Lite #17

Vydáno 16.10.2017 Lite

Přijmout, nebo nepřijmout euro? Šílenství nepředstírané, novodobá tragédie, která se v době před parlamentními volbami opět spíše než diskuzí stává svým obsahem slavným monologem „být, či nebýt…“ Jak se k euru stavíte Vy? Proč si myslíte, že by Česká republika měla nebo neměla euro přijmout?

Petr Hodek

generální ředitel, ČEZ Teplárenská a.s.

„Většina podniků v České republice vyváží do zahraničí. Odpadly by vícenáklady spojené se zajištěním kurzových rozdílů a to by mělo být prospěšné pro firmy i její zaměstnance. Otázkou zůstává, jak by na tom byl stát a jeho závazky vůči eurozóně, což musí posoudit jiní. Z pohledu občana by mi to nevadilo.“

Antonín Růžička

generální ředitel, Wikov Industry a.s.

„Z pohledu exportéra by samozřejmě euro bylo zjednodušením, ale nemyslím si, že by nám to v našich exportních aktivitách mohlo výrazně pomoct. Momentálně se stav eurozóny jeví celkem bezpečný a utěšený a láká k tomu stát se její součástí. Ale dobré časy konjunktury netrvají ani věčně, ani příliš dlouho. Na to je potřeba myslet a s poklesem ekonomiky začnou výhody eura rychle mizet. Dokud máme korunu, tak její kurz k euru odráží naši produktivitu a cenovou hladinu a dovolí nám manévrovat zlými časy. To s eurem padá. Dokud nebude naše produktivita práce na úrovni Německa, považuji přijetí eura za předčasné.  Politické obavy z vyoutování ČR při podržení národní měny jsou liché, protože politika je hlavně o vztazích a dlouhodobém směřování. To, co z ČR dělá politického outsidera, je nestálost a nejednotnost vlády a prezidenta v otázkách zahraničního směřování, nikoli nepřijetí eura. Na řešení kurzových rizik máme známé a celkem fungující nástroje.“

Radek Strouhal

generální ředitel, TATRA TRUCKS a.s.

„Debata o nutnosti či potřebnosti eura pro českou ekonomiku je pravidelným politickým evergreenem, který slyšíme každé čtyři roky. Je však značně vzdálená reálným ekonomickým problémům, podnikatele dnes trápí spíše rostoucí administrativní zátěž, nefunkční e-government, ‚vysávání‘ pracovní síly formou dalšího růstu počtu státních úředníků a různých neziskových organizací. Diskutovat tato témata by bylo mnohem prospěšnější, ale vyžadovalo by to po politických představitelích hledání něčeho nového… Třeba nás jednou někdo překvapí a dočkáme se – vždy jsem byl optimistou.

Mojmír Čapka

generální ředitel, BRISK Tábor a.s.

„Většina našich politiků trvale nebo podle společenských nálad mění názory na přijetí eura. Jednoznačně jsem pro urychlené přijetí eura. Argumentace je dlouhodobě známá. Naše republika je závislá na zahraničním obchodu, a to jak na exportu, tak importu. Například BRISK Tábor a.s. vyváží 98 procent produkce a přes 50 procent nákupu materiálu je zajišťováno dovozem z EU. Nákup technologií je z velké části zajišťován také z eurozóny. Jakákoliv fixace kurzu je založena na spekulacích a dohadech. Dlouhodobější strategické podnikatelské projekty jsou ovlivňovány změnami kurzů. Firmám také se směnou eura a
využíváním hedgingu vznikají náklady. Příkladem je Slovensko, kterému přijetí eura prospělo. Také perspektiva České republiky udržet významnou pozici ve vícerychlostní Evropě předpokládá přijetí eura. Velkou chybou a neodpovědností naší politické scény je průběžné utvrzování veřejnosti o nevýhodnosti přijetí eura.“

Roman Šmucler

prezident České stomatologické komory, majitel institutu estetické medicíny Asklepion

„Česká republika se zavázala euro přijmout. Měli bychom se snažit být znovu kultivovaným národem, který když se k něčemu zaváže, tak se to snaží splnit. Nebo otevřme smlouvy s EU a jednejme nanovo… Všichni víme, že to je hlavně psychologická věc. Koruna se musí držet určitého pásma kurzu k euru, jinak končíme… Tedy dokud stojíme ekonomicky na subdodávkách pro Německo.“

Ladislav Šimek

zakladatel a majitel, SHIMEQ Air s.r.o.

„Nejen otázka eura, ale samotného členství v EU je pro mě jednoznačná: NE. Bohužel jsem studoval jak ekonomii, tak fungování Evropské unie a jako ekonom, jako podnikatel i jako občan dříve svrchované země nemohu souhlasit s praktikami, které se na evropské půdě provádějí. Strašení euroovcí, které si neumějí představit alternativu k pohybu stáda, považuji za iracionální a argumenty nepodložené. Rád bych se dožil toho, že prosazování společných zájmů bude podmíněno výhodností pro všechny zúčastněné strany, a ne nařizováno z pozice síly. A my jako ČR bychom se neměli chovat jako přizdisráči, ale sledovat primárně české zájmy, a ne ambice eurofanatiků, kteří si chtějí postavit pomník.“

Petr Dufek

analytik finančních trhů ČSOB
 

„Někdy v budoucnu nejspíše přijmout, o tom asi nemusí být velkého sporu. Zda spěchat – myslím si, že nikoliv. V tuto chvíli vlastně není vůbec jasné, jak bude eurozóna vypadat. Bude existovat fiskální unie, bude společný rozpočet, bude fungovat transfer peněz od rozpočtově odpovědných zemí k těm druhým, bude fungovat společné sdílení dluhů…? To je jen několik málo otázek, na které bychom měli znát odpověď.
A přidal bych další: Věříme, že s naším hlasovacím vlivem dokážeme prosadit své návrhy? Akceptujeme třeba slabý kurz koruny jako přepočítací poměr, kterým jednou provždy zafixujeme úroveň svých úspor, mezd či penzí? Líbí se nám masivní tisk eur, která slouží k nákupu dluhopisů předlužených zemí? Líbí se nám záporné úrokové sazby? Pokud ano, tak je to jednoduché: stojí za to být u toho – v onom virtuálním jádru – a můžeme třeba i věřit, že můžeme mít vliv na budoucí podobu eurozóny. Já si to nemyslím.“

Petr Novák

ředitel a jednatel, Koyo Bearings Česká republika s.r.o.

„Z pohledu firem, konkurenceschopnosti České republiky a provázanosti s EU bychom euro přijmout měli, z pohledu individuálních osob spíše ne, neboť tím ztratíme možnost monetární politiky. Velkou otázkou by byl také konverzní kurz, který by se použil při změně měny, ten je pro následný vývoj zásadní.“

Daniel Zabek

výkonný ředitel, Printo, spol. s r. o.

„Jelikož export tvoří zhruba 80 procent HDP České republiky a přes 80 procent vývozu směřuje do EU, připadá mi logické, abychom euro přijali.“ 

Marek Čížek

výkonný ředitel, Faurecia Exhaust Systems s.r.o.

„Euro ano, či ne? Pro vstup do eurozóny hlasovalo přes 70 procent občanů České republiky. Přitom jednou z podmínek bylo i přijetí společné měny. Píšete správně, že je zde jisté mystérium ohledně přijetí eura, které osobně vidím spíše jako nástroj k zviditelnění pro různé politické strany. Osobně si myslím, že přijetí eura přinese řadu pozitiv, firmám a podnikům odpadne dvojí měna, kurzovní rozdíly. Občané při cestách po eurozóně můžou platit jednou měnou. V posledních letech se Česká republika stala relativně silnou hospodářskou zemí, i když jsme ve velké míře závislí na okolních zemích, stejně jako oni na nás. Daří se nám snižovat schodek rozpočtu; i když jsme ještě daleko od nuly, trend je pozitivní. Euro dokázalo, že je stabilní měnou. Po jeho přijetí se naše republika stane plnohodnotnou součástí eurozóny, kde budeme mít odpovědnost i za její fiskální politiku. Evropa se zrychluje, a proto je důležité být součástí se vším všudy, mít svá práva i povinnosti. Českého člověka děsí to, že po přijetí eura dojde ke zdražení, tak jak tomu bylo i v jiných členských zemích. Nemyslím si, že by se zde jednalo o signifikantní dopad, a proto na přijetí eura vidím více pozitiv než negativ.“ 

Luděk Drnec

obchodní ředitel pro ČR a Střední Evropu, DHL Express (Czech Republic) s.r.o.

„Plusy jsou asi každému jasné, já osobně, když nic jiného, bych nemusel mít pořád s sebou dvě peněženky… Nicméně to dle mého názoru není s eurem tak růžové, jak se tváří někteří politici, kteří si z toho zejména v těchto týdnech opět dělají volební téma. Jednak to, jak je měnová unie definovaná a kdo všechno je jejím členem, je do budoucna spíše pořád zárukou průšvihu než stability. Pokud by se dalším Řeckem v euru měla stát Itálie nebo někdo podobně velký, pak už to unie asi neustojí. A pak je tady také otázka proexportní orientace české ekonomiky, kde si pořád myslím, že jsme schopni těžit z existence vlastní měny…
V každém případě by ale bylo dobře, aby se přijetí eura stalo předmětem solidní odborné i politické diskuze nejen pár týdnů před každými volbami a aby si nějaká použitelná budoucí vláda dala za cíl stanovit nějakou dlouhodobou strategii (ne)přístupu ČR k euru. Zatím se kolem toho spíš jen blábolí, a to včetně té strany, co údajně neblábolí :).“

Tomáš Hron

finanční ředitel ve skupině TART

„Mít jednu měnu napříč celou Evropou by bylo určitě z hlediska cestovatele příjemné. Mně by odpadla starost o řízení kurzového rizika. Tedy z mikropohledu vidím samá pozitiva. Na druhou stranu členství v nějakém klubu předpokládá, že všichni respektují stejná pravidla. Jsou na zhruba stejné ekonomické úrovni. A vždy plní závazky. Anebo je nad nimi systém, který to umí vynutit. Tak to bohužel není. Rizika z toho vyplývající jsou dle mého názoru větší než ona zmíněná pozitiva. Tedy jsem proti členství v klubu bez jasných, pevných a vynutitelných pravidel. Tedy za současných podmínek jsem proti zavedení eura u nás.“

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

[slider]

TOP Rozhovory

PŘEDSTAVA AUTONOMNÍCH AUT NA SILNICÍCH MÁ K REALITĚ STÁLE DALEKO

PŘEDSTAVA AUTONOMNÍCH AUT NA SILNICÍCH MÁ K REALITĚ STÁLE DALEKO

Vydáno 11.11.2019

Nejen fanoušci nových technologií sní o dni, kdy sednou do auta, které je bez jejich asistence odveze stovky kilometrů daleko. Jenže na tu chvíli si ještě nějaký pátek počkáme. V českém startupu Roboauto proto šli jinou cestou, vsadili na vývoj dálkově ovládaných vozidel. „V některých situacích musí do hry vstoupit vzdálený operátor, který robota převezme a instruuje ho, co má dělat,“ říká Martin Králík.

ZÁKAZNÍCI JSOU OHROMENI TÍM, CO U NÁS VIDÍ

ZÁKAZNÍCI JSOU OHROMENI TÍM, CO U NÁS VIDÍ

Vydáno 23.9.2019

Doby, kdy společnost TAJMAC-ZPS udivovala svět legendárním revolverovým soustruhem R5, jsou pryč. I po desítkách letech však zlínský podnik patří k lídrům na trhu s obráběcími stroji. „Do konce letošního roku představíme nový model dlouhotočných soustruhů MANURHIN K‘MX a připravujeme upgrade větších vertikálních obráběcích center,“ říká generální ředitel Michele Tajariol.

PODNIKATEL MÁ ZA LIDI VĚTŠÍ ZODPOVĚDNOST NEŽ POLITIK

PODNIKATEL MÁ ZA LIDI VĚTŠÍ ZODPOVĚDNOST NEŽ POLITIK

Vydáno 18.9.2019

Letos uplynulo třicet let od chvíle, kdy Jiří Hlavatý nastoupil do funkce generálního ředitele společnosti Juta podnikající převážně v textilním průmyslu. Později úspěšnou firmu koupil a v jejím čele stojí dodnes. Dobře však ví, že se blíží čas, kdy žezlo předá někomu dalšímu. „Jutu neprodám, ale konkrétní plány si zatím nechávám pro sebe,“ řekl v rozhovoru pro Svět průmyslu.

K VEŘEJNÝM VĚCEM CÍTÍM ODPOVĚDNOST

K VEŘEJNÝM VĚCEM CÍTÍM ODPOVĚDNOST

Vydáno 4.9.2019

Pohybuje se na rozhraní strojírenského a sklářského průmyslu. Patří mu nejen společnost Wikov, která proslula svými převodovkami, ale i sklárny Bomma a Rückl. „Dělím svůj čas přibližně na poloviny mezi strojírenství a sklářství. Největší radost mám z úspěšně dokončených akvizic ve strojírenství a nových produktů Rückla,“ říká Martin Wichterle.

Zobrazit Více