Lite #6

výkonný ředitel, Faurecia Exhaust Systems s.r.o.

„4.0, zkratka, revoluce, terminus technicus, o kterém všichni mluví. Je jasné, že k tomu dojde i tam, kde si to dnes nedovedeme představit. Stejně, jako kdysi si málokdo představil internet v mobilu, což je dnes samozřejmost. Z mého pohledu v řadě případů lidé navrhují automatizaci opravdu tam, kde je to potřeba. Druhá řada je pouze automatizovaní současného plýtvání. Musíme si uvědomit, že řada lidí bude zahrnuta v procesu zlepšovaní automatických procesů, další řada lidí bude pracovat jako skupinový vedoucí – GAP leader stejně jako dnes, ale místo skupiny lidí povede skupinu cobotů, robotů, AGV, atd. Vždy bude potřeba lidská síla pro zajištění servisu automatických pracovišť. Hlavní úkoly lidí budou programování, optimalizace, zlepšování, servis a údržba automatických linek a pracovišť, od kterých všichni očekávají nepřetržitý provoz z důvodu návratnosti investic. Tím pádem servis a údržba těchto linek bude častější a v řadě případů i náročnější na lidské zdroje. V neposlední řadě mysleme na naši inteligenci, to bude vždy velká lidská úloha.“

generální ředitel, Wikov Industry a.s.

„Rutinní práce a fyzicky velmi namáhavé a nebezpečné či zdraví škodlivé práce budou robotizovány a automatizovány. To bude mít bezprostřední dopad na ztrátu zaměstnání mnoha nekvalifikovaných dělníků. I roboty a automaty je potřeba obsloužit a udržovat, takže část dělníků má šanci na rekvalifikaci tímto směrem. Důležitější je ale dopad do cen výrobků produkovaných roboty a automaty. Tyto by měly klesnout a tudíž se lidem v jejich rozpočtech uvolní prostředky pro spotřebu něčeho jiného. Jak víme, tak spotřeba je nekonečná a tudíž se budou objevovat nové služby a výrobky a ty absorbují uvolněnou pracovní sílu. Samozřejmě se všeobecně změní struktura trhu práce z pohledu kvalifikací. V malosériové a kusové výrobě, kde jsou výrazně vyšší požadavky na kvalifikaci dělníků, bude robotizace podstatně pozvolnější.“

hlavní ekonom společnosti Cyrrus

„Já to nevím. Kdybych to věděl, nepíšu teď tento komentář a v tichosti realizuji svůj podnikatelský záměr, který zohlední nejnovější technologické postupy a v souvislosti s tím dá lidem dosud nepoznanou profesní roli. Plná automatizace nebo plná robotizace také zatím nijak důrazně na dveře neklepou. Čtvrtá průmyslová revoluce zatím existuje jen na papíře, ‚Průmysl 4.0‘ je prázdný pojem. Hospodářsky vyspělý svět se místo toho potýká s poměrně dramatickým zpomalováním růstu produktivity. Přitom technologická revoluce by se naopak měla vyznačovat jeho citelným zrychlováním. To, že nedochází k revoluční proměně, ale neznamená, že je průmysl prost evoluční změny. K té dochází. Ostatně automatizace a robotizace jsou procesy, které už běží řadu let, možná vlastně i desetiletí. A budou probíhat i nadále. Opět evolučně. Výrobní proces tak bude postupně zahrnovat více a více automatizovaných a robotizovaných postupů, avšak nebude to tak, že bychom se „přes noc“ ocitli jak ve scéně z filmu Blade Runner. Mimochodem, tento film z roku 1982 se odehrává v roce 2019. Už jsme podle něj měli mít létající auta a kolonizovat mimozemské světy. Místo toho po Praze stále jezdí červené tramvaje s původem na začátku 60. let a obecně to v ČR vypadá mnohem spíše jako v Nemocnici na kraji města než jako v Blade Runnerovi. I to naznačuje, jak moc budoucnost přeceňujeme. Vyhlížíme revoluce, ale většinou se musíme spokojit „jen“ s evolucí. A je to vlastně dobře. S evoluční změnou si ekonomika poradí snáze.“

ředitel a jednatel, Koyo Bearings Česká republika s.r.o.

„Při zavádění každé technologické novinky už od průmyslové revoluce panovala obava, že stroje nahradí lidi, ti ztratí svou práci a zdroj obživy. Nikdy se to nestalo a jsem si jistý, že se to nestane ani tentokrát. Ubude pracovních míst s velmi rutinní prací a naopak vzniknou nové požadavky na sofistikovanější pozice, jako jsou programátoři, servisní pracovníci, technologové, konstruktéři apod. Lidé s nedostačující kvalifikací budou doškoleni, projdou rekvalifikačním kurzem nebo najdou své uplatnění v jiném sektoru než v průmyslu, třeba ve službách.“

Innovation and Smart City Centre Contractor Ernst & Young, s.r.o.

„Obecně se blíží doba tvůrců, designérů, propojovačů a správců automatizovaných, virtuálních technologických řešení a umělé inteligence. Dokážu si představit, že robotizace může významně změnit podmínky práce pro třeba 50 % zaměstnanců ve výrobě, administrativních, právních, servisních, auditních a mnoha dalších službách. Pokud však budou podniky připraveny a budou nové věci implementovat postupně, většina lidí se může posunout na kreativnější pozice, které budou jakýmsi lidským mozkem a hlavním doplňkem pro automatizovanou výrobu či službu. Někde mě pobavily následující role a nové pozice, které kromě klasických programátorů zejména svět robotizace a umělé inteligence bude brzy vyžadovat. 1. Trenéři (jazyk, modely učení chování stroje ve spolupráci s člověkem – profesní i etické, dále pak kulturní zvyklosti apod.) 2. Designéři (učení a hlídání stroje, kontext práce, návazné služby kolem komplexního výrobku, tvorba a editace výrobního či byznys procesu, kulturní kontext, hlídání vhodnosti použití stroje, přesnější lidská komunikace s finálním klientem ve vazbě na celý životní cyklus složitějšího výrobku, proces optimalizace daných úkolů ve výrobě či službě – často pouze lidské know how) 3. Moderátoři (etický a lidský rozměr ve vazbě na použité technologie, ekonomická hodnota použití strojů vs. volný čas lidí, vztahy a konflikty mezi stroji a jejich optimalizace apod.)“

analytik finančních trhů ČSOB

„Záleží na tom, kteří. Určitě jiné úlohy budou mít ti, kteří je vlastní, a jiné úlohy budou ti ostatní :). Ale vážně, asi se bude muset časem najít nějaký kompromis, protože představa, že všichni nastoupí do služeb věnovaných péči o ostatní, asi není zcela reálná. A zapomenout nemůžeme ani na to, že role lidí se může odvíjet i od toho, zda a případně jak budou za svoji ‚práci‘ zdaňováni, jak se občas navrhuje. Takže možná jednou vysoké zdanění práce lidí nahradí vysoké zdanění práce robotů. Ale to už je trochu extrém.“

šéfeditor, Svět průmyslu

„Podle mne vyroste víc továren na kurvítka, aby se zkrátila doba životnosti produktů a mohlo se jich chrlit víc. Pak by se v té souvislosti mělo připomenout nezvládnuté hospodaření s odpadky. Tak možná řešení je, že lidi bez práce najdou také práci v továrnách na kurvítka a na ‚smart smetištích‘, až vzniknou ;). Každopádně to, že nežijeme v souvislostech dokazuje bublina s elektromobily – i pan Musk už potvrdil info, že nastal průšvih s akumulátory – je jich málo… Takže sice vzniknou nové pracovní pozice pro lidi v továrnách na akumulátory, ale také vzniknou nové války o Afriku, kde je většina potřebných kovů. To samozřejmě znamená migrační vlny, o kterých se nám teď nezdá. Ale vlastně tím pádem se udrží zaměstnanci ve všech zbrojařských firmách. Takže je to vlastně všechno bezva a nemusíme se bát, co bude s lidmi z automatizovaných linek. Ilumináti to mají vymyšlený v každé době ;)“