Pěstování námele, ostropestřce nebo narcisů – ano, bavili jsme se s vrcholovým manažerem globální farmaceutické společnosti TAPI – Teva Active Pharmaceutical Ingredient Richardem Szrajberem. Lidský organismus je přírodního původu, tak se i spousta účinných látek pro léčiva získává také přímo z přírody.
Když se člověk připravuje na rozhovor s profesionálem z gigantické farmaceutické společnosti, neubrání se vnitřní anamnéze a diagnostice problémů svých nebo blízkých, aby se na VŠECHNO zeptal. Nestává se Vám často, že při jednání s lidmi mimo obor na Vás chrlí naivní dotazy stylu – kdy se vyléčí cukrovka, proč je něco drahé, proč je něco levné?
Zvídavé dotazy tohoto druhu mne už nepřekvapují. Slyším je velmi často a velmi dlouho, dá se říci, že jsem si už zvykl. Okolí se mne ptá na podobné dotazy již od prvního ročníku mého studia farmacie. Samozřejmě pozice ředitele velké farmaceutické firmy ještě není žádnou kvalifikací pro udílení takovýchto rad nebo návrhů, které léky užívat, a které nikoliv, od toho jsou zde lékaři, kteří toto nejlépe dokážou posoudit a jsou znalí konkrétní anamnézy se všemi souvislostmi.
Já se tedy ptám – kromě poruch centrálního nervového systému a nemocí kardiovaskulárního systému se Teva také významně zaměřuje na léčbu respiračních problémů – je v dohledu pro astma léčba bez kortikoidů?
Kortikoidy patří mezi základní látky pro léčbu astmatu a jsou používány úspěšně po desítky let. Otázkou je spíše jejich množství a způsob aplikace, kdy trendem farmacie je cílit dávkování účinných látek na místa, kde účinkují, v tomto případě tedy inhalací. Tím je možné dosáhnout nižších dávek a minimalizovat případné nežádoucí účinky. Samozřejmě se vyvíjí nové molekuly účinných látek s upraveným profilem nežádoucích účinků. V dnešní době je však čím dál těžší najít zcela nové molekuly, které by zabíraly lépe nebo jinak než ty stávající. Zaměření farmaceutických firem se tedy soustřeďuje také na nové dávkovací systémy, které umožňují, aby léčba byla ještě efektivnější, přípravek byl dobře snášen pacienty a výskyt nežádoucích účinků byl co nejnižší.
Vývoj se aktuálně také zaměřuje na nemoci, které dříve byly opomíjené, protože jejich výskyt nebyl tak častý. Vývoj a registrace takovýchto léčiv jsou velice nákladné a návratnost nezbytných investic je ve většině případů nereálná. Pro samotné farmaceutické firmy není ekonomicky výhodné investovat do vývoje takovýchto léčiv, proto je velice důležité, aby jejich výzkum a vývoj byly rovněž podporovány jak ze strany státních organizací, tak i ze strany Světové zdravotnické organizace (WHO).
Také se objevují jiná využití stávajících účinných látek, čímž se zvyšuje množství indikací, pro které se dá stejná účinná látka použít.
Teva je světově největší výrobce generických léků. Zákazníci často nemohou doplácet drahé značkové léky, přitom mají možná jistou zbytečnou nedůvěru ke generikům. Neměla by fungovat více možná i státem podporovaná osvěta v tomto segmentu farmacie?
Česká republika patří mezi jednu z mála zemí, kde je generická preskripce hodně propagovaná. Může za to samozřejmě také fakt, že Češi jsou dlouhodobě zvyklí na léky nedoplácet, protože si v socialistickém režimu přivykli právu na bezplatnou léčbu. Politická změna nastala před téměř třiceti lety a tento zakořeněný pocit v Češích přežívá a lidé stále nejsou zvyklí za léky doplácet. Stát to ještě podporuje tím, že upravuje maximální ceny léků a úhrady pojišťovnami na úroveň, které je nejnižší v Evropě.
Výsledkem konkurenčních tlaků tedy je, že se identický lék prodává za jinou cenu u nás, v Německu, ve Francii a kdekoliv jinde.
Na jedné straně z tohoto vyplývají pro stát i pacienty určité výhody – nízké ceny léků, díky nimž je farmakoterapie levná, a stát může za stejný obnos poskytnout tuto léčbu většímu počtu lidí.
Na straně druhé jsou zde i negativní důsledky této cenové politiky. Jedním z negativních dopadů je, že řada léků určených pro český trh je po uvedení na trh reexportována do jiných zemí. Distributorům léčiv se totiž vyplatí tyto léky vyvézt do zemí, kde se jejich cena pohybuje na mnohem vyšší úrovni. V dnešní době se díky reexportům potýkáme s čím dál častějším nedostatkem některých léků v českých lékárnách.
V některých případech ani zahraniční farmaceutické firmy na trh s takovou cenovou politikou nevstupují, protože to není pro ně ekonomicky výhodné.
Česko mělo vždy kvalitní chemický a farmaceutický vývoj, někdy i se zvláštními odnožemi (sérum pravdy, drogy). Dá se aktuální české bádání nazvat jako věhlasné?
Co se týká podpory vývoje, Česká republika pokulhává za ostatními zeměmi Evropské unie. Na vývoji farmaceutických firem se stát přímo finančně nepodílí. Investice do vývoje tedy závisí ryze na manažerských rozhodnutích jednotlivých firem a na jejich finančních možnostech. V České republice působí v oblasti farmaceutické výroby dva hlavní hráči a několik menších farmaceutických firem. Výzkum a vývoj léčiv jsou velice nákladnou a dlouhodobou záležitostí, proto u malých firem probíhá vývoj jen v omezeném měřítku.
V opavské Tevě funguje velice dobře oddělení vývoje zaměřené na výzkum a vývoj účinných farmaceutických substancí. Vývoj finálních léčivých přípravků byl zastaven v roce 2003, což nás trochu diskvalifikuje a podpora vývoje nám citelně schází. Stále ale věřím, že se nám v budoucnu investici do znovuobnovení vývoje finálních léčivých přípravků podaří nakonec prosadit.
Teva má celkem 70 výrobních závodů po celém světě, potkáváte se někdy? Jak se předávají informace?
Teva se dělí již od vrchních struktur na výrobní závody, které produkují finální formy léků, a na výrobce účinných látek (TAPI). Setkat se se zástupci patnácti výrobních závodů vyrábějících účinné látky není tak velký problém, na druhou stranu u 55 továren na finální přípravky je taková organizace složitá. Nicméně se zpravidla jednou ročně uskuteční setkání globálních manažerů s vrcholným vedením všech výrobních závodů. TAPI organizace, jako sjednotitel výrobců účinných látek, funguje jako jeden region, tedy globálně. V rámci výroby finálních přípravků se jednotlivé závody člení do jednotlivých klastrů a řízení těchto závodů probíhá dle tohoto členění uvnitř klastrů.
V Česku fungujeme kompaktně jako jeden podnik Teva Czech Industries, který zastřešuje jak farmaceutickou, tak i chemickou divizi. Toto spojení nám přináší v porovnání s ostatními závody řadu výhod a synergií. Dělíme se například o některé mandatorní náklady a využíváme služeb podpůrných útvarů (shared services), což nám umožňuje dosahovat významně nižších nákladů. Rovněž i v oblasti ekonomické se tyto dva útvary navzájem podporují, z dlouhodobé perspektivy se střídají období, kdy se více daří chemické divizi a jindy zase divizi farmaceutické. Komplexně je tedy společnost schopna dlouhodobě vykazovat dobré ekonomické výsledky.
Je produkce nějak regionálně zaměřena – např. Česko respirační problémy, Dánsko onkologie apod.?
Regiony v rozdělení farmaceutické výroby nehrají žádnou roli. Rozhodující je zaměření konkrétního výrobního závodu na daný typ výroby. Závody jsou rozděleny jednak podle konkrétních lékových forem, nebo podle toho, zda splňují specifické požadavky na určité typy výrob.
Opava byla například dlouhou dobu zaměřena na výrobu kapalných léčivých přípravků, až teprve od roku 2008, kdy TEVA v Opavě významně investovala, se naplno rozjela i výroba pevných lékových forem. Mimo to je v Opavě centrum pro výrobu nosních sprejů a výroba měkkých želatinových tobolek. Opava se také stala centrem pro výrobu cytostatických léčiv pro léčbu nádorových onemocnění a rovněž jsme schválení pro výrobu a distribuci léků obsahujících omamné a návykové látky. V minulém roce rovněž TEVA významně investovala do výroby léků obsahujících vysoce účinné substance.
V portfoliu opavského závodu se tedy nacházejí léky na širokou škálu nemocí. Mezi nejvýznamnější patří léky na poruchy centrálního nervového systému, kardiovaskulární choroby, léky na nádorová onemocnění, léky používané při transplantacích a samozřejmě také tradiční léky na rýmu, kašel či nemoci z nachlazení.
Co se týká výroby účinných látek, je Opava jedním ze světových lídrů výroby námelových alkaloidů. Naše práce začíná na podzim zasetím žita, na jaře následuje kultivace námele a poté izolace účinných látek ze sklizených sklerocií a následné zpracování do finální podoby účinné látky. V tomto se odlišujeme od ostatních závodů Tevy, celá řada účinných látek pochází z přírodních zdrojů, ze kterých se extrahují a následně zpracovávají.
Účinné látky získané z námele využíváme v celé řadě různých indikací, používají se například na léčbu Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby, na léčbu migrény, ale také nachází své uplatnění v ženském lékařství nebo v porodnictví.
Důležitým způsobem získávání látek z materiálů rostlinného původu je extrakce. Pomocí extrakčních rozpouštědel, mezi nimiž figuruje velmi často voda nebo etanol, se v prvních fázích výroby vyluhuje směs účinných a balastních látek do rozpouštědla, následuje zahuštění směsi, purifikace – tedy odstranění nežádoucích doprovodných látek a nakonec krystalizace a mletí čisté účinné látky. Takovým způsobem je získávána například látka galantamin z cibulek narcisů, který se používá na léčbu kognitivních poruch souvisejících s věkem nebo na Alzheimerovu chorobu.
Dalšími příklady přírodních materiálů používaných v Tevě pro výrobu léčiv jsou například heřmánek, jitrocel, tymián, mateřídouška, mučenka nebo ostropestřec používaný pro výrobu silymarinu. Nemůžeme pominout také získávání účinných látek extrakcí z jehličí tisu kanadského a tisu červeného. Tímto způsobem se získávají látky řadící se do skupiny taxanů, patří sem například paclitaxel, cabazitaxel nebo docetaxel, což jsou látky používané jako vysoce účinná cytostatika při léčbě zhoubných nádorových onemocnění.
Lidský organismus je přírodního původu, a tak se i řada účinných léčiv získává z přírody přímo, nebo se syntetizují analogy podobné těmto přírodním látkám. V Opavě se snažíme tyto složité látky získávat přímo z přírodních zdrojů.
Dalším významným zdrojem účinných látek v opavském závodě je fermentace. Tento způsob výroby využívá vyšlechtěných kmenů mikroorganismů, které svým působením produkují tyto účinné látky nebo jejich prekurzory. Jedná se o podobný princip, na jaký přišel Alexander Fleming, když shodou okolností objevil penicilin. Tento způsob využíváme například pro produkci látek používaných pro potlačení imunity při transplantacích, jako jsou cyklosporin, mykofenolát mofetil nebo takrolimus.
Také celá řada analgetik a látek proti bolesti nebo pro léčbu drogových závislostí vyráběných v Opavě má původ v přírodních zdrojích.
Aktuální trend světové farmacie je zaměření se na tzv. biosimilars, tedy látky biologického původu, na tuto oblast se zaměřuje i Teva.
Jak je patrné, přírodní materiály jsou bohatým zdrojem účinných látek, není proto od věci se svým lékařem konzultovat současné používání farmaceutik a přírodních látek ve formě různých rostlinných nebo bylinných výluhů a čajů – někdy může docházet k nechtěným efektům, které v lepším případě jen snižují účinnost léčby, nebo v tom horším případě mohou mít vážné zdravotní následky.
TAPI plánuje obchodní úspěchy v Číně pro dalších 10 let, jak probíhá pronikání na trh s jinými principy medicíny?
V Číně Teva zakoupila továrnu, kam byly převedeny výroby produktů, které už byly těžko konkurenceschopné, pokud se vyráběly v Evropě. V Číně se rozvíjí i náš vlastní obchod, prodáváme několik významných substancí. Čína je obrovský trh a nenaplnily se žádné obavy s ohledem na platební morálku apod., spíše naopak. Stát si jen vymínil kontrolu všech dodávek. Každá dodávka, kterou posíláme čínským zákazníkům, musí projít testováním státní laboratoří, což je obdoba našeho Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SUKL).
Jak probíhá spolupráce s farmaceutickými a chemickými fakultami? Je to boj o kvalitní specialisty, nebo se stává, že někoho „ulovíte“ do vývoje?
Udržujeme průběžný kontakt s vysokými školami. Spolupracujeme s VŠCHT v Praze, s Přírodovědeckou fakultou v Olomouci, VUT Brno, s Farmaceutickou fakultou v Hradci Králové a mnoha dalšími. Mimo jiné se snažíme spolupracovat i na složitějších projektech, které jsou nad naše technické možnosti. Pokud je to možné, využíváme pro propojení i evropských grantů. Fakulta pokud chce využít grantu, musí prokázat využití výzkumu a jeho aplikovatelnost do průmyslu.
Samozřejmě druhým efektem této vzájemné spolupráce je získání nových kolegů. Představujeme studentům, jak vypadá průmyslová výroba léčiv. Proto také organizujeme přednášky nebo i stáže pro studenty zmíněných univerzit.
Bakterie i viry jsou rezistentní na aktuální léčby, viry staré par desítek let by nás zdecimovaly, ubírá se farmaceutický vývoj i tímto směrem?
Toto samozřejmě je velký problém a padá na vrub nadužívání antibiotik – bohužel nejen u lidí, ale i u zvířat. Díky masovému používání antibiotik došlo k tomu, že si bakterie vytvořily rezistenci k mnohým antibiotikům. Infekční nemoci, na které dříve zabíral pouhý penicilin, jsou teď multirezistentní a mnohdy ohrožují i vlastní život pacienta. A v těchto případech se nám pak nedostává účinných léků.
Časté užívání antibiotik navíc vede k oslabení imunitního systému a člověk je pak náchylnější k infekčním onemocněním, následuje další kúra antibiotiky a další oslabení imunity a tak to jde pořád dokola. V ordinacích se navíc v kombinaci s nízkou cenou léků vytvořilo pravidlo, že pacient očekává, že mu lékař předepíše nějaký lék. A pokud ne, tak je čas změnit praktického lékaře. Lékař, který nepředepíše na horečku a kašel antibiotika, tak mě asi odbyl nebo na mně chtěl ušetřit. Navíc, když a antibiotika tak dobře zabírají.
Jediným preventivním řešením je apelovat na praktické lékaře i rodiče, že každá infekce nevyžaduje léčbu antibiotiky. Někdy je lepší dát organismu šanci, aby se s nachlazením vypořádal sám a vytvořil si vlastní protilátky, které ho budou chránit i poté, co infekce odezní. Pár dní strávených v posteli jen imunitnímu systému prospěje. Naneštěstí žijeme v době, kdy lidé nemají čas být nemocní. Musíme přece chodit do práce, starat se o děti a rodinu, máme tolik povinností a zájmů, že se nám vůbec nehodí jen tak nečinně ležet a dát našemu organismu čas, aby zregeneroval.
Farmaceutický průmysl a vývojové instituce samozřejmě hledají nová antibiotika, která řeší i rezistentní kmeny. Tyto léky se nepodávají u běžných infekcí, ale šetří se pouze na nemoci způsobené multirezistentními bakteriemi, a to jen v případě vážného ohrožení života. Jedním takovým antibiotikem je i tigecyklin, jenž se vyrábí právě v Tevě.
Vývoj aplikačních pomůcek léků a jejich ergonomie, obaly také pomáhají – každý rodič jistě například ocenil přechod na přesné odměřování pístem s ryskami. Váš sirup Stoptussin je dokonce vybaven uzávěrem pro náběr dnem vzhůru. Kdo vyvíjí podobné prvky, musí se platit licence, patenty?
Aplikační systémy vyvíjí specializované společnosti spolupracující velice úzce s farmaceutickými firmami. Tyto společnosti podléhají přísným schvalovacím procedurám a auditům státních organizací, například FDA nebo u nás Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Tyto společnosti pak své produkty a služby nabízí výrobcům léčiv, a to buď v podobě aplikačního systému vyvinutého na míru danému výrobci léku, nebo nabízí univerzální aplikační systémy. Někdy se jedná o dílčí zlepšení stávajících aplikátorů, jindy o specializované komplexní aplikační systémy, které mají za cíl distribuci účinných látek na místo určení. Jedná se například právě o léky pro léčbu astmatu, tzv. suché inhalátory aktivované dechem bez hnacích plynů. To zlepšuje snášenlivost i účinnost léku.
V Česku se nedaří digitalizace registru občanů s ohledem na využití jejich anamnézy pro různá zdravotnická pracoviště, například i akutní. Není i v zájmu farmaceutické firmy se na podobném systému podílet?
Určitě ano a je jen otázkou času, kdy se to povede. V České republice už takovéto pokusy byly, ale zatím se systém, který by fungoval komplexně, zavést nepodařilo. Nejedná se jen o technicky náročné řešení, ale je potřeba vyřešit i legislativní stránku věci a zajistit i to, aby nebylo poškozeno právo na ochranu osobních údajů. Farmaceutické firmy se spojují s počítačovými giganty, aby vyvinuly superdatabázi, kde by byly všechny informace o zdravotním stavu a vývoji, resp. medikacích a léčbách vedeny.
My se snažíme u onemocnění náročných na správnou terapii už teď spolupracovat na léčbě a monitorovat průběh léčby a stav pacientů. Tento systém byl zaveden například pro pacienty s roztroušenou sklerózou, kteří jsou léčeni naším lékem Copaxonem. Roztroušená skleróza je velmi vážné onemocnění a její léčba je velice nákladná, proto je potřeba, aby léčba probíhala co nejefektivněji. Naším záměrem je maximalizace odezvy léčby a samozřejmě spokojenost pacienta.
Tomáš Pochop
