ArcelorMittal Ostrava snížil emise na historické minimum

Vydáno 28.4.2017 ekologiehutní průmysl

Huť ArcelorMittal Ostrava dosáhla v roce 2016 meziročního snížení emisí prachu o 142 tun.

 

Kromě toho o více než 400 tun snížila i nepřímé, tzv. fugitivní emise, které vznikají při manipulaci s prašným materiálem na volném prostranství. Úlevu životnímu prostředí přineslo 13 nových ekologických technologií, které byly v roce 2016 poprvé celoročně v provozu. „Jsou to nadstandardní ekologizační investice, které směřovaly do aglomerace, vysokých pecí a koksovny,“ říká pro Svět průmyslu Petr Baranek, ředitel pro životní prostředí ArcelorMittal Ostrava.

Loňský rok ArcelorMittal Ostrava dosáhl historicky nejlepšího výsledku ve snižování emisí. Jaké tedy byly výsledky za rok 2016?

Výsledky za rok 2016 byly opravdu nejlepší v historii huti. Povedlo se nám snížit komínové emise prachu o 142 tun na 440 tun. Pro lepší představu: to odpovídá meziročnímu snížení o celou čtvrtinu. Nejedná se o jednorázový pokles, ale o pokračování dlouhodobého trendu. Od roku 2003, kdy huť převzal ArcelorMittal, jsme se dostali už na méně než čtvrtinu tehdejších emisí.

Projevily se investice, které jste v minulosti realizovali, do fugitivních emisí?

Jednoznačně ano. Fugitivní, tedy nepřímé emise, které vznikají při manipulaci s prašným materiálem, jsme meziročně snížili o 400 tun. Takové množství se zachytilo na tkaninových filtrech, které jsme spouštěli v roce 2015 jako součást 13 ekologizačních technologií.

O jakých 13 nových technologií se jednalo?

Jsou to nadstandardní ekologizační investice, které směřovaly do aglomerace, vysokých pecí a koksovny. Základem většiny těchto projektů je tkaninový filtr, který je současnou nejšpičkovější technologií na omezování emisí v hutním průmyslu. Náklady na vybudování těchto technologií byly dvě miliardy korun a podařilo se díky nim snížit emise prachu o celých 520 tun za rok. Tato zařízení pro omezování emisí jsme postupně uvedli do provozu v průběhu roku 2015. Rok 2016 tak byl prvním, kdy fungovala po celých 12 měsíců, a máme tak data k meziročnímu srovnání.

Jak tkaninové filtry fungují?

Jedná se o soustavu filtračních hadic, kterých jsou ve filtru až desetitisíce. Tkaninový filtr funguje podobně jako vysavač, jen mnohonásobně větší. Spaliny jsou odsávány z elektrostatických filtrů mezi speciální textilie, na jejichž povrchu se zachycují prachové částice. Jakmile je tkanina celá pokryta vrstvou prachu, dojde k jeho oklepnutí nebo ofouknutí z povrchu tkaniny. Prach se poté odvádí do zásobníku a dále je předáván k dalšímu nakládání. Celková plocha tkaniny filtračních hadic z těchto 13 nových technologií má neuvěřitelných 73 tisíc metrů čtverečních. To je více než 10 fotbalových hřišť. Pro představu: tkaninový filtr například na jižní aglomeraci je velký jako třípatrový dům. Součástí technologie je i reaktor, v němž je dávkováním hydrátu vápna nebo vápence snižován obsah SO2 ve vypouštěných spalinách. Hnědouhelným koksem se odstraňují dioxiny a polyaromatické uhlovodíky.

Jak malé částice jsou filtry schopné zachytit?

Filtry s 99procentní účinností zachytí i ty nejmenší prachové částice PM10, PM2,5 a PM1. Pro porovnání: nejjemnější zrno písku má velikost 90 mikrometrů, vlas má tloušťku 50 mikrometrů a filtr zachytává se zmíněnou účinností i částice o velikosti jeden mikrometr.

K těmto novým opatřením vás přiměly přísnější předpisy?

Vůbec ne. ArcelorMittal Ostrava plnil díky předchozím investicím do ekologizace emisní limity založené na nejlepších dostupných technikách (BAT) už v roce 2012, tedy v době podávání žádosti o dotace. V souladu s BAT nám Evropská unie stanovila podmínky, za kterých můžeme fungovat a které se staly závaznými v březnu loňského roku. Podle nich bychom mohli vypustit ročně 1 047 tun tuhých znečišťujících látek. My jsme této hranice dosáhli se čtyřletým předstihem a dnes jsme na úrovni právě zmíněných 440 tun. Veškeré ekologizační projekty roku 2015 tak byly realizovány nad rámec toho, co jsme byli povinni realizovat. Tyto investice jsme provedli ve snaze snížit náš vliv na životní prostředí na Ostravsku na nejnižší možnou úroveň.

Na tyto investice jste ale dostali určitě dotace, ne?

Ekologizační opatření, která musí každý průmyslový podnik podstoupit, aby splnil ony zmiňované limity BAT, si musí každý zaplatit sám. Huť ArcelorMittal Ostrava takto investovala od roku 2003 přes čtyři miliardy korun. Teprve na opatření nad rámec těchto nařízení, která u nás znamenala náklady dvě miliardy, bylo možné získat dotaci – to bylo poprvé, co jsme jako soukromý podnik získali dotaci na ekologizaci. Takto nám stát, potažmo EU, pomohl s třemi čtvrtinami nákladů. Významnou položkou je ale i provoz a údržba filtrů, na které nám už nikdo nepřispívá. Oněch 13 investic, které jsme udělali nad rámec požadavků, nás takto ročně vyjde na 200 milionů korun.

Je investice do životního prostředí dlouhodobým cílem společnosti ArcelorMittal?

Do ekologie investujeme dlouhodobě. Třeba v roce 1978 huť vyprodukovala neuvěřitelných 40 tisíc tun prachu. V roce 1993 to bylo 14 tisíc tun a v době, když huť koupila v roce 2003 ocelářská jednička, dnešní ArcelorMittal, tak dva tisíce tun. Dnes jsme na oněch 440 tunách. Chceme, aby výroba v našem podniku měla na životní prostředí v  okolí nejmenší možný vliv, proto jsme se pustili do projektů nad rámec našich povinností, a to i za cenu vysokých nákladů na pořízení i na každoroční provoz a údržbu. Záleží nám na tom, abychom byli pro naše okolí dobrým sousedem.

 

Každý osmý pracovník v huti je žena

Ostravská huť ArcelorMittal Ostrava v současnosti zaměstnává 12 procent žen. Nezastávají jen „lehké“ pracovní pozice v administrativě, ve skladech či v laboratořích, ale uplatní se i v těch nejnáročnějších provozech. V poslední době se ženy hlásí více i na pozice, které byly v minulosti určeny výhradně mužům. Svou roli hrají také moderní technologie v průmyslu, které tradičně fyzicky náročnou práci v některých případech ulehčí či zcela změní.

„Ženy jsou u nás zastoupeny ve všech provozech a narůstá jejich počet na pozicích, kde se dosud více profilovali muži. Nyní máme ženu například i v kurzu pro strojvedoucí, což byla dříve výlučně mužská záležitost,“ uvedla před časem Lucie Matuszková, vedoucí náboru v ArcelorMittalu Ostrava.

Z 569 žen (údaj za březen, pozn. red.), které v ArcelorMittalu Ostrava pracují, jich nejvíce zastává pozice, v nichž se oceňuje ženský smysl pro pořádek a pečlivost. Proto jsou zaměstnány v účtárnách, v oblasti prodeje, zásobování a nákupu, v laboratořích nebo automatizaci. Mnohé jsou ale i v dělnických profesích. Uplatňují se například jako jeřábnice, železničářky, ale také jako koksařky, valcířky kovů, elektrikářky, zámečnice, soustružnice kovů, strojnice energetických zařízení i jako mistrové výrobních provozů.

Podle Jana Rafaje, ředitele pro personalistiku a vnější vztahy ArcelorMittalu Ostrava, je v zájmu společnosti počet zaměstnankyň v budoucnu nadále zvyšovat. „Věříme, že ženy mohou dosáhnout vynikajících výsledků i v netypicky ženských oborech. Naším cílem je podporovat ženy pro snadnější sladění pracovního a osobního života a posílit jejich ambice aspirovat na vyšší pozice,“ dodává.

 

Rozvojové programy

ArcelorMittal Ostrava proto nabízí ženám ke zpříjemnění práce různé benefity a pořádá pro ně speciální rozvojové programy, poskytuje mentoring a koučing, organizuje workshopy zaměřené na problematiku sladění rodinného a pracovního života a psychohygienu. Toto pomáhá ženy ve firmě nejen udržet, ale také přesvědčit, že má smysl usilovat o vyšší posty.

Huť chce také trvale zvýšit počet žen v manažerských pozicích, a proto se v posledních letech soustředí na nábor žen-absolventek do tzv. trainee programu, ročního zácvikového programu pro absolventy, kde absolventky připravuje také na technické pozice, ve kterých je v tuto chvíli žen nejméně. Pro ženy, které už v manažerských rolích jsou, vytvořili v ArcelorMittalu Ostrava speciální podmínky. Ty jim umožňují vykonávat manažerské role a zároveň sladit i rodinný život. Jedná se především o možnost práce z domu, tzv. home office, a cílené finanční příspěvky na péči o děti a domácnost. Huť se snaží získávat ženy pro budoucí kariéru v huti ale už v době jejich studentských let, kdy je motivuje, aby si práci vyzkoušely během studia formou placených odborných stáží.

Za svůj přístup k zaměstnávání žen získal ArcelorMittal Ostrava v roce 2016 zvláštní cenu poroty v soutěži Firma roku: Rovné příležitosti.

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

[slider]

TOP Rozhovory

PŘEDSTAVA AUTONOMNÍCH AUT NA SILNICÍCH MÁ K REALITĚ STÁLE DALEKO

PŘEDSTAVA AUTONOMNÍCH AUT NA SILNICÍCH MÁ K REALITĚ STÁLE DALEKO

Vydáno 11.11.2019

Nejen fanoušci nových technologií sní o dni, kdy sednou do auta, které je bez jejich asistence odveze stovky kilometrů daleko. Jenže na tu chvíli si ještě nějaký pátek počkáme. V českém startupu Roboauto proto šli jinou cestou, vsadili na vývoj dálkově ovládaných vozidel. „V některých situacích musí do hry vstoupit vzdálený operátor, který robota převezme a instruuje ho, co má dělat,“ říká Martin Králík.

ZÁKAZNÍCI JSOU OHROMENI TÍM, CO U NÁS VIDÍ

ZÁKAZNÍCI JSOU OHROMENI TÍM, CO U NÁS VIDÍ

Vydáno 23.9.2019

Doby, kdy společnost TAJMAC-ZPS udivovala svět legendárním revolverovým soustruhem R5, jsou pryč. I po desítkách letech však zlínský podnik patří k lídrům na trhu s obráběcími stroji. „Do konce letošního roku představíme nový model dlouhotočných soustruhů MANURHIN K‘MX a připravujeme upgrade větších vertikálních obráběcích center,“ říká generální ředitel Michele Tajariol.

PODNIKATEL MÁ ZA LIDI VĚTŠÍ ZODPOVĚDNOST NEŽ POLITIK

PODNIKATEL MÁ ZA LIDI VĚTŠÍ ZODPOVĚDNOST NEŽ POLITIK

Vydáno 18.9.2019

Letos uplynulo třicet let od chvíle, kdy Jiří Hlavatý nastoupil do funkce generálního ředitele společnosti Juta podnikající převážně v textilním průmyslu. Později úspěšnou firmu koupil a v jejím čele stojí dodnes. Dobře však ví, že se blíží čas, kdy žezlo předá někomu dalšímu. „Jutu neprodám, ale konkrétní plány si zatím nechávám pro sebe,“ řekl v rozhovoru pro Svět průmyslu.

K VEŘEJNÝM VĚCEM CÍTÍM ODPOVĚDNOST

K VEŘEJNÝM VĚCEM CÍTÍM ODPOVĚDNOST

Vydáno 4.9.2019

Pohybuje se na rozhraní strojírenského a sklářského průmyslu. Patří mu nejen společnost Wikov, která proslula svými převodovkami, ale i sklárny Bomma a Rückl. „Dělím svůj čas přibližně na poloviny mezi strojírenství a sklářství. Největší radost mám z úspěšně dokončených akvizic ve strojírenství a nových produktů Rückla,“ říká Martin Wichterle.

Zobrazit Více