Vše, co z firmy Eutit dělá světovou jedničku mezi výrobci taveného čediče, bylo vyvinuto a z části vyrobeno v jejích projekčních kancelářích a dílnách.
Novodobá historie firmy Eutit s.r.o. se váže na privatizaci původně státního podniku. Společnost byla zprivatizována v roce 1995 formou přímého prodeje skupině společníků, kterou tvořili převážně dlouholetí pracovníci podniku.
Firma navázala na úspěchy z předchozích let a nastartovala dnešní podobu výrobního programu, kterým čtenáře rozhovoru pro Svět průmyslu provede Ing. Vladimír Hlaváč, obchodní ředitel firmy. Podle něho stojí společnost na třech hlavních pilířích: potrubí, dlaždicích a výrobcích pro kanalizaci.
Jak daleko do minulosti sahá historie společnosti Eutit a přes které milníky se k současné podobě dopracovala?
Historie společnosti Eutit se píše již od roku 1951, kdy se poprvé na našem území začal tavit a odlévat čedič v objektu původní německé sklárny ve Staré Vodě. Historických milníků je několik. Prvním, po samotném založení společnosti, je nejspíše nalezení a přechod na ložisko prvotřídní suroviny zhruba 30 kilometrů od tavicí pece v roce 1955. Druhým milníkem je postavení a rozjezd nové slévárny v těsném sousedství té původní v letech 1965–1971. Třetím milníkem je privatizace společnosti v roce 1995. Od tohoto roku se píše novodobá historie společnosti, která je ze sta procent vlastněná českými společníky, je součástí společných podniků v Rusku, Kazachstánu, na Ukrajině, v Bulharsku, má majetkovou účast u svých partnerů ve Velké Británii a v USA.
Jaké jsou dnes hlavní obory činnosti, na které se společnost zaměřuje?
Naším hlavním oborem je řešení problémů zákazníka vzniklých v provozech zatížených silnou abrazí (mechanickým obrušováním – pozn. red.), dále třením při vysokých rychlostech, chemickou agresivitou a eventuálně i vysokou teplotou při pneumatické nebo hydraulické dopravě sypkých materiálů.
Pro lepší představu uvedu příklady: pneumatická doprava práškového uhlí v elektrárnách, hydraulická doprava strusky a popelovin v hutích a elektrárnách, doprava rudy v důlním průmyslu či doprava popílku v teplárnách a elektrárnách, kde jako otěruvzdorné materiály používáme tavený čedič nebo speciální materiál na bázi zirkonia Eucor.
Významným oborem je rovněž použití taveného čediče v kanalizacích, kde se významně uplatňuje jak otěruvzdornost a pevnost tohoto materiálu, tak i jeho chemická odolnost. Zvláštním oborem je použití čedičových dlaždic na průmyslové podlahy i podlahy v interiérech rodinných domů a veřejných staveb.
Velmi speciálním oborem je instalace čedičových dlaždic na zkušebních drahách všech významných světových automobilek a testovacích homologačních center.
„Každý rok vzniká mnoho syntetických materiálů, které mají tendenci nás nahradit. V tomto ohledu si musíme vystačit sami a plně využít pověstných českých hlav a českých zlatých ručiček.“
Vladimír Hlaváč
Došlo ve společnosti k nějakým výraznějším změnám? Kam vás posunuly a co umožnily?
Výrazně jsme rozšířili kapacitu na výrobu kompletního otěruvzdorného potrubí. To nám umožnilo snížit závislost na dodavatelích ocelových trub a oblouků, zvýšit kvalitu ochranných nátěrů a především pružněji reagovat na požadavky zákazníků.
V roce 2016 jsme založili společné podniky v Indii a Arménii. Jejich úkolem je vyrábět a prodávat potrubí vyložené našimi otěruvzdornými materiály. Podnik v Arménii by nás měl přiblížit k obrovskému trhu Íránu.
Do čeho firma v uplynulém období nejvíce investovala a jaké investice plánuje do budoucna?
Nejvýznamnější investicí z poslední doby je výše zmíněné rozšíření výrobní kapacity. Vysoké finanční částky plynuly také do oprav a údržby zařízení a budov. Speciální investicí je výstavba čerpací stanice na zemní plyn. Z počátku bude sloužit pro firemní vozový park a manipulační techniku. Následně bude sloužit i veřejnosti.
Kolik procent vaší produkce exportujete a kdo patří k vašim nejdůležitějším zákazníkům?
V žebříčku prvních dvaceti zákazníků se v posledních letech umísťují čtyři až pět významných tuzemských společností, které spolu se stovkami dalších tvoří zhruba 35–40 procent ročních tržeb. Dalších 60–65 procent produkce již tradičně vyvážíme do celého světa. Naši zákazníci jsou ve Velké Británii, Německu, Itálii, Francii, USA, Austrálii, Jižní Koreji, Rusku, Ukrajině, Indii, Japonsku, Jižní Africe. S některými z nich pracujeme již více než padesát let, což je v dnešním světě vzácné.
Můžete uvést zajímavé reference z nedávné minulosti?
S referencemi je to poněkud komplikovanější. Velmi často je součástí kontraktu závazek nepoužít kontrakt jako referenci po určenou dobu dvou až pěti let. Z těch, které uvést mohu, jsou to v poslední době dodávky otěruvzdorného potrubí pro turecké tepelné elektrárny Tufanbeyli, Bolu Göynük, Aksa, elektrárnu Guacolda v Chile, několik elektráren v Srbsku a Španělsku, gravitační dopravu měděné rudy v Erdenet v Mongolsku, vyložení cyklonů a zařízení pro čištění spalin v ocelárnách Arcelor Mittal Ukrajina, thyssenkrupp v Německu, Smederevo v Srbsku, dopravu strusky v korejských ocelárnách Posco. Velmi cenné jsou naše reference v kanalizačních stavbách především v Praze a v Brně, kde je již instalováno více než šest desítek kilometrů speciálních čedičových žlabových tras nebo obří zásobníky pitné vody v polském Kaliszi.
Jako perličku mohu uvést zkušební dráhy General Motors v Šanghaji, Hyundai v Jižní Koreji, Harley-Davidson v Arizoně nebo v loňském roce Volvo ve Švédsku.
Jak sami vidíte, nic z výše uvedených referencí běžný člověk nikdy neuvidí. Takže alespoň některé, na které si můžete „sáhnout“ – restaurace Bredovský dvůr a Lávka v Praze nebo renovovaná stanice metra Chatelet v Paříži, pro cestovatele veřejně přístupná hala soudního dvora na ostrově Martinique na Malých Antilách v Karibiku.
Jak jste na tom s inovacemi? Zavádíte je průběžně do praxe?
Inovace jsou pro nás téměř denní nutností. Světová konkurence nás neustále nutí zvyšovat kvalitu a produktivitu výroby. Každý rok vzniká mnoho syntetických materiálů, především na bázi keramiky, které mají tendenci nás nahradit. Pokud k tomuto tlaku přičteme skutečnost, že na světě neexistují výrobci jakéhokoli zařízení pro tavení a odlévání čediče, je jasné, že si v tomto ohledu musíme vystačit sami a plně využít pověstných českých hlav a českých zlatých rukou.
Vše, co z nás dělá světovou jedničku mezi výrobci taveného čediče, bylo vyvinuto a z části vyrobeno v našich projekčních kancelářích a dílnách.
Můžete uvést, jakým vývojem prochází v posledních letech hospodaření firmy?
Obecně lze říci, že zatím nejúspěšnějším rokem z pohledu tržeb i zisku v celé pětašedesátileté historii společnosti byl rok 2014. Rok 2015 nedosáhl na tento rekord, zůstal však v závěsu na druhém místě v historických zápisech. Výsledky roku 2016 se zařadily na historicky druhé místo. Rok 2015 byl překonán, rok 2014 však nikoli.
Kde vidíte největší příležitosti pro růst a rozvoj vaší společnosti? A co pro to děláte?
Začnu tím, kde už o příležitost postupně přicházíme. Jsou to tepelné elektrárny spalující uhlí v USA a západní Evropě. Tento, zdá se, trvalý výpadek chceme kompenzovat zvýšenou aktivitou v oboru kanalizací. Již několik let se usilovně snažíme o expanzi v tomto oboru v Polsku a v Německu, v poslední době i v Srbsku, Chorvatsku a rádi bychom začali ve Velké Británii. Británie a anglický architekt Lindley jsou podepsáni pod architekturou podzemních staveb nejen v Praze a v Evropě, ale například i v Austrálii.
Dalším oborem, kde chceme posílit naši aktivitu v celém světě, je důlní průmysl a zpracování rud a zvláštních nerostů a minerálů.
Samozřejmě nespouštíme ze zřetele skutečnost, že těžba uhlí a výroba elektrické energie z něj jsou stále zásadní pro Turecko, Srbsko, Čínu, Indii, Indonésii, Austrálii, Jižní Afriku, Afriku jako kontinent i Latinskou Ameriku.
Jakým výzvám společnost v nedávné době čelila a jaké ji čekají v krátkodobém horizontu?
Velkou výzvou této doby je získání a udržení kvalitních pracovníků jak dělnických, tak technických profesí.
Systém vzdělávání v naší zemi preferuje středoškolské a vysokoškolské vzdělání pro všechny a řemeslo bylo pasováno na obor pro neúspěšné. Stejně tak jsou preferovány humanitní obory, technické vzdělání trpí pověstí nepopulárního a nadmíru obtížného oboru.
Aby toho nebylo málo, my potřebujeme technicky vzdělané a jazykově vybavené pracovníky.
Je pro vás složité získat a udržet kvalitní zaměstnance?
Získat a udržet kvalitní zaměstnance je dnes velmi složité. Obecně pro nás existují dvě příčiny. Jedna, ta aktuální, spočívá ve všeobecném růstu české ekonomiky. V celé zemi vznikají nová pracovní místa. Průmyslové aglomerace, zvláště Praha, lákají nové zaměstnance na nejrůznější benefity a relativně vysoké mzdy.
Druhá příčina spočívá ve zvláštnostech naší společnosti. Sídlíme uprostřed lázeňského trojúhelníku, který dlouhodobě nikdy průmyslové profese a technicky vzdělané pracovníky nepřitahoval. Současně jsme oborem, který nemá v naší zemi sobě podobný. Kdokoli přijde, musí se učit.
V dnešní složité situaci jsme pro udržení a získání kvalitních zaměstnanců udělali hodně. Vzhledem k hospodářským výsledkům roku 2014 jsme zvýšili mzdy od druhého čtvrtletí 2015 v průměru o 25 procent formou mimořádných měsíčních prémií. Po vyhodnocení začátku roku 2016 rozhodla valná hromada společnosti tento krok od 1. dubna 2016 zopakovat.
Kde vidíte největší hrozby pro vaše podnikání?
V první řadě je tato hrozba v nás samotných. Nesmíme se nechat ukolébat aktuálními úspěchy, nesmíme se přestat denně učit novým věcem, denně poznávat nové lidi, nové obory.
Samozřejmě nás velmi ovlivňují světové i regionální konflikty. Ty vždy zastaví tvořivou práci v postiženém regionu, zmaří již vynaložené úsilí, staví bariéry v komunikaci, celní bariéry, roztočí inflační spirálu, způsobí pád kurzu místní měny atd.
Vyvíjíte nějaké aktivity podporující region či šetrný přístup k životnímu prostředí?
Z pohledu životního prostředí naše technologie využívá veškeré základní suroviny jako plně recyklovatelné.
K otopu pecních agregátů používáme převážně zemní plyn, který patří mezi paliva šetrná k životnímu prostředí. Průběžnou modernizací technologie se podařilo snížit energetickou spotřebu na jednu čtvrtinu původních hodnot.
Společnost každoročně podporuje mládežnické sporty a v minulém roce se významnou měrou podílela na modernizaci sportovního areálu TJ Sokol Lázně Kynžvart, kde se pořádají jak sportovní, tak i kulturně-společenské akce pro široké okolí. Rovněž se naše společnost angažuje v podpoře kultury a charitativní činnosti, kde již dlouhodobě podporujeme Domov pro osoby se zdravotním postižením „PRAMEN“ v Mnichově u Mariánských Lázní.
[V. B.]
