Určitě, je to zajímavá věc, jsou samozřejmě teritoria, kde se se zákazníkem ani nebavíme a víme automaticky, že bude prvek vzdálené diagnostiky vyžadovat. V jiných oblastech tato technologie teprve startuje. Pro nás je to důležitý nástroj, protože nejde jen o zpětnou vazbu, že nastal problém. My si můžeme načíst celý systém, podívat se, kde jsou problémy, tím pádem někdy stačí drobná vzdálená korekce a není nutný akutní výjezd našeho technika, zvláště ve vzdálených oblastech. A například v Americe nebo Číně to představuje i velkou úsporu peněz.
Jakým způsobem spolupracujete se školstvím?
TOS VARNSDORF má obrovskou výhodu, protože má spolupráci se školami historicky danou. Firma dokonce měla vlastní učiliště, než jí bylo v rámci změn odebráno – nicméně systém spolupráce byl v naší firmě zakořeněn. Také úzce spolupracujeme s vysokými školami, kde se snažíme podchytit nadějné studenty zejména z našeho okolí, protože ochota cestovat za prací stále v Česku vidět není. Jako zásadní krok k řešení mnohokrát zmíněného problému nedostatku odborné síly vidíme založení vlastní střední průmyslové školy. Takže druhým rokem vychováváme novou generaci strojařů, kterým bude možné předat stoleté know-how. Samozřejmě je to mnoho práce, protože vychovat šikovné strojaře pro náš obor je skutečně náročné.
Snažíme se přirozeně prosít studenty tak, aby u nás zůstali nejen ti opravdu šikovní, ale také loajální k firmě. Proto je naší filozofií studenty nijak nezavazovat k dalšímu nucenému setrvání ve firmě, protože tak loajality nedosáhneme. Naším úkolem je studenty přesvědčit, že je dobré zůstat v TOSu VARNSDORF, a nabídnout jim patřičnou motivaci.
Ukázkou schopností a efektivity vašich zaměstnanců je generální oprava stroje těžké obráběcí techniky, při které dosáhli špičkového výsledku a úspory. To asi potěší nejen ekonomicky…
Je to přesně tak, toto byla oprava našeho velkého portálového obráběcího stroje, který není z naší produkce, je to letitý německý výrobek. Bylo třeba jej opravit zásadním způsobem, musela se vyměnit celá elektrická část a poškozené lineární vedení. Nabídka opravy od původního dodavatele byla v rozsahu přesahujícím padesát milionů korun. Když jsme se o tom bavili s našimi kolegy z údržby, což jsou zkušení strojaři, tak jsme došli k tomu, že to zvládneme vlastními silami. Včetně nákupu náhradních dílů jsme se dostali nákladově na deset milionů korun. Byl to obrovský úspěch, také tím, že opravený stroj svou kondicí a parametry konkuruje nedávno pořízenému novému stroji. Máme tím pádem dvě stejně kvalitní kapacitní jednotky a můžeme se rozhodnout, kam extrémně přesnou práci umístíme, a plně tak vytěžujeme oba stroje.
Je třeba připomenout, že úbytek zkušených pracovníků je silně cítit i v Německu a celkově v západní Evropě, a kdo si nepomůže například studenty ze své školy jako my, tak brzy nebude mít kde brát.
Tomáš Pochop/foto: Luděk Krušinský
