„Stál jsem na střeše větrné elektrárny. V Norsku. Byl to pro mě úplně úžasný pocit. Před pár lety jsme tam instalovali jednu z největších převodovek. Bylo to severně od Trondheimu na granitovém ostrově, který měl tvar bochníku chleba zasazeného do moře na výšku a na jeho vrcholu stála větrná elektrárna.
Instalaci jsme s kolegou dokončili nastavením hydrauliky přímo v gondole. Lezu po horách i skalách, výšky jsou pro mě výzvou, takže jsem neodolal pokušení poklopem vylézt na laminátový strop gondoly. Ten ovšem není k chůzi uzpůsoben a lehce se pode mnou prohýbal.
Bylo pozdní odpoledne, na severu tedy v podstatě noc a laminátový povrch byl celý namrzlý. Když jsme provozu oznámili, že hydraulika je nastavena, netušili jsme, že výsledek naší práce ihned otestují a začnou gondolu natáčet na vítr. To jsem pochopitelně nečekal, ale s neuvěřitelným adrenalinem v krvi jsem to ustál. Pohled na zasněženou krajinu i moře odrážející měsíc byl neopakovatelný, přesto doporučuju, nezkoušejte to.“
Ani pro celý Wikov, který se specializuje především na výrobu průmyslových převodovek a ozubených přesných dílců, není větrná energetika stabilní byznys. Zatímco loni rozjetá jednání s velkými hráči zakázky nepřinesla, nové příležitosti se rýsují v asijských vodách. „Offshorová větrná energetika je zde v rukou místních výrobců, kteří s ní začínají, a svou poptávkou jsou pro velké výrobce převodovek nezajímaví – chtějí ‚pár‘ kousků, a to je naše parketa,“ říká Antonín Růžička v rozhovoru pro Svět průmyslu.
Uplynulý rok byl velice špatný
Navzdory tomu, že českému průmyslu se obecně statisticky dařilo, tak energetickému strojírenství a těžkému průmyslu obecně se nedařilo vůbec. Byla to katastrofa.
Těžký průmysl dosáhl dna z hlediska investiční aktivity a obnovování technologií v těžkých provozech, kde končí značná část naší produkce
Několikátým rokem pokračoval propad ve všech odvětvích těžby a trpěl i zpracovatelský průmysl. Museli jsme přijmout řadu nepopulárních a bolestivých opatření. Ale přizpůsobili jsme se, přežili a posíleni vstoupili do roku letošního. Není to klišé. Už v podzimních měsících se nám podařilo situaci zvrátit. Dnes máme většinu roku zakázkově vykrytou a daří se nám dodávat včas a ve vysoké kvalitě. S letošním rokem tedy můžu být velice spokojen.
Ve srovnání s rokem 2015 se výroba fragmentovala na menší projekty
V letech 2013 až 2015 jsme měli vždy jeden až dva nosné projekty, které znamenaly významnější sériovost. Ty v podstatě zmizely a jsou nahrazeny větším počtem menších zakázek.
Těžba se najednou neprobudila, ale vidíme lehké oživení
Očekávání jsou z hlediska vývoje cen ropy příznivá a těžaři mají větší odvahu jít do investičních akcí. Konečně jsme se ale prosadili na nových teritoriích v oborech, které nemají s těžbou nic společného. Například pro nás začal hrát větší roli cukrovarnický průmysl v Latinské Americe či v Íránu. Podařily se nám i nové produkty pro aplikace, které v posledních letech nebyly tak frekventované, jako například nové planetové převodovky pro mlýny cukrovarů a horizontální mlýny ke zpracování minerálů. Vedle toho jsme vyvinuli planetové převodovky pro pohony rychloběžných kompresorů a novou generaci vysoce výkonných převodovek pro těžké elektrické lokomotivy a nové typy převodovek pro tramvaje.
Ve větru se nepodařilo dotáhnout nic, ale rozhodně jsme to nezabalili
Potvrdilo se nám, že jsme středně velký výrobce, který je pro velké hráče malý. Byli jsme pro ně výborným zdrojem inspirativního technického řešení, které si nechali detailně prezentovat a technicky obhájit. Zaměstnávalo nás to tři čtvrtě roku. Nakonec si ale zvolili výrobce, který přišel s řešením technicky nejblíže možným našemu, a oni ho do této pozice šikovně vedli. Výhodou konkurenta bylo, že je řádově větší než my, a tudíž pro ně přijatelnější.
Nyní ale posíláme důležitou nabídku na velkou převodovku do mořské větrné elektrárny v Asii. Vidíme, že se zde offshorová větrná energetika rozvíjí a uvolňují se bariéry, které výstavbě v mořích bránily. Šlo zejména o vojenské a plavební koridory či regulovaná pásma rybolovu. Offshorová větrná energetika je zde v rukou místních výrobců, kteří s ní začínají a svou poptávkou jsou pro velké výrobce převodovek nezajímaví – chtějí pár kousků, a to je naše parketa. Máme dostatečnou kapacitu, abychom sem ročně vyráběli pár set převodovek.
V Čechách panuje úzus, že větrná elektrárna je škodlivá, nehezká, hlučná a drahá
Toto se táhne státní správou odshora dolů. Developeři, kteří se v posledních 15 letech snažili elektrárny postavit, naráželi na překážky, které byly do značné míry umělé, ať už na úrovni krajů, okresů, municipalit, nebo ochranářů. Je to neprůstřelné. Často se setkáváme s fundamentalistickými názory, že bychom měli k výrobě elektřiny využívat buď jen jádro, nebo uhlí, nebo obnovitelné zdroje, ale to jsou nesmyslné pohledy. Měli bychom využívat, co je k dispozici, v rozumném mixu. Museli bychom ale zároveň decentralizovat zásobování elektrickým proudem a začít tvořit energetické ostrůvky a to je u velkých hráčů nepopulární. Vyžádá si to investice a potrvá dlouho. Je to ale klíč, abychom se dostali k udržitelnému energetickému řešení.
Ruský trh je pro nás zajímavý především z hlediska převodovek pro kolejová vozidla, podařilo se nám získat významné kontrakty
Rusko se chová velmi specificky i kvůli sankcím. V Rusku se investuje do relativně velkých projektů v oblasti „city transportation“ – do tramvají, metra a příměstských vlaků. To je skutečně příležitost nejen pro nás, ale i ostatní české firmy. Vím o několika, které se zde úspěšně uchytily.
Spojené státy pro nás stále ještě nejsou zásadním trhem z hlediska realizovaných tržeb, ale věříme, že tam jsme schopni objem významně navýšit
Máme za sebou první projekty společně s firmou, která se zabývá opravami převodovek a celých větrných elektráren. S nimi bychom chtěli nastoupit do dodávek náhradních dílů a převodovek pro větrné elektrárny. Máme zde i první významnější objednávky z oborů ocelářství, cementářství či zpracování minerálů. Na americkém trhu vidíme v segmentu pohonů oživení. V minulých letech se do základního vybavení téměř neinvestovalo, nyní dochází k obratu.
Zhruba každé dva roky dochází k výrazné proměně důležitosti teritorií i obsluhovaných průmyslů
V roce 2015 pro nás byla nejčastější destinace Nizozemsko, loni bylo ale téměř na nule. Nejvíce tržeb máme nyní ze zemí EU. Významné je pro nás Rusko, Mexiko a Írán.
Proběhla akvizice trojice firem skupiny Detail CZ
Podařilo se nám propojit výrobní a nákupní aktivity. Probíhá spolupráce s Wikov Sázavan, který má k firmám Detailu nejblíže. Není to ale nic zásadního, byznys Detailu je postavený na precizních, malých dílech vyráběných v relativně velkých sériích, zejména pro nákladní vozy, stavební a zemědělské stroje, těžké ruční nářadí nebo některé aplikace pro kolejový průmysl. Jsou to úplně jiné trhy, než které obsluhují ostatní části skupiny Wikov. Další synergie tam příliš nevidíme.
Stále se díváme po dalších možnostech
V loňském roce jsme zaznamenali úbytek konkurence, nebyl to totiž těžký rok jen pro nás. Například v Německu spadla řada firem do insolvence. Některé skončily, jiné mají nové majitele, vesměs finanční investory, takže se jedná o spekulace a v podstatě se čeká, co bude s firmami dál. Dech příliš nenabírají. Nám se spíše daří přebírat uvolněné místo na trhu. I v České republice máme aktuálně jednoho konkurenta v insolvenci. V současnosti není smyslem akvizic získat dodatečnou výrobní kapacitu, ale firmy, které mají zajímavé produkty nebo know-how, a takových není tolik. V insolvencích končí především firmy, které svůj vlastní zásadní produkt neměly, ale napodobovaly standardní produkty středního proudu, nebo naopak vyráběly speciality pro trhy, kterým se řadu let nedařilo.
Podařilo se realizovat dodávku dvou velkých rychloběžných převodovek
Jedna byla na 54 megawattů a druhá na 52 megawattů. Jednalo se o typ load gear, tedy převodovku, která je mezi plynovou turbínou a generátorem. Bylo to pro nás důležité, protože jsme se v minulosti přes 50 megawattů ještě nedostali. Už v letošním roce vidíme, že trh o naše rychloběžné převodovky projevuje velký zájem.
Průmysl 4.0 pro nás začal už v době, kdy to mediálně nebylo tak poutavé téma
Už roky zpátky jsme začali vyvíjet condition monitoring system WiGuard a je to „ochránce“ našich převodovek. Většina firem má dnes ERP systém, ty nejschopnější plánují v reálném čase nebo s minimálním zpožděním, počítají s omezením kapacit, které máte na straně výroby, materiálu či logistiky. To vše je součástí Průmyslu 4.0, který souvisí s automatizací a robotizací. My máme robota, nutno dodat, že jediného, už osm let a v té době nikdo o Průmyslu 4.0 nehovořil. Když vyrábíte menší produktové série, je obtížnější uplatňovat automatizaci a robotizaci. V našich provozech je aplikace těchto výdobytků složitá. Nicméně nechci říci, že to nepůjde.
V průmyslu pohonů se konkuruje tím, že se zvyšuje měrný výkon na jednotku hmoty
Neustále provádíme experimentální testování a zkoušíme materiály, tvary, oleje či ložiska na samý limit únosnosti. Vytvořili jsme si statistickou základnu, ze které si odvozujeme koeficienty pro výpočty, a dokážeme tudíž naše převodovky rok od roku zmenšovat. Samozřejmě to nemůže jít donekonečna, ale je to cesta, po které jdeme, a je to správný směr, ať už z hlediska financí, nebo vlivu na životní prostředí. Souvisí to i s Průmyslem 4.0. Pokud víte, kam až můžete z hlediska dynamického a statistického namáhání materiálu a svých finálních výrobků jít, tak pak můžete také provádět optimalizaci převodových zařízení. Měříte reálnou zátěž pohonu a třeba zjistíte, že původní data jsou přísnější, než k jakým dochází. Pak můžete zákazníkovi nabídnout převodovku, která je řádově menší a úměrně tomu levnější. Pohony jsou drahá investiční zařízení, která mají být v provozu 24 hodin denně. Optimalizace přispěje k tomu, že nebudou poddimenzovaná, ale zároveň ani předimenzovaná. Toto je obecný trend, jsme součástí této hry a děláme pokroky.
Technologické hrozby
Pokud někdo dokáže nabídnout technicky významně menší a levnější pohon pro daný přenášený výkon, vyhrál. Nemůžete tomu předcházet jinak než vlastními investicemi do vývoje. Druhé ohrožení je ze strany asijských výrobců. Čína významně zainventovala a jsou tam firmy, které mají supermoderní výrobní vybavení. Vedle nich stojí výzkumné ústavy, které systematicky pracují na „benchmarkingu“ a velmi dobře napodobují výrobky, ke kterým skutečným vývojem, testováním a provozem docházejí tradiční výrobci. Čínské firmy jsou schopné tyto produkty do výroby přenášet velmi rychle. Hledají odbytiště mimo Čínu a jsou ochotné zainventovat do nákupu kanceláří nebo malých firem v zemích EU včetně Česka a spustit velmi agresivní marketingovou penetraci trhu. O to potřebujeme být technicky vyspělejší a produktivnější, což je velmi těžké. Čínské firmy jsou v podstatě vybaveny stejnými technologiemi, Asie navíc není „zatížena“ dlouholetou tradicí průmyslu a flexibilněji zavádí novinky. Úroveň robotizace a automatizace u některých čínských firem je vyšší, než můžeme vidět u nejprogresivnějších firem v našem oboru. To je další z kroků, kam český průmysl musí jít.
Česká větrná energetika kontra netopýr
Úskalí obstrukcí čisté energetiky poznal Antonín Růžička také v roli developera větrné farmy, kde se setkal s kuriózním problémem. Někdo vykonstruoval riziko ohrožení života netopýrů, což vedlo až k zákazu provozu v hodinách, kdy jsou netopýři aktivní. „Hledali jsme těla mrtvých netopýrů a našel se jeden nebo dva. Za tři roky. Na první pohled bylo evidentní, že elektrárnou zabiti nebyli.“
Dnes už větrná farma funguje bezproblémově sedmým rokem v majetku ČEZ.
Antonín Růžička
Ačkoliv měl vždy blízko ke strojařině, po roce 1989 se rozhodl pro studium ekonomického zaměření. Absolvoval VŠE, obor s netradiční kombinací podnikové ekonomiky a filozofie. Sám dnes říká, že studium filozofie mu dalo do života více než studium ekonomie.
Už jako student začal v roce 1996 pracovat v Železničních opravnách a strojírnách Nymburk, kde se stal záhy obchodním a technickým ředitelem, poslední dva roky zde strávil jako generální ředitel. V roce 2001 založil pro švédského přepravce v ČR firmu Rail Cargo East se zaměřením na železniční přepravu zboží pro obchodní řetězec IKEA v teritoriu ČR, SR, PL, A a SRN. Ačkoliv byla firma Rail Cargo East úspěšná, po půl roce začal její zakladatel hledat uplatnění, které by na něho kladlo přece jen vyšší nároky. Když se tedy objevila možnost jít pracovat znovu do strojírenství, využil ji. V roce 2002 nastoupil do ČKD Hronov, jenž v roce 2004 změnil jméno na Wikov MGI. Zde zastával funkci obchodního ředitele a člena představenstva. Od vzniku Wikov Industry a.s. působí ve společnosti jako generální ředitel.
Relaxuje například na lyžích. „Měl jsem úžasnou příležitost být sedm dní mimo civilizaci. V polovině dubna jsem s partou přátel podnikl tzv. haute route – cestu na skialpových lyžích. Nedaleko francouzského Chamonix v Argentiere jsme nastoupili na ledovec a z dalšího ledovce ve švýcarském Zermattu jsme sjeli dolů. Cesta trvala sedm dní a byl to klasický přechod alpského masivu. Přešli jsme celé savojské a Walliské Alpy. Byla to nádhera.“
Skupina Wikov
Wikov Industry a.s. sídlí ve dvaadvacátém patře pankrácké City Tower a je zastřešující součástí skupiny Wikov, která patří podnikateli Martinu Wichterlemu. Jádro skupiny tvoří výrobní podniky Wikov MGI z Hronova a plzeňský Wikov GEAR, které se zaměřují především na výrobu průmyslových převodovek a ozubených dílců, zejména kompletních převodovek, ale i celých pohonů. S převodovkami souvisí ještě vývojová a konstrukční společnost Orbital 2. Další firmou je Wikov Sázavan, který vyrábí přesné obráběné dílce podle výkresové dokumentace zákazníka do nejrůznějších oborů. Součástí Wikovu se loni stala také trojice firem skupiny Detail CZ, které se zaměřují na výrobu menších obrobků především pro nákladní vozy a další stroje. V loňském roce pracovalo pro Wikov 950 zaměstnanců.
